Hudební kultury Středomoří: Porovnání verzí

Verze z 13. 12. 2014, 15:38

Středomořské země jsou jedním z kulturních okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK doc. PhDr. Lubomírem Tyllnerem, CSc. Mezi další areály probírané během přednášek evropské etnomuzikologie patří: alpské země, Balkán, Střední Evropa, oblast od řeky Moravy po Maďarsko, Severské země, Pobaltí, ale také okruhy jako židovská hudba, český hudební folklor, bordunová hudba nebo vánoční písně.

Obsah

1 Geograficko-historický kontext
2 Hudba Španělska
- 2.1 Historický kontext
- 2.2 Tradiční hudební kultura
  - 2.2.1 Jota aragonská
  - 2.2.2 Velikonoční obřady

Geograficko-historický kontext

Mezi lokality, které jsou na přednáškách v rámci tohoto kulturního okruhu probírány patří Španělsko, Sardinie a Itálie.

Kultura středomořských zemí se projevuje mísením nejrůznějších prvků, díky etnikům, která se na tomto území vyskytovala. V hudbě Středozemí tak nalezneme prvky židovské, maurské, křesťanské i cikánské kultury. Důležitým mezníkem v této oblasti je rok 1492, kdy dekretem Kateřiny Kastilské skončila náboženská tolerance na Pyrenejském poloostrově a ze Španělska byli vyhnání tzv. sefardští Židé, kteří se začali usazovat v jiných evropských oblastech Středomoří i v Severní Africe.

Hudba Španělska

Historický kontext

K roku 711 se datuje vpád Maurů (muslimů) na Pyrenejský ostrov, kteří již roku 730 obsadili celé Španělsko kromě horských oblastí na severu. Těžištěm kultury se v této době stala Andalusie, a to především oblasti Cordoby, Granady a Sevilly. Roku 732 pak bitvou u Poitiers zastavil Karel Martel další postup muslimů.

Pro oblast Španělska byla charakteristická náboženská tolerance a mísení nejrůznějších kultur - židovské, maurské, křesťanské i cikánské. To bylo ukončeno roku 1492, kdy vyvrcholil proces budování opozice a křesťany bylo znovu dobyto celé území Španělska.

Španělsko se sjednotilo a zároveň zažívalo největší slávu za doby Karla V., po němž na dalších více než 150 let vládli v této zemi Habsburkové. Karel V. se nezajímal příliš o Turky, ale bojoval především proti protestantům. Tyto boje však pro něj byly vysilující a po jeho smrti nastoupil k vládě jeho bratr Ferdinand I. Habsburský, za jehož vlády začali Habsburkové vládnout i na našem území.

Tradiční hudební kultura

Hudební kulturu Španělska charakterizuje především tanec jota aragonská, flamenco, dechová hudba, bubny, hudba v rituálech okolo velikonočních obřadů nebo hudební doprovod ke koridě.

Jota aragonská

Tanec jota (čte se chota) aragonská nebo také nazývaný jako jota navarská se tančí v tříčtvrtinovém taktu a je pro něj typické předtaktí, které se v české lidové hudbě vůbec nevyskytuje. Jedná se o velmi temperamentní tanec, který se objevoval při nejrůznějších slavnostech a vinobraních.

Velikonoční obřady

Pro kulturu Španělska je typická také rituální hudba náboženských obřadů, především těch velikonočních. Během těchto obřadů se jednotlivá církevní bratrstva soustřeďují v okolí chrámů a pořádají se procesí, ve kterých se nosí ohromné sochy. Během tohoto svatého týdne (tzv. semana santa) jsou zastoupena tzv. bratrstva krve a bratrstva světla. Procesích se účastní také kajícníci ("los nazarenos"), kteří nesou kříže a hlavu mají zahalenou kápí.

Během velikonočních procesích hrají velkou roli zvonce, do nichž se bije dřevěnou paličkou a dává se tím pokyn nosičům soch. Za zvuku rituální hudby se v procesích pomalu pohybují tzv. tančící trůny s Kristem a pannou Marií. Nejčastěji se jedná o vysoké tóny trumpet ("kornet") a zvuky bubnů. Důležitý je také vojenský element - vojenská kapela. Nakonec, když průvod defiluje, zpívají se písně.

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Mezi lokality, které jsou na přednáškách v rámci tohoto kulturního okruhu probírány patří '''Španělsko''', '''Sardinie''' a '''Itálie'''.
-Kultura středomořských zemí se projevuje mísením nejrůznějších prvků, díky etnikům, která se na tomto území vyskytovala. V hudbě Středozemí tak nalezneme prvky židovské, maurské, křesťanské i cikánské kultury. Důležitým mezníkem v této oblasti je rok 1492, kdy dekretem Kateřiny Kastilské skončila náboženská tolerance na Pyrenejském ostrově a ze Španělska byli vyhnání tzv. sefardští Židé, kteří se začali usazovat v jiných evropských oblastech Středomoří i v Severní Africe.
+Kultura středomořských zemí se projevuje mísením nejrůznějších prvků, díky [[etnikum|etnikům]], která se na tomto území vyskytovala. V hudbě Středozemí tak nalezneme prvky židovské, maurské, křesťanské i cikánské kultury. Důležitým mezníkem v této oblasti je rok 1492, kdy [[Dekret Kateřiny Kastilské|dekretem Kateřiny Kastilské]] skončila náboženská tolerance na Pyrenejském poloostrově a ze Španělska byli vyhnání tzv. sefardští Židé, kteří se začali usazovat v jiných evropských oblastech Středomoří i v Severní Africe.
 == Hudba Španělska==
 === Historický kontext ===
-K roku '''711''' se datuje '''vpád Maurů''' (muslimů) '''na Pyrenejský ostrov''' a roku 730 bylo obsazené celé Španělsko kromě horských oblastí na severu a těžištěm kultury se stala Andalusie. Roku 732 pak bitvou u Poitiers zastavil Karel Martel další postup muslimů. Pro oblast Španělska byla charakteristická náboženská tolerance a mísení nejrůznějších kultur - '''židovské''', '''maurské''', '''křesťanské''' i '''cikánské'''. To bylo ukončeno roku '''1492''', kdy vyvrcholil proces budování opozice a křesťany bylo znovu dobyto celé území Španělska.
+K roku '''711''' se datuje '''vpád Maurů''' (muslimů) '''na Pyrenejský ostrov''', kteří již roku 730 obsadili celé Španělsko kromě horských oblastí na severu. Těžištěm kultury se v této době stala Andalusie, a to především oblasti Cordoby, Granady a Sevilly. Roku 732 pak bitvou u Poitiers zastavil Karel Martel další postup muslimů.
-Španělsko se sjednotilo a zároveň zažívalo největší slávu za doby '''Karla V.''', po němž na dalších více než 150 let vládli v této zemi [[Habsburkové]]. Karel V. se nezajímal příliš o Turky, ale bojoval především proti protestantům. Tyto boje však pro něj byly vysilující a po jeho smrti nastupuje k vládě jeho bratr [[Ferdinand I. Habsburský]], za jehož vlády začínají vládnout Habsburkové i na našem území.
+Pro oblast Španělska byla charakteristická náboženská tolerance a mísení nejrůznějších kultur - '''židovské''', '''maurské''', '''křesťanské''' i '''cikánské'''. To bylo ukončeno roku '''1492''', kdy vyvrcholil proces budování opozice a křesťany bylo znovu dobyto celé území Španělska.
+Španělsko se sjednotilo a zároveň zažívalo největší slávu za doby '''Karla V.''', po němž na dalších více než 150 let vládli v této zemi [[Habsburkové]]. Karel V. se nezajímal příliš o Turky, ale bojoval především proti protestantům. Tyto boje však pro něj byly vysilující a po jeho smrti nastoupil k vládě jeho bratr [[Ferdinand I. Habsburský]], za jehož vlády začali Habsburkové vládnout i na našem území.
 === Tradiční hudební kultura ===
-Hudební kulturu Španělska charakterizuje především tanec '''jota aragonská''', '''flamenco''', '''dechová hudba''', '''bubny''', hudba v rituálech okolo '''velikonočních obřadů''' nebo spojená s '''koridou'''.
+Hudební kulturu Španělska charakterizuje především tanec '''jota aragonská''', '''flamenco''', '''dechová hudba''', '''bubny''', hudba v rituálech okolo '''velikonočních obřadů''' nebo hudební doprovod ke '''koridě'''.
+==== Jota aragonská ====
+Tanec '''jota''' (čte se chota) '''aragonská''' nebo také nazývaný jako '''jota navarská''' se tančí v tříčtvrtinovém taktu a je pro něj typické předtaktí, které se v české lidové hudbě vůbec nevyskytuje. Jedná se o velmi temperamentní tanec, který se objevoval při nejrůznějších slavnostech a vinobraních.
+==== Velikonoční obřady ====
+Pro kulturu Španělska je typická také '''rituální hudba náboženských obřadů''', především těch velikonočních. Během těchto obřadů se jednotlivá církevní bratrstva soustřeďují v okolí chrámů a pořádají se procesí, ve kterých se nosí ohromné sochy. Během tohoto svatého týdne (tzv. semana santa) jsou zastoupena tzv. bratrstva krve a bratrstva světla. Procesích se účastní také kajícníci ("los nazarenos"), kteří nesou kříže a hlavu mají zahalenou kápí.
+Během velikonočních procesích hrají velkou roli zvonce, do nichž se bije dřevěnou paličkou a dává se tím pokyn nosičům soch. Za zvuku rituální hudby se v procesích pomalu pohybují tzv. tančící trůny s Kristem a pannou Marií. Nejčastěji se jedná o vysoké tóny trumpet ("kornet") a zvuky bubnů. Důležitý je také vojenský element - vojenská kapela. Nakonec, když průvod defiluje, zpívají se písně.