Henri La Fontaine: Porovnání verzí

Řádek 3: Řádek 3:
 
==Život==
 
==Život==
 
[[File: HenriLaFontaine.jpg |thumb|right|Henri La Fontaine]]
 
[[File: HenriLaFontaine.jpg |thumb|right|Henri La Fontaine]]
−
La Fontaine vystudoval práva na Université libre de Bruxelles a od roku 1877 se věnoval mezinárodnímu právu.<ref name ="Britannica"/> Pracoval jako tajemník advokáta Edmonda Picarda, u nějž byl na stáži také Paul Otlet. V roce 1890 se La Fontaine s Otletem seznámili a objevili společný zájem o bibliografii a v následujícím roce oba vydali svá první bibliografická díla, Otlet napsal ''Sommaire périodique des revues de droit'' a La Fontaine ''Essai de bibliographie de la paix''.<ref name="Mundaneum"/>
+
La Fontaine vystudoval práva na Université libre de Bruxelles a od roku 1877 se věnoval mezinárodnímu právu.<ref name ="Britannica"/> Pracoval jako tajemník advokáta Edmonda Picarda, u nějž byl na stáži také [[Paul Otlet]]. V roce 1890 se La Fontaine s Otletem seznámili a objevili společný zájem o bibliografii a v následujícím roce oba vydali svá první bibliografická díla, Otlet napsal ''Sommaire périodique des revues de droit'' a La Fontaine ''Essai de bibliographie de la paix''.<ref name="Mundaneum"/>
  
−
V roce 1895 založili v Bruselu Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie).<ref name="Mundaneum"/> V tomto ústavu se pokusili zachytit celosvětovou knižní produkci. Stali se zakladateli nového oboru zvaného [[dokumentalistika]], který pracuje s obecným pojmem [[dokument]] označujícím hmotný nosič, na který je možné zaznamenat potenciální informace. Pro klasifikaci dokumentů zavedli [[Mezinárodní desetinné třídění]] umožňující jejich věcné hierarchické pořádání, které je mezinárodně srozumitelné<ref name="Cejpek">CEJPEK, Jiří. 2005. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.</ref>.
+
V roce 1895 založili v Bruselu Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie).<ref name="Mundaneum"/> V tomto ústavu se pokusili zachytit celosvětovou knižní produkci. Stali se zakladateli nového oboru zvaného [[dokumentalistika]], který pracuje s obecným pojmem [[dokument]] označujícím hmotný nosič, na který je možné zaznamenat potenciální informace. Pro klasifikaci dokumentů zavedli [[Mezinárodní desetinné třídění]] umožňující jejich věcné hierarchické pořádání, které je mezinárodně srozumitelné.<ref name="Cejpek">CEJPEK, Jiří. 2005. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.</ref> První kompletní vydání MDT vyšlo v roce 1904. Jednalo se o kolektivní dílo založené na [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví#Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinném třídění]], jehož hlavními autory byli [[Paul Otlet|Otlet]] s La Fontainem. U druhého vydání v roce 1927 navrhl La Fontaine dvě verze MDT: plnou verzi určenou pro bibliografy a zjednodušenou verzi pro potřeby knihovníků. Tento nápad byl později realizován v úplné, střední a zkrácené verzi MDT.<ref>GILLEN, Jacques (ed.). 2012. ''Henri La Fontaine, Prix Nobel de la Paix en 1913: un Belge épris de justice.'' Bruxelles: Racine, 191 s. ISBN 978-2-87386-822-2.</ref>
  
 
V roce 1907 stáli La Fontaine s Otletem u zrodu Unie mezinárodních organizací, nejdříve pod názvem Ústřední kancelář mezinárodních asociací, která si kladla za cíl podporovat mezinárodní spolupráci organizací a sloužit jako dokumentační centrum. Kancelář začala od roku 1908 vydávat ročenku s popisem mezinárodních organizací ''Annuaire de la vie internationale'', která vychází dodnes pod názvem ''Yearbook of International Organizations''.<ref name="UIA">''History'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history</ref>
 
V roce 1907 stáli La Fontaine s Otletem u zrodu Unie mezinárodních organizací, nejdříve pod názvem Ústřední kancelář mezinárodních asociací, která si kladla za cíl podporovat mezinárodní spolupráci organizací a sloužit jako dokumentační centrum. Kancelář začala od roku 1908 vydávat ročenku s popisem mezinárodních organizací ''Annuaire de la vie internationale'', která vychází dodnes pod názvem ''Yearbook of International Organizations''.<ref name="UIA">''History'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history</ref>
  
−
La Fontaine se v 80. letech 19. století začal angažovat v mírových hnutích a od roku 1889, kdy se stal generálním tajemníkem belgiské společnosti pro arbitráž a mír (Société belge de l'arbitrage et de la paix), se zúčastnil téměř všech mezinárodních mírových kongresů v následujících pětadvaceti letech. V roce 1907 se stal předsedou Stálého mezinárodního výboru míru a zůstal v jeho čele až do své smrti. V roce 1913 mu byla udělena Nobelova cena za mír.<ref name="Nobel">''Henri La Fontaine - Biographical'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html</ref>
+
La Fontaine se v 80. letech 19. století začal angažovat v mírových hnutích a od roku 1889, kdy se stal generálním tajemníkem belgické společnosti pro arbitráž a mír (Société belge de l'arbitrage et de la paix), se zúčastnil téměř všech mezinárodních mírových kongresů v následujících pětadvaceti letech. V roce 1907 se stal předsedou Stálého mezinárodního výboru míru a zůstal v jeho čele až do své smrti. V roce 1913 mu byla udělena Nobelova cena za mír.<ref name="Nobel">''Henri La Fontaine - Biographical'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html</ref>
  
 
Během Světové výstavy uspořádané v roce 1910 v Bruselu byl poprvé představen La Fontainův a Otletův projekt mezinárodního muzea, které mělo shromáždit veškeré vědění světa a které bylo později pojmenováno [[Mundaneum]]. Sbírky byly v průběhu století několikrát přestěhovány a nyní se nacházejí v belgickém Monsu.<ref name="Mundaneum"/>
 
Během Světové výstavy uspořádané v roce 1910 v Bruselu byl poprvé představen La Fontainův a Otletův projekt mezinárodního muzea, které mělo shromáždit veškeré vědění světa a které bylo později pojmenováno [[Mundaneum]]. Sbírky byly v průběhu století několikrát přestěhovány a nyní se nacházejí v belgickém Monsu.<ref name="Mundaneum"/>
Řádek 33: Řádek 33:
 
* ''History'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history
 
* ''History'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history
 
* CEJPEK, Jiří. 2005. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.
 
* CEJPEK, Jiří. 2005. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.
 +
* GILLEN, Jacques (ed.). 2012. ''Henri La Fontaine, Prix Nobel de la Paix en 1913: un Belge épris de justice.'' Bruxelles: Racine, 191 s. ISBN 978-2-87386-822-2.
 
* The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine  
 
* The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine  
  

Verze z 3. 2. 2016, 22:38

Henri La Fontaine (22. 4. 1854 – 14. 5. 1943) byl belgický právník specializující se na mezinárodní právo a laureát Nobelovy ceny za mír z roku 1913[1]. Pro informační vědu je významný jako spoluzakladatel Mezinárodního bibliografického ústavu a Mundanea a spolutvůrce Mezinárodního desetinného třídění[2]

Život

Henri La Fontaine

La Fontaine vystudoval práva na Université libre de Bruxelles a od roku 1877 se věnoval mezinárodnímu právu.[1] Pracoval jako tajemník advokáta Edmonda Picarda, u nějž byl na stáži také Paul Otlet. V roce 1890 se La Fontaine s Otletem seznámili a objevili společný zájem o bibliografii a v následujícím roce oba vydali svá první bibliografická díla, Otlet napsal Sommaire périodique des revues de droit a La Fontaine Essai de bibliographie de la paix.[2]

V roce 1895 založili v Bruselu Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie).[2] V tomto ústavu se pokusili zachytit celosvětovou knižní produkci. Stali se zakladateli nového oboru zvaného dokumentalistika, který pracuje s obecným pojmem dokument označujícím hmotný nosič, na který je možné zaznamenat potenciální informace. Pro klasifikaci dokumentů zavedli Mezinárodní desetinné třídění umožňující jejich věcné hierarchické pořádání, které je mezinárodně srozumitelné.[3] První kompletní vydání MDT vyšlo v roce 1904. Jednalo se o kolektivní dílo založené na Deweyho desetinném třídění, jehož hlavními autory byli Otlet s La Fontainem. U druhého vydání v roce 1927 navrhl La Fontaine dvě verze MDT: plnou verzi určenou pro bibliografy a zjednodušenou verzi pro potřeby knihovníků. Tento nápad byl později realizován v úplné, střední a zkrácené verzi MDT.[4]

V roce 1907 stáli La Fontaine s Otletem u zrodu Unie mezinárodních organizací, nejdříve pod názvem Ústřední kancelář mezinárodních asociací, která si kladla za cíl podporovat mezinárodní spolupráci organizací a sloužit jako dokumentační centrum. Kancelář začala od roku 1908 vydávat ročenku s popisem mezinárodních organizací Annuaire de la vie internationale, která vychází dodnes pod názvem Yearbook of International Organizations.[5]

La Fontaine se v 80. letech 19. století začal angažovat v mírových hnutích a od roku 1889, kdy se stal generálním tajemníkem belgické společnosti pro arbitráž a mír (Société belge de l'arbitrage et de la paix), se zúčastnil téměř všech mezinárodních mírových kongresů v následujících pětadvaceti letech. V roce 1907 se stal předsedou Stálého mezinárodního výboru míru a zůstal v jeho čele až do své smrti. V roce 1913 mu byla udělena Nobelova cena za mír.[6]

Během Světové výstavy uspořádané v roce 1910 v Bruselu byl poprvé představen La Fontainův a Otletův projekt mezinárodního muzea, které mělo shromáždit veškeré vědění světa a které bylo později pojmenováno Mundaneum. Sbírky byly v průběhu století několikrát přestěhovány a nyní se nacházejí v belgickém Monsu.[2]

Dílo

La Fontaine publikoval během svého života práce zabývající se mezinárodním právem, pacifismem, právy žen, a dokumentalistikou. Níže je seznam vybraných publikací.

  • Essai de bibliographie de la paix (1891)
  • Répertoire bibliographique universel (1895) – s Paulem Otletem
  • La femme et le barreau (1901)
  • Pasicrisie internationale 1794-1900 : histoire documentaire des arbitrages internationaux (1902)
  • The existing elements of a constitution of the united states of the world (1911)
  • Internationalism as a science (1912)
  • International judicature (1915)
  • The great solution, magnissima charta : essay on evolutionary and constructive pacifism (1916)

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 Historique [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique
  3. ↑ CEJPEK, Jiří. 2005. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.
  4. ↑ GILLEN, Jacques (ed.). 2012. Henri La Fontaine, Prix Nobel de la Paix en 1913: un Belge épris de justice. Bruxelles: Racine, 191 s. ISBN 978-2-87386-822-2.
  5. ↑ History [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history
  6. ↑ Henri La Fontaine - Biographical [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Paul Otlet, Mundaneum, MDT, Unie mezinárodních organizací.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henri_La_Fontaine&oldid=31276“