Leo Szilard

Leo Szilard (11.2. 1898 - 30.5. 1964) byl to americký fyzik židovského původu. Zjistil, jako první, že řetězová reakce včetně atomové bomby je uskutečnitelná. Obával se, že Němci brzy tuto reakci získají a tak spolu s Albertem Einsteinem napsal dopis Franklinovi D. Rooseveltovi, tehdejšímu prezidentovi USA a zúčastnil se tak projektu Manhattan. Szilard si nechal rozeznání řetězové reakce patentovat.

Projekt Manhattan neboli "Manhattan Engineering District" ve zkratce používáno jako "MED", byl krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby během 2. světové války. Na projekt se zainvestovalo přes 2 miliardy dolarů. Poznatky získané v Projektu byly použity na japonská města Hirošima a Nagasaki.

Szilard je autorem mnoha významných patentů např. elektronový mikroskop nebo urychlovač částic. Byl spolu s Enricem Fermimem konstruktér při tvorbě atomového reaktoru, který si nechali též patentovat.

Působení v Německu

Leo Szilard studoval v Berlíně na vysoké škole Technische Hochschule, vlivem A. Einsteina a dalších vyučujících se ale více zaměřil na studium fyziky. Po ukončení studia se zapsal na Berlínskou univerzitu a po jedné z přednášek ukázal svou práci Szilard A. Einsteinovi, který byl prací velmi zaujat a od té doby se začali více stýkat. Roku 1922 získal doktorát po předložení dizertační práce na téma " Pokles entropie v termodynamické soustavě vlivem inteligentní bytosti", která probudila velký ohlas. V práci popisuje a zkoumá souvislost mezi informací a druhým termodynamickým zákonem. Druhý termodynamický zákon určuje přirozený směr, kterým přírodní procesy probíhají. Roku 1931 si nechal spolu s Einsteinem patentovat nový typ chladničky, který je stále využíván k chlazení atomových reaktorů.

Působení v Anglii

Působení Szilarda v Anglii bylo ovlivněno po nástupu nacistů k moci. Po požáru Reichstagu nastoupil na rychlík do Vídně. Druhý den byl ten samý vlak plný a nacisté přinutily všechny Židy z vlaku vystoupit. Szilard jednou řekl: " V dětství mě zajímaly pouze dvě věci: fyzika a politika, ale nikdy bych si nemyslel, že tyto dvě věci spolu budou někdy souviset. Za svůj život vděčím pravděpodobně svému politickému rozhledu a fyzice vděčím za to, že je můj život zajímavý". Splu s Hansem Albrechtem Bethem (jeden z nejvýznamnějších fyziků 20.století) umožnil zaměstnání uprchlým vědcům na anglických univerzitách. Roku 1935 získal Slizard titul uprchlíka, přesto se ale věnoval svému výzkumu. Soustředil se zejména na výzkum iridia, která vykazovala izotopovou aktivitu.

USA

S postupem války se Szilard zabýval více sestrojením atomové bomby. Szilard věděl, že Němci stále pokračují v atomovém výzkumu a proto sepsal společně s Einsteinem dopis prezidentu. V dopise vyjádřili možné využití atomové energie pro vojenské účely a zárověň tak upozornili na fakt, že by Němci mohli získat ničivou zbraň dříve. Prezident ustavil komisi a pozval Szilarda společně s dalšími dvěma vědci, aby vysvětlili více. Nakonec komise zainvestovala 6000 dolarů na výzkum a celý výzkum přerostl v projekt Manhattan.Na zkonstruovní reaktoru pracoval Enrico Fermi spolu se Szilardem, chemické postupy měl na starosti Wigner a o výpočty z oblasti matematiky se postaral John von Neumann. Fermi a Szilard roku 1942 představili nukleární řetězovou reakci na Chicagské univerzitě v reaktoru postaveném v podzemí stadionu Stagg. Po kapitulaci Německa Szilard napsal další dopis Rooseveltovi v němž doporučil, jak používat atomové zbraně. Roosevelt však ale dříve zemřel, než byl dopis doručen. Později vláda USA patent odkoupila od Szilarda a Ferniho za 1 dolar. Roku 1950 navrhl kobaltoovu bombu, který by podle něj mohla zničit veškerý život na planetě.

Význam pro informační vědu

Tím největším přínosem pro informační vědu se stala právě práce o negativní entropii a informaci. Svou prací navázal navázal na práci J.C. Maxwella. Maxwell popisoval myšlenku tvorby energie jako rozdíl mezi rychlými a pomalými částicemi, které jsou přes kontrolovanou přepážku rozděleny do dvou skupin a vzniklý rychlostní rozdíl částic dává za vznik tepla - energie. Podle něj je přepážka kontrolována tzv. "démonem", který určuje dle rychlosti částic, na kterou stranu dané částice patří. Szilard oponoval Maxwellovi s vyjádřením, že rozponání rychlosti částic vyžaduje, aby "démon" měl již znalost o částicích, informace. To by potřebovalo určitou energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je podle něj v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. Vlivem své práce Szilard dokázal, že pojem informace má důležitou roli i na poli termodynamických systémů a fyziky. Také poukázal na fakt, že informaci přiřazuje k binární soustavě.