Schizofrenie: Porovnání verzí
m |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie | (dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie | ||
| − | (předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle. | + | (předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], efektivity a [[vůle]]. |
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl<ref name="neuropsychologe">Preiss Marek, & Přikrylová Kučerová Hana. (2006). <i>Neuropsychologie v psychiatrii</i>. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.</ref> | * odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl<ref name="neuropsychologe">Preiss Marek, & Přikrylová Kučerová Hana. (2006). <i>Neuropsychologie v psychiatrii</i>. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.</ref> | ||
| − | * řadící se mezi psychózy | + | * řadící se mezi [[psychóza|psychózy ]] |
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)<ref>Rita L.Atkinson. (1995). <i>Psychologie</i>. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.</ref> | * začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)<ref>Rita L.Atkinson. (1995). <i>Psychologie</i>. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.</ref> | ||
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami | * vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
== Diagnostika a příznaky == | == Diagnostika a příznaky == | ||
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)<ref>Hirsch Steven R, & Weinberger Daniel R. (c2003). <i>Schizophrenia</i>. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.</ref>: | aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)<ref>Hirsch Steven R, & Weinberger Daniel R. (c2003). <i>Schizophrenia</i>. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.</ref>: | ||
| − | # '''poruchy vnímání''' – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání) | + | # '''poruchy vnímání''' – [[halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání) |
| − | #'''poruchy''' '''myšlení''' – bludy (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence | + | #'''poruchy''' '''myšlení''' – [[blud|bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence |
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost | #'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost | ||
| − | #'''poruchy''' '''chování''' – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus | + | #'''poruchy''' '''chování''' – [[apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]] |
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika | Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika | ||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky | '''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky | ||
| − | # poruchy asociací (asociativní přeskoky, paralogie) | + | # poruchy [[asociace|asociací]] (asociativní přeskoky, [[paralogie]]) |
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění) | # poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění) | ||
| − | # ambivalence | + | # [[ambivalence]] |
| − | # autismus | + | # [[autismus]] |
=== Průběh === | === Průběh === | ||
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), <ref name="orel">Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref> | # '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), <ref name="orel">Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref> | ||
| − | # '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) <ref | + | # '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) <ref name="orel"/> |
| − | # '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci<ref | + | # '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci<ref name="orel"/> |
| − | # úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' <ref | + | # úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' <ref name="orel"/> |
| − | # '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci<ref | + | # '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci<ref name="orel"/> |
<gallery> | <gallery> | ||
| Řádek 40: | Řádek 40: | ||
=== Typy schizofrenie === | === Typy schizofrenie === | ||
| − | '''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení | + | '''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení <ref>Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology</i>. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.</ref> |
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ | '''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ | ||
| − | '''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická | + | '''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická |
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti | # produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti | ||
| − | # neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) | + | # neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) |
| − | '''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti) | + | '''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]) |
| − | '''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii | + | '''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii |
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita | '''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita | ||
| Řádek 59: | Řádek 59: | ||
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie | * Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie | ||
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí | * Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí | ||
| − | * '''Karl Ludwig Kahlbaum''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli''' | + | * '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli''' |
| − | * '''Emil Kraepilin''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti | + | * '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti |
| − | * '''E.Bleuler''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A | + | * '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A |
<ref name="orel"/> | <ref name="orel"/> | ||
| Řádek 70: | Řádek 70: | ||
== Současné hypotézy == | == Současné hypotézy == | ||
===== teorie zátěže a dispozice: ===== | ===== teorie zátěže a dispozice: ===== | ||
| − | vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění<ref | + | [[vloha]] (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému [[prožívání]] a [[chování]] při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění<ref name="raboch"/> |
===== dopaminová hypotéza: ===== | ===== dopaminová hypotéza: ===== | ||
| − | předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú<ref>Prof. MUDr. Jiří Raboch, . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref> | + | předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú<ref name="raboch">Prof. MUDr. Jiří Raboch, . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref> |
===== neurovývojová hypotéza: ===== | ===== neurovývojová hypotéza: ===== | ||
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď: | předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď: | ||
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů | # takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů | ||
| − | # časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku<ref | + | # časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku<ref name="raboch"/> |
===== psychosociální hypotézy: ===== | ===== psychosociální hypotézy: ===== | ||
| − | spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → stres spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii: | + | spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → [[stres]] spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii: |
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí | # situace vyžadující akci nebo rozhodnutí | ||
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu | # složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu | ||
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena | # situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena | ||
| − | # osoba nemá možnost „úniku“<ref | + | # osoba nemá možnost „úniku“<ref name="raboch"/> |
=== Léčba === | === Léčba === | ||
| − | * V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu | + | * V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[farmakoterapie|farmakoterapii]] antipsychotiky (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu |
:* 3 stádia léčby: | :* 3 stádia léčby: | ||
::# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací | ::# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací | ||
| Řádek 94: | Řádek 94: | ||
::# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace | ::# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace | ||
| − | * 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací | + | * 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]], zlepšení kvality [[spánku]] X neodstranění bludů, halucinací |
| − | * Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik) | + | * Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik) |
| − | * 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika: | + | * 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]: |
::# Clozapin | ::# Clozapin | ||
::# Haloperidol | ::# Haloperidol | ||
| − | * Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku → Nobelova cena | + | * Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena |
| − | * Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky: | + | * [[Psychoterapie]] je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky: |
::# Psychoedukace | ::# Psychoedukace | ||
::# nácvik sociálních dovedností | ::# nácvik sociálních dovedností | ||
| Řádek 109: | Řádek 109: | ||
<references/> | <references/> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Doporučená literatura == | == Doporučená literatura == | ||
Verze z 12. 11. 2014, 18:38
(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie (předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle.
- odvozena z řec.slov schizein = štípat a fren = mysl[1]
- řadící se mezi psychózy
- začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)[2]
- vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami
- postihuje cca 1% populace
- přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat
Obsah
Diagnostika a příznaky
aby mohla být diagnostikována je třeba, aby se alespoň jeden z následujících příznaků projevil v trvání delším než 1 měsíc (dle DSM-IV 6 měsíců)[3]:
- poruchy vnímání – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)
- poruchy myšlení – bludy (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence
- poruchy emocí– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost
- poruchy chování – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika Další dělení příznaků:
- pozitivní (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)
- negativní (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)[4]
Dělení dle E.Bleuera: 4A = Primární schizofrenní příznaky
- poruchy asociací (asociativní přeskoky, paralogie)
- poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)
- ambivalence
- autismus
Průběh
- premorbidní období – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), [5]
- prodromální období – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) [5]
- první psychotická epizoda – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci[5]
- úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v atakách [5]
- chronicko-progredientní průběh – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci[5]
Manifestace schizofrenie
Typy schizofrenie
paranoidní sch. (F20.0) – nejčastější forma; dominance bludy|bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení [6]
hebefrenní sch. (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“
katatonní sch. (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická
- produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti
- neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie)
nediferencovaná sch. (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti)
postschizofrenní deprese (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii
reziduální sch. (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita
Historický pohled na schizofrenii
- Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy
- Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“
- Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie
- Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – demence precoce = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí
- Karl Ludwig Kahlbaum (1828- 1899) – definoval katatonii a popsal paranoidní poruchy mysli
- Emil Kraepilin (1856 – 1926) - dementia praecox (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti
- E.Bleuler (1911) – zavedení pojmu schizofrenie = rozštěpení mysli (kniha Předčasná demence nebo skupina schizofrenií); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A
Historický vývoj pojmů
Současné hypotézy
teorie zátěže a dispozice:
vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění[7]
dopaminová hypotéza:
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú[7]
neurovývojová hypotéza:
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:
- takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů
- časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku[7]
psychosociální hypotézy:
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → stres spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:
- situace vyžadující akci nebo rozhodnutí
- složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu
- situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena
- osoba nemá možnost „úniku“[7]
Léčba
- V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu
- 3 stádia léčby:
- akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací
- stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie
- systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace
- 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací
- Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)
- 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:
- Clozapin
- Haloperidol
- Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku → Nobelova cena
- Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:
- Psychoedukace
- nácvik sociálních dovedností
- pracovní terapie
Odkazy
- ↑ Preiss Marek, & Přikrylová Kučerová Hana. (2006). Neuropsychologie v psychiatrii. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.
- ↑ Rita L.Atkinson. (1995). Psychologie. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.
- ↑ Hirsch Steven R, & Weinberger Daniel R. (c2003). Schizophrenia. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.
- ↑ Sims Andrew C. (c2003). Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 Orel Miroslav. (2012). Psychopatologie. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.
- ↑ Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.
- ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 Prof. MUDr. Jiří Raboch, . (n.d.) Schizofrenie.
Doporučená literatura
Češková E. (2005). Schizofrenie a její léčba. Praha: Maxdorf
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). Psychiatrie. Praha: Tigis, s.r.o.
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada
Malá E. (2005). Schizofrenie v dětství a adolescenci. Praha: Grada
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
