Sociální kognice: Porovnání verzí
Řádek 58: | Řádek 58: | ||
* '''konsensus''' - v jedné konkrétní situaci se chovají lidé stejným způsobem | * '''konsensus''' - v jedné konkrétní situaci se chovají lidé stejným způsobem | ||
* '''konzistence''' - soudržnost v čase, zda se člověk v dané situaci pokaždé zachová stejně | * '''konzistence''' - soudržnost v čase, zda se člověk v dané situaci pokaždé zachová stejně | ||
+ | |||
+ | === Teorie kauzálních schémat - Kelley === | ||
+ | |||
+ | * koncepce jedince o způsobu vzájemného působení dvou nebo více příčinných faktorů vzhledem k určitým důsledkům | ||
+ | * schéma mnohonásobných dostatečných příčin - kterákoli z možných příčin je dostačující pro produkci daného výsledku | ||
+ | * schéma mnohonásobných nevyhnutelných příčin - musí působit více činitelů, aby se dosáhlo určitého účinku | ||
+ | |||
+ | === Locus of control === | ||
+ | |||
+ | * atribuční styly jsou styly připisování příčin | ||
+ | * '''J. B. Rotter''' definoval tzv. '''LOC - locus of control''' (místo řízení či kontroly) | ||
+ | * definoval takto dva styly: '''internalistický''' a '''externalistický''' | ||
+ | * přesvědčení subjektu, že je nebo není schopen kontrolovat dění, zejména v nestrukturované situaci | ||
+ | |||
+ | * '''internalisté''': | ||
+ | * mají pocit, že mohou ovlivňovat dění kolem sebe | ||
+ | * pro vysvětlení událostí hledají vnitřní příčiny | ||
+ | * záleží na nich, zda budou úspěšní | ||
+ | |||
+ | * '''externalisté''': | ||
+ | * nejsou si příliš jistí | ||
+ | * příčiny úspěchu a neúspěchu připisují vnějším příčinám | ||
+ | * chybí pocit kontroly nad životem (důležitý pro životní vyrovnanost) | ||
+ | * v naší kultuře tento styl snižuje aktivitu |
Verze z 17. 12. 2013, 11:59
Obsah
Interpretace sociální reality, teorie atribuce
- atribuce - připisování příčin vlastnímu či cizímu vlivu
- způsobena tím, že člověk musí neustále vnímat nějakou kauzalitu
- nejhorším stresorem je pocit bezmoci, proto se snažíme vše si vysvětlovat
- atribuční výzkum se zabývá otázkou, jak lidé přisuzují příčinnost:
- vlastnímu chování
- chování druhých lidí
- nepersonálním jevům ve svém sociálním prostředí
- poznání příčin umožňuje lidem přibližovat se k chápání světa jako světa stabilního, předvídatelného a kontrolovatelného
- předmětem zkoumání atribučních teorií je vnímání kauzality a důsledků takového vnímání
- jedná se subjektivní výklad jevů určováním jeho příčin (nezáměrné chování) či důvodů (záměrné, cílené)
Naivní psychologie F. Heidera
- jako první lokalizoval atribuční procesy (vysvětlování příčin úspěchu a neúspěchu)
- každý člověk se snaží dosáhnout stabilních a smysluplných dojmů o druhých
- snaha rekonstruovat způsob, jakým si ‚naivní psycholog‘ vysvětluje chování druhých
- rozlišoval 3 dimenze:
- lokalizace (vnitřní x vnější)
- stálost (stabilní x nestabilní)
- kontrolovatelnost (kontrolovatelné x nekontrolovatelné)
- doplnili Fiske a Taylor (1984)
- těmito příčinami lidé popisují svůj či cizí úspěch a neúspěch ve výkonových úlohách
- tvrzení:
- Fiske, Taylor: lidé mají tendenci připisovat jevům spíše stabilní příčiny
- Jones, Davis: lidé mají tendenci připisovat jevům spíše situační příčiny
příčiny:
- interní
- externí
- stabilní
- nestabilní
- kontrolované
- typické úsilí
- situační úsilí
- míra nároků
- pomoc jiných
- schopnosti
- nálada
- prostředí
- počasí
Základní teorie atribuce
- korespondující usuzování - lidé k chování, které vidí, přisuzují určité vlastnosti, korespondující charakteristiku člověka
- atribuce záměru: zda chování bylo účelné, zda člověk věděl o účincích tohoto chování, pokud zjistíme že ano, následuje atribuce dispozice
- atribuce dispozice: hledání, která charakteristika byla příčinou chování
- kovariance - společný výskyt, H. Kelley, srovnání jednání v minulosti a současnosti
- kovariační teorie - v různém čase a v různých situacích zjišťujeme, které faktory jsou přítomné, když se vyskytují či nevyskytují určité důsledky
- základní kritéria atribuce:
- distinktivnost - odlišnost, variabilita podnětu, nakolik člověk reaguje stejně v různých situacích
- konsensus - v jedné konkrétní situaci se chovají lidé stejným způsobem
- konzistence - soudržnost v čase, zda se člověk v dané situaci pokaždé zachová stejně
Teorie kauzálních schémat - Kelley
- koncepce jedince o způsobu vzájemného působení dvou nebo více příčinných faktorů vzhledem k určitým důsledkům
- schéma mnohonásobných dostatečných příčin - kterákoli z možných příčin je dostačující pro produkci daného výsledku
- schéma mnohonásobných nevyhnutelných příčin - musí působit více činitelů, aby se dosáhlo určitého účinku
Locus of control
- atribuční styly jsou styly připisování příčin
- J. B. Rotter definoval tzv. LOC - locus of control (místo řízení či kontroly)
- definoval takto dva styly: internalistický a externalistický
- přesvědčení subjektu, že je nebo není schopen kontrolovat dění, zejména v nestrukturované situaci
- internalisté:
- mají pocit, že mohou ovlivňovat dění kolem sebe
- pro vysvětlení událostí hledají vnitřní příčiny
- záleží na nich, zda budou úspěšní
- externalisté:
- nejsou si příliš jistí
- příčiny úspěchu a neúspěchu připisují vnějším příčinám
- chybí pocit kontroly nad životem (důležitý pro životní vyrovnanost)
- v naší kultuře tento styl snižuje aktivitu