Hor

Jméno

Hor je jedním z nejznámějších, nejdůležitějších a také nejstarších egyptských bohů. Jedná se o sokolí božstvo, jehož jméno znamená "Vzdálený" nebo "Ten ve výšinách". Hor byl uctíván v mnoha různých podobách a aspektech, z nichž některé mohou vystupovat jako samostatná božstva.

Ikonografie a sféry vlivu

Hor je zobrazován v sokolí podobě, případně jako muž s hlavou sokola, často s královskými insigniemi nebo korunami.

V egyptském náboženství nalezneme dvě hlavní podoby Hora, tzv. Hora Staršího neboli Harwera a Hora, syna Esety a Usira. Je možné, že původně se jednalo o dvě nezávislá božstva, která byla později sloučena. Harwer býval spojován s nebeskou klenbou a sluncem, podobně jako různé další formy Hora, také ale s měsícem a hvězdami, objevují se u něj též válečnické aspekty. Hor jako syn Usira a Esety byl tím, kdo zdědil trůn po Usirovi, poté, co porazil Sutecha, a stal se králem. Díky tomu byl pak každý egyptský panovník považován za Horovo vtělení.

Nebeský sokol

Sokolí božstvo, vládnoucí nebesům, je pravděpodobně nejstarší z forem boha Hora. Kromě nebes jako takových byl Hor v této formě spojován s nebeskými tělesy, jeho pravé oko představovalo slunce a levé oko měsíc. V této podobě pak může být Hor spojován a asimilován s mnoha různými lokálními bohy.

Zřejmě kvůli svému významu a spojitosti s nebesy byl Hor dáván do souvislosti se slunečním bohem Reem a tak vzniklo snykretické božstvo Reharachtej (Harechtej = Hor obou obzorů).

Panovník

Jak bylo řečeno výše, egyptský faraon byl považován za Horovo vtělení. Doklady o spojitosti panovníka s nějakou formou sokolího božstva leží již v nejranějších obdobích egyptských dějin. Zajímavým dokladem je např. slonovinový hřeben z doby panovníka 1.dynastie jménem Wadži (Džet), na němž je zobrazeno sokolí božstvo na bárce a pod ním serech se jménem zmíněného panovníka. Na tzv. turínském královském seznamu jsou panovníci předdynastické doby označeni jako následovníci Horovi.

Součástí královské titulatury bylo nejen Horovo jméno, ale i tzv. jméno Zlatého Hora. Hor byl také panovníkovým patronem a ochráncem.

Mýty a funkce

Hor dítě

Hor jako Esetin syn může vystupovat v roli malého dítěte, kterého jeho matka skryla v houštinách delty před jeho strýcem Sutechem. V tompo svém aspektu pak vystupuje jako samostatné božstvo Harpachered ("Hor-dítě"), řecky Harpokratés. Velice oblíbenou figurou je v různých magických zaříkáních, přivolávajících na jejich uživatele ochranu jeho matky Esety, jako by to činila právě pro samotného Hora. Velmi často se objevuje v souvislosti s ochranou před nebezepčnými zvířaty jako jsou hadi a štíři, v pozdní dobe se setkáváme s tzv. cippi - jde o stély, kde se objevuje právě Harpached, ničící různé nebezpečné tvory a které měly mít právě ochrannou magickou funkci.

Hor a Sutech

Nejznámější vztah mezi Horem a Sutechem pochází z mytologického příběhu, známého jako Spor Hora se Sutechem, kdy se Hor, Usirův syn, a Sutech, Usirův bratr, přou o to, kdo po Usirovi, který se po své smrti a následném vzkříšení stal vládcem říše mrtvých, zdědí vládu na zemi. Sluneční bůh Re, který soudu předsedá, stojí na Sutechově straně, nicméně spor se vleče velice dlouho, až nakonec trůn získává Hor za vydatné pomoci své matky Esety. Ne vždy však tito dva bohové vystupují v takovémto negativním smyslu, ale často zastupují různé kontrasty nebo duální pojetí některého konceptu, např. Horní a Dolní Egypt. V textech se často objevují pod názvem Oba pánové. V některých těchto zmínkách je však Sutech nahrazen bohem Thovtem, právě kvůli svým negativním aspektům. V se pak tato praxe stává naprosto běžnou záležitostí.

Horovy oči Jelikož Hor byl nebeským bohem, jeho oči byly asociovány s nebeskými tělesy - pravé oko se sluncem a levé s měsícem. Jedním z nejznámějších symbolů starého Egypta je Horovo oko, egyptsky wedžat. Tento pojem se opět vztahuje k boji Hora a Sutecha, kdy Sutech Horovi oko, nebo obě, vyrval. Oko pak bylo udzraveno a navráceno Horovi, podle různých verzí např. za pomoci Thovta nebo Hathory. Oko se pak stalo celým a úplným, což vyjadřuje právě egyptské slovo wedžat. Horov oko pak fungovalo jako mocný amulet, zajišťující zdraví, prosperitu a ochranu.

Horovi synové Jako Horovi synové (zřejmě Hora Staršího) jsou označována čtyři božstva Amset, Hapi, Duamutef a Kebehsenuf. První zmínky o těchto bozích se nacházejí již v Textech pyramid, kde jsou přítomni u výstupu zemřelého krále na nebesa. Jejich nejznámější funkce je ale te, že ochraňovali a střežili kanopy s orgány zemřelého - Amset játra, Hapi plíce, Duamutef žaludek a Kebehsenuf střeva.

Kult

Doklady pro Horův kult máme již od predynastické doby, jeho významným kultovním centrem byla v této době Hierakonpolis. Ve svých různých formách, variantách a aspektech byl Hor uctíván po celém Egyptě, některé jeho manifestace jsou pak spjaty přímo s nějakým kultovním centrem - např. Hor Behdetský v Edfú, Hor z Chemu v Létopoli, Hormerti v Šednu atp.

Literatura

Altmann, V. 2010: Die Kultfrevel des Seth: die Gefährdung der göttlichen Ordnung in zwei Vernichtungsritualen der ägyptischen Spätzeit (Urk. VI). Wiesbaden: Harrassowitz.

Andrews, C. 1994: Amulets of ancient Egypt, London, British Museum Press.

Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Kahl, J. 2004 : Religiöse Sprachensibilität in den Pyramidentexten und Sargtexten am Beispiel des Namens des Gottes Seth, In: Bickel, Susanne and Bernard Mathieu (eds), D'un monde à l'autre: Textes des Pyramides & Textes des Sarcophages. Actes de la table ronde internationale, "Textes des Pyramides versus Textes des Sarcophages", IFAO - 24-26 septembre 2001, 219-246. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.

Lexa, F. 1996: Staroegyptské čarodějnictví. Praha: Anoma.

Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.