Veřejná knihovna: Porovnání verzí

Řádek 9: Řádek 9:
 
Veřejné knihovny by měly spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi nejen ve výuce informační gramotnosti, ale i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.<ref>Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17</ref>
 
Veřejné knihovny by měly spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi nejen ve výuce informační gramotnosti, ale i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.<ref>Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17</ref>
  
=== Informace  ===
+
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]] ===
 
Informace jsou zpřístupňovány všem bez rozdílu. Knihovny spolupracují s dalšími institucemi, aby dostupné zdroje byly co nejlépe využívány. Zajišťují přístup k široké škále informačních zdrojů klasických a díky internetu také zdrojů elektronických. Veřejná knihovna zvláště odpovídá za shromažďování a zpřístupňování lokálních informací, uchovává materiály týkající se historie obce. <ref>Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19</ref>
 
Informace jsou zpřístupňovány všem bez rozdílu. Knihovny spolupracují s dalšími institucemi, aby dostupné zdroje byly co nejlépe využívány. Zajišťují přístup k široké škále informačních zdrojů klasických a díky internetu také zdrojů elektronických. Veřejná knihovna zvláště odpovídá za shromažďování a zpřístupňování lokálních informací, uchovává materiály týkající se historie obce. <ref>Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19</ref>
  

Verze z 2. 12. 2014, 21:02

Veřejná knihovna je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů.

Historie

První veřejná knihovna se objevuje již v Řím - 39. př. n. l., zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio (realizoval nápad Caesara). Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy. V roce 1850 byl potom v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.

Poslání

Vzdělávání

Veřejné knihovny by měly spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi nejen ve výuce informační gramotnosti, ale i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.[1]

Informace

Informace jsou zpřístupňovány všem bez rozdílu. Knihovny spolupracují s dalšími institucemi, aby dostupné zdroje byly co nejlépe využívány. Zajišťují přístup k široké škále informačních zdrojů klasických a díky internetu také zdrojů elektronických. Veřejná knihovna zvláště odpovídá za shromažďování a zpřístupňování lokálních informací, uchovává materiály týkající se historie obce. [2]

Osobní rozvoj

Osobní rozvoj je realizován zprostředkováním dokumentů a rovněž pomocí vzdělávacích zaměřených na děti i dospělé. [3]

Kulturní rozvoj

Veřejná knihovna spolupracuje s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. [4]

Sociální role

Veřejná knihovna hraje v obci velmi důležitou roli komunitního centra a místa setkávání. Lidé zde tráví svůj volný čas, chodí se sem vzdělávat, jen posedět a popovídat si. Tomu dnes odpovídá i jejich architektonické prostorové řešení [5]

Služby

Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:

  • výpůjční (prezenčně/absenčně)
  • získání dokumentu z jiné knihovny - MVS a pod.
  • reprografické
  • referenční/ konzultační
  • přístup na internet

Veřejné knihovny v České republice

V České republice slouží nejširší veřejnosti více než 6000 knihoven, jejichž služby využívá 40% dospělé populace a většina dětí a mládeže. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. [6]

Zřizovatelé veřejných knihoven

Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.

Knihovny zřizované ministerstvem kultury

Krajské knihovny

Knihovny zřizované jednotlivými kraji.

Základní knihovny

Knihovny zřizované jednotlivými obcemi.

Specializované knihovny

Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). Zde může být zřizovatelem například univerzita, muzeum, Akademie věd...

Odkazy

Reference

  1. Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17
  2. Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19
  3. Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20
  4. Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21
  5. Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22
  6. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)

Použitá literatura

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf

Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm

Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.

Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm

Odkazy

KNIHOVNY.CZ