Cirkadiánní rytmus: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Již v roce 1922 Curt Richter naznačoval, že tělo samo o sobě generuje cykly aktvity a neaktivity, nicméně bylo třeba ještě mnoho získat výzkumných dokladů, aby akademická obec přijala tato tvrzení. | + | Již v roce 1922 Curt Richter naznačoval, že tělo samo o sobě generuje cykly aktvity a neaktivity, nicméně bylo třeba ještě mnoho získat výzkumných dokladů, aby akademická obec přijala tato tvrzení; samotní psychologové tuto možnost v té době silně odmítali.<ref>Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.</ref> Poslední výzkumy ukazují významnou podobnost ve struktuře fungování cirkadiánních hodin napříč různými živočišnými druhy, jež jsou vyvolávány fyziologickými, biochemickými a molekulárními jevy, které se dějí v organismu.<ref>Salem Press Encyclopedia of Health (2016). ''Circadian rhythms.'' January, 2014, 6p</ref> |
| − | * | + | chronobiologie |
| + | |||
| + | 4-6 | ||
| + | |||
| + | 3h ráno nejnižší | ||
| + | |||
| + | rytmus bdění-spánku | ||
| + | |||
| + | rytmus hormonu | ||
| + | |||
| + | rytmus teploty | ||
| + | |||
| + | rytmus složení moči, krve, | ||
| + | |||
| + | řízeny vnitřními biologickými hodinami | ||
| + | |||
| + | rytmy existují i když je člověk v naprosto neperiodickém období | ||
| + | |||
| + | Helena Illnerová <ref>Hydepark civilizace (2014). Helena Illnerová, fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd [Videosoubor]. Retrieved from http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/213411058091116/</ref> | ||
| + | |||
| + | Cirkadiánní rytmy: | ||
| + | |||
| + | * Označení pro nastavení organismu v průběhu 24 hodin, které se děje v průběhu změn podmínek světlo-tma, a které pokračuje v periodě 24,0 h i pokud je organismus izolován od vnějších vodítek | ||
* Biologické mechanismy, které zajišťují '''homeostázu''' → týká se to nejen spánku/bdění, ale i chemických, biologických, hormonálních pochodů | * Biologické mechanismy, které zajišťují '''homeostázu''' → týká se to nejen spánku/bdění, ale i chemických, biologických, hormonálních pochodů | ||
* Když člověka zavřeme do tmy, prodlouží se cyklus asi o dvě hodiny → biologicky je organismus nestaven na 25 – 26 hodin | * Když člověka zavřeme do tmy, prodlouží se cyklus asi o dvě hodiny → biologicky je organismus nestaven na 25 – 26 hodin | ||
Verze z 29. 5. 2016, 08:21
Již v roce 1922 Curt Richter naznačoval, že tělo samo o sobě generuje cykly aktvity a neaktivity, nicméně bylo třeba ještě mnoho získat výzkumných dokladů, aby akademická obec přijala tato tvrzení; samotní psychologové tuto možnost v té době silně odmítali.[1] Poslední výzkumy ukazují významnou podobnost ve struktuře fungování cirkadiánních hodin napříč různými živočišnými druhy, jež jsou vyvolávány fyziologickými, biochemickými a molekulárními jevy, které se dějí v organismu.[2]
chronobiologie
4-6
3h ráno nejnižší
rytmus bdění-spánku
rytmus hormonu
rytmus teploty
rytmus složení moči, krve,
řízeny vnitřními biologickými hodinami
rytmy existují i když je člověk v naprosto neperiodickém období
Helena Illnerová [3]
Cirkadiánní rytmy:
- Označení pro nastavení organismu v průběhu 24 hodin, které se děje v průběhu změn podmínek světlo-tma, a které pokračuje v periodě 24,0 h i pokud je organismus izolován od vnějších vodítek
- Biologické mechanismy, které zajišťují homeostázu → týká se to nejen spánku/bdění, ale i chemických, biologických, hormonálních pochodů
- Když člověka zavřeme do tmy, prodlouží se cyklus asi o dvě hodiny → biologicky je organismus nestaven na 25 – 26 hodin
- Velkou roli v tom hraje thalamus (reguluje spánek/bdění, chemické pochody) a melatonin (vznik v epifýze, jeho množství je závislé - přímá úměra - na slunečních paprscích)
Biologická úroveň
- Tělesná teplota
- 1 až 2 hodiny po usnutí dochází k poklesu teploty, v polovině spánku se teplota zase zvýší, a pak až ke konci zase klesá. Nejnižší teplotu má člověk těsně před probuzením.
- V průběhu dne se, díky metabolické aktivaci, teplota zvyšuje, v poledne je teplota na vrcholu a odpoledne zase klesá.
- Kvůli těmto změnám se v nemocnicích měří teplota 3x denně.
Chemická úroveň
- této úrovni odpovídají hormony
- růstový hormon - simuluje anabolickou aktivitu, po usnutí se jeho hladina zvyšuje, od vrcholu noci pak prudce klesá a jeho hladina se zvyšuje až ve dne
- kortizol - v noci se jeho hladina pořád zvyšuje (na rozdíl od STH), ve dne jeho hodnoty klesají a kolísají
- pokud někoho zavřeme do temné místnosti, tak spánek/bdění, teplota a STH se budou stále držet té své křivky, nebude docházet k výkyvům; kortizon se ale tímto úplně rozhodí a nebude korelovat s cirkadiánními rytmy
Psychogenní úroveň
- Spánek/bdění
- Spánek nemá jednotnou definici, není ani dokázána biologická potřeba spánku
- Při 8 denní spánkové deprivaci se biologicky nezaznamenaly žádné fyziologické změny (v hormonech, imunitě,…)
- 2 fáze spánku:
Otázky
Následující otázky můžete využít ke zjištění, kolik jste si s tohoto článku zapamatovali faktů. Odpovědi naleznete níže.
- BCD
Odpovědi
- ABCD
Zdroje
- ↑ Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.
- ↑ Salem Press Encyclopedia of Health (2016). Circadian rhythms. January, 2014, 6p
- ↑ Hydepark civilizace (2014). Helena Illnerová, fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd [Videosoubor]. Retrieved from http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/213411058091116/