Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.: Porovnání verzí
| Řádek 74: | Řádek 74: | ||
*Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů. | *Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů. | ||
*Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty. | *Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty. | ||
| − | |||
==Mezinárodní katalogizační pravidla== | ==Mezinárodní katalogizační pravidla== | ||
| Řádek 101: | Řádek 100: | ||
*Bylo nutné stanovit součásti bibliografického popisu, jejich posloupnost a zavést interpunkci. | *Bylo nutné stanovit součásti bibliografického popisu, jejich posloupnost a zavést interpunkci. | ||
*Jako první byl byl vydán standard pro monografie v roce 1971<ref>ISBD(M) : International Standard Bibliographic Description for Monographic Publications. 1st standard ed. London : IFLA Committee on Cataloguing, 1974.</ref>. | *Jako první byl byl vydán standard pro monografie v roce 1971<ref>ISBD(M) : International Standard Bibliographic Description for Monographic Publications. 1st standard ed. London : IFLA Committee on Cataloguing, 1974.</ref>. | ||
| − | |||
===AACR2=== | ===AACR2=== | ||
| − | *V roce 1974 je | + | *V roce 1974 je vzniká Spojená řídící komise pro úpravu AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC), jejími zakládajícími členy jsou Americká knihovnická asociace, Knihovnická asociace, Kanadská knihovnická asociace, Britská knihovna a Knihovna Kongresu. |
| − | *JSC se | + | *JSC se rozhodla spojit Severoamerický a Britský textu AACR v jednu verzi. |
*V roce 1978 je vydána druhá edice Anglo-amerických katalogizačních pravidel - AACR2.<ref>GORMAN, Michael a Paul W. WINKLER (eds.). Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the British Library, the Canadian Committee on Cataloguing, the Library Association, the Library of Congress. 2nd ed. Chicago : American Library Association ; Ottawa : Canadian Library Association ; London : Library Association, 1978.</ref> | *V roce 1978 je vydána druhá edice Anglo-amerických katalogizačních pravidel - AACR2.<ref>GORMAN, Michael a Paul W. WINKLER (eds.). Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the British Library, the Canadian Committee on Cataloguing, the Library Association, the Library of Congress. 2nd ed. Chicago : American Library Association ; Ottawa : Canadian Library Association ; London : Library Association, 1978.</ref> | ||
*Pravidla se skládají ze dvou částí: | *Pravidla se skládají ze dvou částí: | ||
| Řádek 112: | Řádek 110: | ||
*V roce 1986 se Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing - ACOC) stal členem JSC. | *V roce 1986 se Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing - ACOC) stal členem JSC. | ||
| − | ===RDA=== | + | ===RDA=== |
| + | *Resource Description and Access je standard vydaný v roce 2010 Spojenou řídící komisí pro vývoj RDA (Joint Steering Committee for the Development of RDA, nyní pouze RDA Steering Committee).<ref>About RDA. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/about-rda</ref> | ||
| + | *Pravidla RDA nahrazují AACR2, které byly vytvořeny pro lístkové katalogy a nejsou tak dostačující pro instituce využívající digitální zdroje. | ||
| + | *RDA je založeno na konceptuálních modelech FRBR, FRAD a FRSAD.<ref>RDA Frequently Asked Questions: RDA Basics. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/rda_faq#1</ref> | ||
===UNIMARC=== | ===UNIMARC=== | ||
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme. | * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme. | ||
| − | * Sídlo správy | + | * Sídlo správy UNIMARC bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně. |
| − | * UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze | + | * UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, respektuje pouze ISBD. |
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem. | * Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem. | ||
| − | * V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od | + | * V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARC odstoupilo. |
===MARC 21=== | ===MARC 21=== | ||
| − | * Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského | + | * Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského CANMARC a amerického USMARC. |
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard. | * Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard. | ||
* MARC 21 má definovány formáty: | * MARC 21 má definovány formáty: | ||
Verze z 26. 10. 2016, 17:10
Katalogizační pravidla, jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny.
Obsah
Raná historie
Antonio Panizzi
(1797-1879)
- Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).
- r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.
- Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). [1]
- A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.
- Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:
- Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.
- Pouze jedno záhlaví na jednotku.
- Normalizovaná forma autorského záhlaví.
- Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.
- Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.
- Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. [2]
Charles Ami Cutter
(1837-1903)
- Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.
- Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.
- Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.
- Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.
Shiyali Ramamrita Ranganathan
(1892-1972)
- Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace.
- V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy:
1. Knihy jsou k užívání.
2. Každému čtenáři jeho knihu.
3. Každé knize čtenář.
4. Šetřit čtenářům čas.
5. Knihovna je rostoucí organismus.
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:
- Odhalil každému čtenáři jeho dokument.
- Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.
- Ušetřil čas čtenáři.
- Ušetřil čas personálu.
Vývoj anglo-amerických pravidel
Americká knihovnická asociace
American Library Association - ALA
- Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author & Title Catalog.[3]
- V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.
- 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.[4]
Knihovnická asociace
Library Association - LA
- V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules.[5]
- 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.
Spolupráce
- V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu Melvila Deweyho oficiálně spolupracovat.
- Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.
- Pravidla mají dvě verze, americkou[6] a britskou[7], protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.
- Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.
- V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.[8]
- V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.[9]
Knihovna Kongresu
Library of Congress - LC
- Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.
- V roce 1949 jsou vydána Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress, která jsou vzápětí přejata ALA.[10]
- Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.
- Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.
Mezinárodní katalogizační pravidla
Pařížská konference
- Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.
- Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard.
- Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy[11], které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.[12]
AACR
- V roce 1951 žádá Americká knihovnická asociace Seymoura Lubetzkeho, aby zhodnotil její pravidla z roku 1949.
- Lubetzkeho výsledná práce vychází v roce 1953.[13] Lubetzky nabádá k používání pravidel založených na principech oproti dosavadním vycházejícím z jednotlivých případů.
- V roce 1967 jsou vydána Anglo-americká katalogizační pravidla. Mají dvě verze, Severo-americkou[14] a Britskou[15].
- Na pravidlech spolupracovala s Americkou knihovnickou asociací a Knihovnickou asociací i Kanadská knihovnická asociace (Canadian Library Association - CLA) a Knihovna kongresu.
- Obě verze textu jsou rozděleny do tří částí.
- I, Záhlaví - Tato část vycházela z Pařížských principů, pravidel ALA z roku 1949 a práce S. Lubetzkeho.
- II, Popis - Přepracovaná pravidla Knihovny Kongresu z roku 1949.
- III, Neknižní dokumenty - Taktéž přepracovaná pravidla LK.
- V letech 1969-1975 byly dodatky a změny vydávány v Cataloging Service Knihovny kongresu a Anglo-American Cataloguing Rules Amendment Bulletin Knihovnické asociace.
ISBD
- Myšlenka mezinárodního standardu pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBN) vznikla v roce 1969 v Kodani na sjezdu katalogizačních expertů.
- Bylo nutné stanovit součásti bibliografického popisu, jejich posloupnost a zavést interpunkci.
- Jako první byl byl vydán standard pro monografie v roce 1971[16].
AACR2
- V roce 1974 je vzniká Spojená řídící komise pro úpravu AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC), jejími zakládajícími členy jsou Americká knihovnická asociace, Knihovnická asociace, Kanadská knihovnická asociace, Britská knihovna a Knihovna Kongresu.
- JSC se rozhodla spojit Severoamerický a Britský textu AACR v jednu verzi.
- V roce 1978 je vydána druhá edice Anglo-amerických katalogizačních pravidel - AACR2.[17]
- Pravidla se skládají ze dvou částí:
- I, Popis - založený na ISBD, obsahuje i kapitoly věnované strojově čitelným souborům a trojrozměrným předmětům a reáliím.
- II, Vytváření záhlaví
- V roce 1986 se Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing - ACOC) stal členem JSC.
RDA
- Resource Description and Access je standard vydaný v roce 2010 Spojenou řídící komisí pro vývoj RDA (Joint Steering Committee for the Development of RDA, nyní pouze RDA Steering Committee).[18]
- Pravidla RDA nahrazují AACR2, které byly vytvořeny pro lístkové katalogy a nejsou tak dostačující pro instituce využívající digitální zdroje.
- RDA je založeno na konceptuálních modelech FRBR, FRAD a FRSAD.[19]
UNIMARC
- Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.
- Sídlo správy UNIMARC bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.
- UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, respektuje pouze ISBD.
- Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.
- V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARC odstoupilo.
MARC 21
- Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského CANMARC a amerického USMARC.
- Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.
- MARC 21 má definovány formáty:
- Pro bibliografická data
- Pro autoritní data
- Pro klasifikační data
- Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data
- Pro data o společnostech
Vývoj pravidel v Německu
- Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.
- V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.
Pruská instrukce - Preußische Instruktion
- Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.
- Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.
RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)
- V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.
- RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.
- Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.
- Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.
- Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to "ne-marcovského typu" - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.
- Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.
Zdroje
Reference
- ↑ PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ
- ↑ NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426
- ↑ Condensed Rules for an Author & Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.
- ↑ A brief history of AACR. Joint Steering Comitee for Development of RDA [online]. 2009 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://www.rda-jsc.org/archivedsite/history.html#21
- ↑ Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.
- ↑ Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.
- ↑ Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.
- ↑ A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries / prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.
- ↑ BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries / prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.
- ↑ Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress / adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.
- ↑ Statement of Principles Adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961. London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971.
- ↑ TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&hl=cs&source=gbs_navlinks_s
- ↑ LUBETZKY, Seymour. Cataloging Rules and Principles: a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision. Washington D.C.: Processing Dept., Library of Congress, 1953.
- ↑ Anglo-American Cataloging Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association, and the Canadian Library Association. North American text. Chicago : American Library Association, 1967.
- ↑ Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association and the Canadian Library Association. British text. London : Library Association, 1967
- ↑ ISBD(M) : International Standard Bibliographic Description for Monographic Publications. 1st standard ed. London : IFLA Committee on Cataloguing, 1974.
- ↑ GORMAN, Michael a Paul W. WINKLER (eds.). Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the British Library, the Canadian Committee on Cataloguing, the Library Association, the Library of Congress. 2nd ed. Chicago : American Library Association ; Ottawa : Canadian Library Association ; London : Library Association, 1978.
- ↑ About RDA. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/about-rda
- ↑ RDA Frequently Asked Questions: RDA Basics. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/rda_faq#1
Související články
Klíčová slova
katalogizace katalog katalogizační pravidla AACR AACR2 UNIMARC MARC21
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
