Šablona:Článek týdne/2015/53: Porovnání verzí

Verze z 4. 1. 2016, 07:16

Bitva u Moháče bylo rozsáhlé vojenské střetnutí mezi vojsky uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského s osmanskou armádou vedenou sultánem Süleymanem I., později zvaným Nádherný, jež se odehrálo 29. srpna 1526. Místo bitvy leží poblíž dnešní vesnice Moháč nacházející se v dnešním jižním Maďarsku při hranicích s Chorvatskem.

Po úspěšném dobytí uherských pevností Šabac a Bělehrad v roce 1521 zamířila osmanská armáda do Uher znovu o pět let později s cílem dobýt další hraniční pevnosti umožňující budoucí snadný vstup do uherského zámezí a případnou další expanzi na uherské území. Do cesty se jí postavilo početně slabší uherské vojsko vedené nominálně králem Ludvíkem, avšak ve skutečnosti pod vedením zkušeného válečníka Pavla Tomoriho.

Tomorimu se nezdařilo využít prvotního útoku k rozdmýchání paniky uvnitř osmanského vojska, jak doufal. Naopak, po počátečním úspěchu těžce obrněné křesťanské jízdy začal její útok polevovat, dokud nebyla její úderná síla zlikvidována v boji s kvalitně vycvičenou pěchotou janičárů, doplněnou osmanskými jízdními oddíly. Pěchota následně podlehla koordinovanému útoku osmasnké armády. Mnozí uherští šlechtici včetně krále zemřeli během ústupu v močálech a bahnitých řekách lemujících krajinu kolem Moháče.

Verze z 4. 1. 2016, 07:13 (zobrazit zdroj) Jan.Brandejs (diskuse \| příspěvky) (first aid)		Verze z 4. 1. 2016, 07:16 (zobrazit zdroj) Jan.Brandejs (diskuse \| příspěvky) m (formulace) Porovnání s novější verzí →
Řádek 5:		Řádek 5:
	Po úspěšném dobytí uherských pevností [[Šabac]] a [[Bělehrad]] v roce [[1521]] zamířila osmanská armáda do [[Uherské království\|Uher]] znovu o pět let později s cílem dobýt další hraniční pevnosti umožňující budoucí snadný vstup do uherského zámezí a případnou další expanzi na uherské území. Do cesty se jí postavilo početně slabší uherské vojsko vedené nominálně králem Ludvíkem, avšak ve skutečnosti pod vedením zkušeného válečníka [[Pavel Tomori\|Pavla Tomoriho]].		Po úspěšném dobytí uherských pevností [[Šabac]] a [[Bělehrad]] v roce [[1521]] zamířila osmanská armáda do [[Uherské království\|Uher]] znovu o pět let později s cílem dobýt další hraniční pevnosti umožňující budoucí snadný vstup do uherského zámezí a případnou další expanzi na uherské území. Do cesty se jí postavilo početně slabší uherské vojsko vedené nominálně králem Ludvíkem, avšak ve skutečnosti pod vedením zkušeného válečníka [[Pavel Tomori\|Pavla Tomoriho]].

−	Tomorimu se nezdařilo využít prvotního útoku k rozdmýchání paniky uvnitř osmanského vojska, jak doufal. Naopak, po počátečním úspěchu těžce obrněné křesťanské jízdy začal její útok polevovat, dokud nebyla její úderná síla zlikvidována v boji s kvalitně vycvičenou pěchotou ''[[Janičári\|janičárů]]'', doplněnou osmanskými jízdními oddíly. ~~Následně druhá vlna křesťanského~~ útoku ~~se již rozbila o dobře připravená obranná postavení osmanské~~ armády a zatímco křesťanská pěchota postupovala směrem k nepříteli, stihli turečtí vojáci do značné míry rozprášit obrněné jezdce. Po neúspěšných útocích osmanské jízdy na postavení uherských pěšáků následně provedli osmanští pěší vojáci mohutný útok, během něhož poslední pozice křesťanů rozprášili. Mezitím lehká turecká jízda zlikvidovala uherský tábor a jen menším skupinkám přeživších se podařilo uniknout smrti či zajetí. Mnozí ~~následně padli~~ během ústupu v močálech a bahnitých řekách lemujících krajinu kolem Moháče.	+	Tomorimu se nezdařilo využít prvotního útoku k rozdmýchání paniky uvnitř osmanského vojska, jak doufal. Naopak, po počátečním úspěchu těžce obrněné křesťanské jízdy začal její útok polevovat, dokud nebyla její úderná síla zlikvidována v boji s kvalitně vycvičenou pěchotou ''[[Janičári\|janičárů]]'', doplněnou osmanskými jízdními oddíly. Pěchota následně podlehla koordinovanému útoku osmasnké armády. Mnozí uherští šlechtici včetně krále zemřeli během ústupu v močálech a bahnitých řekách lemujících krajinu kolem Moháče.