Vědecké poznání vs. laické poznání: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy. <br/> | Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy. <br/> | ||
− | Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu <br/> | + | Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu |
+ | <ref>Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.</ref><br/> | ||
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva <br/> | Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva <br/> | ||
== Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech: == | == Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech: == | ||
Řádek 89: | Řádek 90: | ||
* explanace – experiment, kvaziexperiment | * explanace – experiment, kvaziexperiment | ||
− | |||
+ | == Reference == | ||
+ | <references/> | ||
[[Kategorie: Psychologická metodologie|*]] | [[Kategorie: Psychologická metodologie|*]] |
Verze z 20. 6. 2014, 22:47
Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy.
Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu
[1]
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva
Obsah
Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech:
1. Odlišnosti v užívání konceptuálních schémat a teoretických struktur
- Obyčejný člověk, pokud užívá pojmů, činí tak nepřesným způsobem
- Často přijímá domnělá vysvětlení přírodních a lidských jevů Např. nemoc může považovat za boží trest
- Vědec systematicky buduje své teoretické struktury, ověřuje jejich vnitřní konzistenci a podrobuje jejich složky empirickému ověřování
- Vědec si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou nemusí mít blízký vztah k realitě
2. Odlišnosti ve způsobech ověřování hypotéz
- Obyčejný člověk též ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně - vybírá si důkazy proto, že jsou shodné s jeho hypotézou
3. Odlišnosti v pojetí kontroly
- Vědec se snaží odlišit proměnné, které jsou možnými příčinami účinků, které zkoumá od proměnných, které hypoteticky považuje za příčiny
- Laik se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů - věnuje málo úsilí kontrole vnějších zdrojů některých vlivů
- Laik má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými představami a sklony
4. Odlišnosti v pohledu na vztahy mezi jevy
- Méně zřetelný rozdíl
- Vědec stejně jako laik jsou zaujati vztahy mezi jevy
- Vědec si však všímá vztahů téměř pro ně samé
- Navíc vědec pátrá po vztazích vědomě a systematicky, na rozdíl od laika
- Laikovo zaujetí vztahy je povrchní, nesystematické a nekontrolovatelné
- I při náhodném výskytu dvou jevů je hned považuje za příčinu a následek
5. Odlišnosti ve vysvětlování pozorovaných jevů
- Pro laika jsou přijatelná i metafyzická vysvětlení
- Vysvětlení, která se nedají ověřit
- Těmito vysvětleními se věda nezabývá
- Věda se zabývá pouze věcmi, které mohou být veřejně pozorovány a ověřovány
Vědecká teorie
- zobecňující vysvětlení, vycházející z informací získaných vědeckou metodou
- vědecká teorie je souborem vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů), definic, tvrzení, který
představuje systematický pohled na jevy specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy
- uspořádává empirické poznání
- vznik vědecké teorie: indukce / dedukce / hypotéza
Struktura vědecké teorie
- axiomatická vrstva – nemusí být explicitně vyjádřena v každé teorii, určitý apriorní předpoklad správnosti a pevnosti naší teorie
- teorematická vrstva – výroky o jevech a vztazích mezi nimi, odvozené z axiomu
- empirická vrstva – výroky o datech (a jejich získávání), složka vztahující se k empiricky získaným datům
Vlastnosti(kritéria vědecké teorie):
1. elegance a jednoduchost – jednoduchost nesmí být na úkor přesnosti formulace a podstaty
problému
2. dobrá vnitřní konzistence – teorie je tvořena řadou výroků a tvrzení, tyto výroky by měly tvořit
vnitřně si neprotiřečící systém
3. testovatelnost – pokud je vědecká teorie zevšeobecněným vysvětlením reality kolem nás, musí také existovat možnost otestovat hodnověrnost tohoto tvrzení;teorie, kterou nelze ověřit proto, že nenabízí žádné logicky přijatelné cesty k jejímu testování, nemá vědeckou hodnotu
4. síla, plodnost, přesnost, ověřitelnost
5. ekonomičnost, testovatelnost – umožňuje, abychom s poměrně malým počtem výroků dokázali vysvětlit poměrně velké množství jevů a okolností (Occamova břitva)
- uspořádávají naše poznání světa
- nové informace díky ní nevnímáme jako izolované a vzájemně nesouvisející elementy reality, ale vkládáme je do připravených struktur našeho poznání a představ o této realitě
- souhrn výpovědí, výroků a tvrzení
- teorie nejsou pouze součástí vědy, objevují se i v běžném životě
Teorie by měly splňovat 3 základní cíle vědy:
- deskripce – popis (popisuje a třídí charakteristické znaky)
- predikce – předvídání, vychází z popisu jevů a soustřeďuje se na vztahy mezi těmito jevy
- explanace – vysvětlení (odpověď na otázku proč?), hledání vysvětlení příčinných souvislostí (věda - porozumět realitě a pak ji interpretovat , východiskem lidská zvědavost , hlavní cíle: deskripce, predikce a explanace)
Deskripce (popis)
- celkově popis a utřídění
- nesrozumitelnou spleť rozkládáme na části a tyto části popisujeme (znaky kategorizujeme – třídíme)
- první, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu „Co je to? Jaké to je?“...; musíme zjistit, které elementy vlastně situaci tvoří; naším úkolem je tedy popis a třídění (deskripce a klasifikace); původně nesrozumitelná spleť událostí a věcí se rozloží na části, které popisujeme a na základě nacházení charakteristických znaků, tyto části třídíme, kategorizujeme; tyto věci dostávají i společné zastřešující názvy: židle, literatura, studenti, metodologie
Explanace (vysvětlení)
- odpověď na otázku Proč?
- hledání vysvětlení příčinných souvislostí
- zjištění souvislostí mezi změnami v jednom jevu a změnami ve druhém jevu, významně obohacuje naše možnosti efektivně se přizpůsobovat prostředí i přizpůsobovat prostředí sobě
Predikce
- odhad opírající se o vědeckou hypotézu nebo teorii
- úlohou vědy je dokázat předvídat
- predikce vychází z popisu jevů, ale svou pozornost zaměřuje na vztahy mezi těmito jevy; ptáme se tedy, jak těsně dva nebo více jevů spolu navzájem souvisí (např. vztah mezi prospěchem na střední a na vysoké škole, predikce úspěchu ve studiu)
- predikce umožňuje plánovat, očekávat a měnit typy výzkumných projektů
Vědecké přístupy a metody, které se k nim vztahují:
- deskripce – mapovací výzkum a pozorování
- predikce – korelační výzkum, diferenciační přehled a vývojová studie
- explanace – experiment, kvaziexperiment
Reference
- ↑ Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.