Sociální kognice: Porovnání verzí
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
* atribuční výzkum se zabývá otázkou, jak lidé přisuzují příčinnost: | * atribuční výzkum se zabývá otázkou, jak lidé přisuzují příčinnost: | ||
− | # vlastnímu chování | + | # vlastnímu [[Behaviorismus|chování]] |
# chování druhých lidí | # chování druhých lidí | ||
# nepersonálním jevům ve svém sociálním prostředí | # nepersonálním jevům ve svém sociálním prostředí | ||
Řádek 53: | Řádek 53: | ||
* '''kovariance''' - společný výskyt, H. Kelley, srovnání jednání v minulosti a současnosti | * '''kovariance''' - společný výskyt, H. Kelley, srovnání jednání v minulosti a současnosti | ||
* '''kovariační teorie''' - v různém čase a v různých situacích zjišťujeme, které faktory jsou přítomné, když se vyskytují či nevyskytují určité důsledky | * '''kovariační teorie''' - v různém čase a v různých situacích zjišťujeme, které faktory jsou přítomné, když se vyskytují či nevyskytují určité důsledky | ||
− | + | ||
* základní kritéria atribuce: | * základní kritéria atribuce: | ||
* '''distinktivnost''' - odlišnost, variabilita podnětu, nakolik člověk reaguje stejně v různých situacích | * '''distinktivnost''' - odlišnost, variabilita podnětu, nakolik člověk reaguje stejně v různých situacích | ||
* '''konsensus''' - v jedné konkrétní situaci se chovají lidé stejným způsobem | * '''konsensus''' - v jedné konkrétní situaci se chovají lidé stejným způsobem | ||
* '''konzistence''' - soudržnost v čase, zda se člověk v dané situaci pokaždé zachová stejně | * '''konzistence''' - soudržnost v čase, zda se člověk v dané situaci pokaždé zachová stejně |
Verze z 17. 12. 2013, 11:38
Interpretace sociální reality, teorie atribuce
- atribuce - připisování příčin vlastnímu či cizímu vlivu
- způsobena tím, že člověk musí neustále vnímat nějakou kauzalitu
- nejhorším stresorem je pocit bezmoci, proto se snažíme vše si vysvětlovat
- atribuční výzkum se zabývá otázkou, jak lidé přisuzují příčinnost:
- vlastnímu chování
- chování druhých lidí
- nepersonálním jevům ve svém sociálním prostředí
- poznání příčin umožňuje lidem přibližovat se k chápání světa jako světa stabilního, předvídatelného a kontrolovatelného
- předmětem zkoumání atribučních teorií je vnímání kauzality a důsledků takového vnímání
- jedná se subjektivní výklad jevů určováním jeho příčin (nezáměrné chování) či důvodů (záměrné, cílené)
Naivní psychologie F. Heidera
- jako první lokalizoval atribuční procesy (vysvětlování příčin úspěchu a neúspěchu)
- každý člověk se snaží dosáhnout stabilních a smysluplných dojmů o druhých
- snaha rekonstruovat způsob, jakým si ‚naivní psycholog‘ vysvětluje chování druhých
- rozlišoval 3 dimenze:
- lokalizace (vnitřní x vnější)
- stálost (stabilní x nestabilní)
- kontrolovatelnost (kontrolovatelné x nekontrolovatelné)
- doplnili Fiske a Taylor (1984)
- těmito příčinami lidé popisují svůj či cizí úspěch a neúspěch ve výkonových úlohách
- tvrzení:
- Fiske, Taylor: lidé mají tendenci připisovat jevům spíše stabilní příčiny
- Jones, Davis: lidé mají tendenci připisovat jevům spíše situační příčiny
příčiny:
- interní
- externí
- stabilní
- nestabilní
- kontrolované
- typické úsilí
- situační úsilí
- míra nároků
- pomoc jiných
- schopnosti
- nálada
- prostředí
- počasí
Základní teorie atribuce
- korespondující usuzování - lidé k chování, které vidí, přisuzují určité vlastnosti, korespondující charakteristiku člověka
- atribuce záměru: zda chování bylo účelné, zda člověk věděl o účincích tohoto chování, pokud zjistíme že ano, následuje atribuce dispozice
- atribuce dispozice: hledání, která charakteristika byla příčinou chování
- kovariance - společný výskyt, H. Kelley, srovnání jednání v minulosti a současnosti
- kovariační teorie - v různém čase a v různých situacích zjišťujeme, které faktory jsou přítomné, když se vyskytují či nevyskytují určité důsledky
- základní kritéria atribuce:
- distinktivnost - odlišnost, variabilita podnětu, nakolik člověk reaguje stejně v různých situacích
- konsensus - v jedné konkrétní situaci se chovají lidé stejným způsobem
- konzistence - soudržnost v čase, zda se člověk v dané situaci pokaždé zachová stejně