Teorie drivu: Porovnání verzí
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
(vložení obrázku) Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | [[File:ClarkHull2.jpg|thumb|269x269px|[[Clark L. Hull]]: 21. nejcitovanější psycholog 20. století. Autor teorie drivu.]] | ||
Teorie drivu je teorie motivace [[Clark L. Hull|Clarka L. Hulla]] založena na principu homeostaze (tendence organismu udržovat dlouhodobě rovnovážný stav). Teorie navazuje na práci [[Claude Bernard|Clauda Bernarda]] a [[Walter Cannon|Waltera Cannona]]. Teorie předpokládá, že lidé mají základní fyziologické potřeby (potřeba vody, spánku). Pokud nejsou tyto potřeby vyrovnány (jsou nenaplněny, anebo jsou naopak příliš naplňovány), dochází k subjektivně něpříjemnému stavu napětí - drive vede k organismus k snížení tohoto napětí, tzv. redukci drivu.<ref name=":0">Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 472 s. ISBN 80-200-1086-6.</ref> | Teorie drivu je teorie motivace [[Clark L. Hull|Clarka L. Hulla]] založena na principu homeostaze (tendence organismu udržovat dlouhodobě rovnovážný stav). Teorie navazuje na práci [[Claude Bernard|Clauda Bernarda]] a [[Walter Cannon|Waltera Cannona]]. Teorie předpokládá, že lidé mají základní fyziologické potřeby (potřeba vody, spánku). Pokud nejsou tyto potřeby vyrovnány (jsou nenaplněny, anebo jsou naopak příliš naplňovány), dochází k subjektivně něpříjemnému stavu napětí - drive vede k organismus k snížení tohoto napětí, tzv. redukci drivu.<ref name=":0">Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 472 s. ISBN 80-200-1086-6.</ref> | ||
Verze z 18. 2. 2017, 15:09
Teorie drivu je teorie motivace Clarka L. Hulla založena na principu homeostaze (tendence organismu udržovat dlouhodobě rovnovážný stav). Teorie navazuje na práci Clauda Bernarda a Waltera Cannona. Teorie předpokládá, že lidé mají základní fyziologické potřeby (potřeba vody, spánku). Pokud nejsou tyto potřeby vyrovnány (jsou nenaplněny, anebo jsou naopak příliš naplňovány), dochází k subjektivně něpříjemnému stavu napětí - drive vede k organismus k snížení tohoto napětí, tzv. redukci drivu.[1]
Drive je obecným motivačním stavem, tudíž se potřeba vody a spánku v subjektivně pociťovaném nepříjemném stavu nemění. Objekty, které uspokojují (redukují) tyto nepříjemné stavy získávají odměňující charakter - stávají se incentivami. Drive má širší charakter než instinkt - chápeme jej jako připravenost reagovat na důležité podněty vedoucí k redukci nerovnováhy.[1]