Chester Carlson: Porovnání verzí

Řádek 3: Řádek 3:
 
== Život ==
 
== Život ==
 
   <br />
 
   <br />
−
Když bylo Carlesonovi 17, matka mu zemřela na tuberkulózu, zatímco jeho otec byl v invalidním důchodu s artritidou. Tou dobou byl už nejvíce vydělávajícím členem rodiny a to i přes to, že chodil  teprve na střední školu. Od mala četl knihy předních vynálezců, jakým byl např. [[Thomas Alva Edison|Thomas Alva Edison]] a snil o tom, že z jeho těžké životní situace by se mohl dostat nějakým vynálezem, zatímco by naplňoval svou zálibu a k tomu pomohl i lidstvu.<br />
+
Když bylo Carlesonovi 17, matka mu zemřela na tuberkulózu, zatímco jeho otec byl v invalidním důchodu s artritidou. Tou dobou byl už nejvíce vydělávajícím členem rodiny a to i přes to, že chodil  teprve na střední školu. Odmala četl knihy předních vynálezců, jakým byl např. [[Thomas Alva Edison|Thomas Alva Edison]] a snil o tom, že z jeho těžké životní situace by se mohl dostat nějakým vynálezem, zatímco by naplňoval svou zálibu a k tomu pomohl i lidstvu.<br />
−
Aby rodinu uživil musel pracovat od velmi útlého věku před školou, i po ní. Jedním z těchto přivýdělků byla práce v tiskárně. Práce se zastaralým způsobem tisku ho rychle omrzela. "That set me to thinking about easier ways to do that, and I got to thinking about duplicating methods."<ref name="test">[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon & Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.]</ref><br />
+
Aby rodinu uživil, musel pracovat od velmi útlého věku před školou, i po ní. Jedním z těchto přivýdělků byla práce v tiskárně. Práce se zastaralým způsobem tisku ho rychle omrzela. "That set me to thinking about easier ways to do that, and I got to thinking about duplicating methods."<ref name="test">[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon & Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.]</ref><br />
 
Díky svým mnoha pracím musel nahrazovat nemálo hodin, ale nakonec střední školu v San Bernardinu dostudoval. Poté začal studovat chemii na Riverside Junior College, na které zprvu studoval chemii, ale v průběhu studia ještě na Riverside přesedlal na fyziku, prý primárně kvůli profesorovi. Po třech letech studia přešel na californský institut technologie. Školu vystudoval s průměrnými známkami, takže nedosáhl na stipendium. Když ze školy vyšel, jeho dluh činil zhruba 1500 dolarů. <br />
 
Díky svým mnoha pracím musel nahrazovat nemálo hodin, ale nakonec střední školu v San Bernardinu dostudoval. Poté začal studovat chemii na Riverside Junior College, na které zprvu studoval chemii, ale v průběhu studia ještě na Riverside přesedlal na fyziku, prý primárně kvůli profesorovi. Po třech letech studia přešel na californský institut technologie. Školu vystudoval s průměrnými známkami, takže nedosáhl na stipendium. Když ze školy vyšel, jeho dluh činil zhruba 1500 dolarů. <br />
−
Tou dobou byla v Americe kritická situace, kdy zhruba čtvrtina veškeré populace byla nezaměstnaná. Chester Carlson požádal o práci na 82 místech. A od všech slyšel sborové ne. Nenacházel se v situaci, kde by mohl koukat darovanému koni na zuby a proto vzal první, nutno podotknout, že extrémně podplacenou, práci v Bell Telephone Laboratories jako výzkumný inženýr. To ho ovšem moc nebavilo a brzy se nechal přeřadit do oddělení zabývající se [[Patent|patenty]]. Po dobu co pracoval s patenty se stále zabýval svými vynálezy a zapsal jich do svého zápisníku na čtyři stovky. Jak sám řekl, práce s patenty vyžadovala neustálé kopírování nepřeberného množství textu a k dispozici byly jen levné, zastaralé a především pomalé metody. Tou bylo hlavně přepisování textu za pomoci karbonového papíru.<ref name="test0">[Kearns, David T.; Nadler, David A. (1992). Prophets in the Dark: How Xerox reinvented itself and beat back the Japanese. HarperCollins. p. 15. ISBN 0-88730-564-4.
+
Tou dobou byla v Americe kritická situace, kdy zhruba čtvrtina veškeré populace byla nezaměstnaná. Chester Carlson požádal o práci na 82 místech. A od všech slyšel sborové ne. Nenacházel se v situaci, kde by mohl koukat darovanému koni na zuby, a proto vzal první, nutno podotknout, že extrémně podplacenou, práci v Bell Telephone Laboratories jako výzkumný inženýr. To ho ovšem moc nebavilo a brzy se nechal přeřadit do oddělení zabývající se [[Patent|patenty]]. Po dobu co pracoval s patenty se stále zabýval svými vynálezy a zapsal jich do svého zápisníku na čtyři stovky. Jak sám řekl, práce s patenty vyžadovala neustálé kopírování nepřeberného množství textu a k dispozici byly jen levné, zastaralé a především pomalé metody. Tou bylo hlavně přepisování textu za pomoci karbonového papíru.<ref name="test0">[Kearns, David T.; Nadler, David A. (1992). Prophets in the Dark: How Xerox reinvented itself and beat back the Japanese. HarperCollins. p. 15. ISBN 0-88730-564-4.
−
]</ref> Z Bell Telephone Laboratorie byl roku 1933 vyhozen a práci kterou si nedlouho poté našel ve frimě Austin & Dyx záhy opustil, aby se usadil ve firmě P.R. Mallory Company, jakožto vedoucí patentového oddělení. <br />
+
]</ref> Z Bell Telephone Laboratorie byl roku 1933 vyhozen a práci kterou si nedlouho poté našel ve firmě Austin & Dyx záhy opustil, aby se usadil ve firmě P.R. Mallory Company, jakožto vedoucí patentového oddělení. <br />
  
 
Roku 1936 se znovu vrátil do školy a začal studovat práva v New Yorku. Bylo to také období, kdy začal opravdu pracovat na xeroxu. Jeho první experimenty prováděl u sebe doma v kuchyni a častokrát končili nezdarem. V  tomto období tedy dokončoval školu, studoval v P.R. Mallory Company a ničil domácnost. Proto se nechal přesvědčit ženou, aby dělal pokusy jinde. Poslech a uspěl a díky svým zkušenostem s patenty si jeden urychleně zřídil.  
 
Roku 1936 se znovu vrátil do školy a začal studovat práva v New Yorku. Bylo to také období, kdy začal opravdu pracovat na xeroxu. Jeho první experimenty prováděl u sebe doma v kuchyni a častokrát končili nezdarem. V  tomto období tedy dokončoval školu, studoval v P.R. Mallory Company a ničil domácnost. Proto se nechal přesvědčit ženou, aby dělal pokusy jinde. Poslech a uspěl a díky svým zkušenostem s patenty si jeden urychleně zřídil.  
Řádek 13: Řádek 13:
 
== Xerografie ==
 
== Xerografie ==
  
−
První Carlsonovi výsledky byly extrémně složitě ovladatelné stroje, jejichž postup pro tisk se skládal z 39 kroků. Využíval světlo, aby zbavil statického náboje z fotovodiče. Místa kde se text nacházel zachoval nabitá a prášková barva se pak dal převést na nový kus papíru, čímž se vytvořila kopie. Kvůli obtížnosti všech kroků, které ke všemu musely být dělány ručně, byl Carlsonův projekt odmítnut v nespočtem firem mezi roky 1939 - 1944. Roku 1948 se dostala první funkční verze na trh, a Chester Carlson by býval asi zbankrotoval,  nebýt automobilky Ford, která přístroje ve velkém nakupovala. Carlson postupem času, vše zdokonaloval. Minimalizoval risk ztráty originálu, zlevňoval náklady na každou kopii a hlavně vše zjednodušoval. Jeho Xerox si tedy upevňoval pozici na trhu a stal se inovátorem pro [[Suché kopírování|suché kopírování]].
+
První Carlsonovi výsledky byly extrémně složitě ovladatelné stroje, jejichž postup pro tisk se skládal z 39 kroků. Využíval světlo, aby zbavil statického náboje z fotovodiče. Místa kde se text nacházel, zachoval nabitá a prášková barva se pak dal převést na nový kus papíru, čímž se vytvořila kopie. Kvůli obtížnosti všech kroků, které ke všemu musely být dělány ručně, byl Carlsonův projekt odmítnut v nespočtem firem mezi roky 1939 - 1944. Roku 1948 se dostala první funkční verze na trh, a Chester Carlson by býval asi zbankrotoval,  nebýt automobilky Ford, která přístroje ve velkém nakupovala. Carlson postupem času, vše zdokonaloval. Minimalizoval risk ztráty originálu, zlevňoval náklady na každou kopii a hlavně vše zjednodušoval. Jeho Xerox si tedy upevňoval pozici na trhu a stal se inovátorem pro [[Suché kopírování|suché kopírování]].
  
  
  
  
 +
== Odkazy ==
  
−
 
+
=== Zdroje ===
−
== Zdroje ==
 
 
https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson<br />
 
https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson<br />
 
http://www.ideafinder.com/history/inventors/carlson.htm<br />
 
http://www.ideafinder.com/history/inventors/carlson.htm<br />
 
https://www.asme.org/engineering-topics/articles/technology-and-society/chester-floyd-carlson<br />
 
https://www.asme.org/engineering-topics/articles/technology-and-society/chester-floyd-carlson<br />
−
== Reference ==
+
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
 +
 +
=== Související články ===
 +
[[Patent|Patent]]
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
Chester, Floyd, Carleson, Xerografie, [[Patent|Patent]], Vynálezce,
 +
 +
 +
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]

Verze z 28. 1. 2016, 16:27

Chester Floyd Carleson(8.2. 1906 - 19.9. 1968) byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným xerox. Jednalo se o první kopírovací stroj, jenž produkoval papíry s již zaschlým inkoustem.

Chester Carlson

Život

Když bylo Carlesonovi 17, matka mu zemřela na tuberkulózu, zatímco jeho otec byl v invalidním důchodu s artritidou. Tou dobou byl už nejvíce vydělávajícím členem rodiny a to i přes to, že chodil teprve na střední školu. Odmala četl knihy předních vynálezců, jakým byl např. Thomas Alva Edison a snil o tom, že z jeho těžké životní situace by se mohl dostat nějakým vynálezem, zatímco by naplňoval svou zálibu a k tomu pomohl i lidstvu.
Aby rodinu uživil, musel pracovat od velmi útlého věku před školou, i po ní. Jedním z těchto přivýdělků byla práce v tiskárně. Práce se zastaralým způsobem tisku ho rychle omrzela. "That set me to thinking about easier ways to do that, and I got to thinking about duplicating methods."[1]
Díky svým mnoha pracím musel nahrazovat nemálo hodin, ale nakonec střední školu v San Bernardinu dostudoval. Poté začal studovat chemii na Riverside Junior College, na které zprvu studoval chemii, ale v průběhu studia ještě na Riverside přesedlal na fyziku, prý primárně kvůli profesorovi. Po třech letech studia přešel na californský institut technologie. Školu vystudoval s průměrnými známkami, takže nedosáhl na stipendium. Když ze školy vyšel, jeho dluh činil zhruba 1500 dolarů.
Tou dobou byla v Americe kritická situace, kdy zhruba čtvrtina veškeré populace byla nezaměstnaná. Chester Carlson požádal o práci na 82 místech. A od všech slyšel sborové ne. Nenacházel se v situaci, kde by mohl koukat darovanému koni na zuby, a proto vzal první, nutno podotknout, že extrémně podplacenou, práci v Bell Telephone Laboratories jako výzkumný inženýr. To ho ovšem moc nebavilo a brzy se nechal přeřadit do oddělení zabývající se patenty. Po dobu co pracoval s patenty se stále zabýval svými vynálezy a zapsal jich do svého zápisníku na čtyři stovky. Jak sám řekl, práce s patenty vyžadovala neustálé kopírování nepřeberného množství textu a k dispozici byly jen levné, zastaralé a především pomalé metody. Tou bylo hlavně přepisování textu za pomoci karbonového papíru.[2] Z Bell Telephone Laboratorie byl roku 1933 vyhozen a práci kterou si nedlouho poté našel ve firmě Austin & Dyx záhy opustil, aby se usadil ve firmě P.R. Mallory Company, jakožto vedoucí patentového oddělení.

Roku 1936 se znovu vrátil do školy a začal studovat práva v New Yorku. Bylo to také období, kdy začal opravdu pracovat na xeroxu. Jeho první experimenty prováděl u sebe doma v kuchyni a častokrát končili nezdarem. V tomto období tedy dokončoval školu, studoval v P.R. Mallory Company a ničil domácnost. Proto se nechal přesvědčit ženou, aby dělal pokusy jinde. Poslech a uspěl a díky svým zkušenostem s patenty si jeden urychleně zřídil.

Xerografie

První Carlsonovi výsledky byly extrémně složitě ovladatelné stroje, jejichž postup pro tisk se skládal z 39 kroků. Využíval světlo, aby zbavil statického náboje z fotovodiče. Místa kde se text nacházel, zachoval nabitá a prášková barva se pak dal převést na nový kus papíru, čímž se vytvořila kopie. Kvůli obtížnosti všech kroků, které ke všemu musely být dělány ručně, byl Carlsonův projekt odmítnut v nespočtem firem mezi roky 1939 - 1944. Roku 1948 se dostala první funkční verze na trh, a Chester Carlson by býval asi zbankrotoval, nebýt automobilky Ford, která přístroje ve velkém nakupovala. Carlson postupem času, vše zdokonaloval. Minimalizoval risk ztráty originálu, zlevňoval náklady na každou kopii a hlavně vše zjednodušoval. Jeho Xerox si tedy upevňoval pozici na trhu a stal se inovátorem pro suché kopírování.



Odkazy

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson
http://www.ideafinder.com/history/inventors/carlson.htm
https://www.asme.org/engineering-topics/articles/technology-and-society/chester-floyd-carlson

Reference

  1. ↑ Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon & Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.
  2. ↑ [Kearns, David T.; Nadler, David A. (1992). Prophets in the Dark: How Xerox reinvented itself and beat back the Japanese. HarperCollins. p. 15. ISBN 0-88730-564-4. ]

Související články

Patent

Klíčová slova

Chester, Floyd, Carleson, Xerografie, Patent, Vynálezce,

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&oldid=30606“