Informační vzdělávání: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Informační výchovou''' se rozumí získání informační gramotnosti,  což ovšem není jednorázovou záležitostí, ale jedná se o celoživotní vzdělávání. Vzdělání získané na základní, střední škole by mělo být pouze základním můstkem, na kterém potom žáci dále staví.  
+
'''Informačním vzděláváním''' se rozumí získání informační gramotnosti,  což ovšem není jednorázovou záležitostí, ale jedná se o celoživotní vzdělávání. Vzdělání získané na základní, střední škole by mělo být pouze základním můstkem, na kterém potom žáci dále staví.  
  
 
Rozvoj informační gramotnosti je dnes však velmi úzce spjat se vzděláváním na všech
 
Rozvoj informační gramotnosti je dnes však velmi úzce spjat se vzděláváním na všech

Verze z 3. 2. 2015, 15:05

Informačním vzděláváním se rozumí získání informační gramotnosti, což ovšem není jednorázovou záležitostí, ale jedná se o celoživotní vzdělávání. Vzdělání získané na základní, střední škole by mělo být pouze základním můstkem, na kterém potom žáci dále staví.

Rozvoj informační gramotnosti je dnes však velmi úzce spjat se vzděláváním na všech úrovních. Dotýká se mateřských, základních, středních i vysokých škol a postupně přechází do sféry celoživotního vzdělávání. Nelze však v této souvislosti uvažovat pouze formálním vzdělávání, nýbrž i informačním vzdělávání, které se na rozvoji Informační gramotnost taktéž významně podílí.

Základní a střední školy

Různými programy, které přispívají ke zvyšování informační gramotnosti, by měli žáci a studenti procházet v průběhu celého vzdělávacího procesu, počínaje základními školami. Prvky informačního vzdělávání na základních a středních školách mají svůj specifický charakter, odpovídající věku žáků a studentů.

Na přístup pedagogů a na spolupráci se školními či veřejnými knihovnami jsou kladeny vysoké nároky. Bohužel ze stran vedení se často podpory nedostává a také chybí doporučení, metodika a standarty pro programy informační výchovy na ZŠ A SŠ a to je hlavním důvodem, proč studenti na VŠ přicházejí bez dostatečné informační gramotnosti.

V roce 2003 vznikl z iniciativy příznivců Školních knihoven a i samotných knihovníků a za podpory SKIPu(Svaz knihovníků a informačních pracovníků) Klub školních knihoven. Hlavním úkolem KŠK je podporovat, propagovat a zkvalitňovat služby knihoven na ZŠ a SŠ. Cílem KŠK je

  • podporovat všeobecné povědomí o nezbytnosti školních knihoven ve vzdělávacím procesu
  • formulovat problémy školního knihovnictví
  • usilovat o vznik potřebné legislativy
  • zastupovat školní knihovny při jednáních týkajících se školního knihovnictví jako celku (např. jednání s MŠMT ČR, MK ČR, zajišťování licencí, členství v me-zinárodních organizacích)
  • napomáhat předávání poznatků a zkušeností s činností a provozem školních knihoven (na národní i mezinárodní úrovni)
  • iniciovat a podílet se na výzkumu v oblasti školního knihovnictví
  • připravovat společné programy a podílet se na přípravě, revizi a naplňování standardů
  • hledat možnosti celoživotního vzdělávání pracovníků školních knihoven

Spolupráce knihoven a škol je pro další vývoj informačního vzdělávání žáků a studentů nezbytná. Problematika informační výchovy se stává tématem seminářů a konferencí – např. sborníky z konference konané v letech 2002 a 2003 v Moravské zemské knihovně v Brně Informační gramotnost – vědomosti a dovednosti pro život.

„Cílem všech iniciativ vznikajících v České republice na poli informačního vzdělávání by mělo být vytvoření uceleného systému, který zajistí, že nějakou formou informačního vzdělávání projde každý, kdo nastoupí na základní, střední, resp. vysokou školu.“[1]


Vysoké školy

Vzdělávání na vysokých školách je v České Republice spjato s odbornou komisí IVIG (Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost), která funguje při Asociaci knihoven vysokých škol v České republice. Cílem IVIGu je podporovat vysokoškolské knihovny, přispívat k rozvoji informační gramotnosti, vytvářet zázemí pro pracovníky knihoven a spolupracovat s pedagogy při včleňování informačního vzdělávání do výuky.

Při studiu na vysoké škole se od studentů očekává vysoká znalost práce s informace, informačními zdroji a technologiemi. Avšak úroveň informační gramotnosti studentů přicházejících z předešlého, nejčastěji středoškolského, prostředí je většinou nízká. Důležitou roli proto na VŠ plní vysokoškolské knihovny spolupracující se školami a které se často podílejí na programech zaměřených na rozvoj informační gramotnosti.[2]

Programy informačního vzdělávání na vysokých školách v České republice se v posledních letech rychle rozvíjejí – stávají se komplexními, rozmanitějšími a zaměřují se na další cílové skupiny. Dosavadní systém výuky na vysokých školách přestává odpovídat nárokům na studium a pozdější odbornou, případně vědeckou činnost, ale i nárokům každodenního života ve společnosti.[3]

V roce 2007 vznikl vzdělávací program INFOGRAM, který slouží jako online nástroj pro podporu rozvoje informačního vzdělávání na VŠ. nejen učitelům a knihovníkům, ale také studentům – zejména handikapovaným studentům a studentům dálkového studia.

Velmi důležitou část portálu tvoří část věnovaná plagiátorství a citační etice. Zprostředkovatelem je Česká zemědělská univerzita v Praze a podílejícími se organizacemi jsou Západočeská univerzita v Plzni a České vysoké učení technické v Praze.

Informační gramotnost ve veřejně-politické praxi v České republice

V českém prostředí se pojem informační gramotnost objevuje v důležitých veřejně-politických dokumentech.

Jedná se zejména o Státní informační politiku, Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání a Národní program rozvoje vzdělávání.

Mezi aktéry informační gramotnosti patří Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo informatiky, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, vzdělávací instituce - zejména školy, základní, střední, vysoké a další. Dále to jsou knihovny, profesní sdružení (nestátní neziskové organizace působí zejména v oblasti vzdělávání, např. SPRIG29), soukromé firmy jako zaměstnavatelé, realizátoři vzdělávacích kurzů a zároveň instituce, které mohou ovlivňovat tvorbu národních politik. Média informující o problematice informační gramotnosti, politici, úředníci, experti, učitelé, knihovníci a v neposlední řadě také uživatelé - zejména žáci, studenti, účastníci celoživotního vzdělávání, uživatelé informačního vzdělávání obecně.[4]

Reference

  1. ↑ �http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html
  2. ↑ �http://www.ikaros.cz/koncepce-rozvoje-informacni-gramotnosti-na-vysokych-skolach-a-odborne-seminare-ivig-2003-a-ilme
  3. ↑ �http://www.inforum.cz/pdf/2009/dohnalkova-eva-cze.pdf
  4. ↑ http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html

Použitá literatura


Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

  • Informační vzdělávání, základní školy, střední školy, vysoké školy, knihovny, informační gramotnost
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informační_vzdělávání&oldid=16519“