Digitální knihovna: Porovnání verzí

m (kategorizace)
Řádek 23: Řádek 23:
 
==Typologie digitálních objektů==
 
==Typologie digitálních objektů==
 
Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně '''textovými informačními zdroji''', ale v současnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu).  
 
Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně '''textovými informačními zdroji''', ale v současnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu).  
* Některé typy [[Digitální objekt|digitálních objektů]] nebo digitálních zdrojů zdrojů uvádí '''typologie iniciativy [[Dublin Core]]''' (''uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typologie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt''): <ref name ="bratková2008">BRATKOVÁ, Eva. ''Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)''[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-11-24]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/</ref>
+
* Některé typy [[Digitální objekt|digitálních objektů]] nebo digitálních zdrojů uvádí '''typologie iniciativy [[Dublin Core]]''' (''uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typologie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt''): <ref name ="bratková2008">BRATKOVÁ, Eva. ''Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)''[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-11-24]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/</ref>
 
** '''Text''' (text) včetně textu ve formě obrazu,
 
** '''Text''' (text) včetně textu ve formě obrazu,
 
** '''obraz''' (image),
 
** '''obraz''' (image),

Verze z 16. 2. 2016, 23:01

Digitální knihovna je informační systém, zpravidla integrovaného typu, organizující a zpřístupňující informace v elektronické formě, jehož podstatnou součástí je digitální sklad (repozitář) a související informační služby. [1]

Digitální knihovny

Pojem digitální knihovna (angl. digital library) se nejčastěji používá pro sbírky organizovaných elektronických informací, jejichž cílem je zajistit jejich dlouhodobé využívání. Přesto termín obsahuje mnoho nejasností. Také vývoj v oblasti výpočetní techniky a technologií ovlivňuje obsahu pojmu "digitální knihovna" a obdobně jsou vnášeny různé pohledy na náplň obsahu pojmu různorodě zaměřenými odbornými komunitami. Knihovník vidí v digitální knihovně pokrok v automatizaci od knihovny analogové (papírové) přes automatizovanou či hybridní (fyzické sbírky s automatizovaným katalogem) až po digitální (většina informací a služeb jsou elektronické). Pro databázového specialistu představuje digitální knihovna informační systém využívající architekturu federativních databází a pro odborníky zabývající se hypertextem a šíření informací je to jedna z nadstavbových aplikací webu. Někdy bývají pojmem digitální knihovny označovány systémy, které představují úplně jiné entity (např. soubory algoritmů a procedur, systémy na správu dokumentů apod.).

Definice digitální knihovny

Z mnoha existujících definic pro digitální knihovny můžeme uvést alespoň tři základní definice z knihovědného hlediska: [2]

  • „Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě." [3]
  • „Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.“ [4]
  • „Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje." [5]

Základní znaky digitálních knihoven

Z mnoha definic je možné identifikovat základní znaky digitálních knihoven: [2]

  • pro digitální knihovnu není prioritní digitalizace fyzického materiálu, ale organizace elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu
  • digitální knihovna nebývá jedna uzavřená entita
  • informační zdroje, které tvoří digitální knihovnu, jsou:
    • heterogenní (způsobem uložení, správou, organizací objektů a použitými platformami),
    • dynamické (začleňováním a vyřazováním ze struktury digitální knihovny) a
    • multimediální (povahou dat).
  • realizace digitální knihovny vyžaduje technologie pro propojení různých informačních prvků a toto propojení musí být pro uživatele transparentní
  • uživateli by měl být zajištěn jednotný přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení

Typologie digitálních objektů

Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně textovými informačními zdroji, ale v současnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu).

  • Některé typy digitálních objektů nebo digitálních zdrojů uvádí typologie iniciativy Dublin Core (uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typologie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt): [1]
    • Text (text) včetně textu ve formě obrazu,
    • obraz (image),
      • statický obraz (still image),
      • pohyblivý obraz (moving image), tj, video,
    • zvuk (sound),
    • program (software),
    • datový soubor (data set).
  • Někdy se poukazuje na pragmatické dělení zejména z hlediska původu informací: [1]
    • Digitalizované (digitized) - jsou digitální formou původních tradičních zdrojů.
    • Digitální (born digital) - vznikly přímo v digitální formě.

Architektura digitální knihovny podle amerického modelu "Kahn-Wilensky"

Americké digitální knihovny a elektronické archivy byly od 90. let v řadě případů budovány na základě obecné architektury (modelu, rámce) nazývané podle jejích autorů ( Roberta Kahna a Roberta Wilenského) jako "architektura Kahn-Wilensky". [1]

Americký projekt digitální knihovny por digitalizované technické zprávy

V tomto kontextu byl významný původní projekt z oboru počítačové vědy - Projekt digitální knihovny pro digitalizované technické zprávy - Computer Science Technical Reports Project, CSTR nebo CS-TR z fondů amerických univerzit, který vedla ve spolupráci s dalšími institucemi Korporace pro národní výzkumné iniciativy - Corporation for National Research Initiatives, CNRI. CNRI úzce spolupracovala se skupinou IETF (International Engineering Task Force). [1]

Komponenty architektury modelu "Kahn-Wilensky"

Komponenty architektury digitální knihovny modelu "Kahn-Wilensky": [1]

  • Uživatelské rozhraní (user interface) pro komunikaci uživatele se systémem digitální knihovny pomocí prohlížeče a návazných klientských služeb
  • Repozitář (repository) pro ukládání digitálních objektů (data i metadata). Repozitář je specifické digitální úložiště/skladiště pro digitální objekty. K přenosu informací z repozitáře je obecně využíván repozitářový přístupový protokol (Repository Access Protocol, RAP)
    • Repozitáře moderního typu - zajištěné svébytnou softwarovou aplikací
    • Databáze naskenovaných (digitalizovaných)dokumentů
    • Webové servery
  • Identifikační systém (handle system) pro generování, přidělování, správu a směřování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů. (HDL, URN aj.)
  • Vyhledávací systém (search system) pro vyhledávání informací. Zahrnují se sem indexy reprezentující popisná metadata, nebo také úplné texty, jsou-li předmětem zpracování

Systémy pro tvorbu digitálních knihoven

Pro tvorbu digitálních knihoven existuje dnes celá řada softwarových produktů. Z této široké škály jich zmiňme aspoň několik: [6]

  • systém Greenstone (využívaný i pro potřeby UNESCO),
  • DSpace,
  • CDSware,
  • EPrints,
  • FEDORA (flexibilní univerzální digitální repozitář).

Seznamy digitálních knihoven

České digitální knihovny:

Zahraniční digitální knihovny:

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-11-24]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/
  2. 2,0 2,1 BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html
  3. ARMS, William Y. Digital libraries. Cambridge, Mass: MIT press, c2000, x, 287 s.
  4. VAN DE SOMPEL, H. a P. HOCHSTENBACH. Reference Linking in a Hybrid Library Environment. Part 3, Generalizing the SFX solution in the "SFX@Ghent. 1999. Dostupné také z: http://search.proquest.com/docview/57491073?accountid=35514
  5. BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2001 [cit. 2015-12-04]. Dostupný z WWW: http://www.ics.muni.cz/mba/dl-datakon01.pdf
  6. KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. Inforum 2006 [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2006 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf.

Doporučená literatura

  • BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.
  • BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-12-02]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/
  • ROBINSON, David Bawden and Lyn. An introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-185-6048-101.
  • CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.
  • Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Digitální knihovna [online]. c2013 [citováno 3. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&oldid=10596819>
  • Digitální knihovny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovny.cz [online]. 2008-2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/digitalni-knihovny
  • KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: INFORUM [online]. 2006 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

digitální knihovny, digitalizace, elektronické informační zdroje