Nejstarší představy o duši (starověké kultury): Porovnání verzí

Verze z 21. 11. 2013, 19:08

- otázka podstaty duševna a jeho vztah k bytí
- studium historických památek na archaické kultury
- názory, zvyky, obřady různých etnických skupin
- rozsáhlý etnografický materiál, 70. léta 19. století
- anglický etnolog E. B. Tylor - teorie animismu

pokus o vysvětlení vzniku náboženství z primitivních představ o duši
v mysli divocha 2 skupiny biologických otázek

1) V čem je rozdíl mezi živým a mrtvým tělem? Co je příčinou bdění, spánku, stavu vytržení, nemoci, smrti?

2) Co jsou lidské podoby, které se zjevují ve snech a viděních?

- jevy druhé skupiny - vysvětlení rozdílu mezi tělem oživeným a mrtvé
- představa ducha příznačná pro animismus:

netělesný obraz či podoba mající povahu páry
příčinou života a myšlení jednotlivce
může tělo opouštět
neviditelný a neuchopitelný, ale může projevit také fyzickou sílu

- dualistický pohled na člověka (bytost složená z těla a ducha)
- rozmanitost představ o duši - i téže etnické skupiny často chaoticky vedle sebe
- koexistence dvou představ duše:

1. životné, resp. Životodárné

2. ducha zemřelého (Taylor) - začíná existovat až od okamžiku smrt

- jde o odlišné představy, založené na zkušenostech a zážitcích odlišného citového zabarvení
- katathymně fantazijní myšlení

Životné duše:

a) Krevní duše

materialisticky míněna krev spolu s něčím „vyšším“
krev je nositelem životní síly => napitím se krve obětovaného člověka lze si přisvojit jeho životní sílu => obava ze ztráty vlastní krve

b) Orgánová duše

zejména srdce, vnější pohlavní orgány, ledvin
duší je míněn materialisticky orgán ale i životnost vůbec

c) Dechová duše

známkou smrti je ztráta pohyblivosti a tedy i dýchání
etymolog. základ slova duše = dýchat
nehmatatelná, někdy viditelná ve formě páry
podkladem pro předfilosofické představy o duševnu u starých Řeků

d) Thymos

podle Homérského Řecka to co oživuje
v podobě afektů, citových vzruchů, myšlení, chtění, rozhodování se, paměti
souvisí s ostatními představami životné duše (uniká z rány krví, je v hrudi)

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 ::::* pokus o vysvětlení vzniku náboženství z primitivních představ o duši
 ::::* v mysli divocha 2 skupiny biologických otázek
-::::: 1) V čem je rozdíl mezi živým a mrtvým tělem?
+::::: 1) V čem je rozdíl mezi živým a mrtvým tělem? Co je příčinou bdění, spánku, stavu vytržení, nemoci, smrti?
-:::::: Co je příčinou bdění, spánku, stavu vytržení, nemoci, smrti?
 ::::: 2) Co jsou lidské podoby, které se zjevují ve snech a viděních?
 - jevy druhé skupiny - vysvětlení rozdílu mezi tělem oživeným a mrtvé<br />
@@ Řádek 19: / Řádek 18: @@
 - '''koexistence dvou představ duše''':
 :::: 1. životné, resp. Životodárné
-:::: 2.ducha zemřelého (Taylor) - začíná existovat až od okamžiku smrt
+:::: 2. ducha zemřelého (Taylor) - začíná existovat až od okamžiku smrt
 - jde o odlišné představy, založené na zkušenostech a zážitcích odlišného citového zabarvení<br />
-- katathymně fantazijní myšlení
+- katathymně fantazijní myšlení<br />
+<br />
+'''Životné duše:'''
+:a) '''Krevní duše'''
+::::* materialisticky míněna krev spolu s něčím „vyšším“
+::::* krev je nositelem životní síly => napitím se krve obětovaného člověka lze si přisvojit jeho životní sílu => obava ze ztráty vlastní krve
+:b) '''Orgánová duše'''
+::::* zejména srdce, vnější pohlavní orgány, ledvin
+::::* duší je míněn materialisticky orgán ale i životnost vůbec
+:c) '''Dechová duše'''
+::::* známkou smrti je ztráta pohyblivosti a tedy i dýchání
+::::* etymolog. základ slova duše = dýchat
+::::* nehmatatelná, někdy viditelná ve formě páry
+::::* podkladem pro předfilosofické představy o duševnu u starých Řeků
+:d) '''Thymos'''
+::::* podle Homérského Řecka to co oživuje
+::::* v podobě afektů, citových vzruchů, myšlení, chtění, rozhodování se, paměti
+::::* souvisí s ostatními představami životné duše (uniká z rány krví, je v hrudi)