Právní regulace spamu

Spam je velmi obecný a široký pojem a v právu není nikde přesně vymezen či obecně regulován. Spam lze definovat jako elektronické sdělení, jež je zasílané hromadně a bez vyžádání. Pohlížet na něj můžeme buď z kvantitativního, nebo kvalitativního pohledu. V otázkách kvantity se jedná o hromadění zpráv a jejich negativní dopad na komunikaci . Naopak kvalitativní pohled je zaměřen na obsah těchto zpráv a jejich zápornou informační hodnotu. Často se jedná o nevinné reklamní či marketingové zprávy, ale výjimkou nejsou ani podvodné zprávy, jejichž účelem je oklamat adresáta a poškodit ho. Nejčastěji se jedná o šíření virů, finanční podvody či získání osobních dat atd. (nejčastěji formou tzv. Phishingu)..

Charakteristické znaky spamu

Nejpoužívanější službou k šíření spamu je bezesporu e-mail. Důvodem je široké rozšíření e-mailových služeb napříč společností, nízké náklady a poměrně jednoduché získání e-mailových adres. Mezí další kanály šířící spam patří blogy, diskuzní fóra, instant messengery či telekomunikační služby.

Obsahová stránka spamu se nejčastěji týká obchodu, politiky, náboženství a kriminality, přičemž nejrozšířenější je spam obchodní. Dnes je již dokázáno, že spam jako marketingová taktika funguje, což potvrzují i samotné obchodní společnosti, které tento nástroj stále masově využívají. S tím jde však ruku v ruce řada negativních efektů, jimiž je spam nositelem. Jedná se o zahlcenost informační infrastruktury a snížení důvěry uživatelů v informační kanály.

Právní regulace spamu

V Evropském prostoru je kontrola spammingu kodifikována směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací známa pod zkratkou EPD (Electronic Privacy Directive). Směrnice nereguluje pouze problematiku spammingu, ale obecně chrání práva jednotlivců proti nežádoucím zásahům do jejich privátní sféry prostřednictvím informačních technologií a služeb.

Česká legislativa implementovala článek 13 směrnice č. 2002/58/ES do zákona č. 480/2004 Sb. Dle tohoto zákona podléhají správní regulaci spamu tzv. obchodní sdělení (spam s obchodním charakterem).

• Zákon se týká pouze obchodního spamu (náboženský a politický spam nejsou zakázány)
• Zákon reguluje rozesílání zpráv pouze prostřednictvím elektronických prostředků (SMS, e-mail, fax, diskuzní fóra…)
• Metadata (elektronické adresy, neboli „linky“) nejsou definována jako spam.

§ 2Pro účely tohoto zákona se rozumí

f) obchodním sdělením: všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost nebo je podnikatelem vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností; za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu.

Za obchodní sdělení se nepovažují: údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty ; údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle

Správní delikty

• § 11

Právnické osobě, která a) používá elektronické prostředky k šíření nevyžádaných obchodních sdělení, c) šířila obchodní sdělení bez prokazatelného souhlasu adresáta, d) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která nebyla jasně a zřetelně označena jako obchodní sdělení, g) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která uvádí neplatnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace, se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.

• § 12

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže orgán dozoru o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.