Muzejní knihovna: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
−
Knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být veřejné.
+
Knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být [[veřejné|https://wikisofia.cz/index.php/Ve%C5%99ejn%C3%A9_knihovny]].
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==

Verze z 5. 1. 2015, 12:22

Knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být https://wikisofia.cz/index.php/Ve%C5%99ejn%C3%A9_knihovny.

Historie

Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)[1]. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.

Charakteristika

Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa).

Základní (se specializovanými fondy)

Registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)[2]. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky. Jsou ze zákona veřejné.

Specializované

Mohou a nemusejí fungovat jako veřejné knihovny.

Fondy

Sbírkové

Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek[3] a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do centrální evidence sbírek. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.

Regionální literatura

Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.

Odborná literatura

Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.

Sdružující organizace

Historie

V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť při Ústřední knihovnické radě, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. O toto se zasadil hlavně ředitel knihovny Národního muzea Dr. Karel Švehla. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky Oborová komise muzeí a galerií, která organizovala odborné semináře, zajišťovala školení a zabývala se standardizací a metodologií.

Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR

Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se SKIP a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.

Veřejnost a muzejní knihovny

V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.

Moderní trendy

Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.[2] Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).

Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá digitalizace (knihovny přispívají do Krameria či Manuscriptoria).

Odkazy

Reference

  1. ↑ The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf
  2. ↑ 2,0 2,1 BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.
  3. ↑ ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.

Použitá literatura

  • BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.

Externí odkazy

Knihovnická komise

Klíčová slova

muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejní_knihovna&oldid=13635“