Operační výzkum: Porovnání verzí
(překlep) |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''Operační výzkum''' nebo také operační analýza jsou postupy využívající matematické metody pro řešení některých úloh, zejm. ekonomických, logistických, vojenských nebo organizačních. Cílem operační analýzy je vytvoření modelu konkrétní situace a následně provést jeho optimalizaci, tedy nalezení hodnot parametrů modelu, pro které dosahuje sledovaný výstup modelu extrému. | |
== Historie == | == Historie == | ||
Počátky moderního operačního výzkumu lze datovat do 30. - 40. let 20. století. Velý rozvoj nastal v období 2. světové války kdy ve Velké Británii probíhal výzkumný projekt nazvaný “Research in Military Operations”. Cílem bylo zvýšit efektivitu vojenských operací a snížit ztráty.Prp řešení problémů byly používány matematické metody. Řešené problémy byly převáděny na matematické úlohy, které daný problém modelovaly. Na základě výsledků řešení těchto matematických úloh pak byly formulovány závěry pro původní problém. | Počátky moderního operačního výzkumu lze datovat do 30. - 40. let 20. století. Velý rozvoj nastal v období 2. světové války kdy ve Velké Británii probíhal výzkumný projekt nazvaný “Research in Military Operations”. Cílem bylo zvýšit efektivitu vojenských operací a snížit ztráty.Prp řešení problémů byly používány matematické metody. Řešené problémy byly převáděny na matematické úlohy, které daný problém modelovaly. Na základě výsledků řešení těchto matematických úloh pak byly formulovány závěry pro původní problém. |
Verze z 12. 12. 2017, 19:15
Operační výzkum nebo také operační analýza jsou postupy využívající matematické metody pro řešení některých úloh, zejm. ekonomických, logistických, vojenských nebo organizačních. Cílem operační analýzy je vytvoření modelu konkrétní situace a následně provést jeho optimalizaci, tedy nalezení hodnot parametrů modelu, pro které dosahuje sledovaný výstup modelu extrému.
Historie
Počátky moderního operačního výzkumu lze datovat do 30. - 40. let 20. století. Velý rozvoj nastal v období 2. světové války kdy ve Velké Británii probíhal výzkumný projekt nazvaný “Research in Military Operations”. Cílem bylo zvýšit efektivitu vojenských operací a snížit ztráty.Prp řešení problémů byly používány matematické metody. Řešené problémy byly převáděny na matematické úlohy, které daný problém modelovaly. Na základě výsledků řešení těchto matematických úloh pak byly formulovány závěry pro původní problém.
Modely
Pro operační výzkum je charakteristické používání modelů. Model zobrazuje podstatné vlastnosti nějakého systému. Modelovat je možné část reálného světa, ale i jiný model. Používá se velké množství modelů. Liší se podle toho jaké vlastnosti modelované části reality zobrazují a podle toho, jak jsou realizovány.
Fyzikální modely
Jsou obvykle zmenšené kopie modelovaného objektu. Příkladem jsou modely budov používané architekty.
Matematické modely
Zobrazují modelovanou část reality pomocí matematických vztahů. Úlohy o modelovaném objektu se tak převádějí na matematické úlohy, které pak lze řešit matematickými metodami.
Vyhodnocovací modely
Jsou používány výpočtu neznámých veličin z veličin známých. Tyto modely často mají podobu vzorců nebo rovnic.
Optimalizační modely
Slouží k hledání optimálního) řešení. Modelovaný systém je převedem pomocí matematické optimalizační úlohy
Simulační modely
V simulačním modelu tedy mohou probíhat děje, které jsou obdobou dějů skutečných. Simulovat znamená napodobovat. Simulační experimenty mohou mít různé použití jako je hledání nejvhodnějších parametrů modelu (optimalizace) nebo výcvik obsluhujícího personálu. Např. letecké nebo automobilové trenažery jsou vlastně simulačními modely.
Fáze operačního výzkumu
- Rozpoznání problému v rámci reálného systému a jeho definice
- Vytvoření modelu daného systému,
- Získání výsledků
- Interpretace výsledků
- Implementace výsledků získaných z modelu do reálného systému
Metody operačního výzkumu
Lienární programování
Lineární programování patří jednou z nejrozšířenějších oblastí operačního výzkumu.
Vícekriteriální rozhodování
Analyzuje rozhodovací úlohy v nichž jsou varianty pro rozhodování posuzovány podle několik kritérií zároveň.
Teorie grafů
Graf může představovat komunikační síť s konkrétními místy a spojnicemi mezi nimi. V síti je pak možné definovat řadu optimalizačních úloh. Například nalezení nejkratší cesty mezi dvěma uzly v grafu. Teorie grafů se nejčastěji používá v oblasti řízení projektů.
Teorie zásob
Teorie zásob se zabývá řízením zásobovacího procesu a optimalizací množství skladovanýc zásob s cílem minimalizovat náklady.
Teorie hromadné obsluhy
Teorie hromadné obsluhy nebo také teorie front se zabývá: systém které obsahují dva typy jednotek: požadavky a obslužné linky.Analýza si klade za cíl zefektivnění celého systému.
Modely obnovy
Modely obnovy se zabývají systémy ve kterých jednotky po určité době selžou a je třeba je nahradit novými. Doba bezporuchového provozu je definována jako náhodná veličina. Cílem zkoumání je odhadnout životnost jednotek a počty jednotek které je třeba nahradit novými.
Markovské rozhodovací procesy
Markovské rozhodovací procesy jsou prostředkem pro popis dynamických systémů.
Teorie her
Základním východiskem teorie her je, že mnoho situací s více než jedním účastníkem je možné popsat jako hru ve které jednotliví hráči používají různé strategie svého chování na kterých závisí jejich výhra.
Odkazy
Reference
Použitá literatura
JABLONSKÝ, Josef. Operační výzkum: kvantitativní modely pro ekonomické rozhodování. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002. ISBN 8086419428.