|
|
| Řádek 2: |
Řádek 2: |
| | | | |
| | | | |
| − | '''Zdroj informace → Kodér → Přenos → Dekodér → Příjem informace
| + | |
| − | ↑
| |
| − | ↑
| |
| − | Šum
| |
| − | '''
| |
| − | | |
| − | | |
| − | '''ZI:''' zdroj informace (člověk, stroj, příroda)<br />
| |
| − | '''Kodér:''' informace je zakódována do vysílaného signálu (zpráva)<br />
| |
| − | '''Přenos:''' zakódovaná zpráva je rušena [[Šum|Šumem]] (např. vnější vlivy)<br />
| |
| − | '''Dekodér:''' dekódování odkódované zprávy (písmo a další znakové soustavy)<br />
| |
| − | '''PI:''' příjem informace (např. Posluchač) [1]<br />
| |
| − | | |
| − | ==== Výklad pojmu informace ====
| |
| − | | |
| − | Informace jsou kódovaná data, kterým rozumíme a mají pro nás nějaký smysl. Mají potenciál vést nebo aktuálně vedou k vytvoření znalosti.
| |
| − | [[Informace|Teorie informace]] se zabývá přenosem, kódováním a měřením informace. Jejím úkolem je zajistit neporušenost zprávy.
| |
| − | Teorie informace – její plný rozvoj jako vědního oboru nastal až po druhé světové válce přičiněním zejména [[Claude Shannon|C. E. Shannona]], R. A. Fishera, [[Norbert Wiener|N. Wienera]] aj. Tímto okamžikem vznikl nový vědní obor a nastala nová fáze vědeckého studia informace.
| |
| − | | |
| − | ==== Statistická teorie informace ====
| |
| − | | |
| − | Informace je kvantitativně měřitelná veličina. Shannonovská míra hodnoty
| |
| − | informace. <br />
| |
| − | Statistické postupy – hromadné jevy, výběrová šetření a jejich význam, grafická
| |
| − | znázornění. Interpretace výsledků. [2]<br />
| |
| − | | |
| − | '''Informace jsou:''' <br />
| |
| − | | |
| − | data<br />
| |
| − | správně uspořádaná<br />
| |
| − | smysluplná<br />
| |
| − | nahodile pravdivá<br />
| |
| − | přinášející nový poznatek<br />
| |
| − | relevantní<br />
| |
| − | použitelná[3]<br /><br />
| |
| − | | |
| − | ==== V současné době se výraz „informace“ používá ve čtyřech základních významech jako ====
| |
| − | | |
| − | 1) početní míra odstranění neuspořádanosti (entropie), míra organizace v systému;<br />
| |
| − | 2) psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí;<br />
| |
| − | 3) signály, impulzy a obrazy cirkulující v technických zařízeních<br />
| |
| − | 4) výraz různorodosti v objektech a procesech živé, popř. i neživé přírody [4]<br />
| |
| − | | |
| − | '''Kódování'''<br />
| |
| − | | |
| − | [[Komunikační proces a jeho složky|Kódování]] je převedení informace do zadaného kódu, nebo z jednoho kódu do druhého kódu.
| |
| − | Pro uložení informace použijeme vždy nějaké kódování a následně jej převedeme do tzv. binárního kódu.
| |
| − | Binární kódování je číselná soustava, která používá pouze dva symboly: 0 a 1.
| |
| − | [[Dvojková soustava]] neboli soustava binární je poziční číselná soustava mocnin čísla 2.
| |
| − | Číslo, které je zapsané v dvojkové soustavě se nazývá binární číslo.<br />
| |
| − | | |
| − | '''Měření informace'''<br />
| |
| − | | |
| − | Všechny informace a data jsou v PC matematicky zpracovávány popř. uloženy v podobě obrovského množství kombinací elektronických obvodů.
| |
| − | [[Základní jednotka informace]]: 1b - bit (basic information unit) - znázorňuje 2 možné hodnoty rozhodování (ano×ne, pravda×nepravda, 0×1 apod.)
| |
| − | 0×1 (dvojková číselná soustava) – matematické vyjádření bitu, používají počítače (el. přepínače) <br />
| |
| − | | |
| − | '''Klopné obvody v přepínači:''' <br />
| |
| − | | |
| − | 1B (byte) = 8b (bit)<br />
| |
| − | 1 KB (kilo) = 1024 B<br />
| |
| − | 1 MB (mega) = 1024 <br />
| |
| − | 1 KB= 1 024 000 B<br />
| |
| − | 1 GB (giga) = 1024 MB = 1 024 000 000 B <br />
| |
| − | 1 TB (tera) = 1024 GB = 1 024 000 000 000 B<br />
| |
| − | 1 b – jedna varianta ze dvou možností (1,0)<br />
| |
| − | 1 B – jedna varianta z 256 možností (28 = 256) [5]<br /><br />
| |
| − | | |
| − | '''
| |
| − | '''Samoopravné kódy'''''<br /><br />
| |
| − | | |
| − | [[Hammingův kód]] je důležitým lineárním binárním kódem se schopností opravy chyb. Jeho vlastnosti jsou dány kódovou vzdáleností dmin=3. (Vznikají tedy výběrem jedné osminy slov z přirozeného binárního kódu.) Kód s minimální vzdáleností 3 detekuje až dvojnásobnou chybu nebo opravuje jednonásobnou chybu. Hammingovy kódy se snadno dekódují a jsou perfektní, tj. mají nejmenší myslitelnou redundanci.[6] <br />
| |
| | | | |
| | == Odkazy == | | == Odkazy == |
Základní komunikační schéma
Odkazy
Reference
[1] SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
[2] Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)>
[3] STODOLA, Jiří. Pojem informace pro informační vědu. ProInflow [online]. 31.10.2013 [cit. 31.01.2015]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/pojem-informace-pro-informacni-vedu>. ISSN 1804–2406.
[4]Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.
[5] Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf >
[6] Jančařík, Antonín. Pro učitele matematiky. Algebra v matematice.[cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://class.pedf.cuni.cz/jancarik/download/hamming.pdf >
Použitá literatura
- SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
- Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)>
- STODOLA, Jiří. Pojem informace pro informační vědu. ProInflow [online]. 31.10.2013 [cit. 31.01.2015]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/pojem-informace-pro-informacni-vedu>. ISSN 1804–2406.
- Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.
- Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf >
- Jančařík, Antonín. Pro učitele matematiky. Algebra v matematice.[cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://class.pedf.cuni.cz/jancarik/download/hamming.pdf >
- Wikipedie, 17. 12. 214 [cit. 31. 1. 2015].Dostupné z <http:// cs.wikipedia.org/wiki/Dvojková_soustava >
Klíčová slova
informace, komunikační schéma, kódování, přenos zpráv
