Internet a autorské právo: Porovnání verzí
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Stahování autorských děl z internetu == | == Stahování autorských děl z internetu == | ||
− | Pokud někdo (fyzická osoba) využije dílo pro svou osobní potřebu, ale ne k dosažení hospodářského prospěchu, či si pro svou potřebu vytvoří záznam nebo rozmnoženinu díla, nejedná se v takovém případě o užití díla. Jedná o takzvané volné užití, které je takto definováno v § 30 autorského zákona. Toto pravidlo se ovšem nevztahuje na počítačové programy a databáze. Rovněž se nesmí pořizovat záznamy audiovizuálního díla při jeho provozování (nahrávání filmu v kině).<ref name="autorskyzakon" /> | + | Pokud někdo (fyzická osoba) využije dílo pro svou '''osobní potřebu''', ale '''ne k dosažení hospodářského prospěchu''', či si '''pro svou potřebu vytvoří záznam nebo rozmnoženinu díla''', '''nejedná se v takovém případě o užití díla'''. Jedná o takzvané volné užití, které je takto definováno v § 30 autorského zákona. Toto pravidlo se ovšem '''nevztahuje na počítačové programy a databáze'''. Rovněž se nesmí pořizovat záznamy audiovizuálního díla při jeho provozování (nahrávání filmu v kině).<ref name="autorskyzakon" /> |
== Typy ochrany autorských práv == | == Typy ochrany autorských práv == |
Verze z 16. 6. 2015, 10:18
Jedním z druhů práv, jenž je relevantní pro prostředí internetu, je právo autorské. V České republice platí v současnosti zákon č. 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).[1]
Obsah
Autorské dílo
Klíčovým je pro tuto právní normu pojem autorské dílo, chráněna autorským zákonem jsou totiž jen autorská díla.[2] Za autorské dílo je podle § 2 autorského zákona považováno dílo literární, umělecké, nebo vědecké, jež splňuje dvě základní podmínky udané zákonem. Autorské dílo musí vzniknout jedinečnou tvůrčí činností autora a jeho vyjádření zároveň musí mít objektivně vnímatelnou podobu. Podstatné je, že objektivně vnímatelnou podobou je myšlena i podoba elektronická, přitom nezáleží na tom, zda je vyjádření trvalé nebo dočasné, ani na významu, rozsahu a účelu díla.[2]
Autorský zákon obsahuje výčet děl, která lze v jeho kontextu chápat jako díla autorská. Aby mohly být materiály na internetu považovány za autorská díla, musí spadat pod definici díla dané autorským zákonem stejně jako tradiční díla hmotná. Za zmínku stojí, že kromě očekávaných děl slovesných, hudebních, dramatických, choreografických, pantomimických, fotografických, audiovizuálních, výtvarných, architektonických, kartografických a užitého umění, jsou v českém právu za díla považovány i počítačové programy a databáze. Naopak autorským dílem nejsou, a tudíž se na ně nevztahuje autorská ochrana námět, denní zpráva, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, vzorec, graf, dílo úřední (např. právní předpisy) a výtvory tradiční lidové kultury (ale při jeho užití se nesmí snižovat jeho hodnota).[2]
Podstatný je § 27 autorského zákona, který stanoví dobu trvání majetkových práv na období autorova života a dále 70 let po jeho smrti. Majetková práva mají ekonomický význam a mohou se dědit (např. udělit svolení s jeho užitím). Kromě toho existují též práva osobnostní (morální), jež se vztahují pouze na autora (např. právo zasahovat do díla). Podstatná je v tomto případě zásada teritoriality. Dílo vzniklá v určitém státě je jinde chráněno, jen pokud jsou splněny podmínky pro vznik autorskoprávní ochrany dané tamním právním řádem.[3] Chráněna autorským zákonem jsou autorská díla občanů ČR bez ohledu na to, kde vznikla nebo byla zveřejněna. Pokud se v případě autora nejedná o státního příslušníka ČR, ochrana vychází například z mezinárodních smluv. Dílo cizince je v ČR chráněno v případě, že bylo poprvé zveřejněno v České republice (v případě zveřejnění prostřednictvím internetu se pro určení státu zveřejnění vychází z fyzického umístění serveru.[2]
Zpřístupnění autorských děl pomocí internetu
Pokud autorské dílo není ještě právně volné a vztahuje se na něj tedy autorský zákon, pak podle § 12 platí, že právo dílo užít má jeho autor nebo autoři. Ti zároveň mohou pomocí smlouvy udělit oprávnění k užití díla. Jako užití je podle zákona § 13 chápáno rozmnožování, tedy vytváření rozmnoženin (včetně elektronické formy) a v souladu s § 18 také sdělování veřejnosti (např. k dílu v nehmotné podobě mají všichni přístup kdykoliv pomocí počítačové sítě).[4] Pokud dojde ke zpřístupnění díla prostřednictvím internetu, čili nahrání dat na server,jedná se o sdělování díla veřejnosti, i když v podstatě vždy dochází i k rozmnožování díla (zkopírování na disk serveru).[2]
Naopak za zásah do něčího autorského práva se nepovažuje v důsledku § 31 citace, například pokud jsou výňatky z autorského díla užity v jiném díle v odůvodněné míře, případně je výňatků využito pro účely kritiky (recenze) nebo při vyučování či výzkumu. Ovšem i v těchto případech platí povinnost uvést autora, název a zdroj.[4]
Stahování autorských děl z internetu
Pokud někdo (fyzická osoba) využije dílo pro svou osobní potřebu, ale ne k dosažení hospodářského prospěchu, či si pro svou potřebu vytvoří záznam nebo rozmnoženinu díla, nejedná se v takovém případě o užití díla. Jedná o takzvané volné užití, které je takto definováno v § 30 autorského zákona. Toto pravidlo se ovšem nevztahuje na počítačové programy a databáze. Rovněž se nesmí pořizovat záznamy audiovizuálního díla při jeho provozování (nahrávání filmu v kině).[4]
Typy ochrany autorských práv
Ochranou autorských práv při neoprávněném zásahu se podle § 40 autorského zákona rozumí zejména určení autorství, zákaz ohrožení práva autora (např. zákaz neoprávněné výroby, dovozu, sdělování veřejnosti). Autor má také nárok na sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití (např. původ a cena neoprávněné rozmnoženiny) a také zákazu poskytování služby. Dále se autor díla může domáhat odstranění následků zásahu do práva a poskytnutí zadostiučinění za majetkovou újmu (omluva, peníze).[4] Ovšem záleží vždy na samotném autorovi nebo jiné oprávněné osobě, zda bude svá práva vymáhat.[2]
Pokud dojde k neoprávněnému zásahu do autorských práv v rozsahu nikoliv nepatrném, pak se na případ vztahuje § 270 trestního zákoníku o porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. To se stane například, když se pachatel dopouští porušování autorských práv v rámci své obchodní činnosti nebo podnikání. Může být následně potrestán odnětím svobody, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ ŠISLER, Vít. Internet a autorské právo. Praha, [2015].
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 ČERMÁK, Jiří. Internet a autorské právo. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2003. 251 s. ISBN 80-7201-423-4.
- ↑ Autorská práva. Copyright Partners [online]. [2007?] [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: http://www.autorskaprava.cz/autorska_prava.htm.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 ČESKO. Zákon č. 121 ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 36, s. 1658-1685. ISSN 1211-1244. Dostupný také v digitální formě z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=121~2F2000&rpp=15#seznam.
- ↑ ČESKO. Zákon č. 40 ze dne 9. února 2009 zákon trestní zákoník. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, částka 11, s. 354-461. ISSN 1211-1244. Dostupný také v digitální formě z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=40~2F2009&rpp=15#seznam.
Použitá literatura
- Autorská práva. Copyright Partners [online]. [2007?] [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: http://www.autorskaprava.cz/autorska_prava.htm.
- ČERMÁK, Jiří. Internet a autorské právo. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2003. 251 s. ISBN 80-7201-423-4.
- ČESKO. Zákon č. 40 ze dne 9. února 2009 zákon trestní zákoník. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, částka 11, s. 354-461. ISSN 1211-1244. Dostupný také v digitální formě z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=40~2F2009&rpp=15#seznam.
- ČESKO. Zákon č. 121 ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 36, s. 1658-1685. ISSN 1211-1244. Dostupný také v digitální formě z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=121~2F2000&rpp=15#seznam.
- ŠISLER, Vít. Internet a autorské právo. Praha, [2015].