Iniciativa eEurope

„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“ Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti.

Tři hlavní cíle iniciativy:

• „přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku
• vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím
• potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“

Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:

• Akční plán eEurope2002 – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,
• eEurope+ - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,
• eEurope2005 – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.

V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad „v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“ Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. „Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“ Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt MINERVA – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt MINERVA Plus, který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA. „V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt MINERVA eC (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“ Úkoly tohoto projektu je:

• hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,
• zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů,
• podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,
• dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.

Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. Parmská charta, která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.

eContent

„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“ Tento program pracoval na třech akčních liniích:

1. linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání
2. linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu
3. linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy

V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA eC.

eContentplus

V oblasti online zpřístupnění kulturního dědictví byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus. Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. Program eContentplus měl tři tematické oblasti:

• zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi
• digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)
• vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky

ENRICH

Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě Manuscriptoria. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.

Projekt DigiCult

Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt The European library (TEL). „DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“

Projekt TEL

Tento projekt byl spuštěn v roce 2001 jako součást 5. rámcového programu. „Projektu se účastnilo 9 národních knihoven, které ve spolupráci s Konferencí evropských národních knihovníků (Conference of European National Librarians- CENL) usilovaly o vytvoření celoevropské digitální knihovny. Projekt měl podpořit spolupráci národních knihoven v Evropě při manipulaci s digitálními sbírkami. Cílem bylo vytvořit bezplatnou digitální knihovnu, která by se stala klíčovým systémem pro přístup k hlavním sbírkám evropských národních knihoven. Projekt TEL měl vytvořit základní postupy při vytváření digitálních knihoven. Zároveň měly být vyvinuty technické základy pro celoevropskou digitální knihovnu s distribuovanými digitálními sbírkami národních knihoven.“ Účelem této knihovny tedy bylo zprostředkování jednotného přístupu k digitálním, ale i tradičním dokumentům a to jak místním, tak vzdáleným uživatelům. „Projekt vycházel z faktu, že jsou to právě národní knihovny, jež jsou ve svých zemích přednostně podporovány jako nejvýznamnější zdroje intelektuálního výstupu (tradičního i digitálního), a proto se zaměřil na jejich integraci. V roce 2005 byla na základě úspěšného projektu vytvořena fungující služba Evropská knihovna […].“ Uživatelé měli k dispozici komplexní výsledky vyhledávání a možnost nechat si je zaslat. Co se týče vyhledávání, byl kladen důraz na možnost vícehlediskového vyhledávání. V současnosti Evropská knihovna obsahuje digitální sbírky ze 48 evropských národních knihoven a ve 35 jazycích. Její obsah tvoří například mapy, knihy, audiovizuální dokumenty a bibliografické zdroje.

Projekt TEL-ME-MOR

Projekt TEL-ME-MOR byl jedním z projektů, které rozvíjely předchozí projekt TEL. Navázal na něj v roce 2005 a byl jeho rozšířenou verzí (The European Library – Modular Extensions For Mediating Online Resources). Trval dva roky a jeho financování bylo zajištěno 6. rámcovým programem. „Hlavním cílem projektu byla podpora 10 národních knihoven nových členských států EU. Jednou z nově zapojených knihoven se stala i Národní knihovna České republiky. Konference evropských národních knihovníků iniciovala jejich plnohodnotné připojení k Evropské knihovně. Do té doby byly knihovny nových členských států pouze partnery projektu.“ Evropská knihovna měla zpřístupňovat evropskou sbírku velmi kvalitních informačních zdrojů ze všech vědních oblastí a to prostřednictvím online přístupu. Tento přístup měl být samozřejmě dostupný ve všech jazycích nových členských států. „TEL-ME-MOR se zaměřoval na kulturní, vzdělávací, průmyslový a veřejný sektor. Jeho cílem bylo vést ke spolupráci subjekty z různých oblastí.“

Projekt EDL

Dalším projektem, který navazoval na projekty TEL a TEL-ME-MOR byl projekt EDL, který vedla Německá národní knihovna. „Projekt Evropská digitální knihovna (European Digital Library) byl přijat Evropskou komisí v roce 2006. Byl částečně financován programem eContentplus […]. […] Hlavním cílem projektu bylo připojení zbývajících devíti národních knihoven Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) do Evropské knihovny. Jednalo se o národní knihovny Belgie, Řecka, Islandu, Irska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Norska, Španělska a Švédska. Díky tomuto projektu se staly všechny země Evropské unie členy Evropské knihovny, ke které připojily své digitální sbírky a bibliografické katalogy.“

Projekt TELplus

Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody OCR více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.

FUMAGABA

Dalším projektem, který navázal na projekt TEL (The European Library) byl projekt FUMAGABA. Jeho cílem bylo začlenit sbírky z bývalé Jugoslávské republiky do Evropské knihovny. Jednalo se o sbírky z Ukrajiny, Moldávie, Makedonie, Arménie, Gruzie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Ázerbájdžánu.

Odkazy

Použité zdroje

• KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.
• ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.
• VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.
• ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs

Externí odkazy

Parmská charta Evropská knihovna - TEL Knihovny a archivy EU

Související články

• Digitalizace
• Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR
• Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů
• Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat
• Workflow digitalizace
• Digitalizace a knihovnictví

Klíčová slova

kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna