Iniciativa eEurope: Porovnání verzí
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''<ref name="kvasova" /> | * ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''<ref name="kvasova" /> | ||
+ | Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány: | ||
+ | * '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet, | ||
+ | * '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti, | ||
+ | * '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.<ref name="kvasova" /> | ||
+ | |||
+ | V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''<ref>Usnesení výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.</ref> | ||
Verze z 20. 5. 2016, 21:54
„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“[1] Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. „[…] Měla tři hlavní cíle:
- přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku
- vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím
- potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“[1]
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:
- Akční plán eEurope2002 – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,
- eEurope+ - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,
- eEurope2005 – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.[1]
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad „v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“[2]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.
- ↑ Usnesení výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.
Použité zdroje
- KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.
Související články
- Digitalizace
- Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR
- Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů
- Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat
- Workflow digitalizace
- Digitalizace a knihovnictví