Vznik psychologie zdraví: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Důvody vzniku Psychologie zdraví: * Změna struktury nemocí a poruch od infekčních k neinfekčním, chronickým, souvisejícím se způsobem života…“) |
|||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
* Zvyšující se výdaje na zdravotní péči (jako jeden z prvních významných nárůstů nákladů byl identifikován šestinásobek nákladů za dvacet let, od r. 1973 do r. 1993, nyní jde o ještě vyšší tempo nárůstu), které vyžadují hledání nových cest a postupů; problematika stoupající spoluúčasti pacientů; | * Zvyšující se výdaje na zdravotní péči (jako jeden z prvních významných nárůstů nákladů byl identifikován šestinásobek nákladů za dvacet let, od r. 1973 do r. 1993, nyní jde o ještě vyšší tempo nárůstu), které vyžadují hledání nových cest a postupů; problematika stoupající spoluúčasti pacientů; | ||
* Holistické pojetí zdraví: celostní pojetí, kde je hlavní hodnota zdraví v komplexu/celku fungování organismu – člověk se cítí zdráv celkově. | * Holistické pojetí zdraví: celostní pojetí, kde je hlavní hodnota zdraví v komplexu/celku fungování organismu – člověk se cítí zdráv celkově. | ||
+ | |||
+ | == Zdroje == | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie: Psychologie zdraví|*]] |
Aktuální verze z 28. 1. 2018, 20:17
Důvody vzniku Psychologie zdraví:
- Změna struktury nemocí a poruch od infekčních k neinfekčním, chronickým, souvisejícím se způsobem života a životním stylem (KVO, nádorová onemocnění, úrazy a otravy);
- Vývoj pojetí zdraví od nepřítomnosti nemoci po well-being – obsaženo i v definici WHO (zdraví není jenom stav, který je definovatelný absencí nemoci/neduživosti apod., ale stav, který je typický úplnou psychickou, sociální a fyzickou pohodou, resp. well-beingem) – akcentace na well-being vedla k jeho rozpracování;
- Biomedicínský pohled na člověka a jeho zdraví a nemoc se změnil v bio-psycho-sociální hledisko v souvislosti s holistickým pojetím zdraví (+ občas se také hovoří o spirituálních, kulturních, ekologických a dalších faktorech)
- Vývoj zájmu medicíny a psychologie od patogenních k salutogenním faktorům (s tímto pojetím přišel A. Antonovsky);
- Pojetí integrované prevence – koncept, který se nepodařilo dotáhnout, ale nebyl nikdy popřen; až 50% všech příčin úmrtí by bylo možno změnit vhodnou formou prevence (McGinnis a Forge, 1993), př. preventivní lékařské prohlídky;
- Zvyšující se výdaje na zdravotní péči (jako jeden z prvních významných nárůstů nákladů byl identifikován šestinásobek nákladů za dvacet let, od r. 1973 do r. 1993, nyní jde o ještě vyšší tempo nárůstu), které vyžadují hledání nových cest a postupů; problematika stoupající spoluúčasti pacientů;
- Holistické pojetí zdraví: celostní pojetí, kde je hlavní hodnota zdraví v komplexu/celku fungování organismu – člověk se cítí zdráv celkově.