Kongresová knihovna: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Kongresová knihovna''' (anglicky Library of Congress) se sídlem ve Washingtonu je největší knihovnou na světě a hlavním výzkumným pracovištěm Kongresu Spojených států amerických.<ref name>''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/</ref>
+
'''Kongresová knihovna''' (anglicky Library of Congress) se sídlem ve Washingtonu je největší knihovnou na světě a hlavním výzkumným pracovištěm Kongresu Spojených států amerických. Knihovna vyvíjí a implementuje mezinárodní knihovnické standardy, vytvořila [[Třídění Kongresové knihovny|vlastní klasifikační systém]], stojí za mezinárodním projektem sdílené katalogizace a je americkým úřadem pro přidělování copyrightu.<ref name>''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/</ref>
 +
 
 +
==Současné funkce Kongresové knihovny==
 +
V současné době zastává Kongresová knihovna funkci [[Národní knihovna|národní knihovny]] Spojených států a poskytuje široké spektrum služeb.
 +
 
 +
===Mezinárodní knihovnické standardy===
 +
Kongresová knihovna vyvíjí mezinárodní knihovnické standardy a podílí se na jejich implementaci. Knihovna stála u vzniku výměnného formátu [[MARC]] a dalších navazujících formátů, vyvinula vlastní klasifikační systém, [[Třídění Kongresové knihovny]], který je rozšířený v amerických i zahraničních knihovnách a poskytuje informace o implementaci [[RDA]] včetně katalogizačních pravidel.
 +
 
 +
===Katalogizace===
 +
Významným projektem Kongresové knihovny je kooperativní katalogizační program – Program for Cooperative Cataloging (PCC). Jedná se o čtyři dílčí složky:
 +
* BIBCO (bibliografické záznamy pro monografie)
 +
* CONSER (bibliografické záznamy pro seriály)
 +
* NACO (autoritní záznamy jmenných autorit)
 +
* SACO (autoritní záznamy věcných autorit)
 +
V rámci projektu kooperativní katalogizace si zúčastněné instituce navzájem poskytují katalogizační záznamy vypracované podle společných standardů a  šetří tím úsilí vynaložené na katalogizaci. Kongresová knihovna koordinuje tento projekt a poskytuje školení pro jeho účastníky.<ref>''About the PCC''[online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/aba/pcc/about/</ref><br/>
 +
Kongresová knihovna poskytuje na základě požadavků nakladatelů službu Cataloging in Publication (CIP) - katalogizace v knize. Služba spočívá ve vytvoření katalogizačního záznamu, který je otištěn přímo v dokumentu a pomáhá knihovnám, které získají takto zpracovaný dokument do svého fondu. Nakladatel má povinnost poskytnout Kongresové knihovně jeden výtisk každé publikace, ke které bylo vytvořeno CIP.<ref>''About CIP'' [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/publish/cip/about/index.html</ref>
 +
 
 +
===Copyright===
 +
I když Kongresová knihovna nemá právo [[Povinný výtisk|povinného výtisku]], získává do svého fondu významné množství publikací díky tomu, že je zároveň americkým úřadem pro přidělování [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyrightu]].<ref>''Overview of the Copyright Office'' [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.copyright.gov/about/</ref>
 +
 
 +
===Akvizice===
 +
Kongresová knihovna buduje své sbírky pomocí šesti [[Akvizice|akvizičních metod]]: CIP, copyright, výměna, dar, federální transfer a nákup. Do fondu získává dokumenty různých druhů (knihy, periodika, hudebniny, mapy, audiovizuální dokumenty atd.) z celého světa a jejich výběr se řídí akviziční politikou Kongresové knihovny.<ref>''Acquisitions'' [online]. [cit. 2016-12-29]. https://www.loc.gov/acq/</ref> 
 +
 
 +
===Meziknihovní výpůjční služba===
 +
Vzhledem ke svému rozsahu poskytuje knihovna [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovní výpůjční služby]] na národní i mezinárodní úrovni. V rámci USA poskytuje Kongresová knihovna meteriály, které nejosu dostupné v menších knihovnách. Dokumenty je možné vypůjčit prostřednictvím některé z akademických, veřejných nebo specializovaných knihoven. Ve Spojených státech je tato služba poskytována zdarma. Spolupracujícím zahraničním institucím poskytuje knihovna mezinárodní meziknihovní výpůjční službu. Pro zahraniční knihovny je tato služba zpoplatněná. <ref>''Interlibrary Loan'' [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.loc.gov/rr/loan//</ref>
 +
 
 
==Historie==
 
==Historie==
 
[[File:LOC Main Reading Room Highsmith.jpg|thumb|Hlavní čítárna v budově Thomase Jeffersona]]
 
[[File:LOC Main Reading Room Highsmith.jpg|thumb|Hlavní čítárna v budově Thomase Jeffersona]]
 
Kongresová knihovna byla založena v roce 1800 tehdejším americkým prezidentem Johnem Adamsem. Fond knihovny měly tvořit knihy potřebné pro členy Kongresu. Původně knihovna sídlila v budově Kapitolu, ale při požáru v roce 1814 byla zničena. Tehdy nabídl prezident Thomas Jefferson Kongresu svou vlastní knihovnu, která kromě právnické literatury obsahovala svazky zabývající se jinými obory než bylo běžné pro knihovnu zákonodárné instituce. Jefferson ovšem zastával názor, že zákonodárci by měli mít přístup ke komplexním zdrojům informací z různých odvětví. Tímto přesvědčením, který Kongres vzal za své, položil základ budoucímu směřování knihovny, ze které se stala největší knihovna na světě s nejrozsáhlejšími sbírkami ze všech oborů.<ref name="LoC History"> ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library/</ref><br />
 
Kongresová knihovna byla založena v roce 1800 tehdejším americkým prezidentem Johnem Adamsem. Fond knihovny měly tvořit knihy potřebné pro členy Kongresu. Původně knihovna sídlila v budově Kapitolu, ale při požáru v roce 1814 byla zničena. Tehdy nabídl prezident Thomas Jefferson Kongresu svou vlastní knihovnu, která kromě právnické literatury obsahovala svazky zabývající se jinými obory než bylo běžné pro knihovnu zákonodárné instituce. Jefferson ovšem zastával názor, že zákonodárci by měli mít přístup ke komplexním zdrojům informací z různých odvětví. Tímto přesvědčením, který Kongres vzal za své, položil základ budoucímu směřování knihovny, ze které se stala největší knihovna na světě s nejrozsáhlejšími sbírkami ze všech oborů.<ref name="LoC History"> ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library/</ref><br />
 +
 
V 50. letech 19. století nastalo období úpadku. V roce 1851 byla podstatná část knihovny zničena požárem a pod vedením konzervativního ředitele Johna Silvy Meehana byly sbírky obnoveny, aniž by docházelo k dalšímu rozšiřování. Dalšímu rozvoji nepomohla ani občanská válka. O rozkvět knihovny se postaral až Ainsworth Rand Spofford zastávající funkci ředitele v letech 1864–1897, který z knihovny udělal insitutci národního významu. Stál za vznikem zákonu o copyrightu z roku 1870, podle kterého museli všichni žadatelé o [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyright]] zaslat Kongresové knihovně dva výtisky svého díla. Množství zaslaných dokumentů si vyžádalo stavbu nové budovy. Ta byla otevřena v roce 1897 a ve své době byla největší, nejdražší a nejlépe zabezpečenou knihovnou na světě.<br />
 
V 50. letech 19. století nastalo období úpadku. V roce 1851 byla podstatná část knihovny zničena požárem a pod vedením konzervativního ředitele Johna Silvy Meehana byly sbírky obnoveny, aniž by docházelo k dalšímu rozšiřování. Dalšímu rozvoji nepomohla ani občanská válka. O rozkvět knihovny se postaral až Ainsworth Rand Spofford zastávající funkci ředitele v letech 1864–1897, který z knihovny udělal insitutci národního významu. Stál za vznikem zákonu o copyrightu z roku 1870, podle kterého museli všichni žadatelé o [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyright]] zaslat Kongresové knihovně dva výtisky svého díla. Množství zaslaných dokumentů si vyžádalo stavbu nové budovy. Ta byla otevřena v roce 1897 a ve své době byla největší, nejdražší a nejlépe zabezpečenou knihovnou na světě.<br />
 +
 
Na začátku 20. století, během funkčního období ředitele [[Herbert Putnam|Herberta Putnama]], zažila Kongresová knihovna další období rozkvětu. Knihovna začala vyvíjet vlastní klasifikační systém ([[Třídění Kongresové knihovny]] – Library of Congress Classification) a sjednocovat katalogizační pravidla, která by platila v celých Spojených státatech. Novinkou bylo také poskytování [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovních výpůjčních služeb]], díky nimž se knihy dostaly ke čtenářům a badatelům v celé zemi. Putnam dále podporoval rozšiřování fondu a knihovna v této době získala vzácné tisky včetně jednoho z exemplářů [[Johannes Gutenberg#Gutenbergova Bible|Gutenbergovy Bible]].<br />
 
Na začátku 20. století, během funkčního období ředitele [[Herbert Putnam|Herberta Putnama]], zažila Kongresová knihovna další období rozkvětu. Knihovna začala vyvíjet vlastní klasifikační systém ([[Třídění Kongresové knihovny]] – Library of Congress Classification) a sjednocovat katalogizační pravidla, která by platila v celých Spojených státatech. Novinkou bylo také poskytování [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovních výpůjčních služeb]], díky nimž se knihy dostaly ke čtenářům a badatelům v celé zemi. Putnam dále podporoval rozšiřování fondu a knihovna v této době získala vzácné tisky včetně jednoho z exemplářů [[Johannes Gutenberg#Gutenbergova Bible|Gutenbergovy Bible]].<br />
 +
 
Výměna informací mezi knihovnami na národní a mezinárodní úrovni vedla k potřebě vytvoření mezinárodních standardů pro bibliografické záznamy. V polovině 60. let začala Kongresová knihovna pracovat na vývoji strojově čitelného výměnného formátu [[MARC]], který se v roce 1971 americkým standardem a od roku 1973 se používá na mezinárodní úrovni.
 
Výměna informací mezi knihovnami na národní a mezinárodní úrovni vedla k potřebě vytvoření mezinárodních standardů pro bibliografické záznamy. V polovině 60. let začala Kongresová knihovna pracovat na vývoji strojově čitelného výměnného formátu [[MARC]], který se v roce 1971 americkým standardem a od roku 1973 se používá na mezinárodní úrovni.
 
<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref>
 
<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref>
−
 
−
==Současnost==
 
−
V současné době zastává Kongresová knihovna funkci [[Národní knihovna|národní knihovny]] Spojených států a poskytuje široké spektrum služeb:
 
−
* [[Akvizice]] dokumentů pro vlastní sbírky i fondy dalších výzkumných pracovišť
 
−
* Kooperativní katalogizační programy
 
−
* Legislativní literatura pro potřeby Kongresu i veřejnosti
 
−
* Přidělování [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyrightu]] 
 
−
* Tvorba a implementace knihovnických standardů
 
−
* Konzervační funkce
 
−
* Poskytování informací o implementaci [[RDA]] včetně katalogizačních pravidel a pořádání školení
 
−
* Vytváření katalogizačních záznamů
 
−
* Poskytování [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovních výpůjčních služeb]]
 
−
* Vydavatelská činnost <ref>''Services & Programs'' [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z https://www.loc.gov/services/</ref>
 
  
 
==Budovy==
 
==Budovy==
Řádek 36: Řádek 51:
 
</gallery>
 
</gallery>
  
−
==Ředitelé knihovny==
 
−
Ředitele knihovny (Librarian of Congress) podle zákona z roku 1802 jmenuje prezident Spojených států amerických. Až do roku 1987 neměl Kongres žádný formální vliv na výběr kandidáta, teprve poté získal právo na schválení volby prezidenta. Osobnost ředitele měla v zásadní vliv na směřování knihovny v různých obdobích.<ref name="Legacy History"/> Od 14. září 2016 zastává funkci ředitelky Carla Hayden, která je první ženou a zároveň první Afroameričnakou, která  zastává tuto pozici. Předtím působila od roku 1993 jako ředitelka Knihovny  Enoch Pratt Free Library v Baltimoru a od roku 2010 je členkou výboru National Museum and Library Services Board. Dříve pracovala ve veřejné knihovně a technickém muzeu v Chicagu a také působila jako odborný asistent na University of Pittsburgh.<ref name="Legacy Librarian">''About the Librarian'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/</ref>
 
−
{| class="wikitable"
 
−
|-
 
−
! !!Ředitel Kongresové knihovny!! Funkční období
 
−
|-
 
−
|1. ||John James Beckley|| 1802–1807
 
−
|-
 
−
|2. ||Patrick Magruder|| 1807–1815
 
−
|-
 
−
|3. ||George Watterston|| 1815–1829
 
−
|-
 
−
|4. ||John Silva Meehan|| 1829–1861
 
−
|-
 
−
|5. ||John G. Stephenson|| 1861–1864
 
−
|-
 
−
|6. ||Ainsworth Rand Spofford|| 1864–1897
 
−
|-
 
−
|7. ||John Russell Young|| 1897–1899
 
−
|-
 
−
|8. ||[[Herbert Putnam]]|| 1899–1939
 
−
|-
 
−
|9. ||Archibald Macleish|| 1939–1944
 
−
|-
 
−
|10. ||Luther Evans|| 1945–1953
 
−
|-
 
−
|11. ||Lawrence Quincy Mumford|| 1954–1974
 
−
|-
 
−
|12. ||Daniel J. Boorstin|| 1975–1987
 
−
|-
 
−
|13. ||James H. Billington|| 1987–2015 <ref>''Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/</ref>
 
−
|-
 
−
|14. ||Carla Hayden|| 2016–
 
−
|}
 
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
 
===Reference===
 
===Reference===
Řádek 76: Řádek 57:
 
* ''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/
 
* ''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/
 
* ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library <br />
 
* ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library <br />
−
* ''Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/
 
 
* BILLINGTON, James H. ''Library of Congress''. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress
 
* BILLINGTON, James H. ''Library of Congress''. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress
 
* COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/loc.html <br />
 
* COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/loc.html <br />

Verze z 29. 12. 2016, 10:45

Kongresová knihovna (anglicky Library of Congress) se sídlem ve Washingtonu je největší knihovnou na světě a hlavním výzkumným pracovištěm Kongresu Spojených států amerických. Knihovna vyvíjí a implementuje mezinárodní knihovnické standardy, vytvořila vlastní klasifikační systém, stojí za mezinárodním projektem sdílené katalogizace a je americkým úřadem pro přidělování copyrightu.[1]

Současné funkce Kongresové knihovny

V současné době zastává Kongresová knihovna funkci národní knihovny Spojených států a poskytuje široké spektrum služeb.

Mezinárodní knihovnické standardy

Kongresová knihovna vyvíjí mezinárodní knihovnické standardy a podílí se na jejich implementaci. Knihovna stála u vzniku výměnného formátu MARC a dalších navazujících formátů, vyvinula vlastní klasifikační systém, Třídění Kongresové knihovny, který je rozšířený v amerických i zahraničních knihovnách a poskytuje informace o implementaci RDA včetně katalogizačních pravidel.

Katalogizace

Významným projektem Kongresové knihovny je kooperativní katalogizační program – Program for Cooperative Cataloging (PCC). Jedná se o čtyři dílčí složky:

  • BIBCO (bibliografické záznamy pro monografie)
  • CONSER (bibliografické záznamy pro seriály)
  • NACO (autoritní záznamy jmenných autorit)
  • SACO (autoritní záznamy věcných autorit)

V rámci projektu kooperativní katalogizace si zúčastněné instituce navzájem poskytují katalogizační záznamy vypracované podle společných standardů a šetří tím úsilí vynaložené na katalogizaci. Kongresová knihovna koordinuje tento projekt a poskytuje školení pro jeho účastníky.[2]
Kongresová knihovna poskytuje na základě požadavků nakladatelů službu Cataloging in Publication (CIP) - katalogizace v knize. Služba spočívá ve vytvoření katalogizačního záznamu, který je otištěn přímo v dokumentu a pomáhá knihovnám, které získají takto zpracovaný dokument do svého fondu. Nakladatel má povinnost poskytnout Kongresové knihovně jeden výtisk každé publikace, ke které bylo vytvořeno CIP.[3]

Copyright

I když Kongresová knihovna nemá právo povinného výtisku, získává do svého fondu významné množství publikací díky tomu, že je zároveň americkým úřadem pro přidělování copyrightu.[4]

Akvizice

Kongresová knihovna buduje své sbírky pomocí šesti akvizičních metod: CIP, copyright, výměna, dar, federální transfer a nákup. Do fondu získává dokumenty různých druhů (knihy, periodika, hudebniny, mapy, audiovizuální dokumenty atd.) z celého světa a jejich výběr se řídí akviziční politikou Kongresové knihovny.[5]

Meziknihovní výpůjční služba

Vzhledem ke svému rozsahu poskytuje knihovna meziknihovní výpůjční služby na národní i mezinárodní úrovni. V rámci USA poskytuje Kongresová knihovna meteriály, které nejosu dostupné v menších knihovnách. Dokumenty je možné vypůjčit prostřednictvím některé z akademických, veřejných nebo specializovaných knihoven. Ve Spojených státech je tato služba poskytována zdarma. Spolupracujícím zahraničním institucím poskytuje knihovna mezinárodní meziknihovní výpůjční službu. Pro zahraniční knihovny je tato služba zpoplatněná. [6]

Historie

Hlavní čítárna v budově Thomase Jeffersona

Kongresová knihovna byla založena v roce 1800 tehdejším americkým prezidentem Johnem Adamsem. Fond knihovny měly tvořit knihy potřebné pro členy Kongresu. Původně knihovna sídlila v budově Kapitolu, ale při požáru v roce 1814 byla zničena. Tehdy nabídl prezident Thomas Jefferson Kongresu svou vlastní knihovnu, která kromě právnické literatury obsahovala svazky zabývající se jinými obory než bylo běžné pro knihovnu zákonodárné instituce. Jefferson ovšem zastával názor, že zákonodárci by měli mít přístup ke komplexním zdrojům informací z různých odvětví. Tímto přesvědčením, který Kongres vzal za své, položil základ budoucímu směřování knihovny, ze které se stala největší knihovna na světě s nejrozsáhlejšími sbírkami ze všech oborů.[7]

V 50. letech 19. století nastalo období úpadku. V roce 1851 byla podstatná část knihovny zničena požárem a pod vedením konzervativního ředitele Johna Silvy Meehana byly sbírky obnoveny, aniž by docházelo k dalšímu rozšiřování. Dalšímu rozvoji nepomohla ani občanská válka. O rozkvět knihovny se postaral až Ainsworth Rand Spofford zastávající funkci ředitele v letech 1864–1897, který z knihovny udělal insitutci národního významu. Stál za vznikem zákonu o copyrightu z roku 1870, podle kterého museli všichni žadatelé o copyright zaslat Kongresové knihovně dva výtisky svého díla. Množství zaslaných dokumentů si vyžádalo stavbu nové budovy. Ta byla otevřena v roce 1897 a ve své době byla největší, nejdražší a nejlépe zabezpečenou knihovnou na světě.

Na začátku 20. století, během funkčního období ředitele Herberta Putnama, zažila Kongresová knihovna další období rozkvětu. Knihovna začala vyvíjet vlastní klasifikační systém (Třídění Kongresové knihovny – Library of Congress Classification) a sjednocovat katalogizační pravidla, která by platila v celých Spojených státatech. Novinkou bylo také poskytování meziknihovních výpůjčních služeb, díky nimž se knihy dostaly ke čtenářům a badatelům v celé zemi. Putnam dále podporoval rozšiřování fondu a knihovna v této době získala vzácné tisky včetně jednoho z exemplářů Gutenbergovy Bible.

Výměna informací mezi knihovnami na národní a mezinárodní úrovni vedla k potřebě vytvoření mezinárodních standardů pro bibliografické záznamy. V polovině 60. let začala Kongresová knihovna pracovat na vývoji strojově čitelného výměnného formátu MARC, který se v roce 1971 americkým standardem a od roku 1973 se používá na mezinárodní úrovni. [8]

Budovy

Knihovna Kongresu byla původně umístěna v sídle Kongresu, v budově Kapitolu ve Washingtonu. V rámci Kapitolu se několikrát stěhovala, ať už kvůli potřebě větších prostorů pro uskladnění rozrůstajících se sbírek, nebo ve snaze umístit knihy na místo s lepším protipožárním zabezpečením. V roce 1886 byla povolena stavba vlastní budovy výhradně pro potřeby knihovny. Tato budova, Jefferson Building, byla jediným sídlem Kongresové knihovny až do roku 1939, kdy byla otevřena Adams Building. V roce 1981 se knihovna dále rozšířila do James Madison Memorial Building.[8] Kromě těchto tří budov umístěných ve Washingtonu se některé dokumenty nacházejí ve Fort Meade v Marylandu a v Audio Visual Conservation Center v Culpeperu ve Virginii, kam byly přesunuty z důvodu nedostatečné kapacity výše zmíněných budov.[9]

Jefferson Building

Vytvoření vlastní budovy pro potřeby Kongresové knihovny navrhl její ředitel Ainsworth Rand Spofford 1871. O sedm let později byla stavba povolena a nová knihovna byla otevřena v roce 1897. Svojí velikostí i architekturou byla poctou klasickému umění a zároveň fungovala po praktické stránce. Později byla pojmenována po Thomasi Jeffersonovi, který se významně zasloužil o budování této instituce v jejích počátcích.[8]

Adams Building

Vzhledem k nedostačující kapacitě hlavní budovy navrhl ředitel knihovny Herbert Putnam v roce 1928 stavbu další budovy. Ta byla dokončena v roce 1939 a její jméno připomíná druhého prezidenta Spojených států, který vydal první pokyn k založení Kongresové knihovny v roce 1800. Architektura této budovy je inspirována secesí.[8]

James Madison Memorial Building

Poslední z washingtonských sídel Kongresové knihovny je James Madison Memorial Building postavená v roce 1981. Její postavení navrhl ředitel L. Quincy Mumford již v roce 1957. Kromě své knihovní funkce slouží tato budova jako památka Jamese Madisona, čtvrtého prezidenta USA, který se zasloužil o současnou podobu americké ústavy.[8]

  • Jefferson Building

  • Adams Building

  • James Madison Memorial Building

Odkazy

Reference

  1. ↑ About the Library [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/
  2. ↑ About the PCC[online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/aba/pcc/about/
  3. ↑ About CIP [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/publish/cip/about/index.html
  4. ↑ Overview of the Copyright Office [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.copyright.gov/about/
  5. ↑ Acquisitions [online]. [cit. 2016-12-29]. https://www.loc.gov/acq/
  6. ↑ Interlibrary Loan [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.loc.gov/rr/loan//
  7. ↑ History of the Library [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library/
  8. ↑ 8,0 8,1 8,2 8,3 8,4 COLE, John Y. Jefferson's Legacy. A Brief History [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html
  9. ↑ BILLINGTON, James H. Library of Congress. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Kongresová knihovna, národní knihovna.


Postup redakčního zpracování

K redakční kontrole ještě zbývá • kategorie • duplicity • členění

V článku bylo zkontrolováno • zdroje • obrázky a licence • prolinkování • pravopis

Dokážete-li některé z doporučených úprav provést, směle se do nich pusťte! V případě jakýchkoli nejasností se můžete podívat do nápovědy nebo se nás zeptat, rádi Vám pomůžeme.


Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kongresová_knihovna&oldid=40843“