Syntaxe: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''SYNTAX''' | |
− | + | * SYNTAX skladba v jazykovědě – nauka o mluvnické stavbě vět - zkoumá principy spojování slova ve věty a utváření větných, popřípadě i vyšších celků (tzv. hypersyntax , která se blíží nauce o textu) | |
+ | * SYNTAX ve výpočetní technice – soubor pravidel pro tvorbu slov z definované množiny znaků daném jazyce | ||
+ | |||
+ | == SYNTAXE == | ||
+ | * Syntaxe se zabývá vymezením formálního jazyka jako podmnožiny řetězů nad abecedou, které tvoří správné zápisy v daném jazyce - věty jazyka. Přívlastek formální vyjadřuje nepřítomnost definice významu zápisů. | ||
+ | |||
+ | == SYNTAXE PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ == | ||
+ | |||
+ | * [[Sémantika a syntaxe informace|Syntaxe]] textových programovacích jazyků je obvykle definována kombinací regulárních výrazů (pro lexikální strukturu) aBackus-Naur Form (pro gramatickou strukturu) k indukčně stanoveným syntaktickým kategoriím (neterminály) [[aterminální symboly]]. | ||
+ | * Programovací jazyky mají nejčastěji kontextový charakter, který je dán zejména deklaracemi. Přestože existují speciální kontextové gramatiky, jejich použití není rozšířeno, neboť bezkontextové gramatiky jsou mnohem propracovanější a pružnější. Obvykle se proto pro popis syntaxe programovacích jazyk používají nejvýše bezkontextové gramatiky, což souvisí s tím, že pro každý kontextový jazyk existuje bezkontextový nadjazyk, který jej obsahuje. Kontextové závislosti (omezení) se pak vyjadřují jinými prostředky. | ||
+ | |||
+ | == MIKROSYNTAXE A MAKROSYNTAXE == | ||
+ | |||
+ | Mikrosyntaxe a makrosyntaxe Zápis v [[Programovací jazyk|(programovacím) jazyce]] je tvořen posloupností znak abecedy, tj. L ⊆ A* . Pro účely definice jazyka je vhodné považovat za abecedu jazyka nikoliv jednotlivé znaky, ale tzv. lexikální elementy (lexémy, tokens) - identifikátory, literály, operátory, komentáře atd. | ||
+ | |||
+ | Prvním krokem při popisu jazyka je tedy definice syntaxe těchto lexém - mikrosyntaxe ([[lexikon]]) jazyka Q ⊆ A* . Programy pak považujeme za zápisy nad lexikonem jazyka Q, tj. L ⊆ Q* . | ||
+ | |||
+ | Popis syntaxe pak nazýváme makrosyntaxe jazyka. | ||
+ | |||
+ | Zobrazení (převod) lex: A* → Q* ∪ { error } se nazývá lexikální analýza a řadí se definicí mikrosyntaxe. Často se pro definici mikrosyntaxe používají regulární výrazy, pro makrosyntaxi se využívají obvykle bezkontextové gramatiky, BNF, EBNF, atd. | ||
+ | |||
+ | == Odkazy == | ||
+ | |||
+ | === Použitá literatura === | ||
+ | |||
+ | * [http://anthro.ucsc.edu/faculty/academic-personnel/singleton.php?&singleton=true&cruz_id=mda ANDERSON, Mark David]. ''Black and | ||
+ | |||
+ | === Externí odkazy === | ||
+ | |||
+ | * [http://www.garifunaresearch.com/ Garifuna Research Institute] | ||
+ | |||
+ | === Související články === | ||
+ | |||
+ | * [[Portál:Literatura - Kultury Mezoameriky|Literatura - Kultury Mezoameriky]] | ||
+ | |||
+ | === Klíčová slova === | ||
+ | |||
+ | Syntaxe, Syntax, Programovací jazyk, formální jazyk, PC, Počítače | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie:Logika]] |
Verze z 13. 11. 2016, 23:31
SYNTAX
- SYNTAX skladba v jazykovědě – nauka o mluvnické stavbě vět - zkoumá principy spojování slova ve věty a utváření větných, popřípadě i vyšších celků (tzv. hypersyntax , která se blíží nauce o textu)
- SYNTAX ve výpočetní technice – soubor pravidel pro tvorbu slov z definované množiny znaků daném jazyce
Obsah
SYNTAXE
- Syntaxe se zabývá vymezením formálního jazyka jako podmnožiny řetězů nad abecedou, které tvoří správné zápisy v daném jazyce - věty jazyka. Přívlastek formální vyjadřuje nepřítomnost definice významu zápisů.
SYNTAXE PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ
- Syntaxe textových programovacích jazyků je obvykle definována kombinací regulárních výrazů (pro lexikální strukturu) aBackus-Naur Form (pro gramatickou strukturu) k indukčně stanoveným syntaktickým kategoriím (neterminály) aterminální symboly.
- Programovací jazyky mají nejčastěji kontextový charakter, který je dán zejména deklaracemi. Přestože existují speciální kontextové gramatiky, jejich použití není rozšířeno, neboť bezkontextové gramatiky jsou mnohem propracovanější a pružnější. Obvykle se proto pro popis syntaxe programovacích jazyk používají nejvýše bezkontextové gramatiky, což souvisí s tím, že pro každý kontextový jazyk existuje bezkontextový nadjazyk, který jej obsahuje. Kontextové závislosti (omezení) se pak vyjadřují jinými prostředky.
MIKROSYNTAXE A MAKROSYNTAXE
Mikrosyntaxe a makrosyntaxe Zápis v (programovacím) jazyce je tvořen posloupností znak abecedy, tj. L ⊆ A* . Pro účely definice jazyka je vhodné považovat za abecedu jazyka nikoliv jednotlivé znaky, ale tzv. lexikální elementy (lexémy, tokens) - identifikátory, literály, operátory, komentáře atd.
Prvním krokem při popisu jazyka je tedy definice syntaxe těchto lexém - mikrosyntaxe (lexikon) jazyka Q ⊆ A* . Programy pak považujeme za zápisy nad lexikonem jazyka Q, tj. L ⊆ Q* .
Popis syntaxe pak nazýváme makrosyntaxe jazyka.
Zobrazení (převod) lex: A* → Q* ∪ { error } se nazývá lexikální analýza a řadí se definicí mikrosyntaxe. Často se pro definici mikrosyntaxe používají regulární výrazy, pro makrosyntaxi se využívají obvykle bezkontextové gramatiky, BNF, EBNF, atd.
Odkazy
Použitá literatura
- ANDERSON, Mark David. Black and
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
Syntaxe, Syntax, Programovací jazyk, formální jazyk, PC, Počítače