Hromadné chování, masové psychické jevy: Porovnání verzí
Řádek 315: | Řádek 315: | ||
# vztah mezi obětí a zachráncem - známému spíše pomůžu | # vztah mezi obětí a zachráncem - známému spíše pomůžu | ||
# nebezpečí poskytnutí pomoci - kdyby sami něco riskovali | # nebezpečí poskytnutí pomoci - kdyby sami něco riskovali | ||
− | == | + | |
+ | == Odkazy == | ||
+ | |||
+ | === Doporučená literatura === | ||
+ | |||
+ | * Broch, H. 2013. ''Teorie masového šílenství: příspěvky k psychologii politiky''. Praha: Academia. | ||
+ | * Canetti, E. 1994, 2007. ''Masa a moc''. Praha: Arcadia, Academia. | ||
+ | * Freud, S. 1996. ''Psychológia masy a analýza ja''. Bratislava: Archa. | ||
+ | * Le Bon, G. 1946, 1994, 1997. ''Psychologie davu''. Praha: Samcovo knihkupectví, KRA, KRA | ||
+ | * Mikšík, O. 2005. ''Hromadné psychické jevy: psychologie hromadného chování''. Praha: Karolinum. | ||
+ | * Ortegy y Gasset, J. 1933, 1993. ''Vzpoura davů''. Praha: Orbis, Naše vojsko. | ||
+ | * Šubrt, J. (et al.). 1998. ''Kapitoly ze sociologie veřejného mínění''. Praha: Karolinum. | ||
[[Kategorie: Psychika|*]] | [[Kategorie: Psychika|*]] | ||
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]] | [[Kategorie: Sociální psychologie|*]] | ||
+ | [[Kategorie: Obecná sociologie|*]] |
Aktuální verze z 12. 12. 2014, 13:22
- hromadné chování je specifickým typem sociálního chování
- jeho specifičnost spočívá v tom, že je vyvoláno působením neobvyklých životních okolností na soubor jedinců, kteří se ocitli v podmínkách hromadné psychické zátěže, takže dochází k jejich homogenizaci na základě výrazně působících
- determinant a k rozvoji spontánních schémat interakčního chování
- masové jevy jsou skupinové chování, které:
- vzniká relativně spontánně
- vyvíjí se neplánovitě
- je relativně neorganizované a nepředvídatelné
- závisí na vzájemné stimulaci účastníků
- přístupy k masovým jevům:
- objektivistický - popisuje, vysvětluje reálné masové jevy, jejich strukturu a průběh, např. vznik davu, popis davového chování
- subjektivistický - popisuje a vysvětluje duchovní masové útvary, např. převládající hodnoty, normy
- zkoumání vlivu masových jevů a procesů na jednotlivce, resp. jeho úlohu v nich, např. vliv místa v sociální struktuře na osobnost
- zohlednění masového kontextu v přístupu ke zkoumání a vysvětlení prožívání a chování jedince
- rozdělení:
- Brown se pokusil o taxonomii masových jevů
- za nejvšeobecnější pojem je považováno crowds neboli seskupení
- dav - aktivní seskupení:
- agresivní - např. terorizující
- unikající - např. panika, požár v domě
- získávající - rabování
- výrazový - manifestace
posluchačstvo - pasivní seskupení:
- náhodné - lidi okolo pouličních hudebníků
- záměrné - lidé v kině, na přednášce
- naproti seskupení stojí sociální hnutí:
- je více strukturované a organizované
- lidé v něm usilují o vyřešení nějakého problému
- někdy se rozlišuje: racionální a racionální
- někdy se překrývá s pojmem seskupení
Obsah
- 1 Sociální hnutí
- 2 Dav
- 2.1 Vlastnosti davu
- 2.2 Vůdcové davu
- 2.3 Teorie
- 3 Typy davového chování
- 4 Názory na podstatu davového chování
- 5 Příčiny davového chování
- 6 Jak zamezit davovému chování
- 7 Odkazy
Sociální hnutí
- představuje více strukturovanou a organizovanou formu kolektivního jednání v porovnání s davem
- sociální hnutí představuje velkou skupinu, která vznikla na podporu určitých cílů či myšlenek
- psychologicky se jedná o snahu velkého počtu lidí vyřešit něco, co:
- vnímají jako problém
- společnost to není schopná uspokojivě zvládnou
Dav
- jako dav se označuje jakékoli větší shromáždění lidí, kteří na veřejném místě vstupují do přímé interakce
- v jistém smyslu jsou davy běžnou součástí života
- například davy v městské tržnici, divadle - kdekoli, kde se tísní množství lidí ve fyzicky omezeném prostoru
- v takovém případě však nastává pouze nezaostřená interakce
- tito lidé jsou sice fyzicky přítomni ve stejném prostoru a uvědomují si přítomnost těch druhých, ale přitom každý jedinec nebo malá skupina sleduje své vlastní cíle a jde svou cestou
- u nepokojů, demonstrací nebo paniky je tomu jinak - činnost každého jedince je spojena s tím, co dělají ostatní, dav náhle přechází do zaostřené interakce a začíná se chovat jako celek
- davové jednání a vyvolávání demonstrací je typickým projevem frustrace těch lidí, kteří nemají šanci svou nespokojenost vyjádřit legitimním způsobem
- empirický výzkum davu a davového chování je metodologicky velmi náročný
- poznatky o chování davu a chování v davu se obvykle získávají pozorováním a analýzou na základě záznamů (fotografických, filmových, video), dotazováním účastníků davových akcí, dokumentů policejních orgánů
- za jistých okolností má shromáždění lidí nové vlastnosti, zcela odlišné od vlastností jedinců, kteří ho tvoří:
- ztrácí se vědomá osobnost
- city a myšlenky davu jsou zaměřeny stejným směrem
- tvoří se kolektivní duše, která je přechodná a má specifické vlastnosti - tato duše způsobuje, že každý jedinec v davu myslí, cítí a jedná zcela odlišně než by myslel, cítil a jednal, kdyby byl osamocen, vzniká organizovaný dav, tvoří jedinou bytost a je podroben zákonu duševní jednoty davů
- logické uvažování a inteligence davu klesá na úroveň primitivního jedince
- tendence a schopnost k uskutečňování činů vzrůstá
Vlastnosti davu
- velikost - musíme brát v úvahu velikost populace v místě, prostorové podmínky, denní hodinu apod.
- tvar - většinou kruhový okolo bodu zájmu, charakteristická je propustnost a nejasnost hranic
- vnitřní podstruktura - člověk má kolem sebe ostatní
- polarizace - zaměření řečníka, pokud se změní, je předzvěstí davové akce, při jejím rozptýlení dochází k rozpadu davu, index polarizace = počet osob zaměřených na jeden objekt, děleno sumou všech zúčastněných
- pohyb - většinou pomalý, vlnovitý,roste s klesající hustotou davu
- šíření informací a percepce davu - dav sám sebe také vnímá, může se i pozorovat, což může ovlivnit jeho jednání
- ekologie davu - vyjadřuje závislost fungování davu na jeho prostředí (např. jestli dochází k přehuštění)
- popudlivost, proměnlivost a dráždivost, duševní nákaza - v davu je každý čin a cit nakažlivý, a to až do té míry, že jedinec velmi často obětuje svůj zájem zájmu kolektivnímu, ať jsou city projevované davem dobré nebo zlé, mají vždycky dvě vlastnosti - jsou velmi jednoduché a velmi přehnané,přehánění citů v davu je zesíleno tím, že projevovaný cit se pomocí sugesce a nákazy velmi rychle šíří, zjevný souhlas, se kterým se setkává, velmi stupňuje jeho sílu, prudkost citů u davů, je ještě zvyšována tím, že nemají pocit odpovědnosti - vědomí naprosté beztrestnosti a to tím silnější, čím je dav početnější, vědomí značné okamžité moci, způsobené množstvím, dovolují skupině city a činy, jež jsou nepředstavitelné u osamoceného jedince
- davová logika asociace věcí sobě nepodobných, které mají k sobě jen zdánlivé vztahy, bezprostřední zevšeobecňování výjimečných případů
- sugestibilita - nekritické přijímání názorů a výzev, jedinec v davu je přiveden do stavu podobnému hypnóze, podléhá nevědomé činnosti, mizí vědomá osobnost, vůle a úsudek, není si vědom svých činů, je stržen proudem davu, stává se automatem, vzdělaný člověk se stává bytostí pudovou, má bezděčnost, prudkost, divokost, také nadšení a hrdinství primitivních bytostí, dav bývá pravidelně ve stavu očekávání a napětí, jež sugesci usnadňuje, první jasně formulovaná sugesce nakazí okamžitě všechny členy a vyvolá ihned určité zaměření, cestou sugesce a nákazy bývá často takzvaný zázrak spatřený zprvu jen jedním člověkem, přijat ihned všemi, tak fungují hromadné halucinace, hromadná pozorování davem jsou ze všech nejklamnějších a zpravidla představují iluze jednotlivce, který pak cestou nákazy působil na ostatní, k svědectvím davů je třeba mít naprostou nedůvěru
Vůdcové davu
- v lidských davech hraje vůdce značnou úlohu
- jeho vůle je jádrem, kolem kterého se formují a sjednocují názory
- jde-li o to, uchvátit na okamžik dav a přimět ho k činu, je třeba působit naň rychlou sugescí
- nejúčinnější je jít sám příkladem
- je nutné, aby dav byl již jistými okolnostmi připraven
- ten, kdo chce dav strhnout by měl mít v davu určitou prestiž
- jakási fascinace, kterou náš duch pociťuje před určitým jedincem, dílem nebo ideou
- čím je tvrzení stručnější, čím více je zbaveno jakýchkoliv důkazů, tím větší má vliv, nabývá skutečného vlivu jenom tehdy, je-li ustavičně opakováno
Teorie
- za počátek psychologie davu lze považovat konec 19. stol., kdy se o toto téma zajímal hlavně LeBon, Freud, McDougall a další
- dále pokračuje výzkum až dodnes
- většina prací je zaměřena na objasňování specifických procesů -
- sociální facilitace - přítomnost druhých lidí v davu napomáhá člověku, usnadňuje mu jeho žití
- deindividualizace - člověk se skrývá v anonymitě davu, snižuje se jeho sebekontrola
- emocionální nákazy - přenáší se prožívání z jednoho člena na druhého, vzájemně se ovlivňují
- existují různé pohledy, zjednodušeně je lze odlišit takto:
- masové chování je nadindividuální kvality x odlišuje se od individuálního jen kvantitativně
- masové chování má racionální x iracionální zdroje jednotlivec se vlivem davu mění x v davu se projeví pravá podstata člověka
- homogenita chování davu je výsledkem přenosu emocí mezi jeho členy (imitace apod.) x předpokladů členů k určitému chování, které situace jen ulehčuje
Freud
u jednotlivce v mase dochází k přeměně duševní činnosti pouze tehdy, uvolní-li se pudové zábrany jedince a vzdálí se svých vlastních sklonů vystupňování afektivity, omezení intelektuálního výkonu a přizpůsobení se jiným jedincům tvořících masu
- vysvětlit tyto duševní přeměny můžeme buď:
- zastrašením jedince
- působením pudu sebezáchovy
- sugescí
- pojmem libido - toho k objasnění psychologie mas používá právě Freud
- pojmem libido rozumí energii pudů týkajících se všeho, co můžeme zahrnout pod pojem láska
- citové vazby (vztahy lásky) tvoří podstatu duše masy
- masa je tedy udržována silou lásky
- člověk v mase se vzdává své osobitosti proto, že má potřebu být s ostatními ve shodě
- církev a vojsko:
- Freud přisuzuje vůdci masy stěžejní význam
- poukazuje na nesvobodu jedince v mase jako na hlavní jev psychologie masy
- určitá forma ztráty vůdce nebo důvěry v něho vede u vojska k úzkosti a k propuknutí paniky i při neměnícím se nebezpečí
- spolu s vazbou na vůdce mizí zpravidla i vazby členů masy
- při rozkladu masy náboženské se objevují nepřátelské impulsy vůči jiným
Group mind - W. McDougall
- významným pojmem jeho individuální sociální psychologie je tedy instinkt = zděděná nebo vrozená psychofyzická dispozice, která předurčuje člověka vnímat a věnovat pozornost objektům určité třídy, prožívat emocionální vzrušení určité kvality při vnímání takového objektu, konat ve vztahu k němu určitým způsobem nebo přinejmenším pociťovat impuls k takovému konání
- instinkt hraje důležitou roli ve formování společenských zvyklostí
- ukazuje také souvislosti mezi instinkty a emocemi
Psychologie národů - W. Wundt
- strukturu duše národa tvoří tři základní prvky: řeč, mýty a zvyky
- to, čím kolektivní mysl ovlivňuje jednotlivce, je podle něho jazyk
- kromě davů násilných existují i davy pokojné, které mají důležitou společenskou funkci, jelikož podporují společenskou soudržnost a solidaritu
Crowding - problematika stísněnosti, přesycenosti
- tento fenomén se začal sledovat hlavně v souvislosti s rozvojem urbanismu
- hustota působí jako stresor a spojuje se s anomáliemi
- důležité je ale rozlišit objektivní hustotu a subjektivní přehuštěnost
- stísněnost se snaží vysvětlit několik modelů:
- model stimulačního přesycení, který ji považuje za důsledek přesycení podněty nebo informacemi
- teorie behaviorálního omezení, která předpokládá, že ohraničení svobody pohybu a alternativ chování vede ke ztrátě kontroly a primitivnějším formám chování
Mezikulturní psychologie
- dílo W.Wundta o psychologii národů se stalo východiskem pro spolupráci etnologů a psychologů
- výsledkem byl vznik kulturní antropologie a mezikulturní psychologie (crossculture psychologie)
- ve 30. letech se kulturní antropologie inspirovala hlavně v oblasti psychoanalýzy (Meadová)
- na druhé straně i mnoho psychoanalytiků se začínalo zajímat o tuto oblast (Erikson, Fromm, Reich)
- během a po 2.světové válce. nastal velký rozvoj, především ve snaze poznat osobnost nepřítele
- v 60. letech došlo k rozšíření zájmu, hodně se zkoumá etnická příslušnost jako proměnná při výzkumech
- pojetí pojmu kultura může být různé a lze ji také různě klasifikovat
- např. Hofstede dospěl ke 4 dimenzím
- odstup od moci - míra respektu a úcty podřízených k nadřízeným
- vyhýbání se nejistotě - důraz na plánování a stabilitu
- individualismus x kolektivismus (k této dichotomii byly značné výhrady, protože nejde vždy o
protiklad, upřednostňování vlastních cílů neznamená zákonitě znevýhodňování těch skupinových)
- maskulinita x femininita - orientace na výkon nebo na interpersonální harmonii
- v současnosti je několik problémů v mezikulturní psychologii a jejím výzkumu:
- zda má se snažit hledat univerzální aspekty sociální chování v kulturách nebo se naopak zaměřit na odlišnosti
- jak chápat příčinnost (co je příčinou a co důsledkem při korelaci)
- zda je studium hodnot nejlepším východiskem pro porovnávání kultur
Psychologie etnických společenstev
- oblast etnickým menšin je v současné době velmi aktuální a to už nejen v USA
- v této problematice se dají rozlišit tři základní orientace:
Koncepce národního charakteru
- zaměřují se do nitra etnického společenství
- základní metody při výzkumu národního charakteru jsou:
- sběr dat od jednotlivců
- analýza folklóru, náboženství, rituálů atd.
- analýza systému výchovy (hlavní do 56 let)
- dnes panuje v otázce národní charakteru spíše skepticismus
- představy o národním charakteru přitom plni některé funkce, jako například - pomáhají vytvořit pořádek v sociálním světě, vysvětlit sociální zkušenost a zhodnotit ji
Oblast mezietnických vztahů
- vztahy mezi společenstvími a jejich členy
- zkoumá:
- etnické postoje a jejich utváření
- předsudky
- etnocentrismus - vidění světa, kde jednotlivcova skupina je centrem všeho
- etnické stereotypy - je spíše kognitivní kategorií, na rozdíl od etnického postoje
- existuje několik teorií, jak je možné zlepšovat mezilidské vztahy, např. kontaktní hypotéza - přímý kontakt mezi členy jednotlivých skupin může snižovat předsudky
- psychologové se také hodně zabývají řešením meziskupinového konfliktu - při něm je nejdůležitější, aby obě strany měly vůli konflikt vyřešit, pak se může řešit různými styly a buď ve dvou nebo pomocí prostředníka
Etnicita a sociální identita
- spojuje předcházející přístupy
- zabývá se etnickou identitou, která je součástí sociální identity
- Tajfel vypracoval ucelený výklad problematiky menšin pod názvem sociální psychologie menšin, zabývá se:
- skupinovou identitou
- společnými problémy
- (ne)přijímáním statusu menšiny
Psychologie davu - Gustav LeBon
- G.Le Bonn „Duše davu“ 1895 - každou revoluci považuje za běsnění davů
- dav - větší množina lidí, kteří se shluknou nahodile nebo za určitým cílem, je zde davové chování, jsou zde aktivisti, ale chybí klasická struktura jako ve skupině
- davové chování:
- zvýraznění emocí
- vymizení racionálního chování a sebekontroly
- reagují podkorově, pudově
- podobá se hysterickému záchvatu
- jsou jako v transu
- dav se šíří lavinovitě (sportovní stadión)
- psychická infekce - první reagují ti stigmatizovaní (koncerty, mezinárodní měnový fond)
- rozlišuje davy:
- různorodé - libovolný počet jedinců bez ohledu na jejich zaměstnání a vzdělání
- anonymní - např. davy pouliční
- neanonymní - poroty, parlamenty
- stejnorodé
- sekty - I.stupeň v organizaci stejnor.davů - mají společné pouto přesvědčení - sekty náboženské a politické, jinak se jednotlivci od sebe liší výchovou, zaměstnáním i prostředím
- kasty - vyšší stupeň -zahrnuje individua téhož zaměstnání, u kterých je výchova i prostředí stejné - kasta vojenská nebo kněžská
- třídy - jedinci různého původu a jsou spojeni jistými životními zvyky a podobnou výchovou - třída měšťanská, selská
- davy zločinné - vznikají z mocné sugesce, přičemž vrah je přesvědčen, že vykonal velmi záslužný čin
- porotní soudy - též podléhají citům a velmi málo rozumovým úvahám, stačí, aby žena byla příjemná a získá si přízeň porotců, cílem advokáta je též působit na city porotců, kteří strhnou i ty ostatní
- davy voličské - kandidát musí mít prestiž, přesvědčuje svými tvrzeními a vznešenými pojmy, neustále se opakuje až nakazí ostatní
- shromáždění parlamentní - vyjadřuje myšlenku, že větší množství shromážděných lidí je schopnější rozhodovat moudřeji a nezávisleji o daném předmětu, než malá skupina, jsou přístupné sugescím, které vychází od vůdců
Typy davového chování
- intenzita od pokřikování až po fyzické napadání
- davová agrese - vlajkonoši, MMF, rasové střety - nenávist, agrese
- davová panika - při katastrofách, převažuje hrůza - Titanic
- davová exhaltace - davové nadšení, vytržení, převažují emoce nadšení - náboženské akce, koncerty
Názory na podstatu davového chování
- Rudolf Wirchow - davové chování je projev epidemicky se šířící duševní nemoci, davová psychóza, hysterie - šílenství, někdo reaguje chorobně a šíří se to na ostatní, stav, kdy převládnou emoce nad rozumovým jednáním
- Wiliam McDougall - vysvětluje davové chování na základě reflexu stádnosti (jako zvířata)
- Sigmund Freud - člověk jedná v pudové vrstvě (vrozená = zvíře v nás), když dojde k útlumu superega a ega, tak ta vrstva id reaguje patologicky = duševní choroba
- Gustave Le Bon „psychologie davu“ 1895 - ohnisko homogenizace davu, dav nemá strukturu - ohniskem může být idea nebo osoba, na kterou se obrací nenávist davu, dav se vyznačuje společnou duší, lze ho ovlivňovat jen emocionálními argumenty (racionálními ne), lze sugestivně ovlivnit - věří čemukoli, přesvědčení davu je přesvědčení založené na náboženské víře, manipulátoři, kteří se snaží ovládat dav, používají jako argumenty vznešené pojmy (svoboda, mír), dav miluje iluze a klam
Příčiny davového chování
- pocit početní převahy - odvaha
- pocit anonymity - Zimbardo elektrošoky v kápi, v davu ztrácí člověk zábrany (psychologie davu v armádě)
- sugestivní ovlivnění - vychází od aktérů
- vůdce davu trpí bludem mesiášství (Stalin, Hitler), dav je těmito vůdci fascinován a bojí se jich
- M.Haysevá - Základy sociální psychologie, davy fotbalových chuligánů mají propracovanou organizaci, strukturu, rituál vyprovázení
Jak zamezit davovému chování
- dostatečně početná pořádková jednotka - využití koní a psů - výtržníci se jich bojí, musí být dobře organizovaná
- rozdělení davu do menších skupin - když je fyzicky rozdělíme jsou lépe zvládnutelní, tolik si netroufnou
- likvidace davového chování v zárodku - hlavně nejaktivnější jedince, pak se dav zklidní
- monitorování davu - kamera a zdokumentování - přicházejí o anonymitu
- odstranění ohniska homogenizace - odvést ho, dav ztratí podnět
- narušení davu silnými emocionálními projevy - hysterie pomáhá proplesknutí, vodní děla, zvukové efekty
- někdy i mezi pořádkovou jednotkou může vypuknout davové chování - rvačka
- Bystander fenomén
- přihlížející, kteří nepomohou ženě, která křičí o pomoc
- ukazuje se, že se vzrůstajícím počtem svědků má oběť menší šanci, že jí někdo pomůže, v 70% studenti pomohli, pokud čekali individuálně, ve skupině pouze 40%
- davy čumilů bývají při nehodách, záplavách (hyenismus) = bystander fenomén
- faktory ovlivňující vznik tohoto fenoménu:
- jednoznačnost nouze - lidé neradi pomáhají opilcům a při manželských hádkách
- viditelnost oběti - když ji vidíme radši pomůžeme, než když jen slyšíme křik
- čas a místo - na známém místě za bílého dne lepší šance na záchranu
- počet a chování přítomných - difúze (rozptýlení) odpovědnosti
- vztah mezi obětí a zachráncem - známému spíše pomůžu
- nebezpečí poskytnutí pomoci - kdyby sami něco riskovali
Odkazy
Doporučená literatura
- Broch, H. 2013. Teorie masového šílenství: příspěvky k psychologii politiky. Praha: Academia.
- Canetti, E. 1994, 2007. Masa a moc. Praha: Arcadia, Academia.
- Freud, S. 1996. Psychológia masy a analýza ja. Bratislava: Archa.
- Le Bon, G. 1946, 1994, 1997. Psychologie davu. Praha: Samcovo knihkupectví, KRA, KRA
- Mikšík, O. 2005. Hromadné psychické jevy: psychologie hromadného chování. Praha: Karolinum.
- Ortegy y Gasset, J. 1933, 1993. Vzpoura davů. Praha: Orbis, Naše vojsko.
- Šubrt, J. (et al.). 1998. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha: Karolinum.