Projektivní metody: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Projektivní metody''' jsou psychodiagnostické metody, které využívají principu projekce. Tyto metody stojí na předpok…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Projektivní metody''' jsou psychodiagnostické metody, které využívají principu [[Projekce (psychologie)|projekce]]. Tyto metody stojí na předpokladu exteriorizace chování, kde projekční techniky slouží jako '''katalyzátor'''.<ref name="diagn">Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.</ref>
 
'''Projektivní metody''' jsou psychodiagnostické metody, které využívají principu [[Projekce (psychologie)|projekce]]. Tyto metody stojí na předpokladu exteriorizace chování, kde projekční techniky slouží jako '''katalyzátor'''.<ref name="diagn">Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.</ref>
  
Projektivní metody kladou veliké nároky na psychologa, na jeho zkušenosti, vědomosti a intuici. Obecně se soudí, že validita projektivní metody roste se zkušeností a sběhlostí psychologa v dané metodě. Obecně je validita a reliabilita projektivních metod kritizována jako velmi sporná. V některých interpretativních systémech je patrná zřejmá snaha o zlepšení psychometrických možností daných metod (např. [[Rorschachův test|ROR]], [[Tematický apercepční test|TAT]]).<ref name="diagn" />
+
Projektivní metody kladou veliké nároky na psychologa, na jeho zkušenosti, vědomosti a intuici. Obecně se soudí, že validita projektivní metody roste se zkušeností a sběhlostí psychologa v dané metodě. Obecně je [[Validita|validita]] a [[Reliabilita|reliabilita]] projektivních metod kritizována jako sporná. V některých interpretativních systémech je patrná zřejmá snaha o zlepšení psychometrických možností daných metod (např. [[Rorschachův test|ROR]], [[Tematický apercepční test|TAT]]).<ref name="diagn" />
  
 
Velikou výhodou projektivních metod je, že nevyvolávají atmosféru testové situace jako jiné metody. Zkoumaná osoba má navíc minimální či nulovou možnost záměrně zkreslit výsledky, jelikož neví, co daný test sleduje.<ref name="diagn" />
 
Velikou výhodou projektivních metod je, že nevyvolávají atmosféru testové situace jako jiné metody. Zkoumaná osoba má navíc minimální či nulovou možnost záměrně zkreslit výsledky, jelikož neví, co daný test sleduje.<ref name="diagn" />
Řádek 13: Řádek 13:
 
** [[Rorschachův test|Rorschachův test (ROR)]] a [[Metody příbuzné Rorschachově testu|jemu podobné testy]]
 
** [[Rorschachův test|Rorschachův test (ROR)]] a [[Metody příbuzné Rorschachově testu|jemu podobné testy]]
 
** [[Tematický apercepční test|Tematický apercepční test (TAT)]] a [[Metody příbuzné Tematickému apercepčnímu testu|jemu podobné testy]]
 
** [[Tematický apercepční test|Tematický apercepční test (TAT)]] a [[Metody příbuzné Tematickému apercepčnímu testu|jemu podobné testy]]
* Grafické metody
+
** [[Rosenzweigův obrázkový frustrační test|Rosenzweigův obrázkový frustrační test (P-F Test)]]
**  
+
** Make a Picture Story Test (MAPS)
* Manipulační metody
+
** Hand test (Test ruky)
**  
+
** Experimentální diagnostika pudů (Szondiho test)
 +
** Testy nedokončených vět
 +
* [[Grafické projektivní metody|Grafické metody]] (kresebné testy)
 +
** Kresba postavy (DAP a FDT)
 +
** Dynamický test kresby lidské postavy
 +
** [[Grafické projektivní metody#S-test (projektivní)|S-test]]
 +
** Test kruhu
 +
** Test čáry života
 +
** Test kresby stromu (Baum Test) a Test tří stromů
 +
** H-T-P (House-Tree-Person)
 +
** Vícedimenzionální kresebný test (MDZT)
 +
** Warteggův kresebný test (WZT)
 +
** Myokinetická psychodiagnostika (MKP)
 +
* Manipulační metody (metody volby)
 +
** Lüscherův barvový test
 +
** Barevný pyramidový test
 +
** Test barevně sémantického diferenciálu (TBSD)
 +
** Mozaikový test Lowenfeldové (LMT)
 +
** Test rodinného systému (FAST)
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Verze z 18. 6. 2016, 20:56

Projektivní metody jsou psychodiagnostické metody, které využívají principu projekce. Tyto metody stojí na předpokladu exteriorizace chování, kde projekční techniky slouží jako katalyzátor.[1]

Projektivní metody kladou veliké nároky na psychologa, na jeho zkušenosti, vědomosti a intuici. Obecně se soudí, že validita projektivní metody roste se zkušeností a sběhlostí psychologa v dané metodě. Obecně je validita a reliabilita projektivních metod kritizována jako sporná. V některých interpretativních systémech je patrná zřejmá snaha o zlepšení psychometrických možností daných metod (např. ROR, TAT).[1]

Velikou výhodou projektivních metod je, že nevyvolávají atmosféru testové situace jako jiné metody. Zkoumaná osoba má navíc minimální či nulovou možnost záměrně zkreslit výsledky, jelikož neví, co daný test sleduje.[1]

Typy projektivních metod

Existuje celá řada systémů dělení projektivních metod. Zde je dělení podle Svobody, Humpolíčka a Šnorka[1]:

  • Verbální metody
  • Grafické metody (kresebné testy)
    • Kresba postavy (DAP a FDT)
    • Dynamický test kresby lidské postavy
    • S-test
    • Test kruhu
    • Test čáry života
    • Test kresby stromu (Baum Test) a Test tří stromů
    • H-T-P (House-Tree-Person)
    • Vícedimenzionální kresebný test (MDZT)
    • Warteggův kresebný test (WZT)
    • Myokinetická psychodiagnostika (MKP)
  • Manipulační metody (metody volby)
    • Lüscherův barvový test
    • Barevný pyramidový test
    • Test barevně sémantického diferenciálu (TBSD)
    • Mozaikový test Lowenfeldové (LMT)
    • Test rodinného systému (FAST)

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.

Použitá literatura

  • Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.