Právo a internet: Porovnání verzí

(právo)
(nefunguje)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Problematika působnosti práva v prostředí internetu se stává stále více závažnou v souvislosti s rozvojem ICT a internetu. S tím jak se do virtuálního prostředí přesouvá stále více společenských vztahů je právo nuceno tuto situaci řešit. Ovšem zcela nový typ prostředí přináší zcela specifické problémy. Je třeba vzít v úvahu, že internet je celosvětová síť a tudíž se běžně ztrácí souvislosti mezi fyzickou lokací a právní skutečností.<ref>POLČÁK, Radim. Právo na internetu: spam a odpovědnost ISP. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. v, 150 s. Právo a IT. Právo pro denní praxi. ISBN 978-80-251-1777-4.</ref>
+
Problematika působnosti práva v prostředí internetu se stává stále více závažnou v souvislosti s rozvojem ICT a internetu. S tím jak se do virtuálního prostředí přesouvá stále více společenských vztahů je právo nuceno tuto situaci řešit. Ovšem zcela nový typ prostředí přináší zcela specifické problémy. Je třeba vzít v úvahu, že internet je celosvětová síť a tudíž se běžně ztrácí souvislosti mezi fyzickou lokací a právní skutečností.<ref name="polcak">POLČÁK, Radim. Právo na internetu: spam a odpovědnost ISP. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. v, 150 s. Právo a IT. Právo pro denní praxi. ISBN 978-80-251-1777-4.</ref>
  
−
O tom, že právo platí, mimo jiné, i na internetu nejsou zdaleka všichni přesvědčeni. Existují případy, při kterých policie či soud nevymáhaly něčí právo, jelikož se jednalo o prostředí informačních sítí. Rovněž se lze setkat i s případy, kdy byla snaha o uplatnění práva, ale nebylo to možné kvůli technickým, ekonomickým, nebo sociálním specifikům tohoto prostředí (například prokázání spáchání trestného činu, vlastnictví virtuálních věcí).<ref>POLČÁK, Radim. Právo na internetu: spam a odpovědnost ISP. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. v, 150 s. Právo a IT. Právo pro denní praxi. ISBN 978-80-251-1777-4.</ref>
+
O tom, že právo platí, mimo jiné, i na internetu nejsou zdaleka všichni přesvědčeni. Existují případy, při kterých policie či soud nevymáhaly něčí právo, jelikož se jednalo o prostředí informačních sítí. Rovněž se lze setkat i s případy, kdy byla snaha o uplatnění práva, ale nebylo to možné kvůli technickým, ekonomickým, nebo sociálním specifikům tohoto prostředí (například prokázání spáchání trestného činu, vlastnictví virtuálních věcí).<ref name="polcak" />
  
 
== Pojem právo a internet ==
 
== Pojem právo a internet ==

Verze z 14. 6. 2015, 16:10

Problematika působnosti práva v prostředí internetu se stává stále více závažnou v souvislosti s rozvojem ICT a internetu. S tím jak se do virtuálního prostředí přesouvá stále více společenských vztahů je právo nuceno tuto situaci řešit. Ovšem zcela nový typ prostředí přináší zcela specifické problémy. Je třeba vzít v úvahu, že internet je celosvětová síť a tudíž se běžně ztrácí souvislosti mezi fyzickou lokací a právní skutečností.[1]

O tom, že právo platí, mimo jiné, i na internetu nejsou zdaleka všichni přesvědčeni. Existují případy, při kterých policie či soud nevymáhaly něčí právo, jelikož se jednalo o prostředí informačních sítí. Rovněž se lze setkat i s případy, kdy byla snaha o uplatnění práva, ale nebylo to možné kvůli technickým, ekonomickým, nebo sociálním specifikům tohoto prostředí (například prokázání spáchání trestného činu, vlastnictví virtuálních věcí).[1]

Pojem právo a internet

Co je právo

Pojem právo označuje zvláštní systém norem společenského chování, přičemž dodržování určených pravidel je zabezpečováno státní mocí. Právní normy mohou být například příkazy, zákazy a dovolení určitého chování. Smyslem práva je zejména zajišťovat rovnováhu, stálost a stabilitu vztahů ve společnosti. Tudíž právo slouží k zajišťování ochrany zájmů jednotlivců i společnosti. Kromě práva existují i další společenské normy, jejichž dodržování není vynucováno státem. Jedná se zejména o morálku a slušnost.[2]

V souvislosti s tématem práva a internetu je nutné zmínit pojem úplnosti práva. Je velmi problematické postihnout právními normami všechno myslitelné chování lidí. V důsledku toho vznikají takzvané mezery v právu. To znamená, že existují určité akty chování, jež nejsou právem přikázány, zakázány, ani dovoleny.[3] V takovém případě dochází v českém právním prostředí na zásadu, která zní „co není právem zakázáno, je právem dovoleno“.[4]

Systém českého práva se třídí na právo soukromé a právo veřejné. Soukromé právo se vyznačuje rovností účastníků (např. právo občanské a obchodní, právo duševního vlastnictví – autorské a patentové). Pokud panuje mezi účastníky takového vztahu neshoda a nemohou se dohodnout, musí se obrátit na soud, přičemž budou mít oba shodné postavení. Naopak právo veřejné je charakteristické jeden z účastníků právního vztahu (např. orgán státu) má veřejnou moc a může v rámci práva ukládat druhému povinnosti. Současným trendem v zákonech je častější kombinování prvků soukromoprávních a veřejnoprávních.[5]

Autorské právo a internet

Zpřístupnění díla pomocí internetu

V právním systému České republiky je podle autorského zákona (Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon) za dílo považováno i dílo vyjádřené v elektronické podobě (§ 2 odst. 1 AutZ). Právo užívání děl chráněných autorským zákonem je třeba nabýt licenční smlouvou. Jakékoliv zpřístupnění díla chráněné autorským zákonem na internetu (například sdílení cizího díla, použití cizího obrázku ve vlastním textu) je autorským zákonem (§18 AutZ) chápáno jako sdělování díla veřejnosti[6], ke kterému je nutné mít souhlas autora nebo zvláštní oprávnění dané autorským zákonem. Zpřístupňování děl chráněných autorským zákonem bez souhlasu autora nebo bez zvláštního oprávnění je porušením autorského zákona.[7]

Do autorského práva není zasahováno v případě užití díla v omezeném a odůvodněném rozsahu (§ 31 AutZ), jako jsou citace, výňatky z děl pro účely kritiky nebo recenze a pro vyučování. Ve všech případech je nutné uvést zdroj.[8] Například pro vyučování může být užito dílo pro ilustrační účely, jestliže záměrem není dosažení obchodního prospěchu, a jestliže dílo nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu.

Stahování díla z internetu

Stahování děl z internetu je podle autorského zákona chápáno jako jejich rozmnožování (§ 13 AutZ), které by stejně jako zpřístupnění vyžadovalo souhlas autora. Avšak autorský zákon dále definuje volné užití díla (§ 30 AutZ), dle kterého může být pro osobní potřebu fyzické osoby zhotovena jedna rozmnoženina díla, jejímž cílem není dosažení hospodářského prospěchu. Volné užití díla se netýká počítačových programů a databází.[9]

Názory na stahování děl chráněných autorským zákonem z internetu[10]:

  • Stažení díla (mimo počítačových programů a databází) z internetu pro osobní potřebu je v souladu se zákonem bez ohledu na to, zda byla díla na internet vystavěna legálně či nelegálně.
  • § 30 AutZ je třeba vykládat v souladu s § 29 AutZ, podle kterého mohou být dotčeny oprávněné zájmy autora. Například při masovém stahování díla by mohlo být toto jednání označeno jako protiprávní, neboť zájmy autora jsou dotčeny.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 POLČÁK, Radim. Právo na internetu: spam a odpovědnost ISP. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. v, 150 s. Právo a IT. Právo pro denní praxi. ISBN 978-80-251-1777-4.
  2. ↑ KNAPPOVÁ, Marta a kol. Občanské právo hmotné. 1. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005. 523 s. ISBN 80-7357-128-5.
  3. ↑ KNAPPOVÁ, Marta a kol. Občanské právo hmotné. 1. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005. 523 s. ISBN 80-7357-128-5.
  4. ↑ ČESKO. Ústava České republiky. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 1992, roč. 1993, částka 1, ústavní zákon č. 1, s. 2-16. ISSN 1211-1244. Dostupný také v digitální formě z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html.
  5. ↑ KNAPPOVÁ, Marta a kol. Občanské právo hmotné. 1. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005. 523 s. ISBN 80-7357-128-5.
  6. ↑ ČERMÁK, Jiří. Internet a autorské právo. 2. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Linde Praha, 2003, s. 34-35, ISBN 80-720-1423-4.
  7. ↑ HOLCOVÁ, Irena, Veronika KŘESŤANOVÁ a Martin VOBORNÍK. Ochrana autorských práv. 2005, s. 13, [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.vscht.cz/document.php?docId=4319
  8. ↑ PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY. Autorský zákon. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=2&idBiblio=49278&recShow=34&fulltext=autorsk~C3~BD~20z~C3~A1kon&nr=&part=&name=&rpp=15#parCnt
  9. ↑ MATEJKA, Ján. Kopírování a právo I. - chráněná CD/DVD vs. "právo na kopii". ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu, 2002 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=93768
  10. ↑ ČERMÁK, Jiří. Internet a autorské právo. 2. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Linde Praha, 2003, s. 54, ISBN 80-720-1423-4.

Související články

Klíčová slova

autorský zákon, internet, stahování díla

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Právo_a_internet&oldid=20522“