Selekční jazyk

Selekční jazyk je umělý informační jazyk, který se používá k vyjádření identifikačních či obsahových selekčních údajů. Účelem je pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů. Selekční jazyk je také prostředkem pro pořádání a vyhledávání informací.

Rysy selekčních jazyků

• Formalizace
• Zvláštní syntaktická pravidla
• Řízená slovní zásoba (řízený slovník- tezaurus)
• Používání symbolů (notace)

Dělení selekčních jazyků

Selekční jazyky se dělí na identifikační selekční jazyky a věcné selekční jazyky.

Identifikační selekční jazyky slouží pro popis formálních charakteristik dokumentu. Používají se v bibliografickém popisu a jmenné katalogizaci. Příkladem identifikačních selekčních jazyků jsou např. Jmenné autority ČR.

Věcné selekční jazyky se používají ke zpracování dokumentů prostřednictvím věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dokumentů podle obsahu. Věcné selekční jazyky se dělí na základní dva druhy, a to na systematické selekční jazyky a předmětové selekční jazyky. V praxi se pak používají další důležité typy selekčních jazyků:prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky- oba dva druhy mohou být jak systematické, tak předmětové, a dále univerzální a speciální selekční jazyky.

• Systematické selekční jazyky jsou výrazové a vyjadřovací prostředky systematického pořádání informací, jejichž struktura je prezentovány hierarchickými vztahy, tedy nadřazeností a podřazeností jednotlivých tříd. Mezi systematické selekční jazyky patří Deweyho desetinné třídění nebo Mezinárodní desetinné třídění.

• Předmětové selekční jazyky jsou výrazové a vyjadřovací prostředky předmětového pořádání informací, které „pracují“ na bázi přirozeného jazyka. Příkladem předmětových selekčních jazyků jsou klíčová slova, předmětová hesla, nebo deskriptory.

• Prekoordinované selekční jazyky mají pro dokument vytvořené kategorie, které jsou vytvořeny ještě před vyhledáváním dokumentu. Příkladem prekoordinovaných selekčních jazyků je například Mezinárodní desetinné třídění (systematické) nebo předmětové heslo (předmětové).

• Postkoordinované selekční jazyky vytvářejí pojmy odpovídající obsahu dokumentu na základě indexace daného dokumentu. Příkladem postkoordinovaných selekčních jazyků je například Ranganathanovo dvojtečkové třídění (systematické) nebo klíčové slovo (předmětové).

• Univerzální selekční jazyky umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z celého celku lidské poznání a praxe. Příkladem je Mezinárodní desetinné třídění.

• Speciální selekční jazyky umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z určitého vymezeného výseku celku lidského poznání a třídění. Příkladem je Mezinárodní patentové třídění.

Odkazy

Použitá literatura

• KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd
• KUČEROVÁ, Helena. Selekční jazyky. Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4 [online]. 2013 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/sjazyky.htm
• Postkoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Postkoordinovaný_selekční_jazyk
• Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk
• Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk

Klíčová slova

Selekční jazyk, informační jazyk, Mezinárodní desetinné třídění