Iniciativa eEurope: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | ''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''<ref name="kvasova">KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU | + | ''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''<ref name="kvasova">KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.</ref> Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt ''Informační společnost pro všechny''. Zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. |
Tři hlavní cíle iniciativy: | Tři hlavní cíle iniciativy: | ||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.<ref name="kvasova" /> | * '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.<ref name="kvasova" /> | ||
− | V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''<ref>ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.</ref> Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''<ref name="vorlickova">VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.</ref> Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt MINERVA – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt MINERVA Plus, který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.<ref name="vorlickova" /> ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt MINERVA eC (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''<ref name="kvasova" /> Úkoly tohoto projektu je: | + | V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. ''Lundských zásad'' ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal '''Lundský akční plán''', jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena '''skupina národních zástupců''' (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''<ref>ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.</ref> Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''<ref name="vorlickova">VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.</ref> Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt '''MINERVA''' – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt '''MINERVA Plus''', který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.<ref name="vorlickova" /> ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt '''MINERVA eC''' (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''<ref name="kvasova" /> Úkoly tohoto projektu je: |
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA, | * hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA, | ||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy | # linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy | ||
− | V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA | + | V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA eC.<ref name="kvasova" /> |
'''<big>eContentplus</big>''' | '''<big>eContentplus</big>''' | ||
− | V oblasti online zpřístupnění kulturního dědictví byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.<ref name="vorlickova" /> Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. | + | V oblasti online zpřístupnění [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.<ref name="vorlickova" /> Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. |
Program eContentplus měl tři tematické oblasti: | Program eContentplus měl tři tematické oblasti: | ||
Řádek 45: | Řádek 45: | ||
<big>'''ENRICH'''</big> | <big>'''ENRICH'''</big> | ||
− | Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě Manuscriptoria. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.<ref>ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs</ref> | + | Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě [[Manuscriptorium|Manuscriptoria]]. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.<ref>ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs</ref> |
'''<big>Projekt DigiCult</big>''' | '''<big>Projekt DigiCult</big>''' | ||
− | Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt The European library (TEL). ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''<ref name="kvasova" /> | + | Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt '''The European library (TEL)'''. ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''<ref name="kvasova" /> |
Řádek 70: | Řádek 70: | ||
'''<big>Projekt TELplus</big>''' | '''<big>Projekt TELplus</big>''' | ||
− | Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody OCR více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.<ref name="kvasova" /> | + | Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody [[OCR]] více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.<ref name="kvasova" /> |
Řádek 104: | Řádek 104: | ||
* [[Workflow digitalizace]] | * [[Workflow digitalizace]] | ||
* [[Digitalizace a knihovnictví]] | * [[Digitalizace a knihovnictví]] | ||
+ | |||
+ | ===Klíčová slova=== | ||
+ | kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna |
Verze z 22. 5. 2016, 19:05
„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“[1] Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti.
Tři hlavní cíle iniciativy:
- „přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku
- vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím
- potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“[1]
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:
- Akční plán eEurope2002 – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,
- eEurope+ - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,
- eEurope2005 – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.[1]
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad „v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“[2] Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. „Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“[3] Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt MINERVA – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt MINERVA Plus, který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.[3] „V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt MINERVA eC (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“[1] Úkoly tohoto projektu je:
- hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,
- zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů,
- podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,
- dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.[1]
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. Parmská charta, která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.[3]
eContent
„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“[1] Tento program pracoval na třech akčních liniích:
- linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání
- linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu
- linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA eC.[1]
eContentplus
V oblasti online zpřístupnění kulturního dědictví byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.[3] Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. Program eContentplus měl tři tematické oblasti:
- zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi
- digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)
- vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky[1]
ENRICH
Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě Manuscriptoria. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.[4]
Projekt DigiCult
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt The European library (TEL). „DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“[1]
Projekt TEL
Tento projekt byl spuštěn v roce 2001 jako součást 5. rámcového programu. „Projektu se účastnilo 9 národních knihoven, které ve spolupráci s Konferencí evropských národních knihovníků (Conference of European National Librarians- CENL) usilovaly o vytvoření celoevropské digitální knihovny. Projekt měl podpořit spolupráci národních knihoven v Evropě při manipulaci s digitálními sbírkami. Cílem bylo vytvořit bezplatnou digitální knihovnu, která by se stala klíčovým systémem pro přístup k hlavním sbírkám evropských národních knihoven. Projekt TEL měl vytvořit základní postupy při vytváření digitálních knihoven. Zároveň měly být vyvinuty technické základy pro celoevropskou digitální knihovnu s distribuovanými digitálními sbírkami národních knihoven.“[1] Účelem této knihovny tedy bylo zprostředkování jednotného přístupu k digitálním, ale i tradičním dokumentům a to jak místním, tak vzdáleným uživatelům. „Projekt vycházel z faktu, že jsou to právě národní knihovny, jež jsou ve svých zemích přednostně podporovány jako nejvýznamnější zdroje intelektuálního výstupu (tradičního i digitálního), a proto se zaměřil na jejich integraci. V roce 2005 byla na základě úspěšného projektu vytvořena fungující služba Evropská knihovna […].“[1] Uživatelé měli k dispozici komplexní výsledky vyhledávání a možnost nechat si je zaslat. Co se týče vyhledávání, byl kladen důraz na možnost vícehlediskového vyhledávání. V současnosti Evropská knihovna obsahuje digitální sbírky ze 48 evropských národních knihoven a ve 35 jazycích. Její obsah tvoří například mapy, knihy, audiovizuální dokumenty a bibliografické zdroje.[1]
Projekt TEL-ME-MOR
Projekt TEL-ME-MOR byl jedním z projektů, které rozvíjely předchozí projekt TEL. Navázal na něj v roce 2005 a byl jeho rozšířenou verzí (The European Library – Modular Extensions For Mediating Online Resources). Trval dva roky a jeho financování bylo zajištěno 6. rámcovým programem. „Hlavním cílem projektu byla podpora 10 národních knihoven nových členských států EU. Jednou z nově zapojených knihoven se stala i Národní knihovna České republiky. Konference evropských národních knihovníků iniciovala jejich plnohodnotné připojení k Evropské knihovně. Do té doby byly knihovny nových členských států pouze partnery projektu.“[1] Evropská knihovna měla zpřístupňovat evropskou sbírku velmi kvalitních informačních zdrojů ze všech vědních oblastí a to prostřednictvím online přístupu. Tento přístup měl být samozřejmě dostupný ve všech jazycích nových členských států. „TEL-ME-MOR se zaměřoval na kulturní, vzdělávací, průmyslový a veřejný sektor. Jeho cílem bylo vést ke spolupráci subjekty z různých oblastí.“[1]
Projekt EDL
Dalším projektem, který navazoval na projekty TEL a TEL-ME-MOR byl projekt EDL, který vedla Německá národní knihovna. „Projekt Evropská digitální knihovna (European Digital Library) byl přijat Evropskou komisí v roce 2006. Byl částečně financován programem eContentplus […]. […] Hlavním cílem projektu bylo připojení zbývajících devíti národních knihoven Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) do Evropské knihovny. Jednalo se o národní knihovny Belgie, Řecka, Islandu, Irska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Norska, Španělska a Švédska. Díky tomuto projektu se staly všechny země Evropské unie členy Evropské knihovny, ke které připojily své digitální sbírky a bibliografické katalogy.“[1]
Projekt TELplus
Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody OCR více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.[1]
FUMAGABA
Dalším projektem, který navázal na projekt TEL (The European Library) byl projekt FUMAGABA. Jeho cílem bylo začlenit sbírky z bývalé Jugoslávské republiky do Evropské knihovny. Jednalo se o sbírky z Ukrajiny, Moldávie, Makedonie, Arménie, Gruzie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Ázerbájdžánu.[1]
Obsah
Odkazy
Reference
- ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 1,14 1,15 1,16 KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.
- ↑ ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.
- ↑ ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs
Použité zdroje
- KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.
- ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.
- VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.
- ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs
Externí odkazy
Parmská charta Evropská knihovna - TEL Knihovny a archivy EU
Související články
- Digitalizace
- Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR
- Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů
- Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat
- Workflow digitalizace
- Digitalizace a knihovnictví
Klíčová slova
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna