Právní regulace spamu: Porovnání verzí
(počáteční editace, následně budu upravovat a formátovat) |
m (odkazy) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Spam je velmi obecný a široký pojem a v právu není nikde přesně vymezen či obecně regulován. Spam lze definovat jako elektronické sdělení, jež je zasílané hromadně a bez vyžádání. Pohlížet na něj můžeme buď z kvantitativního, nebo kvalitativního pohledu. V otázkách kvantity se jedná o hromadění zpráv a jejich negativní dopad na komunikaci. Naopak kvalitativní pohled je zaměřen na obsah těchto zpráv a jejich zápornou informační hodnotu. Často se jedná o nevinné reklamní či marketingové zprávy, ale výjimkou nejsou ani podvodné zprávy, jejichž účelem je oklamat adresáta a poškodit ho. Nejčastěji se jedná o šíření virů, finanční podvody či získání osobních dat atd. (nejčastěji formou tzv. Phishingu). | + | [[Spam|Spam]] je velmi obecný a široký pojem a v [[Právo|právu]] není nikde přesně vymezen či obecně regulován. Spam lze definovat jako elektronické sdělení, jež je zasílané hromadně a bez vyžádání. Pohlížet na něj můžeme buď z kvantitativního, nebo kvalitativního pohledu. V otázkách kvantity se jedná o hromadění zpráv a jejich negativní dopad na [[Komunikace|komunikaci]] . Naopak kvalitativní pohled je zaměřen na obsah těchto zpráv a jejich zápornou [[Informace|informační hodnotu]]. Často se jedná o nevinné reklamní či [[Marketing|marketingové]] zprávy, ale výjimkou nejsou ani podvodné zprávy, jejichž účelem je oklamat adresáta a poškodit ho. Nejčastěji se jedná o šíření virů, finanční podvody či získání osobních dat atd. (nejčastěji formou tzv. Phishingu). |
== Charakteristické znaky spamu== | == Charakteristické znaky spamu== | ||
− | Nejpoužívanější službou k šíření spamu je bezesporu e-mail. Důvodem je široké rozšíření e-mailových služeb napříč společností, nízké náklady a poměrně jednoduché získání e-mailových adres. Mezí další kanály šířící spam patří blogy, diskuzní fóra, instant messengery či telekomunikační služby. | + | Nejpoužívanější službou k šíření spamu je bezesporu [[E-mail|e-mail]]. Důvodem je široké rozšíření e-mailových služeb napříč společností, nízké náklady a poměrně jednoduché získání e-mailových adres. Mezí další kanály šířící spam patří blogy, diskuzní fóra, instant messengery či [[Telekomunikace|telekomunikační služby]]. |
− | Obsahová stránka spamu se nejčastěji týká obchodu, politiky, náboženství a kriminality, přičemž nejrozšířenější je spam obchodní. Dnes je již dokázáno, že spam jako marketingová taktika funguje, což potvrzují i samotné obchodní společnosti, které tento nástroj stále masově využívají. S tím jde však ruku v ruce řada negativních efektů, jimiž je spam nositelem. Jedná se o zahlcenost informační infrastruktury a snížení důvěry uživatelů v informační kanály. | + | Obsahová stránka spamu se nejčastěji týká obchodu, politiky, náboženství a kriminality, přičemž nejrozšířenější je spam obchodní. Dnes je již dokázáno, že spam jako [[Marketing|marketingová]] taktika funguje, což potvrzují i samotné obchodní společnosti, které tento nástroj stále masově využívají. S tím jde však ruku v ruce řada negativních efektů, jimiž je spam nositelem. Jedná se o zahlcenost [[Informace|informační infrastruktury]] a snížení důvěry uživatelů v [[Informace|informační kanály]]. |
== Právní regulace spamu == | == Právní regulace spamu == | ||
− | V Evropském prostoru je kontrola spammingu kodifikována směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací známa pod zkratkou EPD (Electronic Privacy Directive). Směrnice nereguluje pouze problematiku spammingu, ale obecně chrání práva jednotlivců proti nežádoucím zásahům do jejich privátní sféry prostřednictvím informačních technologií a služeb. | + | V Evropském prostoru je kontrola spammingu kodifikována směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/58/ES o [[Ochrana osobních údajů|zpracování osobních údajů]] a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací známa pod zkratkou EPD (Electronic Privacy Directive). Směrnice nereguluje pouze problematiku spammingu, ale obecně chrání práva jednotlivců proti nežádoucím zásahům do jejich privátní sféry prostřednictvím informačních technologií a služeb. |
Česká legislativa implementovala článek 13 směrnice č. 2002/58/ES do zákona č. 480/2004 Sb. Dle tohoto zákona podléhají správní regulaci spamu tzv. obchodní sdělení (spam s obchodním charakterem). | Česká legislativa implementovala článek 13 směrnice č. 2002/58/ES do zákona č. 480/2004 Sb. Dle tohoto zákona podléhají správní regulaci spamu tzv. obchodní sdělení (spam s obchodním charakterem). | ||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
* Zákon se týká pouze obchodního spamu (náboženský a politický spam nejsou zakázány) | * Zákon se týká pouze obchodního spamu (náboženský a politický spam nejsou zakázány) | ||
* Zákon reguluje rozesílání zpráv pouze prostřednictvím elektronických prostředků (SMS, e-mail, fax, diskuzní fóra…) | * Zákon reguluje rozesílání zpráv pouze prostřednictvím elektronických prostředků (SMS, e-mail, fax, diskuzní fóra…) | ||
− | * Metadata (elektronické adresy, neboli „linky“) nejsou definována jako spam. | + | * [[Metadata|Metadata]] (elektronické adresy, neboli „linky“) nejsou definována jako spam. |
'''§ 2Pro účely tohoto zákona se rozumí''' | '''§ 2Pro účely tohoto zákona se rozumí''' | ||
f) obchodním sdělením: | f) obchodním sdělením: | ||
− | všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost nebo je podnikatelem vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností; za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu. | + | všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost nebo je podnikatelem vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností; za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního [[Právo|právního]] předpisu. |
Za obchodní sdělení se nepovažují: | Za obchodní sdělení se nepovažují: | ||
− | údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty; údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle | + | údaje umožňující přímý přístup k [[Informace|informacím]] o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa [[E-mail|elektronické pošty]] ; údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle |
'''Správní delikty§ 11''' | '''Správní delikty§ 11''' |
Verze z 7. 5. 2016, 22:05
Spam je velmi obecný a široký pojem a v právu není nikde přesně vymezen či obecně regulován. Spam lze definovat jako elektronické sdělení, jež je zasílané hromadně a bez vyžádání. Pohlížet na něj můžeme buď z kvantitativního, nebo kvalitativního pohledu. V otázkách kvantity se jedná o hromadění zpráv a jejich negativní dopad na komunikaci . Naopak kvalitativní pohled je zaměřen na obsah těchto zpráv a jejich zápornou informační hodnotu. Často se jedná o nevinné reklamní či marketingové zprávy, ale výjimkou nejsou ani podvodné zprávy, jejichž účelem je oklamat adresáta a poškodit ho. Nejčastěji se jedná o šíření virů, finanční podvody či získání osobních dat atd. (nejčastěji formou tzv. Phishingu).
Charakteristické znaky spamu
Nejpoužívanější službou k šíření spamu je bezesporu e-mail. Důvodem je široké rozšíření e-mailových služeb napříč společností, nízké náklady a poměrně jednoduché získání e-mailových adres. Mezí další kanály šířící spam patří blogy, diskuzní fóra, instant messengery či telekomunikační služby.
Obsahová stránka spamu se nejčastěji týká obchodu, politiky, náboženství a kriminality, přičemž nejrozšířenější je spam obchodní. Dnes je již dokázáno, že spam jako marketingová taktika funguje, což potvrzují i samotné obchodní společnosti, které tento nástroj stále masově využívají. S tím jde však ruku v ruce řada negativních efektů, jimiž je spam nositelem. Jedná se o zahlcenost informační infrastruktury a snížení důvěry uživatelů v informační kanály.
Právní regulace spamu
V Evropském prostoru je kontrola spammingu kodifikována směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací známa pod zkratkou EPD (Electronic Privacy Directive). Směrnice nereguluje pouze problematiku spammingu, ale obecně chrání práva jednotlivců proti nežádoucím zásahům do jejich privátní sféry prostřednictvím informačních technologií a služeb.
Česká legislativa implementovala článek 13 směrnice č. 2002/58/ES do zákona č. 480/2004 Sb. Dle tohoto zákona podléhají správní regulaci spamu tzv. obchodní sdělení (spam s obchodním charakterem).
- Zákon se týká pouze obchodního spamu (náboženský a politický spam nejsou zakázány)
- Zákon reguluje rozesílání zpráv pouze prostřednictvím elektronických prostředků (SMS, e-mail, fax, diskuzní fóra…)
- Metadata (elektronické adresy, neboli „linky“) nejsou definována jako spam.
§ 2Pro účely tohoto zákona se rozumí
f) obchodním sdělením: všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost nebo je podnikatelem vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností; za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu.
Za obchodní sdělení se nepovažují: údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty ; údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle
Správní delikty§ 11 Právnické osobě, která a) používá elektronické prostředky k šíření nevyžádaných obchodních sdělení, c) šířila obchodní sdělení bez prokazatelného souhlasu adresáta, d) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která nebyla jasně a zřetelně označena jako obchodní sdělení, g) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která uvádí neplatnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace, se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.