Sympatikus: Porovnání verzí

Řádek 5: Řádek 5:
 
Ta je členěna na sympatikus, [[Parasympatikus|parasympatikus]] a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. <ref name="mo">MERKUNOVÁ, Alena, OREL, Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.</ref>
 
Ta je členěna na sympatikus, [[Parasympatikus|parasympatikus]] a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. <ref name="mo">MERKUNOVÁ, Alena, OREL, Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.</ref>
  
−
Skládá se z vegetativních neuronů. <ref name="orel">OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.</ref>
+
Skládá se z vegetativních [[Neuron|neuronů]]. <ref name="orel">OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.</ref>
−
 
 
  
 
== Název ==
 
== Název ==
Řádek 13: Řádek 12:
 
[[Soubor:Schéma sympatikus a parasympatikus.jpeg|thumb|300x300px]]
 
[[Soubor:Schéma sympatikus a parasympatikus.jpeg|thumb|300x300px]]
 
[[Autonomní nervový systém]] – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá [[Centrální nervová soustava|centrálnímu nervovému systému]].  <ref name="dylevsky">DYLEVSKÝ, Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017. </ref>
 
[[Autonomní nervový systém]] – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá [[Centrální nervová soustava|centrálnímu nervovému systému]].  <ref name="dylevsky">DYLEVSKÝ, Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017. </ref>
−
 
  
 
== Stavba ==
 
== Stavba ==
 
Sympatická vlákna vycházejí z [[Páteřní mícha|páteřní míchy]].
 
Sympatická vlákna vycházejí z [[Páteřní mícha|páteřní míchy]].
 
Vedou z (pregangliových) neuronů ve třech částech míchy – krční, hrudní a bederní. Sympatikus se tedy dělí na úsek krční, hrudní a bederní. Jde o míšní segmenty C8 až L3.<ref name="mo" />  
 
Vedou z (pregangliových) neuronů ve třech částech míchy – krční, hrudní a bederní. Sympatikus se tedy dělí na úsek krční, hrudní a bederní. Jde o míšní segmenty C8 až L3.<ref name="mo" />  
−
Pregangliová vlákna jsou krátká; systém ganglií se nachází poblíž míchy.
+
Pregangliová vlákna jsou krátká; systém ganglií sympatiku se nachází poblíž míchy.
  
 
Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně).<ref name="orel" />
 
Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně).<ref name="orel" />
Řádek 30: Řádek 28:
 
Hlavním mediátorem sympatiku je [[noradrenalin]]. <ref name="orel" />
 
Hlavním mediátorem sympatiku je [[noradrenalin]]. <ref name="orel" />
 
Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. <ref name="dylevsky" />
 
Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. <ref name="dylevsky" />
−
 
  
 
== Projevy ==
 
== Projevy ==
Řádek 57: Řádek 54:
  
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
−
 
  
 
ROTHSCHILD
 
ROTHSCHILD
  
−
LEVINE, Peter:
+
LEVINE, Peter: Trauma a paměť. Pohled do živé minulosti mysli a těla. Maitrea, Praha 2017.
  
−
LEVINE, Peter:  
+
LEVINE, Peter, FREDERICK, Ann: Prebúdzanie tygra. Liečenie traumy. Občianske združenie Pro Familia, Humenné 2002.
 +
ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015.
  
−
HERMAN, Judith:
+
HERMAN, Judith: Trauma and Recovery. Basic Books, New York 1992.
  
  
 
=== Zdroje obrázků ===
 
=== Zdroje obrázků ===
 
OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
 
OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
−
 
+
http://www.somatictraumatherapy.com/wp-content/uploads/2017/07/ANS2.jpg
−
 
 
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
  
−
Truncus sympaticus:
+
Truncus sympaticus: https://www.wikiskripta.eu/w/Truncus_sympaticus
−
https://www.wikiskripta.eu/w/Truncus_sympaticus
 
−
 
 
−
Nemoci periferní nervové soustavy:
 
  
−
k
+
Nemoci periferního nervového systému: https://www.wikiskripta.eu/w/Port%C3%A1l:Neurologie
 +
.

Verze z 31. 1. 2019, 10:19

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Sympatický nervový systém je součástí autonomní nervové soustavy. Ta je členěna na sympatikus, parasympatikus a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. [1]

Skládá se z vegetativních neuronů. [2]

Název

Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života.

Schéma sympatikus a parasympatikus.jpeg

Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému. [3]

Stavba

Sympatická vlákna vycházejí z páteřní míchy. Vedou z (pregangliových) neuronů ve třech částech míchy – krční, hrudní a bederní. Sympatikus se tedy dělí na úsek krční, hrudní a bederní. Jde o míšní segmenty C8 až L3.[1] Pregangliová vlákna jsou krátká; systém ganglií sympatiku se nachází poblíž míchy.

Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně).[2]


Činnost

Sympatikus je akční systém, připravuje organismus k aktivitě. Děje se to mimovolně v situaci ohrožení – aktivace reakce útok /útěk - nebo při zvýšené zátěži organismu. [1]

Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. [3]

Hlavním mediátorem sympatiku je noradrenalin. [2] Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. [3]

Projevy

  • mydriáza čili zvětšení zornice (centrum tohoto reflexu je ve středním mozku)
  • zrychlení srdečního tepu a zesílení srdečních stahů
  • zvýšení tlaku
  • rozšíření průdušek čili bronchodilatace
  • zrychlení dechu
  • ztlumení činnosti trávicího systému
  • aktivace dřeni nadledvin – produkce adrenalinu a noradrenalinu
  • přesun krve z vnitřních orgánů do periferie, do svalů
  • ejakulace [1]

Viz následující tabulka, která je využitelná např. pro zmapování situace při posttraumatickém stresu.

Využití v neuropsychologii a neuropsychoterapii

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 MERKUNOVÁ, Alena, OREL, Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 DYLEVSKÝ, Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017.

Použitá literatura

ROTHSCHILD

LEVINE, Peter: Trauma a paměť. Pohled do živé minulosti mysli a těla. Maitrea, Praha 2017.

LEVINE, Peter, FREDERICK, Ann: Prebúdzanie tygra. Liečenie traumy. Občianske združenie Pro Familia, Humenné 2002. ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015.

HERMAN, Judith: Trauma and Recovery. Basic Books, New York 1992.


Zdroje obrázků

OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015. http://www.somatictraumatherapy.com/wp-content/uploads/2017/07/ANS2.jpg

Externí odkazy

Truncus sympaticus: https://www.wikiskripta.eu/w/Truncus_sympaticus

Nemoci periferního nervového systému: https://www.wikiskripta.eu/w/Port%C3%A1l:Neurologie .

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sympatikus&oldid=57138“