Paul Otlet: Porovnání verzí

m
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Paul Otlet''' (23. srpna 1868 – 10. prosince 1944), kterému se často říká také “otec informační vědy”, je jednou z hlavních postav informační vědy a knihovnictví. Nejen, že vytvořil univerzální decimální klasifikaci [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]] (Universal Decimal Classification – UDC), ale je také autorem mnoha esejí na téma, jak sbírat a organizovat světové vědomosti.
+
=='''Paul Otlet'''==
  
−
Přestože je dnes Otlet slavný jako knihovník a informační vědec, studoval původně práva, ale velmi brzy se začal zajímat o bibliografii. Už v roce 1892 napsal první esej v tomto oboru: ''Something about bibliography''.
+
Narodil se v Bruselu roku 1868 do měšťanské rodiny.  Úspěšně odpromoval na právech na univerzitě v Bruselu.  Zaměřoval svůj výzkum na historii informační vědy, konkrétně na koncepci dokumentace, která se vyvinula se z bibliografie a informační vědy.
 +
Otlet definoval dokumentaci jako řádný celek myšlenek, která přechází od komunikace k distribuci informací.
  
−
Přemýšlel na svou dobu velmi netradičně a knihy považoval za nepříliš ideální způsob uložení informací (v textu není možné efektivně vyhledávat, obohacovat jej a propojovat). Lepší by podle Otleta byly karty, obsahující zároveň individuální data, které by bylo možné dále upravovat a doplňovat.
+
Už na konci 19.století se mnozí pokoušeli vytvořit ideální knihovnické třídění. Patří mezi ně např. Cuterrovo expanzivní třídění,
 +
katalog Giulina Bonazziho, schéma katalogu Otto Harwiga. Průlom v této problematice však udělal až Američan Melvil Dewey se svým desetinným tříděním. Byl jedním ze zakladatelů Americké knihovnické asociace, nechal založit knihovnický časopis Library Journal, dal podnět k založení první knihovnické školy School of Library Economy. Paul Otlet začal spolupracovat s Henri La Fonteine, chtěli navázat na M. Deweyho.
  
−
Jeho životním dílem bylo, společně s Henri La Fontainem, vytvoření Světového paláce, později nazývaného [[Mundaneum]].  
+
V roce 1895 Paul Otlet s Henri La Fonteine založili Mezinárodní institut bibliografie. Paul Otlet je spjat s touto institucí a jejím vývojem. Zde se nachází hodně belgické a zahraniční historické literatury. 
 +
V tom samém roce Paul Otlet a Henri La Fonteine chtěli shromáždit všechny informace o dokumentu na jedno určité místo, kde bude
 +
systematicky organizovány a zaevidovány, aby se lépe vyhledávaly. Dali podnět na vznik papírové databáze- databáze se uchovávala na papírových kartičkách, na nichž se nacházeli hesla, nejdříve Otlet s H. L. Fonteinem vytvořili 400 hesel, až se postupně dostali k 16 milionům. Pro třídění těchto hesel vytvořil systém, který nazvali Universal Decimal Classification (UDC). Tato klasifikace vychází z práce M. Deweyho. M. Dewey souhlasil s rozšířením a rozpracováním jeho díla. Dal ale podmínku, že nesmějí změnit obsah první tří desetinných míst.  
  
−
S La Fontainem měl Otlet společný nejen zájem o bibliografii a touhu po vytvoření centrální databáze světových vědomostí – oba byli mírovými aktivisty (La Fontaine dokonce v roce 1913 získal Nobelovu cenu míru). Otlet se během druhé světové války intenzivně snažil o mír (jeden z jeho dvou synů – oba byli za války v armádě – padl), v roce 1914 publikoval knihu The End of War.
+
Institut bibliografie přijímal nové spolupracovníky, aby pracovali na vývoji univerzálního katalogu a dělali úpravy na UDC (známe jako MDT), vytvářeli propagandu pro nové bibliografické metody a podílela se na publikování několika Otletových děl. Mezi lety 1895 až 1897 cestoval Evropou a prezentoval zde společnou práci na MDT a získal na svou stranu některé přemýšlivé pozorovatele. Další, které poznal, zůstali nepřesvědčeni.  
  
−
1895 objevili Dewey Decimal Classification (zaveden 1876), který se pokusili rozšířit (po domluvě s Deweym). V tomtéž roce začali vytvářet speciální indexové karty, které byly později známé jako Repertoire Bibliographique Universel (RBU).
+
Paul Otlet si přál, aby všichni lidé se dostali ke všem dostupným informacím a to dokonce z domova. Přemýšlel nad myšlenkou, že stvořil centrum vědění, kde by se nacházely veškeré informace o dostupných dokumentech na všech přístupných nosičích té doby, aby se
 +
snadněji dali vyhledat. Své ideje uskutečnil až v roce 1910, když založil instituci, kterou nazval Mundaneum. V období 2. svět. Války když nacisté obsadili Belgii, z Mundanea udělali muzeum třetí říše. Napáchali zde velké škody. Část katalogu se zachovala, byla uzamčena v jedné místnosti Mundenea. Až André Cannon v roce 1985 upozornil na Mundanea a na práci P. Otleta a jeho kolegů. V roce 1998 bylo Mundaneum znovu otevřeno. Sídlí v Mons, kde existuje dodnes.  
  
−
Velkým snem Paula Otleta bylo vytvoření takzvaného Světového města. V této utopické vizi by byly všechny hlavní instituce pohromadě. Zároveň by Světové město vysílalo vědomosti do celého světa, staralo se o mír a univerzální spolupráci. Při návrhu Světového města spolupracoval Otlet s mnoha architekty: nejprve vnikl v roce 1928 návrh Mundanea, poté v roce 1929 návrh Světového města (Le Corbusier) a během několika let vznikla podoba celého komplexu. Součástí Světového města mělo být světové muzeum, světová univerzita, světová knihovna, kanceláře mezinárodních asociací, kanceláře ambasád, olympijské centrum, obytná zóna a park. Bohužel ale nezískali dostatek financí, a tak se utopická vize nikdy nestala skutečností.
+
V roce 1905 publikovali knihu Handbook of the Universal Bibliographic Repertory. Tento dokument čítal 2000 stran, nacházeli se zde klasifikace tříd, pomocné tabulky spolu s vysvětlivkami jak celý sytém funguje a jak ho správně využít.  
 +
Otlet se setkal s Georgem Wellsem, jehož díla ho zaujala a sám se inspiroval tím, že aktivně patřil do britského hnutí internacionalistů. Toto hnutí se zaměřovalo na vytvoření světové civilizace- tzv. „nový světový řád“. Hlavní myšlenka se byla zachovat světový mír. Nástrojem této skupiny se měla stát encyklopedie. Tyto encyklopedie, které by vytvořily, obsahovaly by následující myšlenky-vyhnout se nacionálním myšlenkám na vědu a kulturu, místo toho by se zaměřovala pouze na univerzální fakta, poskytla by vzdělání pro širokou veřejnost a podporovala by mír.  
  
−
Už na počátku 20. století Otlet přemýšlel o síťovém propojení znalostí.
+
Paul Otlet zemřel v roce 1944. Po jeho smrti uchovávala jeho odkaz malá skupina, která mu zůstala věrná Friends of the Palais Mondial (Association des Amis du Palais Mondial-Sdružení přátel Palais Mondial ). Svět po 2. svět. válce řídily mezinárodní instituce. V této době děly různě proměny v různých oblastech života. Kultura se dostala do popředí mezinárodních vztahů, stala se nedílnou součástí vzdělání.
−
Spolupracoval s inženýrem Robertem Goldschmidtem na ukládání bibliografických dat na mikrofilm, experimenty pokračovaly až do 20. let 20. století. Potom se Otlet zaměřil na vytváření univerzální encyklopedie a experimenty s jejím tiskem na mikrofilm (Encyclopaedia Microphotica Mundaneum), která byla uložena v Mundaneu.
 
−
 
 
−
Přemýšlel o všech médiích jako o zdroji zpracovatelných informací (i rádio a televize), viz kniha z roku 1934 ''Traité de documentation''. Uvažoval také o tom, že v budoucnu by dokumenty měly obsahovat i pocity, chutě a vůně (''sense-perception documents'').
 
−
 
 
−
Dvě hlavní Otletovy knihy:
 
−
''Traité de Documentation'', 1934) (Pojednání o dokumentaci)
 
−
a ''Monde: Essai d'universalisme'', 1935 (Svět: Esej o univerzalismu)
 
−
 
 
−
Zdroje:<br />
 
−
www.wikipedia.org<br />
 
−
Alex Wright. Glut, Joseph Henry Press: 2007. ISBN 978-0-309-10238-4.
 
−
 
 
−
{{Pahýl}}
 
−
 
 
−
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]
 

Verze z 31. 10. 2015, 18:09

Paul Otlet

Narodil se v Bruselu roku 1868 do měšťanské rodiny. Úspěšně odpromoval na právech na univerzitě v Bruselu. Zaměřoval svůj výzkum na historii informační vědy, konkrétně na koncepci dokumentace, která se vyvinula se z bibliografie a informační vědy. Otlet definoval dokumentaci jako řádný celek myšlenek, která přechází od komunikace k distribuci informací.

Už na konci 19.století se mnozí pokoušeli vytvořit ideální knihovnické třídění. Patří mezi ně např. Cuterrovo expanzivní třídění, katalog Giulina Bonazziho, schéma katalogu Otto Harwiga. Průlom v této problematice však udělal až Američan Melvil Dewey se svým desetinným tříděním. Byl jedním ze zakladatelů Americké knihovnické asociace, nechal založit knihovnický časopis Library Journal, dal podnět k založení první knihovnické školy School of Library Economy. Paul Otlet začal spolupracovat s Henri La Fonteine, chtěli navázat na M. Deweyho.

V roce 1895 Paul Otlet s Henri La Fonteine založili Mezinárodní institut bibliografie. Paul Otlet je spjat s touto institucí a jejím vývojem. Zde se nachází hodně belgické a zahraniční historické literatury. V tom samém roce Paul Otlet a Henri La Fonteine chtěli shromáždit všechny informace o dokumentu na jedno určité místo, kde bude systematicky organizovány a zaevidovány, aby se lépe vyhledávaly. Dali podnět na vznik papírové databáze- databáze se uchovávala na papírových kartičkách, na nichž se nacházeli hesla, nejdříve Otlet s H. L. Fonteinem vytvořili 400 hesel, až se postupně dostali k 16 milionům. Pro třídění těchto hesel vytvořil systém, který nazvali Universal Decimal Classification (UDC). Tato klasifikace vychází z práce M. Deweyho. M. Dewey souhlasil s rozšířením a rozpracováním jeho díla. Dal ale podmínku, že nesmějí změnit obsah první tří desetinných míst.

Institut bibliografie přijímal nové spolupracovníky, aby pracovali na vývoji univerzálního katalogu a dělali úpravy na UDC (známe jako MDT), vytvářeli propagandu pro nové bibliografické metody a podílela se na publikování několika Otletových děl. Mezi lety 1895 až 1897 cestoval Evropou a prezentoval zde společnou práci na MDT a získal na svou stranu některé přemýšlivé pozorovatele. Další, které poznal, zůstali nepřesvědčeni.

Paul Otlet si přál, aby všichni lidé se dostali ke všem dostupným informacím a to dokonce z domova. Přemýšlel nad myšlenkou, že stvořil centrum vědění, kde by se nacházely veškeré informace o dostupných dokumentech na všech přístupných nosičích té doby, aby se snadněji dali vyhledat. Své ideje uskutečnil až v roce 1910, když založil instituci, kterou nazval Mundaneum. V období 2. svět. Války když nacisté obsadili Belgii, z Mundanea udělali muzeum třetí říše. Napáchali zde velké škody. Část katalogu se zachovala, byla uzamčena v jedné místnosti Mundenea. Až André Cannon v roce 1985 upozornil na Mundanea a na práci P. Otleta a jeho kolegů. V roce 1998 bylo Mundaneum znovu otevřeno. Sídlí v Mons, kde existuje dodnes.

V roce 1905 publikovali knihu Handbook of the Universal Bibliographic Repertory. Tento dokument čítal 2000 stran, nacházeli se zde klasifikace tříd, pomocné tabulky spolu s vysvětlivkami jak celý sytém funguje a jak ho správně využít. Otlet se setkal s Georgem Wellsem, jehož díla ho zaujala a sám se inspiroval tím, že aktivně patřil do britského hnutí internacionalistů. Toto hnutí se zaměřovalo na vytvoření světové civilizace- tzv. „nový světový řád“. Hlavní myšlenka se byla zachovat světový mír. Nástrojem této skupiny se měla stát encyklopedie. Tyto encyklopedie, které by vytvořily, obsahovaly by následující myšlenky-vyhnout se nacionálním myšlenkám na vědu a kulturu, místo toho by se zaměřovala pouze na univerzální fakta, poskytla by vzdělání pro širokou veřejnost a podporovala by mír.

Paul Otlet zemřel v roce 1944. Po jeho smrti uchovávala jeho odkaz malá skupina, která mu zůstala věrná Friends of the Palais Mondial (Association des Amis du Palais Mondial-Sdružení přátel Palais Mondial ). Svět po 2. svět. válce řídily mezinárodní instituce. V této době děly různě proměny v různých oblastech života. Kultura se dostala do popředí mezinárodních vztahů, stala se nedílnou součástí vzdělání.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Paul_Otlet&oldid=24110“