Veřejná knihovna: Porovnání verzí
(→Služby) |
|||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
* referenční/ konzultační | * referenční/ konzultační | ||
* přístup na internet | * přístup na internet | ||
+ | * WiFi | ||
+ | * cirkulační a currentové služby | ||
+ | * akce (Noc s Andersenem...) | ||
+ | |||
+ | Služby pro ohrožené menšiny | ||
+ | * handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální informační služby...) | ||
+ | * senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...) | ||
+ | * etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...) | ||
+ | * nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...) | ||
== Veřejné knihovny v České republice == | == Veřejné knihovny v České republice == |
Verze z 21. 12. 2014, 23:31
Veřejná knihovna je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.
Historie
První veřejná knihovna se objevuje již v Řím - 39. př. n. l., zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio (realizoval nápad Caesara). Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy. V Evropě se objevují od 19 století (zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl potom v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.
Poslání
Vzdělávání
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.[1]
Informace
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. [2]
Osobní rozvoj
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). [3]
Kulturní rozvoj
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. [4]
Sociální role
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.[5]
Služby
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:
- výpůjční (prezenčně/absenčně)
- získání dokumentu z jiné knihovny - MVS a pod.
- reprografické
- referenční/ konzultační
- přístup na internet
- WiFi
- cirkulační a currentové služby
- akce (Noc s Andersenem...)
Služby pro ohrožené menšiny
- handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální informační služby...)
- senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)
- etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)
- nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)
Veřejné knihovny v České republice
V České republice slouží nejširší veřejnosti více než 6000 knihoven, jejichž služby využívá 40% dospělé populace a většina dětí a mládeže. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. [6]
Zřizovatelé veřejných knihoven
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.
Knihovny zřizované ministerstvem kultury
Krajské knihovny
Knihovny zřizované jednotlivými kraji.
Základní knihovny
Knihovny zřizované jednotlivými obcemi.
Specializované knihovny
Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). Zde může být zřizovatelem například univerzita, muzeum, Akademie věd...
Odkazy
Reference
- ↑ Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17
- ↑ Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19
- ↑ Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20
- ↑ Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21
- ↑ Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22
- ↑ Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
Použitá literatura
- Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf
- Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm
- Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.
- Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm