Henri La Fontaine: Porovnání verzí
m (odstraněna šablona) |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Henri La Fontaine''' (22. 4. 1854 – 14. 5. 1943) byl belgický právník specializující se na mezinárodní právo a laureát Nobelovy ceny za mír z roku 1913<ref name ="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine</ref>. Pro informační vědu je významný jako spoluzakladatel Mezinárodního bibliografického ústavu a [[Mundaneum|Mundanea]] a spolutvůrce [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodního desetinného třídění]]<ref name="Mundaneum">''Historique'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique </ref> | '''Henri La Fontaine''' (22. 4. 1854 – 14. 5. 1943) byl belgický právník specializující se na mezinárodní právo a laureát Nobelovy ceny za mír z roku 1913<ref name ="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine</ref>. Pro informační vědu je významný jako spoluzakladatel Mezinárodního bibliografického ústavu a [[Mundaneum|Mundanea]] a spolutvůrce [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodního desetinného třídění]]<ref name="Mundaneum">''Historique'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique </ref> | ||
+ | |||
==Život== | ==Život== | ||
[[File: HenriLaFontaine.jpg |thumb|right|Henri La Fontaine]] | [[File: HenriLaFontaine.jpg |thumb|right|Henri La Fontaine]] | ||
La Fontaine vystudoval práva na Université libre de Bruxelles a od roku 1877 se věnoval mezinárodnímu právu.<ref name ="Britannica"/> Pracoval jako tajemník advokáta Edmonda Picarda, u nějž byl na stáži také Paul Otlet. V roce 1890 se La Fontaine s Otletem seznámili a objevili společný zájem o bibliografii a v následujícím roce oba vydali svá první bibliografická díla, Otlet napsal ''Sommaire périodique des revues de droit'' a La Fontaine ''Essai de bibliographie de la paix''.<ref name="Mundaneum"/> | La Fontaine vystudoval práva na Université libre de Bruxelles a od roku 1877 se věnoval mezinárodnímu právu.<ref name ="Britannica"/> Pracoval jako tajemník advokáta Edmonda Picarda, u nějž byl na stáži také Paul Otlet. V roce 1890 se La Fontaine s Otletem seznámili a objevili společný zájem o bibliografii a v následujícím roce oba vydali svá první bibliografická díla, Otlet napsal ''Sommaire périodique des revues de droit'' a La Fontaine ''Essai de bibliographie de la paix''.<ref name="Mundaneum"/> | ||
− | + | ||
− | + | V roce 1895 založili v Bruselu Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie).<ref name="Mundaneum"/> V tomto ústavu se pokusili zachytit celosvětovou knižní produkci. Stali se zakladateli nového oboru zvaného [[dokumentalistika]], který pracuje s obecným pojmem [[dokument]] označujícím hmotný nosič, na který je možné zaznamenat potenciální informace. Pro klasifikaci dokumentů zavedli [[Mezinárodní desetinné třídění]] umožňující jejich věcné hierarchické pořádání, které je mezinárodně srozumitelné<ref name="Cejpek">CEJPEK, Jiří. 2005. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.</ref>. | |
− | + | ||
− | + | V roce 1907 stáli La Fontaine s Otletem u zrodu Unie mezinárodních organizací, nejdříve pod názvem Ústřední kancelář mezinárodních asociací, která si kladla za cíl podporovat mezinárodní spolupráci organizací a sloužit jako dokumentační centrum. Kancelář začala od roku 1908 vydávat ročenku s popisem mezinárodních organizací ''Annuaire de la vie internationale'', která vychází dodnes pod názvem ''Yearbook of International Organizations''.<ref name="UIA">''History'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history</ref> | |
+ | |||
+ | La Fontaine se v 80. letech 19. století začal angažovat v mírových hnutích a od roku 1889, kdy se stal generálním tajemníkem belgiské společnosti pro arbitráž a mír (Société belge de l'arbitrage et de la paix), se zúčastnil téměř všech mezinárodních mírových kongresů v následujících pětadvaceti letech. V roce 1907 se stal předsedou Stálého mezinárodního výboru míru a zůstal v jeho čele až do své smrti. V roce 1913 mu byla udělena Nobelova cena za mír.<ref name="Nobel">''Henri La Fontaine - Biographical'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html</ref> | ||
+ | |||
+ | Během Světové výstavy uspořádané v roce 1910 v Bruselu byl poprvé představen La Fontainův a Otletův projekt mezinárodního muzea, které mělo shromáždit veškeré vědění světa a které bylo později pojmenováno [[Mundaneum]]. Sbírky byly v průběhu století několikrát přestěhovány a nyní se nacházejí v belgickém Monsu.<ref name="Mundaneum"/> | ||
==Dílo== | ==Dílo== | ||
La Fontaine publikoval během svého života práce zabývající se mezinárodním právem, pacifismem, právy žen, a dokumentalistikou. Níže je seznam vybraných publikací. | La Fontaine publikoval během svého života práce zabývající se mezinárodním právem, pacifismem, právy žen, a dokumentalistikou. Níže je seznam vybraných publikací. | ||
Řádek 17: | Řádek 22: | ||
* ''International judicature'' (1915) | * ''International judicature'' (1915) | ||
* ''The great solution, magnissima charta : essay on evolutionary and constructive pacifism'' (1916) | * ''The great solution, magnissima charta : essay on evolutionary and constructive pacifism'' (1916) | ||
+ | |||
==Odkazy == | ==Odkazy == | ||
− | + | ||
− | |||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||
+ | |||
===Použitá literatura=== | ===Použitá literatura=== | ||
− | + | * ''Henri La Fontaine - Biographical'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html | |
− | + | * ''Historique'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique. | |
− | + | * ''History'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history | |
− | + | * CEJPEK, Jiří. 2005. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5. | |
− | + | * The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine | |
+ | |||
+ | ===Externí odkazy=== | ||
+ | * [http://www.mundaneum.org/ Oficiální stránky Mundanea] | ||
+ | * [https://www.uia.org/ Oficiální stránky Unie mezinárodních organizací] | ||
+ | |||
===Související články=== | ===Související články=== | ||
*[[Mezinárodní desetinné třídění]] | *[[Mezinárodní desetinné třídění]] | ||
*[[Paul Otlet]] | *[[Paul Otlet]] | ||
*[[Mundaneum]] | *[[Mundaneum]] | ||
+ | |||
===Klíčová slova=== | ===Klíčová slova=== | ||
Paul Otlet, Mundaneum, MDT, Unie mezinárodních organizací. | Paul Otlet, Mundaneum, MDT, Unie mezinárodních organizací. |
Verze z 3. 2. 2016, 17:33
Henri La Fontaine (22. 4. 1854 – 14. 5. 1943) byl belgický právník specializující se na mezinárodní právo a laureát Nobelovy ceny za mír z roku 1913[1]. Pro informační vědu je významný jako spoluzakladatel Mezinárodního bibliografického ústavu a Mundanea a spolutvůrce Mezinárodního desetinného třídění[2]
Obsah
Život
La Fontaine vystudoval práva na Université libre de Bruxelles a od roku 1877 se věnoval mezinárodnímu právu.[1] Pracoval jako tajemník advokáta Edmonda Picarda, u nějž byl na stáži také Paul Otlet. V roce 1890 se La Fontaine s Otletem seznámili a objevili společný zájem o bibliografii a v následujícím roce oba vydali svá první bibliografická díla, Otlet napsal Sommaire périodique des revues de droit a La Fontaine Essai de bibliographie de la paix.[2]
V roce 1895 založili v Bruselu Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie).[2] V tomto ústavu se pokusili zachytit celosvětovou knižní produkci. Stali se zakladateli nového oboru zvaného dokumentalistika, který pracuje s obecným pojmem dokument označujícím hmotný nosič, na který je možné zaznamenat potenciální informace. Pro klasifikaci dokumentů zavedli Mezinárodní desetinné třídění umožňující jejich věcné hierarchické pořádání, které je mezinárodně srozumitelné[3].
V roce 1907 stáli La Fontaine s Otletem u zrodu Unie mezinárodních organizací, nejdříve pod názvem Ústřední kancelář mezinárodních asociací, která si kladla za cíl podporovat mezinárodní spolupráci organizací a sloužit jako dokumentační centrum. Kancelář začala od roku 1908 vydávat ročenku s popisem mezinárodních organizací Annuaire de la vie internationale, která vychází dodnes pod názvem Yearbook of International Organizations.[4]
La Fontaine se v 80. letech 19. století začal angažovat v mírových hnutích a od roku 1889, kdy se stal generálním tajemníkem belgiské společnosti pro arbitráž a mír (Société belge de l'arbitrage et de la paix), se zúčastnil téměř všech mezinárodních mírových kongresů v následujících pětadvaceti letech. V roce 1907 se stal předsedou Stálého mezinárodního výboru míru a zůstal v jeho čele až do své smrti. V roce 1913 mu byla udělena Nobelova cena za mír.[5]
Během Světové výstavy uspořádané v roce 1910 v Bruselu byl poprvé představen La Fontainův a Otletův projekt mezinárodního muzea, které mělo shromáždit veškeré vědění světa a které bylo později pojmenováno Mundaneum. Sbírky byly v průběhu století několikrát přestěhovány a nyní se nacházejí v belgickém Monsu.[2]
Dílo
La Fontaine publikoval během svého života práce zabývající se mezinárodním právem, pacifismem, právy žen, a dokumentalistikou. Níže je seznam vybraných publikací.
- Essai de bibliographie de la paix (1891)
- Répertoire bibliographique universel (1895) – s Paulem Otletem
- La femme et le barreau (1901)
- Pasicrisie internationale 1794-1900 : histoire documentaire des arbitrages internationaux (1902)
- The existing elements of a constitution of the united states of the world (1911)
- Internationalism as a science (1912)
- International judicature (1915)
- The great solution, magnissima charta : essay on evolutionary and constructive pacifism (1916)
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 Historique [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique
- ↑ CEJPEK, Jiří. 2005. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.
- ↑ History [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history
- ↑ Henri La Fontaine - Biographical [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html
Použitá literatura
- Henri La Fontaine - Biographical [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html
- Historique [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique.
- History [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history
- CEJPEK, Jiří. 2005. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.
- The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
Paul Otlet, Mundaneum, MDT, Unie mezinárodních organizací.