Steve Jobs: Porovnání verzí
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
===Dětství=== | ===Dětství=== | ||
− | Steve Jobs (celým jménem Steven Paul Jobs) byl synem syrského odborného asistenta Abdulfattaha Jandaliho, který pracoval na univerzitě ve Wisconsinu, a Joanne Schieblové, studentky s německými kořeny. <ref name="kniha"> | + | Steve Jobs (celým jménem Steven Paul Jobs) byl synem syrského odborného asistenta Abdulfattaha Jandaliho, který pracoval na univerzitě ve Wisconsinu, a Joanne Schieblové, studentky s německými kořeny. <ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
Obě rodiny velmi lpěly na vzdělání a otec Joanne Schieblové byl proti jejímu vztahu s Abdulfattahem. Joanne později zjistila, že je těhotná. | Obě rodiny velmi lpěly na vzdělání a otec Joanne Schieblové byl proti jejímu vztahu s Abdulfattahem. Joanne později zjistila, že je těhotná. | ||
− | Joanne i Abdulfattahovi bylo 23 let, Joannin otec jí hrozil vyděděním. Rozhodla se tedy odjet do San Francisca, kde ji odrodil lékař, který později Steva předal k adopci. Joanne měla pouze jednu podmínku… aby se dítě dostalo do rukou vysokoškolsky vzdělaného páru.<ref name="kniha"> | + | Joanne i Abdulfattahovi bylo 23 let, Joannin otec jí hrozil vyděděním. Rozhodla se tedy odjet do San Francisca, kde ji odrodil lékař, který později Steva předal k adopci. Joanne měla pouze jednu podmínku… aby se dítě dostalo do rukou vysokoškolsky vzdělaného páru.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
− | Doktor byl již s jedním takovým párem smluven, ale adopce neproběhla, a tak se Steve dostal do rodiny automechanika Paula Jobse a Clary Jobs, jež pracovala v knihkupectví. Tehdy získává Steve své celé jméno, Steven Paul Jobs.<ref name="kniha"> | + | Doktor byl již s jedním takovým párem smluven, ale adopce neproběhla, a tak se Steve dostal do rodiny automechanika Paula Jobse a Clary Jobs, jež pracovala v knihkupectví. Tehdy získává Steve své celé jméno, Steven Paul Jobs.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
− | Joanne byla nejdříve proti, ale později svolila s tím, že rodiče Stevovi založí spořicí účet, aby on sám jednou mohl studovat.<ref name="kniha"> | + | Joanne byla nejdříve proti, ale později svolila s tím, že rodiče Stevovi založí spořicí účet, aby on sám jednou mohl studovat.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
− | K elektronice měl Steve vztah již od útlého věku. Se svým otcem občas pracoval v garáži a pozoroval jeho práci s auty. Nejvíce byl však fascinován elektronikou v nich.<ref name="kniha"> | + | K elektronice měl Steve vztah již od útlého věku. Se svým otcem občas pracoval v garáži a pozoroval jeho práci s auty. Nejvíce byl však fascinován elektronikou v nich.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
− | Když byly Stevovi dva roky, přestěhoval se s rodinou do Moutain View, které leží poblíž Palo Alto (v Mountain View dnes nalezneme kupříkladu Googleplex, který je hlavním pracovištěm firmy Google).<ref name="kniha"> | + | Když byly Stevovi dva roky, přestěhoval se s rodinou do Moutain View, které leží poblíž Palo Alto (v Mountain View dnes nalezneme kupříkladu Googleplex, který je hlavním pracovištěm firmy Google).<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
− | Když Steve nastoupil do školy, začal si uvědomovat, že je chytřejší než jeho rodiče a spolužáci, což vedlo k tomu, že se ve škole nudil, a proto vymýšlel různé žertíky. Později bylo jeho rodičům nabídnuto, že by Steve mohl přeskočit dva roky studia, souhlasili však pouze s jedním. <ref name="kniha"> | + | Když Steve nastoupil do školy, začal si uvědomovat, že je chytřejší než jeho rodiče a spolužáci, což vedlo k tomu, že se ve škole nudil, a proto vymýšlel různé žertíky. Později bylo jeho rodičům nabídnuto, že by Steve mohl přeskočit dva roky studia, souhlasili však pouze s jedním. <ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
− | To bylo v době, kdy Steve navštěvoval čtvrtou třídu. Po jejím dokončení nastoupil do šesté třídy, která byla ovšem v jiné budově a také ve čtvrti, kde docházelo k potyčkám mezi gangy. Ve škole byl šikanován. Rodina se tedy znovu stěhovala. <ref name="kniha"> | + | To bylo v době, kdy Steve navštěvoval čtvrtou třídu. Po jejím dokončení nastoupil do šesté třídy, která byla ovšem v jiné budově a také ve čtvrti, kde docházelo k potyčkám mezi gangy. Ve škole byl šikanován. Rodina se tedy znovu stěhovala. <ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
===Střední škola=== | ===Střední škola=== | ||
− | Po dokončení základní školy nastoupil Steve na Homestead High. Při studiu sbíral zkušenosti s elektronikou v dílnách Hewllet-Packard a měl bohužel také zkušenost s drogami. <ref name="kniha"> | + | Po dokončení základní školy nastoupil Steve na Homestead High. Při studiu sbíral zkušenosti s elektronikou v dílnách Hewllet-Packard a měl bohužel také zkušenost s drogami. <ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
− | Na střední škole poznává, ve své době elektronicky vzdělaného, Stephena Wozniaka, se kterým sdílí nejen zájem o elektrotechniku, ale také hudbu Boba Dylana.<ref name="kniha"> | + | Na střední škole poznává, ve své době elektronicky vzdělaného, Stephena Wozniaka, se kterým sdílí nejen zájem o elektrotechniku, ale také hudbu Boba Dylana.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
− | Jedním z jejich společných projektů, který později vedl ke vzniku společnosti Apple, byl takzvaný „Blue Box“. Tato krabička fungovala na bázi píšťalky, která byla přibalována k cereáliím a měla přesnou frekvenci pro ošálení přepojovacích signálů. <ref name="kniha"> | + | Jedním z jejich společných projektů, který později vedl ke vzniku společnosti Apple, byl takzvaný „Blue Box“. Tato krabička fungovala na bázi píšťalky, která byla přibalována k cereáliím a měla přesnou frekvenci pro ošálení přepojovacích signálů. <ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
===Vysoká škola a období před Applem=== | ===Vysoká škola a období před Applem=== | ||
− | V roce 1972 začal Steve navštěvovat Reed College v Oregonu. Tuto školu ovšem nedodělal a poté, co již oficiálně nebyl studentem, navštěvoval kurzy kaligrafie, které podle jeho slov dopomohly pozdějšímu Macu k lepší práci s písmem.<ref name="applewiki"> | + | V roce 1972 začal Steve navštěvovat Reed College v Oregonu. Tuto školu ovšem nedodělal a poté, co již oficiálně nebyl studentem, navštěvoval kurzy kaligrafie, které podle jeho slov dopomohly pozdějšímu Macu k lepší práci s písmem.<ref name="applewiki">Apple Inc. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Apple_Inc.</ref> |
− | Později se rozhodl působení na Reed College ukončit. Po ukončení studia žil velmi nevázaným životem a peníze získával vracením lahví od sodovek. Pak ovšem získal práci v laboratoři, kde se staral o techniku, včetně jejích oprav. <ref name="kniha"> | + | Později se rozhodl působení na Reed College ukončit. Po ukončení studia žil velmi nevázaným životem a peníze získával vracením lahví od sodovek. Pak ovšem získal práci v laboratoři, kde se staral o techniku, včetně jejích oprav. <ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
− | Následně pracoval jako vývojář pro Atari. Po určité době se ovšem rozhodl odjet do Indie. To má spojitost s Jobsovým dřívějším zájmem o spiritualitu a východní kultury.<ref name="kniha"> | + | Následně pracoval jako vývojář pro Atari. Po určité době se ovšem rozhodl odjet do Indie. To má spojitost s Jobsovým dřívějším zájmem o spiritualitu a východní kultury.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
===Apple=== | ===Apple=== | ||
− | Apple začínal jako klasický garážový projekt. Firma byla oficiálně založena v roce 1976. Spojením schopnosti obchodu a osobnosti Steva Jobse, výborných hardwarových znalostí Stephena Wozniaka a Ronalda Wayna vytvořila firma první počítač Apple I. Ten byl revoluční zejména díky zabudování klávesnice přímo do těla počítače, což byla invence Stephena Wozniaka.<ref name="kniha"> | + | Apple začínal jako klasický garážový projekt. Firma byla oficiálně založena v roce 1976. Spojením schopnosti obchodu a osobnosti Steva Jobse, výborných hardwarových znalostí Stephena Wozniaka a Ronalda Wayna vytvořila firma první počítač Apple I. Ten byl revoluční zejména díky zabudování klávesnice přímo do těla počítače, což byla invence Stephena Wozniaka.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.</ref> |
− | <ref name="applewiki"> | + | <ref name="applewiki">Apple Inc. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Apple_Inc.</ref> |
− | Později byl uveden jeho nástupce, Apple II, který přinášel firmě stabilní zisky i v 80. letech a prodával se v různých modifikacích.<ref name="kniha"> | + | Později byl uveden jeho nástupce, Apple II, který přinášel firmě stabilní zisky i v 80. letech a prodával se v různých modifikacích.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
− | Firma potřebovala finance a zlomovým momentem se stalo setkání s Mikem Markullou, který firmě nabídl investici výměnou za podíl. Od této chvíle společnost velmi rychle rostla.<ref name="kniha"> | + | Firma potřebovala finance a zlomovým momentem se stalo setkání s Mikem Markullou, který firmě nabídl investici výměnou za podíl. Od této chvíle společnost velmi rychle rostla.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. |
− | + | </ref> | |
V 80. letech zaujalo Jobse grafické rozhraní (GUI) a polohovací zařízení myš. Obě tyto technologie vyvíjela postupně společnost Xerox ve svém výzkumném středisku Xerox Palo Alto Research Center. Xerox ovšem neviděl v těchto technologiích potenciál, a tak bylo Applu dovoleno tyto technologie použít. | V 80. letech zaujalo Jobse grafické rozhraní (GUI) a polohovací zařízení myš. Obě tyto technologie vyvíjela postupně společnost Xerox ve svém výzkumném středisku Xerox Palo Alto Research Center. Xerox ovšem neviděl v těchto technologiích potenciál, a tak bylo Applu dovoleno tyto technologie použít. | ||
Řádek 130: | Řádek 130: | ||
*ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. | *ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. | ||
*Steve Jobs Biography. In: The Biography.com website [online]. A&E Television Networks [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/steve-jobs-9354805 | *Steve Jobs Biography. In: The Biography.com website [online]. A&E Television Networks [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/steve-jobs-9354805 | ||
− | ==Související články== | + | ===Související články=== |
*[[Osobní počítač]] | *[[Osobní počítač]] |
Verze z 26. 1. 2016, 13:01
Steven Paul Jobs známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco, USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v počítačovém průmyslu. Zakladatel a hlavní člen představenstva firmy Apple Copmuter Corporation, kterou založil v roce 1976 se Stevem Wozniakem. Firma vymyslela jeden z 1. osobních počítačů na světě.[1]
Obsah
Život a kariéra
Dětství
Steve Jobs (celým jménem Steven Paul Jobs) byl synem syrského odborného asistenta Abdulfattaha Jandaliho, který pracoval na univerzitě ve Wisconsinu, a Joanne Schieblové, studentky s německými kořeny. [2]
Obě rodiny velmi lpěly na vzdělání a otec Joanne Schieblové byl proti jejímu vztahu s Abdulfattahem. Joanne později zjistila, že je těhotná. Joanne i Abdulfattahovi bylo 23 let, Joannin otec jí hrozil vyděděním. Rozhodla se tedy odjet do San Francisca, kde ji odrodil lékař, který později Steva předal k adopci. Joanne měla pouze jednu podmínku… aby se dítě dostalo do rukou vysokoškolsky vzdělaného páru.[2]
Doktor byl již s jedním takovým párem smluven, ale adopce neproběhla, a tak se Steve dostal do rodiny automechanika Paula Jobse a Clary Jobs, jež pracovala v knihkupectví. Tehdy získává Steve své celé jméno, Steven Paul Jobs.[2]
Joanne byla nejdříve proti, ale později svolila s tím, že rodiče Stevovi založí spořicí účet, aby on sám jednou mohl studovat.[2]
K elektronice měl Steve vztah již od útlého věku. Se svým otcem občas pracoval v garáži a pozoroval jeho práci s auty. Nejvíce byl však fascinován elektronikou v nich.[2]
Když byly Stevovi dva roky, přestěhoval se s rodinou do Moutain View, které leží poblíž Palo Alto (v Mountain View dnes nalezneme kupříkladu Googleplex, který je hlavním pracovištěm firmy Google).[2]
Když Steve nastoupil do školy, začal si uvědomovat, že je chytřejší než jeho rodiče a spolužáci, což vedlo k tomu, že se ve škole nudil, a proto vymýšlel různé žertíky. Později bylo jeho rodičům nabídnuto, že by Steve mohl přeskočit dva roky studia, souhlasili však pouze s jedním. [2]
To bylo v době, kdy Steve navštěvoval čtvrtou třídu. Po jejím dokončení nastoupil do šesté třídy, která byla ovšem v jiné budově a také ve čtvrti, kde docházelo k potyčkám mezi gangy. Ve škole byl šikanován. Rodina se tedy znovu stěhovala. [2]
Střední škola
Po dokončení základní školy nastoupil Steve na Homestead High. Při studiu sbíral zkušenosti s elektronikou v dílnách Hewllet-Packard a měl bohužel také zkušenost s drogami. [2]
Na střední škole poznává, ve své době elektronicky vzdělaného, Stephena Wozniaka, se kterým sdílí nejen zájem o elektrotechniku, ale také hudbu Boba Dylana.[2]
Jedním z jejich společných projektů, který později vedl ke vzniku společnosti Apple, byl takzvaný „Blue Box“. Tato krabička fungovala na bázi píšťalky, která byla přibalována k cereáliím a měla přesnou frekvenci pro ošálení přepojovacích signálů. [2]
Vysoká škola a období před Applem
V roce 1972 začal Steve navštěvovat Reed College v Oregonu. Tuto školu ovšem nedodělal a poté, co již oficiálně nebyl studentem, navštěvoval kurzy kaligrafie, které podle jeho slov dopomohly pozdějšímu Macu k lepší práci s písmem.[3]
Později se rozhodl působení na Reed College ukončit. Po ukončení studia žil velmi nevázaným životem a peníze získával vracením lahví od sodovek. Pak ovšem získal práci v laboratoři, kde se staral o techniku, včetně jejích oprav. [2]
Následně pracoval jako vývojář pro Atari. Po určité době se ovšem rozhodl odjet do Indie. To má spojitost s Jobsovým dřívějším zájmem o spiritualitu a východní kultury.[2]
Apple
Apple začínal jako klasický garážový projekt. Firma byla oficiálně založena v roce 1976. Spojením schopnosti obchodu a osobnosti Steva Jobse, výborných hardwarových znalostí Stephena Wozniaka a Ronalda Wayna vytvořila firma první počítač Apple I. Ten byl revoluční zejména díky zabudování klávesnice přímo do těla počítače, což byla invence Stephena Wozniaka.[2] [3]
Později byl uveden jeho nástupce, Apple II, který přinášel firmě stabilní zisky i v 80. letech a prodával se v různých modifikacích.[2]
Firma potřebovala finance a zlomovým momentem se stalo setkání s Mikem Markullou, který firmě nabídl investici výměnou za podíl. Od této chvíle společnost velmi rychle rostla.[2]
V 80. letech zaujalo Jobse grafické rozhraní (GUI) a polohovací zařízení myš. Obě tyto technologie vyvíjela postupně společnost Xerox ve svém výzkumném středisku Xerox Palo Alto Research Center. Xerox ovšem neviděl v těchto technologiích potenciál, a tak bylo Applu dovoleno tyto technologie použít.
Pomocí myši a GUI vznikl nejprve projekt Apple Lisa. Lisa měla být počítačem určeným pro firmy a využívána k obchodu. Projekt Lisa byl ovšem neúspěšný, zejména díky vysoké pořizovací ceně přístroje.
Léta 1983 a 1984 byla revoluční. V roce 1983 dokončila společnost práci na jednom ze svých nejvýznamnějších projektů ve své historii, Macintoshi. Macintosh byl revoluční počítač, který vypadal jednoduše, využíval grafické rozhraní a myš a byl podstatně levnější než předchozí Lisa. První Macintosh 128K měl také tu výhodu, že byl stejně jako Apple II velmi dobře přenosný.
V roce 1985 však začaly vycházet najevo spory mezi Jobsem a jeho kolegou Sculleym. Představenstvo se shodlo, že dál Jobs nebude pokračovat a tak Jobs odešel. V té době byl v Applu známý jako přísný a náladový manažer, který více hledí na design, než na uživatelskou potřebu.[1]
[4]
NeXT
Po odchodu z Applu založil společnost NeXT computers s kapitálem 7 miliónů dolarů. Po roce však peníze Jobsovi došly. Jeho firmu však zaujal miliardář Ross Perot a rozhodl se ji zainvestovat do dalšího období. Až v roce 1990 byl na trh uveden počítač NeXT workstation. Později byl však zamítnut pro příliš velkou cenu a byl nabídnut pro vědecká odvětví. Na počítači NeXT vymyslel Tim Berners-Lee v CERNU World Wide Web. Dalším evolučním počítačem byl NeXT cube, který umožňoval posílat emaily s hlasovými, obrázkovými a video přílohami. V roce 1997 Apple firmu NeXT odkoupil a Jobs se vrátil do čela Applu, což vedlo později i ke vzniku operačního systému Mac OS.[1]
[4]
Návrat do Applu
Apple se bez Jobse potýkal se značnými problémy a další vytvořené produkty nebyly příliš populární. V roce 1996 ovšem Apple skupuje společnost NexT. A Jobs se vrací do Applu na pozici CEO, kde zůstane až do roku 2011, poté převezme pozici CEO Tim Cook.
Po návratu do Applu se v dalších etapách díky úspěchů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou. [1]
Druhý rozkvět Applu pod vedením Steva Jobse
Pod vedením Steva Jobse začaly vznikat produkty, které se staly velmi populárními.
V prvé řadě to byly počítače iMac, jejichž první provedení a generace vznikaly již koncem devadesátých let.
Dále přenosné počítače iBook a Powerbook, které později nahradila řada Macbook.
Apple také revolučně změnil přístup k hudbě a to díky produktu iPod, jehož první verze se sloganem „A thousand songs in your pocket“ se objevila již v roce 2001.
Dalšími významnými produkty byly iPhone (poprvé představen v roce 2007) a iPad (poprvé představen v roce 2010).
Skon
17. ledna 2011 odešel Steve Jobs z funkce CEO kvůli zdravotním problémům. Trpěl rakovinou pankreatu. Zemřel v kruhu rodiny 5. října 2011.
Osobní život
Jobs se proslavil svým vystupováním, kterým dokázal strhnout a přesvědčit publikum, zároveň byl údajně přísným manažerem a podle vyprávění se s ním báli zaměstnanci jezdit ve výtahu. Ve skutečnosti však propouštěl málokdy.
Zanechal po sobě 4 děti. Na začátku 80. let byla dlouhou dobu partnerka písničkářka Joan Baez. Za ženu si vzal Laurene Powellovou (tři děti), z předchozího vztahu měl dceru. Lidé ho často mohli vídat v oblečení: černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.[1]
V roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní, která se nedala operativně odstranit. Podstupoval alternativní léčbu, jak později přiznal, byla to chyba. V roce 2011 následkům nemoci podlehl.[1]
[4]
Další činnosti
V roce 1986 odkoupil od George Lucase studio Pixar, které pak později (2006) prodal Disneymu, čímž získal 7% akcií a křeslo v představenstvu.[1]
Steve Jobs ve světě filmu a knihy
O fenoménu Applu a osobě Steva Jobse bylo natočeno mnoho dokumentů a napsáno mnoho knih.
Z výčtu nejznámějších filmů:
- Pirates of Sillicon Valley (1999)
- Jobs (2013)
- Steve Jobs (dokument, 2015)
Z výčtu knih:
- Steve Jobs (walter isaacson)
- Jak myslí Steve Jobs
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs
- ↑ 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 2,10 2,11 2,12 2,13 2,14 2,15 ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „kniha“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>
; název „kniha“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>
; název „kniha“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ 3,0 3,1 Apple Inc. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Apple_Inc.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz
Použitá literatura
- Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs
- Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz
- Apple Inc. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Apple_Inc.
- ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
- Steve Jobs Biography. In: The Biography.com website [online]. A&E Television Networks [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/steve-jobs-9354805
Související články
Klíčová slova
Steve Jobs, Steve Wozniak, Apple, NeXT, Macintosh, operační systém, osobní počítač