Veřejná knihovna: Porovnání verzí
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Veřejné knihovny by měly spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi nejen ve výuce informační gramotnosti, ale i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.<ref>Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17</ref> | Veřejné knihovny by měly spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi nejen ve výuce informační gramotnosti, ale i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.<ref>Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17</ref> | ||
− | === Informace === | + | === [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]] === |
Informace jsou zpřístupňovány všem bez rozdílu. Knihovny spolupracují s dalšími institucemi, aby dostupné zdroje byly co nejlépe využívány. Zajišťují přístup k široké škále informačních zdrojů klasických a díky internetu také zdrojů elektronických. Veřejná knihovna zvláště odpovídá za shromažďování a zpřístupňování lokálních informací, uchovává materiály týkající se historie obce. <ref>Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19</ref> | Informace jsou zpřístupňovány všem bez rozdílu. Knihovny spolupracují s dalšími institucemi, aby dostupné zdroje byly co nejlépe využívány. Zajišťují přístup k široké škále informačních zdrojů klasických a díky internetu také zdrojů elektronických. Veřejná knihovna zvláště odpovídá za shromažďování a zpřístupňování lokálních informací, uchovává materiály týkající se historie obce. <ref>Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19</ref> | ||
Verze z 2. 12. 2014, 21:02
Veřejná knihovna je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů.
Historie
První veřejná knihovna se objevuje již v Řím - 39. př. n. l., zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio (realizoval nápad Caesara). Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy. V roce 1850 byl potom v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.
Poslání
Vzdělávání
Veřejné knihovny by měly spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi nejen ve výuce informační gramotnosti, ale i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.[1]
Informace
Informace jsou zpřístupňovány všem bez rozdílu. Knihovny spolupracují s dalšími institucemi, aby dostupné zdroje byly co nejlépe využívány. Zajišťují přístup k široké škále informačních zdrojů klasických a díky internetu také zdrojů elektronických. Veřejná knihovna zvláště odpovídá za shromažďování a zpřístupňování lokálních informací, uchovává materiály týkající se historie obce. [2]
Osobní rozvoj
Osobní rozvoj je realizován zprostředkováním dokumentů a rovněž pomocí vzdělávacích zaměřených na děti i dospělé. [3]
Kulturní rozvoj
Veřejná knihovna spolupracuje s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. [4]
Sociální role
Veřejná knihovna hraje v obci velmi důležitou roli komunitního centra a místa setkávání. Lidé zde tráví svůj volný čas, chodí se sem vzdělávat, jen posedět a popovídat si. Tomu dnes odpovídá i jejich architektonické prostorové řešení [5]
Služby
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:
- výpůjční (prezenčně/absenčně)
- získání dokumentu z jiné knihovny - MVS a pod.
- reprografické
- referenční/ konzultační
- přístup na internet
Veřejné knihovny v České republice
V České republice slouží nejširší veřejnosti více než 6000 knihoven, jejichž služby využívá 40% dospělé populace a většina dětí a mládeže. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. [6]
Zřizovatelé veřejných knihoven
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.
Knihovny zřizované ministerstvem kultury
Krajské knihovny
Knihovny zřizované jednotlivými kraji.
Základní knihovny
Knihovny zřizované jednotlivými obcemi.
Specializované knihovny
Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). Zde může být zřizovatelem například univerzita, muzeum, Akademie věd...
Odkazy
Reference
- ↑ Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17
- ↑ Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19
- ↑ Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20
- ↑ Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21
- ↑ Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22
- ↑ Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
Použitá literatura
Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf
Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm
Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.
Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm