Rudolf Vlasák: Porovnání verzí

Řádek 6: Řádek 6:
  
 
=== Profesní kariéra ===
 
=== Profesní kariéra ===
Po základní vojenské službě nastoupil jako vedoucí dokumentace a studijně rozborových prací zahraničního politického tisku Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda, kde na základech vědecké knihovny vzniklo vědecko-informační středisko s důrazem na dokumentaci, studijně rozborové a rešeršní činnosti. Právě v této instituci se doc. Vlasák setkal s významnými osobnostmi informační vědy a příbuzných oborů, ale také s novými technologiemi (počítači), které přinášely nové výzvy. Zabýval se možnostmi lingvistického a také logického základu tvorby předmětových hesel.  
+
Po základní vojenské službě nastoupil jako vedoucí dokumentace a studijně rozborových prací zahraničního politického tisku na Vojenskou politickou akademii Klementa Gottwalda, kde na základech vědecké knihovny vzniklo vědecko-informační středisko s důrazem na dokumentaci, studijně rozborové a rešeršní činnosti. Právě v této instituci se doc. Vlasák setkal s významnými osobnostmi informační vědy a příbuzných oborů, ale také s novými technologiemi (počítači), které přinášely nové výzvy.
V druhé polovině šedesátých let byl projektantem a spoluautorem pořádacího systému KOMPAS (Kombinovaný pořádací automatizovaný systém). Klíčovou myšlenkou projektu KOMPAS byla schopnost systému vytěžit z jediného vstupu vždy co nejvíce různých druhů výstupů a tím plnit co nejvíce informačních funkcí.  
+
Zabýval se možnostmi lingvistického a také logického základu tvorby předmětových hesel.<br />
 +
 +
V druhé polovině šedesátých let byl projektantem a spoluautorem pořádacího systému KOMPAS (Kombinovaný pořádací automatizovaný systém). Klíčovou myšlenkou projektu KOMPAS byla schopnost systému vytěžit z jediného vstupu vždy co nejvíce různých druhů výstupů a tím plnit co nejvíce informačních funkcí.<br />
 +
 
V roce 1969 se stal vedoucím oddělení automatizace systémů úseku výzkumu racionalizace ÚVTEI (Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací) soustřeďujícím se na modernizaci jednotlivých zpracovatelských informačních procesů, orientovaných na výpočetní techniku.
 
V roce 1969 se stal vedoucím oddělení automatizace systémů úseku výzkumu racionalizace ÚVTEI (Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací) soustřeďujícím se na modernizaci jednotlivých zpracovatelských informačních procesů, orientovaných na výpočetní techniku.
Byl členem týmu pracujícím na projekte automatizace Státní technické knihovny ÚVTEI a věnoval se i dalším dílčím výzkumům automatizace knihoven.  
+
Byl členem týmu pracujícím na projekte automatizace Státní technické knihovny ÚVTEI a věnoval se i dalším dílčím výzkumům automatizace knihoven.<br />
V Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, které bylo pozdněji transformováno na Národní informační středisko ČR, naplno působil v různých pozicích až do roku 1992, kdy nastoupil na částečný úvazek jako odborný asistent na Katedru vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty UK (od roku 1993 Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK). V letech 1994 - 2002 zastával doc. PhDr. Vlasák v Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK funkci ředitele. V tomto období obor informační studia a knihovnictví zaznamenal nebývalý rozkvět. V roce 1996 ÚISK získal akreditaci doktorského studia pro obor informační věda, počet studentů tohoto oboru ve všech studijních programech se zvýšil ze sedmnácti na pět set a pro ÚISK byly získány nové prostory v Jinonicích. Na vzdory plnému pracovnímu nasazení v ÚISK doc. Vlasák zastával ještě a to až do roku 1997 funkci vědeckého tajemníka ústředního ředitele Národního informačního střediska. Od roku 2002 do roku 2005 doc. PhDr. Vlasák ještě působil na ÚISK jako zástupce ředitele a od roku 2005 do roku 2009 jako pedagog. V současné době stéle do. PhDr. Vlasák vyučuje v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK jako externista.  
+
 
Publikoval 5 monografií  a zhruba 270 odborných článků. Nyní je předsedou České informační společnosti v rámci ČSVTS a předsedou oborové rady pro obor Informační věda na FF UK.
+
V Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, které bylo pozdněji transformováno na Národní informační středisko ČR, naplno působil v různých pozicích až do roku 1992, kdy nastoupil na částečný úvazek jako odborný asistent na Katedru vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty UK (od roku 1993 Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK). V letech 1994 - 2002 zastával doc. PhDr. Vlasák v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK funkci ředitele. V tomto období obor informační studia a knihovnictví zaznamenal nebývalý rozkvět. V roce 1996 ÚISK získal akreditaci doktorského studia pro obor informační věda, počet studentů tohoto oboru ve všech studijních programech se zvýšil ze sedmnácti na pět set a pro ÚISK byly získány nové prostory v Jinonicích. Na vzdory plnému pracovnímu nasazení v ÚISK doc. PhDr. Vlasák ještě zastával a to až do roku 1997 funkci vědeckého tajemníka ústředního ředitele Národního informačního střediska ČR. Od roku 2002 do roku 2005 doc. PhDr. Vlasák působil na ÚISK jako zástupce ředitele a od roku 2005 do roku 2009 jako kmenový pedagog. V současné době doc. PhDr. Vlasák stále vyučuje v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK jako externista.<br />
 +
 
 +
Během své profesní kariéry publikoval 5 monografií  a zhruba 270 odborných článků. Byl předsedou České informační společnosti Českého svazu vědecko-technických společností a dlouholetým předsedou oborové rady pro obor Informační věda na FF UK.
  
 
== Publikační činnost ==
 
== Publikační činnost ==

Verze z 29. 1. 2016, 22:38

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Doc. PhDr. Rudolf Vlasák (15. června 1936) vysokoškolský pedagog, dlouholetý ředitel Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK a čelní představitel české informační vědy je uznávaným odborníkem především v oblasti projektování automatizovaných informačních systémů a informační politiky. Významně se zasloužil o rozvoj oboru vědecko-technických informací a Ústavu informačních studií a knihovnictví.

Biografie a vzdělání

Po maturitní zkoušce na gymnáziu byl přijat ke studiu na České vysoké učení technické, fakultu inženýrského stavitelství. Velmi brzy se však rozhodl změnit nejen studovaný obor a fakultu, ale i vysokou školu a přihlásit se na Filologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na Katedru knihovnictví. Obory knihovnictví, čeština a technologie vystudoval a v roce 1961 obhájil diplomovou práci na téma Předmětový rejstřík k systematickému katalogu. Úspěšně složil státní zkoušku a zakončil studia s červeným diplomem. V roce 1992 obhájil na Katedře vědeckých informací a knihovnictví Univerzity Karlovy habilitační práci a získal titul docent v oboru vědeckotechnické informace.

Profesní kariéra

Po základní vojenské službě nastoupil jako vedoucí dokumentace a studijně rozborových prací zahraničního politického tisku na Vojenskou politickou akademii Klementa Gottwalda, kde na základech vědecké knihovny vzniklo vědecko-informační středisko s důrazem na dokumentaci, studijně rozborové a rešeršní činnosti. Právě v této instituci se doc. Vlasák setkal s významnými osobnostmi informační vědy a příbuzných oborů, ale také s novými technologiemi (počítači), které přinášely nové výzvy. Zabýval se možnostmi lingvistického a také logického základu tvorby předmětových hesel.

V druhé polovině šedesátých let byl projektantem a spoluautorem pořádacího systému KOMPAS (Kombinovaný pořádací automatizovaný systém). Klíčovou myšlenkou projektu KOMPAS byla schopnost systému vytěžit z jediného vstupu vždy co nejvíce různých druhů výstupů a tím plnit co nejvíce informačních funkcí.

V roce 1969 se stal vedoucím oddělení automatizace systémů úseku výzkumu racionalizace ÚVTEI (Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací) soustřeďujícím se na modernizaci jednotlivých zpracovatelských informačních procesů, orientovaných na výpočetní techniku. Byl členem týmu pracujícím na projekte automatizace Státní technické knihovny ÚVTEI a věnoval se i dalším dílčím výzkumům automatizace knihoven.

V Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, které bylo pozdněji transformováno na Národní informační středisko ČR, naplno působil v různých pozicích až do roku 1992, kdy nastoupil na částečný úvazek jako odborný asistent na Katedru vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty UK (od roku 1993 Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK). V letech 1994 - 2002 zastával doc. PhDr. Vlasák v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK funkci ředitele. V tomto období obor informační studia a knihovnictví zaznamenal nebývalý rozkvět. V roce 1996 ÚISK získal akreditaci doktorského studia pro obor informační věda, počet studentů tohoto oboru ve všech studijních programech se zvýšil ze sedmnácti na pět set a pro ÚISK byly získány nové prostory v Jinonicích. Na vzdory plnému pracovnímu nasazení v ÚISK doc. PhDr. Vlasák ještě zastával a to až do roku 1997 funkci vědeckého tajemníka ústředního ředitele Národního informačního střediska ČR. Od roku 2002 do roku 2005 doc. PhDr. Vlasák působil na ÚISK jako zástupce ředitele a od roku 2005 do roku 2009 jako kmenový pedagog. V současné době doc. PhDr. Vlasák stále vyučuje v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK jako externista.

Během své profesní kariéry publikoval 5 monografií a zhruba 270 odborných článků. Byl předsedou České informační společnosti Českého svazu vědecko-technických společností a dlouholetým předsedou oborové rady pro obor Informační věda na FF UK.

Publikační činnost

  • Automatizace knihovnických systémů
  • Racionalizace informačních procesů
  • Světové informační systémy a služby
  • Základy projektování informačních systémů
  • Světový informační průmysl

Rozhovor s Rudolfem Vlasákem

Použitá literatura

Klíčová slova

Historie knihovnictví, Ústav informačních studií a knihovnictví