Neurit: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Neurit'''(axon)je jediný dlouhý výběžek | + | '''Neurit''' (axon) je jediný dlouhý výběžek [[Neuron|nervové buňky]]. První oddíl axonu se nazývá '''iniciační segment''' Vede nervové vzruchy odstředivě (eferentně) od buňky k dalšímu neuronu nebo výkonnému orgánu (efektoru), například ke svalovému vláknu nebo svalové buňce. Větví se zpravidla (ale ne výlučně) až na svém konci (terminální úsek) a vstupuje končí [[Synaptický knoflík|synaptickým knoflíkem]] (místo spojení dvou neuronů se nazývá [[Neuron#Synapse|synapse]]) <ref name="mozekasvet ">Orel, M., & Facová, V. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. (Vyd. 1., 256 s.) Praha: Grada.</ref>.<br /> |
=== Myelinové obaly === | === Myelinové obaly === | ||
| − | Kolem velké části neuritů (axonů) se vytváří ochranná buněčná vrstva, která daný axon izoluje od okolního prostředí (obdobně, jako když obalíte elektrické dráty izolační gumou). Tím se zefektivní (sníží se energetické výdaje a zvýší se rychlost) přenos signálu (vzruchu, ergo [[Akční potenciál (AP)|akčního potenciálu]]). Zdroj myelinizace se liší v centrální nervové soustavě (oligodendrocyty) a v periferní nervové soustav (Schwanovy buňky). | + | Kolem velké části neuritů (axonů) se vytváří ochranná buněčná vrstva, která daný axon izoluje od okolního prostředí (obdobně, jako když obalíte elektrické dráty izolační gumou). Tím se zefektivní (sníží se energetické výdaje a zvýší se rychlost) přenos signálu (vzruchu, ergo [[Akční potenciál (AP)|akčního potenciálu]]). Zdroj myelinizace se liší v [[Centrální nervová soustava|centrální nervové soustavě]] (''oligodendrocyty'') a v periferní nervové soustav (''Schwanovy buňky''). |
| − | * '''Myelinová pochva''' v [[Centrální nervová soustava | + | * '''Myelinová pochva''' v [[Centrální nervová soustava|CNS]] vytvářená oligodendrocyty. Jeden oligodendrocyt může myelinizovat až několik desítek okolních neuritů. |
| − | * '''Schwannova pochva''' v [[Periferní | + | * '''Schwannova pochva''' v [[Periferní nervová soustava|PNS]] vytvářená Schwannovými buňkami.Jejich funkce v periferní nervové soustavě je podobná funkci oligodendroglií v centrální nervové soustavě, tvoří formu izolantu, který zrychluje přenos nervového signálu Rotací Schwannovy buňky okolo axonu vzniká myelinová pochva. Na rozdíl od [[Centrální nervová soustava|CNS]], kde rotuje pouze výběžek oligodendroglie, Schwannova buňka rotuje celá, a proto může tvořit myelin pouze pro jeden axon. Pokud se při přerušení periferního axonu zachová jeho pochva, sehrává při následné regeneraci nervového vlákna roli vodicí struktury. |
Myelinová vrstva je přerušována '''Ranvierovými zářezy''' – jde o místa, kde dochází k setkání dvou myelinizujících buněk (Schwannovou buňkou či oligodendrocytem) a kde dochází ke kontaktu (a výměně iontů) s extracelulárním prostředím. Právě zde se může se axon dělit.<ref>Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref> | Myelinová vrstva je přerušována '''Ranvierovými zářezy''' – jde o místa, kde dochází k setkání dvou myelinizujících buněk (Schwannovou buňkou či oligodendrocytem) a kde dochází ke kontaktu (a výměně iontů) s extracelulárním prostředím. Právě zde se může se axon dělit.<ref>Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref> | ||
* ''Zajímavost'': Myelin je jednou ze základních složek bílé hmoty mozkové a míchy a je příčinou jejich bílé barvy. | * ''Zajímavost'': Myelin je jednou ze základních složek bílé hmoty mozkové a míchy a je příčinou jejich bílé barvy. | ||
Verze z 22. 7. 2014, 15:52
Neurit (axon) je jediný dlouhý výběžek nervové buňky. První oddíl axonu se nazývá iniciační segment Vede nervové vzruchy odstředivě (eferentně) od buňky k dalšímu neuronu nebo výkonnému orgánu (efektoru), například ke svalovému vláknu nebo svalové buňce. Větví se zpravidla (ale ne výlučně) až na svém konci (terminální úsek) a vstupuje končí synaptickým knoflíkem (místo spojení dvou neuronů se nazývá synapse) [1].
Myelinové obaly
Kolem velké části neuritů (axonů) se vytváří ochranná buněčná vrstva, která daný axon izoluje od okolního prostředí (obdobně, jako když obalíte elektrické dráty izolační gumou). Tím se zefektivní (sníží se energetické výdaje a zvýší se rychlost) přenos signálu (vzruchu, ergo akčního potenciálu). Zdroj myelinizace se liší v centrální nervové soustavě (oligodendrocyty) a v periferní nervové soustav (Schwanovy buňky).
- Myelinová pochva v CNS vytvářená oligodendrocyty. Jeden oligodendrocyt může myelinizovat až několik desítek okolních neuritů.
- Schwannova pochva v PNS vytvářená Schwannovými buňkami.Jejich funkce v periferní nervové soustavě je podobná funkci oligodendroglií v centrální nervové soustavě, tvoří formu izolantu, který zrychluje přenos nervového signálu Rotací Schwannovy buňky okolo axonu vzniká myelinová pochva. Na rozdíl od CNS, kde rotuje pouze výběžek oligodendroglie, Schwannova buňka rotuje celá, a proto může tvořit myelin pouze pro jeden axon. Pokud se při přerušení periferního axonu zachová jeho pochva, sehrává při následné regeneraci nervového vlákna roli vodicí struktury.
Myelinová vrstva je přerušována Ranvierovými zářezy – jde o místa, kde dochází k setkání dvou myelinizujících buněk (Schwannovou buňkou či oligodendrocytem) a kde dochází ke kontaktu (a výměně iontů) s extracelulárním prostředím. Právě zde se může se axon dělit.[2]
- Zajímavost: Myelin je jednou ze základních složek bílé hmoty mozkové a míchy a je příčinou jejich bílé barvy.
- Zajímavost: Poškození a úbytek myelinu v mozku (demyelinizace) je spojen s těžkými neurologickými onemocněními (např. roztroušená skleróza).
Zdroje
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
