Vymezení oboru psychologie zdraví: Porovnání verzí
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
* kulturní pohled | * kulturní pohled | ||
* vliv spirituality | * vliv spirituality | ||
− | * vývoj zájmu medicíny a psychologie od patogenních k salutogenním faktorům - McGinnis a Forge 1993, až 50% všech příčin úmrtí by bylo možné změnit vhodnou formou prevence | + | * vývoj zájmu medicíny a psychologie od '''patogenních k salutogenním faktorům''' - McGinnis a Forge 1993, až 50% všech příčin úmrtí by bylo možné změnit vhodnou formou prevence |
* zvyšující se náklady na zdravotní péči (mezi lety 1973 a 1993 vzrostly až 6x) - hledání nových cest a postupů | * zvyšující se náklady na zdravotní péči (mezi lety 1973 a 1993 vzrostly až 6x) - hledání nových cest a postupů | ||
− | * 1986 vzniká EHPS | + | * '''1986''' vzniká '''EHPS - European Health-Psychology Society, Evropská společnost psychického zdraví''' |
+ | == Vztah k příbuzným oborům == | ||
+ | === Lékařská, resp. zdravotnická psychologie === | ||
+ | * lékařská psychologie (medical psy), od ´40. 20. stol. | ||
+ | * vztah lékař - pacient, člověk - zdraví | ||
+ | * rozpracování psychologických aspektů pobytu jedince v zařízení (hospital psychology) | ||
+ | === Preventivní psychologie, poradenství a psychoterapie === | ||
+ | * původně jen coby prevence mentálních a emočních poruch, posléze i poruch somatofyziologických | ||
+ | === Klinická psychologie === | ||
+ | === Psychosomatická medicína === | ||
+ | * F. Alexander, H. Dunbarová | ||
+ | * etiopatogenze chorob má intrapsychický a/nebo interpersonální původ | ||
+ | === Duševní hygiena, ošetřovatelství a výchova ke zdraví === | ||
+ | === Behaviorální medicína === | ||
+ | * obdoba psychologie zdraví, ale je více interdisciplinární a zdůrazňuje medicínskou složku | ||
+ | === Sociální psychologie, psychologie osobnosti a vývojová psychologie === | ||
+ | === Další nepsychologické obory === | ||
+ | * filozofie | ||
+ | * sociologie | ||
+ | * kulturní antropologie | ||
+ | * etiologie člověka - zjišťuje důvody proč člověk onemocní | ||
+ | == Rozvoj oboru - vědecké společnosti, konference, periodika == | ||
+ | * 1986 vznikla European Health Psychology Society | ||
+ | * od 1988 pořádá konference se světovou účastí, je vybudována síť národních delegátů | ||
+ | * EHPS byla založena na prvním zasedání v holandském Tilburgu | ||
+ | * aktuálně cca 400 individuálních členů z 35 zemí | ||
+ | * aktivně spolupracuje zejména s International Society of Behavioral Medicine, International Association of Applicated psychology, EFPA | ||
+ | * 2006 – konference ve Varšavě | ||
+ | * abstrakta publikována v suplementu časopisu Psychology & Health | ||
+ | * česká sekce psychologie zdraví pracuje v rámci ČMPS (Sekce psychologie zdravého života, cca 120 členů) | ||
+ | * hlavní periodika: | ||
+ | '''APA od r. 1982 vydává:''' | ||
+ | * Health Psychology | ||
+ | * zpravodaj The Health Psychologist | ||
+ | * od 1986 vychází Journal of Helth Psychology | ||
+ | '''EHPS vydává:''' | ||
+ | * zpravodaje EHPS – Newsletter | ||
+ | * Psychology and Health | ||
+ | * od 2007 též Health Psychology Review | ||
+ | '''příbuzné časopisy:''' | ||
+ | * International Journal of Behavioral Medicine | ||
+ | * Psychosomatic Medicine | ||
+ | * Journal of Behavioral Medicine | ||
+ | * Journal of Health and Social Behavior | ||
+ | * Health and Social Work | ||
+ | * Health Promotion International |
Verze z 2. 4. 2014, 13:56
Obsah
- 1 Předmět, cíle a vývoj
- 2 Vznik
- 3 Vztah k příbuzným oborům
- 3.1 Lékařská, resp. zdravotnická psychologie
- 3.2 Preventivní psychologie, poradenství a psychoterapie
- 3.3 Klinická psychologie
- 3.4 Psychosomatická medicína
- 3.5 Duševní hygiena, ošetřovatelství a výchova ke zdraví
- 3.6 Behaviorální medicína
- 3.7 Sociální psychologie, psychologie osobnosti a vývojová psychologie
- 3.8 Další nepsychologické obory
- 4 Rozvoj oboru - vědecké společnosti, konference, periodika
Předmět, cíle a vývoj
- psychologie zdraví vzniká v roce 1978 jako 38. divize APA (mladý obor)
- psychologie zdraví je systematická aplikace psychologie do oblasti zdraví, nemoci a systému péče o zdraví
- mnoho rozmanitých, navzájem souvisejících témat na rozhraní mezi psychologií a
- behaviorální medicínou
- od počátku vychází z holistického přístupu ke zdraví a nemoci - v teorii i praxi respektuje:
- biopsychosociální model zdraví a nemoci
- koncepci multikauzální etiologie jednotlivých skupin onemocnění
Vznik
- formálně ustanovena v roce 1978 Americkou psychologickou společností (APA)
- 1985 definována jako soubor specifických vědeckých a profesionálních příspěvků psychologických věd sloužící k:
- upevňování, podpoře a uchování zdraví (health promotion and maintenance)
- prevenci chorob a identifikaci etiologických a diagnostických korelátů zdraví a nemoci
- analýze a zlepšování systému zdravotní péče a utváření zdravotní politiky
kritéria definice, snaha:
- vyjádřit vrozenou i získanou podmíněnost zdraví (životní styl)
- zachytit aktuální místo individua na škále zdraví-nemoc ve smyslu fyzického zdravotního stavu
- měla by brát v úvahu subjektivní údaje o vlastních pocitech (well-being), tzn. štěstí, spokojenost, včetně úrovně a kvality sociálních vztahů k druhým lidem
- zahrnout posouzení vnějších projevu organismu (tj. chování. člověka ve vztahu ke zdraví a nemoci)
- to vše vyjádřit z hlediska dlouhodobých i krátkodobých proměn v čase v daném kulturním, historickém, sociálním, politickém, ekonomickém, atd. kontextu
- na přelomu 80. a 90. let 20. století došlo k postupnému kvalitativnímu posunu teoretického uvažování o problematice zdraví, možnosti a možnostech zdravotní péče
- Křivohlavý definuje psychologii zdraví jako obor, který se zabývá úlohou psychologických faktorů při udržování zdraví, prevenci nemocí, psychologii zvládání různých onemocnění, otázkami uzdravení a vyrovnáváním se s chronickými nemocemi
důvody vzniku:
- změna struktury nemocí, od infekčních směrem k neinfekčním - chronickým
- to souvisí se životním stylem (vzrůst KVO, nádorových onemocnění., úrazů, otrav…)
- po 2. světové válce díky rozvoji farmaceutického průmyslu došlo k potlačování infekčních chorob
- choroby nově souvisely se životním stylem, zvláště KVO a nádorová onemocnění
- v r. 1960 jejich počet poprvé přesáhl 50%
- vývoj pojetí zdraví od nepřítomnosti nemoci po well-being, zdůraznění kvality celého lidského bytí
- biopsychosociální hledisko a holistické pojetí zdraví - v to se změnil biomedicínský pohled, konceptualizace pojmu (bio-psycho-sociální jednota), jde také o to, aby se čl. cítil dobře, o ten prožitek, vzrůstá role psychologie
- kulturní pohled
- vliv spirituality
- vývoj zájmu medicíny a psychologie od patogenních k salutogenním faktorům - McGinnis a Forge 1993, až 50% všech příčin úmrtí by bylo možné změnit vhodnou formou prevence
- zvyšující se náklady na zdravotní péči (mezi lety 1973 a 1993 vzrostly až 6x) - hledání nových cest a postupů
- 1986 vzniká EHPS - European Health-Psychology Society, Evropská společnost psychického zdraví
Vztah k příbuzným oborům
Lékařská, resp. zdravotnická psychologie
- lékařská psychologie (medical psy), od ´40. 20. stol.
- vztah lékař - pacient, člověk - zdraví
- rozpracování psychologických aspektů pobytu jedince v zařízení (hospital psychology)
Preventivní psychologie, poradenství a psychoterapie
- původně jen coby prevence mentálních a emočních poruch, posléze i poruch somatofyziologických
Klinická psychologie
Psychosomatická medicína
- F. Alexander, H. Dunbarová
- etiopatogenze chorob má intrapsychický a/nebo interpersonální původ
Duševní hygiena, ošetřovatelství a výchova ke zdraví
Behaviorální medicína
- obdoba psychologie zdraví, ale je více interdisciplinární a zdůrazňuje medicínskou složku
Sociální psychologie, psychologie osobnosti a vývojová psychologie
Další nepsychologické obory
- filozofie
- sociologie
- kulturní antropologie
- etiologie člověka - zjišťuje důvody proč člověk onemocní
Rozvoj oboru - vědecké společnosti, konference, periodika
- 1986 vznikla European Health Psychology Society
- od 1988 pořádá konference se světovou účastí, je vybudována síť národních delegátů
- EHPS byla založena na prvním zasedání v holandském Tilburgu
- aktuálně cca 400 individuálních členů z 35 zemí
- aktivně spolupracuje zejména s International Society of Behavioral Medicine, International Association of Applicated psychology, EFPA
- 2006 – konference ve Varšavě
- abstrakta publikována v suplementu časopisu Psychology & Health
- česká sekce psychologie zdraví pracuje v rámci ČMPS (Sekce psychologie zdravého života, cca 120 členů)
- hlavní periodika:
APA od r. 1982 vydává:
- Health Psychology
- zpravodaj The Health Psychologist
- od 1986 vychází Journal of Helth Psychology
EHPS vydává:
- zpravodaje EHPS – Newsletter
- Psychology and Health
- od 2007 též Health Psychology Review
příbuzné časopisy:
- International Journal of Behavioral Medicine
- Psychosomatic Medicine
- Journal of Behavioral Medicine
- Journal of Health and Social Behavior
- Health and Social Work
- Health Promotion International