Organizace

Taylorismus
- Klasické období managementu a sociologie řízení
- Přelom devatenáctého a dvacátého století
- Název podle Fredericka Winslowa Taylora

Frederick Winslow Taylor
- 1856-1915
- Zakladatel vědeckého managementu
- Práce ve strojírenských, ocelářských a později papírenských podnicích - Na základě praxe návrhy, jak zvýšit výkonnost organizací zvyšováním produktivity
- Ovlivnil například i Tomáše Baťu

Řízení lidských zdrojů dle Taylora
- Úloha kázně - v čele jsou řídící pracovníci kvalifikovaní k řízení a současně dělníci disciplinovaně plní příkazy
- Umisťování pracovníků dle jejich schopností na co nejužitečnější pozici
- Motivace prostřednictvím denních úkolů a s tím související zavedení úkolové mzdy
- Vysoká míra specializace pracovních výkonů, což vede k menší době na zaučení, rychlé zdokonalování
- Nová profese – průmyslový inženýr, který rozhoduje o členění práce a umisťování zaměstnanců místo mistrů
- Nezahrnuje místo pro tvořivost a vlastní iniciativu - lidé mají fungovat jako mechanická součást výrobního stroje

Batismus

• Velký sociologický slovník definuje batismus jako systém řízení originálně a dynamicky rozvinutý českým podnikatelem Tomášem Baťou.
• V obvyklém dělení vědeckého managementu tento systém řadíme do evropského proudu klasického vědeckého managementu reprezentovaným např. Maxem Webrem (byrokracie) nebo Vilfredem, Paretem (ekonomické optimum, princip 80:20)
• Oproti americkému proudu (Ford, Taylor) je evropský mnohem více teoretický, proto se zde Baťa inspirovaný pobytem v Americe se svým praktickým provedením zcela vymyká. / VEBER, 2009/

Typické znaky Batismu:

• DETAILNÍ PLÁNOVÁNÍ VÝNOSŮ I NÁKLADŮ
• SAMOSPRÁVA – na všech hierarchických stupních snaha o co největší míru autonomie.

hospodářská střediska (celků dělených ne dle druhu výroby, ale dle druhu výrobku), vlastní nákupy materiálu a prodej výrobků.

V čele střediska byl řídící pracovník, který nesl plnou odpovědnost za hospodaření a výrobu ve svém útvaru, měl však také pravomoc samostatně rozhodovat.

dílny - částí středisek, ve kterých převládala snaha zefektivnit výrobu zainteresováním dělníků

př.: Dělník koupil kůži na vykrajování od svého mistra. Výměry byly vykalkulovány tak, že bylo stanoveno, kolik dílců se musí z kůže vysekat, a přitom stanovena její celková cena. Když dělník nevykrájel předepsaný počet, zaplatil zbytek z vlastní kapsy, naopak z nadvýroby byl odměněn. > SNAHA PŘEMĚNIT DĚLNICKÉ MYŠLENÍ V PODNIKATELSKÉ

• na druhou stranu přísná kontrola, díky pečlivému plánování a pravidelným poradám měl Baťa neustálý přehled o celém podniku (+ pojízdná kancelář, na principech výtahu)

• ÚČAST NA ZISKU - její míra závisela na výši pozice pracovníka. Byla dobrovolná a jen někteří ji mohli získat. Dle důležitosti funkce se také zvyšoval podíl na ztrátách. Část výplaty však vždy tvořila variabilní mzda

Variabilní mzda byla uložena na účtech zřízených firmou, z kterých mohli zaměstnanci pravidelně vybírat, složila však taky jako kauce při zavinění ztrát, z části se tedy odečítal podíl na ztrátě. Tento vklad byl však úročen 10% procenty, aby kompenzoval případné riziko vysokých ztrát a motivoval zaměstnance nechávat peníze na účtech. To umožnilo kumulovat velké množství kapitálu a baťova firma se tak mohla stát nezávislou na bankách.

• SOCIÁLNÍ ASPEKTY - baťova továrna otvírala brány do civilizovaného světa valašskému obyvatelstvu. Vlastní konzumy, cestovní kancelář, ubytovací komplexy, vzdělávací internáty pro mladé chlapce, závodní stravování, zajištění sportovních areálů a kulturních akcí, na pracovišti zákaz alkoholu i cigaret, zákaz neohlášeného opuštění pracoviště.

• Naproti tomu vysoká kontrola i v osobním životě (neohlášené kontroly udržování baťovských domků, zákaz angažovanosti v politice a odborech, důraz na osobní hygienu) Což je jediný aspekt kritiky Batismu
• Shrnutí baťova testamentu: Každé podnikání, jež vědomě neslouží veřejnosti, musí nutně zajíti./ ŠEVEČEK, 2009; TOMAN, 2013;VAVŘEČKA 1990; VEBER 2009/

SHRNUTÍ IDEOLOGIE BATISMU

Souhrn názorů na společenský život, jehož základem byla these o společném zájmu a prospěchu Bati, zaměstnanců a veřejnosti v podnikatelství, podporovaná účastí na zisku, byla vlastně základem celé soustavy řízení, a samospráva jednotek pouze jejich organizační formou. / TOMAN, 2013/

TOMÁŠ BAŤA (1876 Zlín -1932 Otrokovice – letecké neštěstí)

ČESKÝ HENRY FORD?

• Oba inspirováni Edison Illuminating Company, oba věřili, že podnikání přinese společenské blaho.
• 1897. Baťa přichází na trh s novým typem plátěné obuvi - tzv. Baťovkou (Ford Lízinka 1908)
• 1900 – z živnosti přechází na v. o. s., 120 zaměstnanců (Ford zakládá závody 1903)
• 1905 – dělník u Forda
• 1923 - Tomáš Baťa se stává starostou Zlína. O rok později zavádí ve firmě tzv. dílenskou samosprávu s účastí na zisku.(Ford motivace vysokým platem) Začíná budovat "nový Zlín" - obytné domy, školy, nemocnice, kulturní zařízení, vědecké ústavy, filmové ateliéry apod.
• 1927 Pásová výroba (Ford 1913)

KRITIKA

• Přílišná autonomie systému neochraňovala podnikatelsky méně obratné jedince a dokonce zaměstnance uzavírala do kruhu vzájemného podvádění se.
• „Stávalo se velmi často, že mistr, který materiál prodával, se snažil dělníka ošidit. Totéž pak dělal dělník při převzetí materiálu, snažil se ošidit mistra. Aby obstál, dosáhl vyšší mzdy, propašoval často i vědomě k předání obuvnické dílně vadné dílce. Byl prostě nucen krást, protože sám byl okraden.“ /SVATOPLUK 1959/

• Kritika kontroly a zásahů v osobním životě /MAREK A STROBACH, 2012/

ZDROJE

• VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009

• ŠEVEČEK, Ondřej. Zrození Baťovy průmyslové metropole: továrna, městský prostor a společnost ve Zlíně 1900-1938. 1. vyd. roku 2009. České Budějovice: Bohumír NĚMEC - VEDUTA, 2009. VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009

• VAVREČKA, Hugo. Batismus – pracovní filosofie a dílo sociální: předmluva. ERDÉLY, Jenő. Baťa - švec, který dobyl světa. 1. vyd., v nakl. Archa. Zlín: Archa, 1990.

• SVATOPLUK, Turek. Pravá tvář Batismu. Praha: SNPL, 1959.

• PETRUSEK, Miloslav a Alena VODÁKOVÁ. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996.

• MAREK, Martin a Vít STROBACH. Náš cíl: člověk, lidé, rodiny…: Identita, disciplína a řád v baťovském koncernu. In: Deník Referendum [online]. 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz/dejepis/texty/devitka/ck-martin-marek-vit-strobach-nas-cil-clovek-lide-rodiny-das-10-2011.pdf

• TOMAN, Miloš. Baťova soustava řízení – minulost či budoucnost?: 1,2. In: Im intuitivní marketing [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.intuitivnimarketing.cz/search/node/ba%C5%A5a?page=1

• Baťa. www.bata.cz [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.bata.cz/bata-history

FORDISMUS

S pojmem Fordův systém, nebo později Fordismus se setkáváme ve spojení s vrcholným systém průmyslové hromadné výroby, který se zrodil na počátku 20. století v Americe a během následujících let se rozvíjel i v Evropě, kde ovlivnil řadu podnikatelů (Baťa).

Zakladatelem tohoto směru byl Henry Ford, který pod vlivem hlavních zásad vědeckého managementu klasického období (taylorismu) zavedl pásovou výrobu, která byla výchozím faktorem pro jeho vývoj změn ve výrobě.

Henry Ford svou kariéru započal jako mechanik a opravář hodinek. V polovině devadesátých let devatenáctého století si uvědomil význam rodícího se automobilismu a v roce 1896 sestavil své první auto. O tři roky později zakládá továrnu Ford Motor Company na výrobu automobilů. Za necelých 20 let (od roku 1908 do roku 1927) vyrobil přes 15 milionů kusů legendárního modelu Ford T (Plechová Líza).

Shrnutí stěžejních bodů Fordovy výroby: • zavedl pásovou výrobu • důraz na prokalkulaci času a minima nákladů - standardizace výroby • apeloval na výhody hromadné produkce jednoho výrobku - sériová masová výroba (Ford T) • zaměření se na dělníky - uzpůsobení výroby pro nekvalifikované (manuální práce s přesným návodem), nadstandardní mzdy, odměny, vysoké slevy na koupi výrobku.

Dnes bychom Fordův systém v ekonomické terminologii přiřadili k pojmu Economy of scale - úspory z rozsahu, přičemž tento pojem definuje typ výroby, která přináší velké spory/ výhody plynoucí z zhormadění produkce (Veber 2009).

Nutno si uvědomit, že Fordův systém neměl vliv pouze na ekonomicko-průmyslový vývoj, ale také na vývoj společnosti. Díky vysokým mzdám i nekvalifikovaných dělníků a výrobě automobilů, které bylo možno díky velmi nízkým nákladům na výrobu prodávat za nízké ceny, privilegium vlastnění auta, už nebylo otázkou málo početné bohaté skupiny obyvatelstva, ale široké oblasti střední třídy.

Kritický pohled na fordismus:

Bauman, (2002) se vyjadřuje k byrokracii ve fordovském podniku, kdy ji připodobňuje k Weberově ideálně-typickému modelu. Ve Fordově továrně bylo vyžadováno, aby se identita i sociální vazby odkládaly při vstupu v šatně společně s deštníkem, kloboukem i kabátem a to z důvodu, aby se jednání lidí mohlo, dokud zůstávají uvnitř, řídit výhradně nezpochybnitelnou soustavou předpisů a nařízení.

Lipovetsky, (2007) konstatuje, že masová konzumní společnost se vyvinula právě díky obecnému rozšíření Taylorova a Fordova modelu organizace výroby, které vedlo na jedné straně k výjimečnému nárůstu produktivity práce a na straně druhé k nárůstu mezd. Stěžejné hesla nové průmyslové organizace autor shrnuje: specializace, standardizace, opakovatelnost a zvýšení objemu produkce a s ní spojená logika množství. Giddens, 2013 uvádí, že fordismus jako systém masové výroby byl jeden z impulsů pro rozvinutí současného trhu masové spotřeby.

V období po první světové válce, kdy byl fordismus na svém vrcholu, byla Fordovým systémem ovlivněna řada podnikatelů. V našem prostředí (první Československé republiky) to byl Tomáš Baťa, který osobně po dobu jednoho roku pracoval ve Fordově továrně, kde se učil Fordově systému výroby, který později aplikoval u nás. Boom standardizovaného systému pásové masové sériové výroby přetrvával do období po druhé světové válce. Později byl nahrazen mechanizačními a automatizačními prvky produkce.

Zdroje:

http://www.ford.cz/AboutFord/Corporateinformation/Heritage/The%20EvolutionofMassProduction 

VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0.

BAUMAN, Zygmunt. Tekutá modernost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2002, 343s., str. 46, ISBN 80-204-0966-1.

GIDDENS, Anthony a Philip W SUTTON. Sociologie. Vyd. 1., akt. a rev. Praha: Argo, 2013, 1049 s. ISBN 978-80-257-0807-1.

LIPOVETSKY, Gilltes. Paradoxní štěstí: esej o hyperkonzumní společnosti. Vyd. 1. Praha: Prostor, 2007, 443 s., str. 27, ISBN 978-80-7260-184-4.

POSTFORDISMUS

=> termín zpopularizoval M. Pioren a Ch. Sabilen v díle The Second Industrial Divide (Druhý průmyslový předěl) => nová éra ekonomické produkce

Neúspěch fordismu (Proč fordismus neuspěl?)

-fordismus-Henry Ford-70.léta 20.st.-vrchol =>

Důvody úpadku:

• naftová krizi v roce 1973=> vedlo k poklesu spotřeby a celkové změně systému
• pokles amerického průmyslu a vzestup japonského průmyslu
• fordismus se nehodil pro individuální zakázky

-Stanley Davis- vznik masové zakázkové výroby- nové technologie umožňují ve velkém produkci výrobků, jež jsou upraveny pro konkrétního zákazníka
-masová zakázková výroba=> nová průmyslová revoluce (stejný boom jako dříve masová výroba)
-Dell Computer- zákazníci si zvolí přesné složení jednotlivých komponentů počítače=> nejdříve prodej poté sestavení
-negativum=> výrobce musí mít při ruce velké zásoby výrobních dílů=> nese velké náklady

• systém nízké důvěry

-náplň práce se odvozuje od strojů a stanovuje je vedení podniku (dělníci pod dohledem, málo prostoru pro samostatné rozhodování) => nezamýšlené důsledky=> narůstá míra nespokojenosti X systém vysoké důvěry- pracovníci si mohou udržovat tempo i náplň práce=> tyto systémy se většinou uplatňují na vyšších úrovních průmyslových organizací

Znaky postfordismu

1. pokles zájmu o výrobky masové produkce => vzestup zájmu o více specializované výrobky=> vyšší styl a vyšší kvalita (lidé chtějí mít věci více osobního charakteru, raději odlišující se než uniformní, ochotni za kvalitu zaplatit více), maximalizace flexibility a inovací= > důvod- snaha adekvátně odpovědět na existující poptávku na trhu po různorodých a specializovaných produktech=> flexibilní produkce a masová zakázková výroby
2. více specializované výrobky vyžadují kratší produkční doby => vyústění do menších a produktivnějších systémů (vzdalování od velkých továren s uniformní produkcí, přibližování malým podnikům s rozličným sortimentem)
3. pružnější výroba- zisk zajištěn novou technologií (pružnější výrobní proces ovládán pružnějšími systémy a pružnější formou řízení)
4. pracovníci- požadavek zvládnutí práce s náročnějšími a složitějšími technologiemi (nutnost- lepší výcvik=> bude větší zodpovědnost a samostatnost)
5. zavedení otevřenější profesní struktury
6. decentralizace práce v nehierarchicky utvořených pracovních týmech

Příklad existence postfordismu => vzestup japonského průmyslu

Organizační změna: japonský model

-rozchod s klasickou byrokracií od Webera

• rozhodování zdola nahoru, není vytvořen pyramidový model, manažeři konzultují své záměry s pracovníky na nejnižších úrovních
• menší specializace=> snaha o obecnou přípravu a obecné znalosti chodu firmy- znalost všech oddělení
• jistota zaměstnání=> zaměstnanci poskytují záruku celoživotního zaměstnaneckého poměru
• orientace na pracovní týmy=> na všech stupních organizace-lidé pracují v malých pracovních skupinách=> z hlediska výkonu hodnocena celá skupina, ne zaměstnanci, v mapě systému firmy nejsou pozice ale týmy
• prolínání práce a soukromého života- u Webera jasný předěl mezi prací a aktivitami mimo

-např. firma Hitachi- poskytnutí ubytování všem svobodným zaměstnancům a téměř polovině ženatých => tento koncept funguje i mimo Japonsko

Výzkum inovací

-Tom Burns + G.M.Stalker => výzkum inovací a změn v elektronickém průmyslu=> výsledek=> byrokracie má omezenou účinnost tam, kde je základním předpokladem flexibilita

Typy organizace

1. mechanická- existence příkazové hierarchie, vertikální komunikace, práce je anonymní
2. organická- volnější struktura, celkové cíle organizace mají přednost před úzce vymezenými povinnostmi, každý člen považován za přínosného

-organický typ organizace=> lepší reakce na měnící se požadavky inovačních trhů=> telekomunikace, počítačový software, biotechnika
-volnější vnitřní struktura=> přínos- rychlejší a vhodnější reakce na změny na trhu=> kreativnější a rychlejší řízení
=> japonský model lze považovat za organický typ organizace podle Burnse a Stalkera

Weberovo pojetí organizace (protipól japonského modelu řízení)

-uniformní ovládání, psaná pravidla, byrokratická povaha organizací

Základní rysy ideálního typu byrokracie

• hierarchie pravomocí=> úkoly přidělovány formou úředních příkazů, kontrola, forma pyramidy- na vrcholu ti nejvyšší
• jednání úředníků-řídí se psanými pravidly, čím výše úředníci jsou, tím více rozmanitých případů musí řešit => vyžaduje flexibilitu
• úředník- fixní plat, plný úvazek, očekává se úsilí a kariérní postup v rámci organizace
• úkoly v organizaci odděleny od života mimo organizaci
• rozvoj byrokracie- oddělení pracovníků nad kontrolou výrobních prostředků (dříve zemědělství- vlastní nástroje, kontrola nad výrobními procesy)

=>čím více se organizace blíží ideální typu byrokracie tím efektivněji plní své cíle
-byrokracie- práce na principu racionality, sofistikovaný nástroj

Kritika postfordismu

-postfordismus neexistuje=> argumenty => nejde o celkovou transformaci, ale integraci některých nových přístupů do tradičních fordistických metod
-neofordismus- období modifikace tradičních fordistických metod
-Anna Pollert- tvrdí, že metody masové produkce stále převládají v mnoha odvětvích, zejména ty, které jsou zaměřeny na spotřební trhy