World Wide Web: Porovnání verzí

Řádek 9: Řádek 9:
  
 
== HTTP a HTTPS specifikátory ==
 
== HTTP a HTTPS specifikátory ==
Toto schéma specifikátorů (http nebo https) v URIs odkazují na Hypertext Transfer Protocol a také na HTTPS, a tak definují komunikační protokol, který se použije pro žádost a odpověď. HTTP protokol základem pro fungování World Wide Webu. Přidáním šifrovací vrstvy vznikl HTTPS protokol, který je vhodný pro přenos důvěrných informací, jako jsou hesla či bankovní údaje, které mají být přeneseny přes veřejný internet.
+
Toto schéma specifikátorů (http:// nebo https://) v URIs odkazují na Hypertext Transfer Protocol a také na HTTPS, a tak definují komunikační protokol, který se použije pro žádost a odpověď. HTTP protokol základem pro fungování World Wide Webu. Přidáním šifrovací vrstvy vznikl HTTPS protokol, který je vhodný pro přenos důvěrných informací, jako jsou hesla či bankovní údaje, které mají být přeneseny přes veřejný internet.
  
 
== Webový prohlížeč ==
 
== Webový prohlížeč ==
Řádek 32: Řádek 32:
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 +
zive.cz. Skutečně zítra oslavíme dvacet let WWW?. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/skutecne-zitra-oslavime-dvacet-let-www/sc-3-a-158264/default.aspx
 +
 +
http://ihistory.webzdarma.cz/. WWW – World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://ihistory.webzdarma.cz/chap/sites/www.php
 +
 +
Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web
 +
 +
wikisofia.cz. Počítačová síť – internet, včetně www. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www
 +
 +
Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web

Verze z 29. 1. 2015, 22:03

WWW (World Wide Web) je nejrozšířenější službou současného Internetu a zpřístupňuje zajímavé a užitečné informace a zdroje. Je to univerzální metoda pro přístup k informacím založená na hypertextových dokumentech. Systém, který tuto metodu realizuje, sbírá informační zdroje internetu po celém světě a informace nabízí formou stránek, které se prostřednictvím internetového prohlížeče objevují na obrazovce počítači.

Webové stránky jsou psané v tzv. markovacích jazycích, jako je rodina je rodina jazyků HTML. Již několik let trvá vývoj standartu HTML5, který je nástupcem HTML4.

Webové stránky generují webové servery, mezi nejběžnější webový server patří open source projekt společnosti Apache Foundation - Apache2. Mezi placenými webovými servery se nejvíce prosadil IIS od společnosti Microsoft.

Historie

Autorem Webu je Tim Berners-Lee, který jej vytvořil při svém působení v CERNu. V roce 1980 začíná pracovat na návrhu s názvem ENQUIRE. 13. března 1989 tento návrh dokončuje a na svět přichází nový systém hypertextové databáze „stránek“ propojených odkazy. Přestože tehdy u svých nadřízených příliš velký zájem nevzbudil, dostal alespoň zelenou k tomu, aby teorii na papíře proměnil v praxi.

HTTP a HTTPS specifikátory

Toto schéma specifikátorů (http:// nebo https://) v URIs odkazují na Hypertext Transfer Protocol a také na HTTPS, a tak definují komunikační protokol, který se použije pro žádost a odpověď. HTTP protokol základem pro fungování World Wide Webu. Přidáním šifrovací vrstvy vznikl HTTPS protokol, který je vhodný pro přenos důvěrných informací, jako jsou hesla či bankovní údaje, které mají být přeneseny přes veřejný internet.

Webový prohlížeč

Je počítačový program, který slouží k prohlížení www stránek. Program umožňuje komunikaci s HTTP serverem a zpracování přijatého kódu (HTML, XHTML, XML apod.), který podle daných standardů zformátuje a zobrazí webovou stránku.

Nejpoužívanější webové prohlížeče:

Sémantický web

Mezi zásadní posuny v posledních letech se může řadit pokus o vytvoření sémantických webů. Původní návrh HTML počítal pouze z formátováním obsahu, ale nikterak nespecifikoval jeho obsah. Základní HTML značky tak stále jsou:

  • html - stránka
  • head - hlavička stránky
  • body - tělo stránky
  • p - odstavec
  • a - odkaz
  • table - tabulka

Zdroje

zive.cz. Skutečně zítra oslavíme dvacet let WWW?. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/skutecne-zitra-oslavime-dvacet-let-www/sc-3-a-158264/default.aspx

http://ihistory.webzdarma.cz/. WWW – World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://ihistory.webzdarma.cz/chap/sites/www.php

Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web

wikisofia.cz. Počítačová síť – internet, včetně www. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www

Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web