Deviace v aktivitě: Porovnání verzí

m
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
(Nahrazení předchozího textu ocitovaným textem a doplnění zásadních informací)
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 1: Řádek 1:
 
Mezi deviace v aktivitě patří [[Deviace_v_aktivitě#Voyerismus|voyeurismus]], [[Deviace_v_aktivitě#Exhibicionismus|exhibicionismus]], [[Deviace_v_aktivitě#Tušéři a frotéři|tušérství a frotérství]], [[Deviace_v_aktivitě#Patologická sexuální agrese|patologická sexuální agrese]] a [[Deviace_v_aktivitě#Agresivní sadismus|agresivní sadismus]].
 
Mezi deviace v aktivitě patří [[Deviace_v_aktivitě#Voyerismus|voyeurismus]], [[Deviace_v_aktivitě#Exhibicionismus|exhibicionismus]], [[Deviace_v_aktivitě#Tušéři a frotéři|tušérství a frotérství]], [[Deviace_v_aktivitě#Patologická sexuální agrese|patologická sexuální agrese]] a [[Deviace_v_aktivitě#Agresivní sadismus|agresivní sadismus]].
 
== Voyeurismus ==
 
== Voyeurismus ==
−
Vzrušení je dosahováno sledováním nic netušících anonymních objektů při jejich intimních chvílích (při masturbaci, souložení, převlékání, koupání, močení apod.). Od normální sexuální zvědavosti se voyeurismus liší tím, že je toto sledování (většinou spojené s masturbací) upřednostňováno před partnerskými sexuálními aktivitami.<ref>Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.</ref> Slídilství (=voyeurismus) je nejrozšířenější meži mladými muži do 35 let.<ref>Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.</ref> Voyeurství zůstává velmi často kvůli svému charakteru neodhaleno, a voyeuři vyhledávají odbornou pomoc sami zřídka. Voyeuři mohou své parafilii přizpůsobovat své koníčky a zaměstnaní (např. bývají myči oken), i proto, že voyeurismus je značně kompulzivní poruchou.<ref>Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.</ref>
+
Vzrušení je dosahováno sledováním nic netušících anonymních objektů při jejich intimních chvílích (při masturbaci, souložení, převlékání, koupání, močení apod.). Od normální sexuální zvědavosti se voyeurismus liší tím, že je toto sledování (většinou spojené s masturbací) upřednostňováno před partnerskými sexuálními aktivitami.<ref>Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.</ref> Slídilství (=voyeurismus) je nejrozšířenější meži mladými muži do 35 let.<ref>Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.</ref>  
 +
 
 +
Voyeurismus zůstává velmi často kvůli svému charakteru neodhaleno, a voyeuři vyhledávají odbornou pomoc sami zřídka. Voyeuři mohou své parafilii přizpůsobovat své koníčky a zaměstnaní (např. bývají myči oken), i proto, že voyeurismus je značně kompulzivní poruchou.<ref>Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.</ref>
 
== Exhibicionismus ==
 
== Exhibicionismus ==
−
* často začínají jako voyeuři
+
 
−
* jde o odhalování genitálů před neznámými, eroticky nevyladěnými objekty
+
Vzrušení je dosahováno odhalováním někdy erigovaného, někdy flacidního penisu před neznámými ženami/dívkami (jednotlivými i skupinami). Stejně tak bývá odhalení spojeno s erekcí a masturbací, ale ne vždy. Exhibicionistu vzrušuje pohled ženy na jeho penis. Exhibicí svého genitálu exhibicionista „vyslovuje“ přání po pozitivní obdivné reakci kolemjdoucí, pokud se očekávaná reakce nedostaví, zažívá pocit studu.
−
* lat. exhybere = nabídnout
+
 
−
* někdy je penis erigovaný, někdy flacidní (ochablý)
+
Exhibicionismus patří k nejrozšířenějším sexuálním deviacím a má značně kompulzivní charakter, přitom však praví ehxibicionisté bývají častokrát bázlivými a relativně dobře adaptovanými partnery (většinou se jedná o muže).<ref>Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.</ref> Častokrát jsou např. starostlivými otci od rodin, kteří příliš nechodí do hospod a kteří jsou sexuálně aktivními manžely. 
−
* může při exhibování masturbovat nebo masturbuje až poté
+
== Frotérismus ==
−
* vzrušuje ho jen vědomí toho, že ho ta žena viděla (komunikace oko-penis)
+
Vzrušení je dosahováno třením se o neznámé ženské objekty v davech či tlačenicích (kupříkladu v MHD). Frotéři předstírají, že se ženy dotýkají svým erigovaným penisem náhodou či omylem a častokrát tato aktivita končí ejakulací frotérů na šaty ženy, které si toho nejprve ani nemusí všimnout. Frotéři se zřídkakdy dostanou před soud, neboť na toto chování častokrát kvůli obavám z veřejné scény nebývá ženami upozorněno.<ref>Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.</ref> Zároveň je však frotérismus častokrát doprovázen jinými parafiliemi (ehxibicionismem, voyeurismem a dalšími).  
−
* často v koutech parků
+
 
−
* ne každý, kdo odhaluje penis, je exhibicionista
+
== Tušérství ==
−
* pravý exhibicionista: '''nenavazuje kontakt''' (maximálně pískne, zlomí větývku, aby na sebe upozornil), '''nezkracuje vzdálenosti k ženě'''
+
Vzrušení tušéři dosahují doteky anonymních ženských objektů na jejich intimních místech (prsou, hýždích) při zjevně neerotické situaci (na ulici, v parku, na koncertech či v MHD) za doprovodu obscénních slovních výrazů. K závažnějšímu přímo agresivnímu chování se však tušéři neuchylují, v případě většího obtěžování se již jedná o přechod k patologické sexuální agresivitě.<ref>Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.</ref>
−
* ti, co to dělají, tak jsou tzv. '''expozéři genitálů''', sexuální agresoři, kteří to zvolí jako sexuální náhražku a často za nějakou dobu spáchají pravé sexuální násilí (např.: znásilnění)
 
−
* nebo když exhibují před dětmi, tak se jedná o '''exhibitujícího pedofila'''
 
−
* často jsou to vzorní otcové od rodin (nechodí do hospody, starají se o rodinu, jsou konzervativní)
 
−
* většina z nich žije s manželkami a mají s ní styk (i když jsou proto méně motivováni), ale mají období, kdy převládají deviantní aktivity
 
−
* často je to pro ně rizikové období, když je manželka těhotná nebo nemocná, když jsou ve stresu (ztráta práce)
 
−
* exhibicionismus, který není způsoben deviací, se vyskytuje vzácně (např.: pod vlivem psychotik, při předepileptických stavech - aura)
 
−
* u exhibicionismu (i jiných sexuálních deliktů) je desinhibitující/odbržďující alkohol
 
−
* u žen je deviací méně, méně často spáchají trestný čin, mají velkou pravděpodobnost, že když spáchá trestný čin, nebude předána policii, když se dostane na polici, tak málo často jdou před soud, když jsou před soud, většinou nejsou odsouzeny, nejčastěji se jedná u žen o masochizmus (Weiss - jeden případ ženy pedofilky, v literatuře - jeden případ ženy exhibicionistky)
 
−
== Tušéři a frotéři ==
 
−
* je u nich vysoký výskyt také jiných deviací → velká [[Komorbidita|komorbidita]] s voyeurismem, exhibicionismem, atd.
 
−
* už se jedná o kontaktní deviaci
 
−
=== Tušéři ===
 
−
* osahávají na veřejných místech neznámé ženy na jejich intimních místech
 
−
* např.: ji v parku šáhnou na zadek
 
−
=== Frotéři ===
 
−
* mačkají se v tlačenicích (např.: v metru)
 
−
* dotýkají se neznámých žen
 
−
* dělají to svým ztopořeným údem, někdy i ejakulují
 
−
* velmi kompulzivní chování
 
 
== Patologická sexuální agrese ==
 
== Patologická sexuální agrese ==
−
* není v seznamech duševních nemocí (MKN-10, DSM-4)
+
Patologická sexuální agrese nemá samostatný odlišující znak, tudíž není uvedena v MKN přímo, nýbrž v kategorii „jiné poruchy sexuální preference“. Weiss i Zvěřina však uvádějí tuto sexuální deviace takto zvlášť, jelikož někteří sexuální agresoři nemají žádnou zřejmou sadistickou deviantní vlohu, i přesto, že se dopouštějí znásilnění opakovaně.<ref>Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.</ref> Jedná se o mladé pachatele, kteří bez jakékoli dřívější komunikace ženu osahávají, fyzicky obtěžují či případně znásilní. Stereotypní chování takovéhoto agresora se dá přirovnat k loveckému. Pachatel nestojí o spolupráci ze strany oběti, a proto ženu častokrát zmlátí nebo jinak ublíží. Často se jedná o psychopatické osobnosti. 
−
* tito se liší od normálních znásilnění - jsou vysoce repetitivní, mají charakteristické rysy, které se při znásilněních opakují
+
 
−
* vzrušuje ho překonávání odporu oběti a minimalizace její spolupráce (to u normálních znásilnění není, ti jsou rádi, když žena na to přistoupí)
+
Patologická sexuální agresivita je nejčastěji diagnostikována u pachatelů opakovaných sexuálně agresivních deliktů. Je však třeba odlišit nebezpečné sexuální agresory od sociosexuálně nevyvinutých mladíků, u kterých je náprava sexuálního přizpůsobení se možná. Zdá se totiž, že se může jednat o určitou vývojovou fázi, kterou lze u takovýchto jedinců zvrátit správným směrem.<ref>Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.</ref>
−
* právě proto, aby ta oběť nespolupracovala, tak si to zajišťují tím, že jí ublíží, zmlátí
 
−
* má chování „predátora“, chová se jako dravec
 
−
* přepadávají opět ženy neznámé
 
−
* obvykle tomu přepadení nepředchází žádné seznamování, sbližovací chování
 
−
* ne každý sexuální agresor musí být deviantní
 
−
* jistá míra sexuálního násilí nám není evolučně cizí
 
−
* '''teorie sexy sons''' - říká, že ženy upřednostňují sexuálně naléhavější muže, protože s těmito muži budou mít pravděpodobně podobné syny, kteří tak budou mít opět více potomků a budou tak šířit geny, ženy si muže testují tím, že se dělají nedostupnými a sledují, zda muži budou stále naléhat
 
−
* na rozdíl od heterosexuálního znásilnění je sexuální násilí páchané vždy mimo partnerský vztah
 
−
* homosexuální znásilnění často v nepřirozených podmínkách (vězení - často jsou to pedofilové, kteří musí sexuálně sloužit)
 
−
* znásilněný muž (oproti ženě) má znejistěnou sexuální identitu, tak samo jejich role kontroly okolí (ke které jsou muži vychováváni)
 
 
== Agresivní sadismus ==
 
== Agresivní sadismus ==
−
* také není v seznamech nemocí
+
Agresivní sadismus rovněž není v rámci MKN uveden přímo, nýbrž jako součást kategorie sadomasochismu a jiných poruch sexuální preference. Erotickým zájmem agresivních sadistů je znehybňování dané oběti a svévolná manipulace s ní (jako s voskovou figurínou). Agresivní sadista brutálně napadá objekt svého zájmu. Pro agresivního sadistu není primárně cílem dosáhnout pohlavního styku, nýbrž samoúčelné trýznění oběti, které tak sadistu odlišuje od patologického sexuálního agresora. Agresivními sadisty je většina sériových sexuálních vrahů, u nichž je však patrná jistá progrese jejich deliktů (např. od expozice genitálu a méně závažných činů až po vraždu). V případě vraždy se stejně tak může jednat o nekrofilního sadistu, který baží po manipulaci s obětí po její smrti.<ref>Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.</ref>
−
* je na pomezí mezi sexuální agresí a sadismem
+
 
−
* podstatou je, že člověk se vzrušován znehybňováním svého objektu → z těchto se rekrutují sexuální vrazi, často s ní manipulují i po smrti, pak nazýváni '''nekrofilní sadisti''' - líbí se jim, že si s ní mohou dělat, co chtějí a zacházet s ní jako s voskovou figurínou
+
Dalšími podobami agresivního sadismu jsou např. [[žiletkáři]] (roztrhávají oděvy žiletkou a ejakulují) a [[saliromani]] (stříkají na ženy lepidla, kyseliny).
−
* např.: ženy škrtil a při tom ejakuloval
+
 
−
* '''žiletkáři''' - nenápadně v tlačenicích rozřezávají žiletkami oděvy žen a ejakulují
+
== Sadismus a masochismus ==
−
* '''saliromani''' - stříkají na ženy kyseliny, lepidlo…
+
Sadismus (spolu s masochismem v v MKN-10 jako sadomasochismus) má obecně velmi pestrou škálu sexuálně deviantních projevů, od fetišismu až po útočné formy (viz výše zmíněný Agresivní sadismus). Sadisté mohou být heterosexuální, homosexuální či se mohou ukájet např. na zvířatech. Obecně je sadismus charakterizován agresí, hostilitou a touhou po kontrole objektu svého sexuálního zájmu. Sadismus spolu s masochismem (lat. algolagnie) se častokrát vyskytují spolu v jednom jedinci.
 +
 
 +
Obvykle se v partnerských vztazích mohou běžně objevit tak, že se partneři v rámci těchto aktivit střídají ([[Switching]]), a mohou mít konkrétně formu [[Bonding]]<nowiki/>u – svazování partnera za souhlasu obou zúčastněných či [[Spanking]]<nowiki/>u – „naplácaní zlobivé žačce“. Sadisté mají stejně tak při sexu rádi polohu zezadu, jelikož při něm ukazují svou dominanci, ponížení partnera a chybí zde oční kontakt. Jinými formami je např. hraní na psa za verbálního doprovodu, ukazování nahé partnerky jiným mužům, dle Weisse sem lze rovněž zařadit [[Triolismus|Candaulismus]], který charakterizuje sledování partnerky při souloži s jiným mužem/muži. K masochistickým praktikám lze rovněž zařadit např. [[Asfyxilie|Asfyxilii]] – přidušení pro dosažení sexuálního vzrušení (českým označením také [[Asfyxilie|koevarismus]], podle herce Národního divadla, který touto sexuální deviací trpěl).
 +
 
 +
Sadomasochistická deviace může mít stejně pouze podobou fantazií, které by se jedinci realizovat ve skutečnosti nelíbilo. Takovéto vzrušivé představy značíme jako [[ideatorní sadismus]].  Dle Zvěřiny lze sadismus kromě agresivního sadismu rozdělit na další dva druhy:
 +
 
 +
1) Fetišistický sadismus
 +
 
 +
Sadismus v této podobě má povahu intimní erotické záliby zaměřené zejména na předměty se sadomasochistickými praktikami spojenými. Tato forma jiné osoby zpravidla neohrožuje, jelikož dotyčný deviant může své aktivity provádět za souhlasu sexuálního partnera či s prostitutkami a prostituty.
 +
 
 +
2) Pseudopedagogický sadismus
 +
 
 +
Pseudopedagogický sadismus je zaměřen zejména na děti a dospívající. Hlavními znaky takovéhoto sadismu je vyžadování poslušnosti a disciplíny mnohdy pouze na symbolické úrovni. Tato forma je zejména rozšířena v partnerských vztazích a rodinách. Pseudopedagogičtí sadisté si častokrát nevědomě vyhledávají patřičné zaměstnání (vychovatelé), aniž by si byli své deviace vědomi. 
 +
 
 +
Dalšími formami sadomasochismu jsou např.:
 +
# Erotografomanie: Muž je vzrušován psaním erotických dopisů (současně např. SMS) anonymním ženám, často se sadistickým obsahem. Představuje si, jak žena dopis čte a vzrušuje ho to.
 +
# Skatofilie: Jedince vzrušuje anonymní telefonování se sexuálním obsahem.
 +
# Klysmafilie a uretální manipulace: Jedinec se při klysmafilii ukájí podáváním klystýru. Při uretální manipulaci sexuální zájem spočívá v dráždění oblasti močové trubice, či vsouvání předmětů
 +
# Triolismus/Kandaulismus: Jedinec se ukájí při spatřování ženy jak souloží s jiným mužem či muži.
 +
# Kleptofilie: Dosahování sexuálního vzrušení krádežemi.
 +
# Naratofilie: Dosažení sexuálního vzrušení vyprávěním obscénním sexuálně zaměřených slov a příběhů.
 +
# Autoassassinatofilie: Jedinec dosahuje sexuálního vzrušení riskováním svého života.
 +
# Symforofilie: Jedinec se sexuálně ukájí při sledování nehody či přírodní katastrofy.
 
[[Kategorie: Sexuální psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Sexuální psychologie|*]]

Verze z 15. 8. 2016, 16:52

Mezi deviace v aktivitě patří voyeurismus, exhibicionismus, tušérství a frotérství, patologická sexuální agrese a agresivní sadismus.

Voyeurismus

Vzrušení je dosahováno sledováním nic netušících anonymních objektů při jejich intimních chvílích (při masturbaci, souložení, převlékání, koupání, močení apod.). Od normální sexuální zvědavosti se voyeurismus liší tím, že je toto sledování (většinou spojené s masturbací) upřednostňováno před partnerskými sexuálními aktivitami.[1] Slídilství (=voyeurismus) je nejrozšířenější meži mladými muži do 35 let.[2]

Voyeurismus zůstává velmi často kvůli svému charakteru neodhaleno, a voyeuři vyhledávají odbornou pomoc sami zřídka. Voyeuři mohou své parafilii přizpůsobovat své koníčky a zaměstnaní (např. bývají myči oken), i proto, že voyeurismus je značně kompulzivní poruchou.[3]

Exhibicionismus

Vzrušení je dosahováno odhalováním někdy erigovaného, někdy flacidního penisu před neznámými ženami/dívkami (jednotlivými i skupinami). Stejně tak bývá odhalení spojeno s erekcí a masturbací, ale ne vždy. Exhibicionistu vzrušuje pohled ženy na jeho penis. Exhibicí svého genitálu exhibicionista „vyslovuje“ přání po pozitivní obdivné reakci kolemjdoucí, pokud se očekávaná reakce nedostaví, zažívá pocit studu.

Exhibicionismus patří k nejrozšířenějším sexuálním deviacím a má značně kompulzivní charakter, přitom však praví ehxibicionisté bývají častokrát bázlivými a relativně dobře adaptovanými partnery (většinou se jedná o muže).[4] Častokrát jsou např. starostlivými otci od rodin, kteří příliš nechodí do hospod a kteří jsou sexuálně aktivními manžely.

Frotérismus

Vzrušení je dosahováno třením se o neznámé ženské objekty v davech či tlačenicích (kupříkladu v MHD). Frotéři předstírají, že se ženy dotýkají svým erigovaným penisem náhodou či omylem a častokrát tato aktivita končí ejakulací frotérů na šaty ženy, které si toho nejprve ani nemusí všimnout. Frotéři se zřídkakdy dostanou před soud, neboť na toto chování častokrát kvůli obavám z veřejné scény nebývá ženami upozorněno.[5] Zároveň je však frotérismus častokrát doprovázen jinými parafiliemi (ehxibicionismem, voyeurismem a dalšími).

Tušérství

Vzrušení tušéři dosahují doteky anonymních ženských objektů na jejich intimních místech (prsou, hýždích) při zjevně neerotické situaci (na ulici, v parku, na koncertech či v MHD) za doprovodu obscénních slovních výrazů. K závažnějšímu přímo agresivnímu chování se však tušéři neuchylují, v případě většího obtěžování se již jedná o přechod k patologické sexuální agresivitě.[6]

Patologická sexuální agrese

Patologická sexuální agrese nemá samostatný odlišující znak, tudíž není uvedena v MKN přímo, nýbrž v kategorii „jiné poruchy sexuální preference“. Weiss i Zvěřina však uvádějí tuto sexuální deviace takto zvlášť, jelikož někteří sexuální agresoři nemají žádnou zřejmou sadistickou deviantní vlohu, i přesto, že se dopouštějí znásilnění opakovaně.[7] Jedná se o mladé pachatele, kteří bez jakékoli dřívější komunikace ženu osahávají, fyzicky obtěžují či případně znásilní. Stereotypní chování takovéhoto agresora se dá přirovnat k loveckému. Pachatel nestojí o spolupráci ze strany oběti, a proto ženu častokrát zmlátí nebo jinak ublíží. Často se jedná o psychopatické osobnosti.

Patologická sexuální agresivita je nejčastěji diagnostikována u pachatelů opakovaných sexuálně agresivních deliktů. Je však třeba odlišit nebezpečné sexuální agresory od sociosexuálně nevyvinutých mladíků, u kterých je náprava sexuálního přizpůsobení se možná. Zdá se totiž, že se může jednat o určitou vývojovou fázi, kterou lze u takovýchto jedinců zvrátit správným směrem.[8]

Agresivní sadismus

Agresivní sadismus rovněž není v rámci MKN uveden přímo, nýbrž jako součást kategorie sadomasochismu a jiných poruch sexuální preference. Erotickým zájmem agresivních sadistů je znehybňování dané oběti a svévolná manipulace s ní (jako s voskovou figurínou). Agresivní sadista brutálně napadá objekt svého zájmu. Pro agresivního sadistu není primárně cílem dosáhnout pohlavního styku, nýbrž samoúčelné trýznění oběti, které tak sadistu odlišuje od patologického sexuálního agresora. Agresivními sadisty je většina sériových sexuálních vrahů, u nichž je však patrná jistá progrese jejich deliktů (např. od expozice genitálu a méně závažných činů až po vraždu). V případě vraždy se stejně tak může jednat o nekrofilního sadistu, který baží po manipulaci s obětí po její smrti.[9]

Dalšími podobami agresivního sadismu jsou např. žiletkáři (roztrhávají oděvy žiletkou a ejakulují) a saliromani (stříkají na ženy lepidla, kyseliny).

Sadismus a masochismus

Sadismus (spolu s masochismem v v MKN-10 jako sadomasochismus) má obecně velmi pestrou škálu sexuálně deviantních projevů, od fetišismu až po útočné formy (viz výše zmíněný Agresivní sadismus). Sadisté mohou být heterosexuální, homosexuální či se mohou ukájet např. na zvířatech. Obecně je sadismus charakterizován agresí, hostilitou a touhou po kontrole objektu svého sexuálního zájmu. Sadismus spolu s masochismem (lat. algolagnie) se častokrát vyskytují spolu v jednom jedinci.

Obvykle se v partnerských vztazích mohou běžně objevit tak, že se partneři v rámci těchto aktivit střídají (Switching), a mohou mít konkrétně formu Bondingu – svazování partnera za souhlasu obou zúčastněných či Spankingu – „naplácaní zlobivé žačce“. Sadisté mají stejně tak při sexu rádi polohu zezadu, jelikož při něm ukazují svou dominanci, ponížení partnera a chybí zde oční kontakt. Jinými formami je např. hraní na psa za verbálního doprovodu, ukazování nahé partnerky jiným mužům, dle Weisse sem lze rovněž zařadit Candaulismus, který charakterizuje sledování partnerky při souloži s jiným mužem/muži. K masochistickým praktikám lze rovněž zařadit např. Asfyxilii – přidušení pro dosažení sexuálního vzrušení (českým označením také koevarismus, podle herce Národního divadla, který touto sexuální deviací trpěl).

Sadomasochistická deviace může mít stejně pouze podobou fantazií, které by se jedinci realizovat ve skutečnosti nelíbilo. Takovéto vzrušivé představy značíme jako ideatorní sadismus. Dle Zvěřiny lze sadismus kromě agresivního sadismu rozdělit na další dva druhy:

1) Fetišistický sadismus

Sadismus v této podobě má povahu intimní erotické záliby zaměřené zejména na předměty se sadomasochistickými praktikami spojenými. Tato forma jiné osoby zpravidla neohrožuje, jelikož dotyčný deviant může své aktivity provádět za souhlasu sexuálního partnera či s prostitutkami a prostituty.

2) Pseudopedagogický sadismus

Pseudopedagogický sadismus je zaměřen zejména na děti a dospívající. Hlavními znaky takovéhoto sadismu je vyžadování poslušnosti a disciplíny mnohdy pouze na symbolické úrovni. Tato forma je zejména rozšířena v partnerských vztazích a rodinách. Pseudopedagogičtí sadisté si častokrát nevědomě vyhledávají patřičné zaměstnání (vychovatelé), aniž by si byli své deviace vědomi.

Dalšími formami sadomasochismu jsou např.:

  1. Erotografomanie: Muž je vzrušován psaním erotických dopisů (současně např. SMS) anonymním ženám, často se sadistickým obsahem. Představuje si, jak žena dopis čte a vzrušuje ho to.
  2. Skatofilie: Jedince vzrušuje anonymní telefonování se sexuálním obsahem.
  3. Klysmafilie a uretální manipulace: Jedinec se při klysmafilii ukájí podáváním klystýru. Při uretální manipulaci sexuální zájem spočívá v dráždění oblasti močové trubice, či vsouvání předmětů
  4. Triolismus/Kandaulismus: Jedinec se ukájí při spatřování ženy jak souloží s jiným mužem či muži.
  5. Kleptofilie: Dosahování sexuálního vzrušení krádežemi.
  6. Naratofilie: Dosažení sexuálního vzrušení vyprávěním obscénním sexuálně zaměřených slov a příběhů.
  7. Autoassassinatofilie: Jedinec dosahuje sexuálního vzrušení riskováním svého života.
  8. Symforofilie: Jedinec se sexuálně ukájí při sledování nehody či přírodní katastrofy.
    1. ↑ Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.
    2. ↑ Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.
    3. ↑ Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.
    4. ↑ Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.
    5. ↑ Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.
    6. ↑ Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.
    7. ↑ Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.
    8. ↑ Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.
    9. ↑ Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.
    Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deviace_v_aktivitě&oldid=37467“