Dospělost: Porovnání verzí

Řádek 43: Řádek 43:
 
Důležitým faktorem dospělosti je finanční nezávislost, která významně určuje vztah k původní rodině. Často jsou mladí lidé považováni za dospělé až při finanční nezávislosti na rodičích. '''Pracovní uplatnění''' je důležité pro vlastní '''seberealizaci a uspokojení'''.
 
Důležitým faktorem dospělosti je finanční nezávislost, která významně určuje vztah k původní rodině. Často jsou mladí lidé považováni za dospělé až při finanční nezávislosti na rodičích. '''Pracovní uplatnění''' je důležité pro vlastní '''seberealizaci a uspokojení'''.
  
−
== Různá dělení dospělosti ==
+
==Různá dělení dospělosti==
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
 
|+
 
|+
Řádek 72: Řádek 72:
 
|}
 
|}
  
−
== Nezralá dospělost ==
+
==Nezralá dospělost==
 
V moderní společnosti se posunuli podstatné součásti dospělosti do vyššího věku. Mladí lidé mají možnost cestování, studují jazyky a mají celkově více možností pro obsažení zahraničních zkušeností, a tak dochází k odsunutí mateřství a manželství do pozdější dospělosti. Mladí dospělí žijí nezřídka s rodiči, v roce 2013 bydlelo u rodičů 30% žen a téměř 50% mužů ve věku 25- 29 let. (Kohoutová 2013) Těmto dospělým nejčastěji chybí některá z vývojových charakteristik zralé dopělosti jako trvalý partnerský vztah, rodičovství či zakotvenost v profesní rovině.
 
V moderní společnosti se posunuli podstatné součásti dospělosti do vyššího věku. Mladí lidé mají možnost cestování, studují jazyky a mají celkově více možností pro obsažení zahraničních zkušeností, a tak dochází k odsunutí mateřství a manželství do pozdější dospělosti. Mladí dospělí žijí nezřídka s rodiči, v roce 2013 bydlelo u rodičů 30% žen a téměř 50% mužů ve věku 25- 29 let. (Kohoutová 2013) Těmto dospělým nejčastěji chybí některá z vývojových charakteristik zralé dopělosti jako trvalý partnerský vztah, rodičovství či zakotvenost v profesní rovině.
  
−
== Vynořující se dospělost ==
+
==Vynořující se dospělost==
 
'''Jeffrey Jensen Arnett''', americký vývojový psycholog, se zabýval obdobím mezi 12 a 25 lety, které popsal jako ,,emerging childhood” tedy vynořující se dospělost. Mladí lidé se v tomto období necití již jako adolescenti a mají vyšší míru svobody a odpovednosti, zároveň jsou však stale spjati s původní rodinou, období je vyzmezené mezi koncem dospívání a určujícími prvky dospělosti jako stabilní práce, manželství či rodičovství. Fenomén se objevil pouze v několika minulých dekádách jako odpověd na socio-ekonomické proměny společnosti. K danému období přiřadil na základě rozhovoru s 300 mladými lidmi pět základních rysů.
 
'''Jeffrey Jensen Arnett''', americký vývojový psycholog, se zabýval obdobím mezi 12 a 25 lety, které popsal jako ,,emerging childhood” tedy vynořující se dospělost. Mladí lidé se v tomto období necití již jako adolescenti a mají vyšší míru svobody a odpovednosti, zároveň jsou však stale spjati s původní rodinou, období je vyzmezené mezi koncem dospívání a určujícími prvky dospělosti jako stabilní práce, manželství či rodičovství. Fenomén se objevil pouze v několika minulých dekádách jako odpověd na socio-ekonomické proměny společnosti. K danému období přiřadil na základě rozhovoru s 300 mladými lidmi pět základních rysů.
  
−
=== Věk hledání identity ===
+
===Věk hledání identity===
 
Mladí hledají svou identitu a rozhodují se o tom, kým chtějí být a co chtějí v oblasti studia, práce a vztahů.
 
Mladí hledají svou identitu a rozhodují se o tom, kým chtějí být a co chtějí v oblasti studia, práce a vztahů.
  
−
=== Věk nestability ===
+
===Věk nestability===
 
Vynořující se dospělost je dynamické období, kdy dochází ke změnám ve vztazích, bydlení, studiu i zaměstnání.
 
Vynořující se dospělost je dynamické období, kdy dochází ke změnám ve vztazích, bydlení, studiu i zaměstnání.
  
−
=== Věk orientace na vlastní osobu ===
+
===Věk orientace na vlastní osobu===
 
Typická je i orientace se sám na sebe a snaha získat co nejvíce zkušeností pro pozdější životní volby.
 
Typická je i orientace se sám na sebe a snaha získat co nejvíce zkušeností pro pozdější životní volby.
  
−
=== Věk pocitů na půli cesty ===
+
===Věk pocitů na půli cesty===
 
Dospělí se vyrovnávají s vyšší mírou zodpovědnosti a svobody, ale zároveň jsou stále značně připoutání k původním rodinám.
 
Dospělí se vyrovnávají s vyšší mírou zodpovědnosti a svobody, ale zároveň jsou stále značně připoutání k původním rodinám.
  
−
=== Věk možností ===
+
===Věk možností===
 
Do daného období také patří spoustu ambicioizních plánů. Podle '''Hornblowera''' 96% mladých lidí věří, že budou žít lépe než jejich rodiče, nikdy se nerozvedou a budou mít vice peněz.<ref name=":2" />
 
Do daného období také patří spoustu ambicioizních plánů. Podle '''Hornblowera''' 96% mladých lidí věří, že budou žít lépe než jejich rodiče, nikdy se nerozvedou a budou mít vice peněz.<ref name=":2" />
  
Řádek 109: Řádek 109:
  
 
1. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Obecná část (část první) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Zletilost (§ 30)
 
1. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Obecná část (část první) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Zletilost (§ 30)
 +
2. (Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time
  
 
===Reference===
 
===Reference===
  
−
<references /> <ref name=":1" /> 1. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Obecná část (část první) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Zletilost (§ 30)
+
<references group="(Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time" /> <ref name=":1" /> 1. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Obecná část (část první) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Zletilost (§ 30)
 
   
 
   
 
<ref name=":2" />(Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time
 
<ref name=":2" />(Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time
Řádek 120: Řádek 121:
 
===Další doporučená literatura===
 
===Další doporučená literatura===
  
 +
*(Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time
 
*Cain, D. J. & Seeman, J. (2006). ''Humanistická psycholgoie 1. díl: Příručka pro výzkum a praxi''. Praha: Triton.
 
*Cain, D. J. & Seeman, J. (2006). ''Humanistická psycholgoie 1. díl: Příručka pro výzkum a praxi''. Praha: Triton.
 
*Cain, D. J. & Seeman, J. (2007). ''Humanistická psycholgoie 2. díl: Příručka pro výzkum a praxi''. Praha: Triton.
 
*Cain, D. J. & Seeman, J. (2007). ''Humanistická psycholgoie 2. díl: Příručka pro výzkum a praxi''. Praha: Triton.
Řádek 157: Řádek 159:
 
[[Kategorie:Obecná psychologie|*]]
 
[[Kategorie:Obecná psychologie|*]]
 
[[Kategorie:Psychologie osobnosti|*]]
 
[[Kategorie:Psychologie osobnosti|*]]
−
<references />
+
<references group="(Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time" />

Verze z 5. 10. 2021, 16:43

Právní definice dospělosti

V českém občanském zákoníku se setkáváme s termínem zletilost, které se nabývá dovršením osmnáctého roku věku.

Zletilý člověk se stává plně svéprávným, je tedy způsobilý nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství.

Slovy občanského zákoníku.

(1) Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku.

(2) Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.[1]


Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Obecná část (část první) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Zletilost (§ 30)

Biologické vymezení dospělosti

Období dospělosti se váže na dosažení určité fyzické zralosti. Důležitý je význam sexuality, která představuje nedílnou součást partnerského vztahu, narozdíl od adolescence se během dospělosti uplatňuje i její reprodukční význam.

Psychosociální vymezení dospělosti

Dosažení dospělosti v psychosociálním významu není jednoznačně časově určeno, protože probíhá u různých lidí v odlišnou dobu. Můžeme však vymezit tři hlavní oblasti.


Osobnostní změny

Identita zralého dospělého jedince je vůči období dospívání relativně stabilní a přijatelně pozitivní. Dospělý se osamostatnil od svých rodičů. Činí svobodná rozhodnutí o vlastním životě a zároveň také umí přijmout zodpovědnost za své konání. K vyšší vyrovnanosti se váže i vyšší sebejistota a lepší odhad vlastních schopností. Jedinec lépe ovládá své emoce a snáze odolává zátěži, také se dokáže vzdát vlastního uspokojení.


Mezilidské vztahy

V oblasti mezilidských vztahů má velký význam proměna vztahů dospělého k původní rodině. Vztah rodiči je vyrovnanější a klidnější, rodičovské postavy jsou přijímány realističtěji.

Dospělý navazuje intimní partnerské vztahy, kde dokáže akceptovat potřeby partnera a podřídit jim ty své.

Důležitou součástí vztahů dospělého člověka je rodičovství, ve kterém se střetává nadřazená pozice vůči dítěti a odpovědnost za něj.

V profesní oblasti je důležité zvládnutí interakce jak v podřízené, tak nadřízené pozici.


Ekonomická nezávislost

Důležitým faktorem dospělosti je finanční nezávislost, která významně určuje vztah k původní rodině. Často jsou mladí lidé považováni za dospělé až při finanční nezávislosti na rodičích. Pracovní uplatnění je důležité pro vlastní seberealizaci a uspokojení.

Různá dělení dospělosti

Mladá dospělost Střední dospělost Starší dospělost
Švancara 20 - 30/32 let 30/32 - 46/48 46/48 - 65
Vágnerová 20 – 40 let 45 - 50 let 50 - 60 let
Thorová 20-35 let 35 - 50 let 50  - 70 let
Langmeier, Krejčířová 20 – 25 let

Nezralá dospělost

V moderní společnosti se posunuli podstatné součásti dospělosti do vyššího věku. Mladí lidé mají možnost cestování, studují jazyky a mají celkově více možností pro obsažení zahraničních zkušeností, a tak dochází k odsunutí mateřství a manželství do pozdější dospělosti. Mladí dospělí žijí nezřídka s rodiči, v roce 2013 bydlelo u rodičů 30% žen a téměř 50% mužů ve věku 25- 29 let. (Kohoutová 2013) Těmto dospělým nejčastěji chybí některá z vývojových charakteristik zralé dopělosti jako trvalý partnerský vztah, rodičovství či zakotvenost v profesní rovině.

Vynořující se dospělost

Jeffrey Jensen Arnett, americký vývojový psycholog, se zabýval obdobím mezi 12 a 25 lety, které popsal jako ,,emerging childhood” tedy vynořující se dospělost. Mladí lidé se v tomto období necití již jako adolescenti a mají vyšší míru svobody a odpovednosti, zároveň jsou však stale spjati s původní rodinou, období je vyzmezené mezi koncem dospívání a určujícími prvky dospělosti jako stabilní práce, manželství či rodičovství. Fenomén se objevil pouze v několika minulých dekádách jako odpověd na socio-ekonomické proměny společnosti. K danému období přiřadil na základě rozhovoru s 300 mladými lidmi pět základních rysů.

Věk hledání identity

Mladí hledají svou identitu a rozhodují se o tom, kým chtějí být a co chtějí v oblasti studia, práce a vztahů.

Věk nestability

Vynořující se dospělost je dynamické období, kdy dochází ke změnám ve vztazích, bydlení, studiu i zaměstnání.

Věk orientace na vlastní osobu

Typická je i orientace se sám na sebe a snaha získat co nejvíce zkušeností pro pozdější životní volby.

Věk pocitů na půli cesty

Dospělí se vyrovnávají s vyšší mírou zodpovědnosti a svobody, ale zároveň jsou stále značně připoutání k původním rodinám.

Věk možností

Do daného období také patří spoustu ambicioizních plánů. Podle Hornblowera 96% mladých lidí věří, že budou žít lépe než jejich rodiče, nikdy se nerozvedou a budou mít vice peněz.[2]


(Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time

Časná a střední dospělost

  • zhruba do 40, 45 let

Pozdní dospělost

Zdroje


1. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Obecná část (část první) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Zletilost (§ 30) 2. (Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time

Reference

[1] 1. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Obecná část (část první) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Zletilost (§ 30)

[2](Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time

1. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Obecná část (část první) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Zletilost (§ 30)[1]

Další doporučená literatura

  • (Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time
  • Cain, D. J. & Seeman, J. (2006). Humanistická psycholgoie 1. díl: Příručka pro výzkum a praxi. Praha: Triton.
  • Cain, D. J. & Seeman, J. (2007). Humanistická psycholgoie 2. díl: Příručka pro výzkum a praxi. Praha: Triton.
  • Maslow, A. H. (2014). O psychologii bytí. Praha: Portál.
  • Rogers, C. R. (2014). Způsob bytí. Praha: Portál.
  • Rogers, C. R. (2015). Být sám sebou. Terapeutův pohled na psychoterapii. Praha: Portál.
  • Rogers, C. R. (2020). Teorie a terapie osobnosti. Praha: Portál.

Zdroje obrázků

Externí odkazy

Odkazy na související články

Humanistická psychologie osobnosti

Pozitivní psychologie

Pozitivní psychologie osobnosti

Seberealizace

Abraham H. Maslow

Carl R. Rogers

Klíčová slova

humanistická psychologie, třetí síla v psychologii, humanistické pojetí člověka, sebeaktualizace

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :1 není určen žádný text
  2. ↑ 2,0 2,1 Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :2 není určen žádný text
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dospělost&oldid=67330“