Veni z Abydu

Veni z Abydu, známý též jako Veni starší, byl významným úředníkem a vezírem v období vlády 6.dynastie. Jeho narození a počátky jeho působení spadají do vlády panovníka Tetiho, jeho kariéra je však dosledovatelná až do období vlády panovníka Merenrea. Jedná se o jednu z nejznámějších nekrálovských osobností Staré říše. Jeho kariéra a vliv dokládají vývoj na konci Staré říše, kdy docházelo k drobení centrální moci a osamostatňování vlivných místních úředníků.

Autobiografie

Autobiografie Veniho z Abydu

O jeho kariéře jsme informováni z autobiografické stély, nalezené v jeho hrobce v Abydu. Tato památka se dnes nachází v Káhirském muzeu s inventárním číslem 1435.

Rozsáhlý text zmiňuje, že již Veniho otec Iuu byl egyptským vezírem. Veni organizoval různé expedice, stavební práce, měl na starosti některé hospodářské a ekonomické činnosti, jako např. hloubení kanálů, a také stál v čele výprav do Núbie a proti beduínům.Významnou a často zmiňovanou pasáží životopisu je epizoda, kdy Veni popisuje, jak vyšetřoval harémové spiknutí proti Pepimu I., organizované jednou z jeho manželek, která je v textu uvedena jménem Veretiamtes (zřejmě nešlo o její skutečné jméno, neboť jej nechtěli zmiňovat), kterou vyslýchal.

Hrobka

Veni byl pořben byl v Abydu na tzv. středním pohřebišti . Vzhledem ke svému postavení a významu měl zajisté dostatečné prostředky i vliv na to, aby si mohl zajistit hrobku v Sakkáře poblíž pyramidových komplexů panovníků, kterým sloužil, ale rozhodl se vrátit do svého rodného města Abydu, čímž demonstroval jak svůj původ, tak také legitimitu a nárok na majetek v této oblasti.

Před vchodem do hrobky byly umístěny dva obelisky. K východní stěně hrobky přiléhá kultovní kaple s obětní místností a předsíní.

V okolí šachty, vedoucí do Veniho pohřební komory, byly nalezeny stovky pivních džbánů, což opět ukazuje na významné postavení majitele hrobky. V samotné pohřební komoře byl nalezen vápencový sarkofág, který Veni zmiňuje ve svém životopise jako dar od panovníka.

Veniho hrobku objevil již A. Mariette v 19.století, nicméně informace o ní byly ztracené či nepřesné, a znovu byla objevena v roce 1999 americkou archeologickou expedicí pod vedením J. Richards.