Kongresová knihovna

Kongresová knihovna (anglicky Library of Congress) se sídlem ve Washingtonu je největší knihovnou na světě a hlavním výzkumným pracovištěm Kongresu Spojených států amerických.

Historie

Hlavní čítárna v budově Thomase Jeffersona

Kongresová knihovna byla založena v roce 1800 tehdejším americkým prezidentem Johnem Adamsem. Fond knihovny měly tvořit knihy potřebné pro členy Kongresu. Původně knihovna sídlila v budově Kapitolu, ale při požáru v roce 1814 byla zničena. Tehdy nabídl prezident Thomas Jefferson Kongresu svou vlastní knihovnu, která kromě právnické literatury obsahovala svazky zabývající se jinými obory než bylo běžné pro knihovnu zákonodárné instituce. Jefferson ovšem zastával názor, že zákonodárci by měli mít přístup ke komplexním zdrojům informací z různých odvětví. Tímto přesvědčením, který Kongres vzal za své, položil základ budoucímu směřování knihovny, ze které se stala největší knihovna na světě s nejrozsáhlejšími sbírkami ze všech oborů.
V 50. letech 19. století nastalo období úpadku. V roce 1851 byla podstatná část knihovny zničena požárem a pod vedením konzervativního ředitele Johna Silvy Meehana byly sbírky obnoveny, aniž by docházelo k dalšímu rozšiřování. Dalšímu rozvoji nepomohla ani občanská válka. O rozkvět knihovny se postaral až Ainsworth Rand Spofford zastávající funkci ředitele v letech 1864–1897, který z knihovny udělal insitutci národního významu. Stál za vznikem zákonu o copyrightu z roku 1870, podle kterého museli všichni žadatelé o copyright zaslat Kongresové knihovně dva výtisky svého díla. Množství zaslaných dokumentů si vyžádalo stavbu nové budovy. Ta byla otevřena v roce 1897 a ve své době byla největší, nejdražší a nejlépe zabezpečenou knihovnou na světě.
Na začátku 20. století, během funkčního období ředitele Herberta Putnama, zažila Kongresová knihovna další období rozkvětu. Knihovna začala vyvíjet vlastní klasifikační systém (Třídění Kongresové knihovny – Library of Congress Classification) a sjednocovat katalogizační pravidla, která by platila v celých Spojených státatech. Novinkou bylo také poskytování meziknihovních výpůjčních služeb, díky nimž se knihy dostaly ke čtenářům a badatelům v celé zemi. Putnam dále podporoval rozšiřování fondu a knihovna v této době získala vzácné tisky včetně jednoho z exemplářů Gutenbergovy Bible.
Výměna informací mezi knihovnami na národní a mezinárodní úrovni vedla k potřebě vytvoření mezinárodních standardů pro bibliografické záznamy. V polovině 60. let začala Kongresová knihovna pracovat na vývoji strojově čitelného výměnného formátu MARC, který se v roce 1971 americkým standardem a od roku 1973 se používá na mezinárodní úrovni.

Současnost

V současné době zastává Kongresová knihovna funkci národní knihovny Spojených států a poskytuje široké spektrum služeb:

• Akvizice dokumentů pro vlastní sbírky i fondy dalších výzkumných pracovišť
• Kooperativní katalogizační programy
• Legislativní literatura pro potřeby Kongresu i veřejnosti
• Přidělování copyrightu 
• Tvorba a implementace knihovnických standardů
• Konzervační funkce
• Poskytování informací o implementaci RDA včetně katalogizačních pravidel a pořádání školení
• Vytváření katalogizačních záznamů
• Poskytování meziknihovních výpůjčních služeb
• Vydavatelská činnost

Budovy

Knihovna Kongresu byla původně umístěna v sídle Kongresu, v budově Kapitolu ve Washingtonu. V rámci Kapitolu se několikrát stěhovala, ať už kvůli potřebě větších prostorů pro uskladnění rozrůstajících se sbírek, nebo ve snaze umístit knihy na místo s lepším protipožárním zabezpečením. V roce 1886 byla povolena stavba vlastní budovy výhradně pro potřeby knihovny. Tato budova, Jefferson Building, byla jediným sídlem Kongresové knihovny až do roku 1939, kdy byla otevřena Adams Building. V roce 1981 se knihovna dále rozšířila do James Madison Memorial Building. Kromě těchto tří budov umístěných ve Washingtonu se některé dokumenty nacházejí ve Fort Meade v Marylandu a v Audio Visual Conservation Center v Culpeperu ve Virginii, kam byly přesunuty z důvodu nedostatečné kapacity výše zmíněných budov.

Jefferson Building

Vytvoření vlastní budovy pro potřeby Kongresové knihovny navrhl její ředitel Ainsworth Rand Spofford 1871. O sedm let později byla stavba povolena a nová knihovna byla otevřena v roce 1897. Svojí velikostí i architekturou byla poctou klasickému umění a zároveň fungovala po praktické stránce. Později byla pojmenována po Thomasi Jeffersonovi, který se významně zasloužil o budování této instituce v jejích počátcích.

Adams Building

Vzhledem k nedostačující kapacitě hlavní budovy navrhl ředitel knihovny Herbert Putnam v roce 1928 stavbu další budovy. Ta byla dokončena v roce 1939 a její jméno připomíná druhého prezidenta Spojených států, který vydal první pokyn k založení Kongresové knihovny v roce 1800. Architektura této budovy je inspirována secesí.

James Madison Memorial Building

Poslední z washingtonských sídel Kongresové knihovny je James Madison Memorial Building postavená v roce 1981. Její postavení navrhl ředitel L. Quincy Mumford již v roce 1957. Kromě své knihovní funkce slouží tato budova jako památka Jamese Madisona, čtvrtého prezidenta USA, který se zasloužil o současnou podobu americké ústavy.

• 

  Jefferson Building

• 

  Adams Building

• 

  James Madison Memorial Building

Ředitelé knihovny

Ředitele knihovny (Librarian of Congress) podle zákona z roku 1802 jmenuje prezident Spojených států amerických. Až do roku 1987 neměl Kongres žádný formální vliv na výběr kandidáta, teprve poté získal právo na schválení volby prezidenta. Osobnost ředitele měla v zásadní vliv na směřování knihovny v různých obdobích. Od 14. září 2016 zastává funkci ředitelky Carla Hayden, která je první ženou a zároveň první Afroameričnakou, která zastává tuto pozici. Předtím působila od roku 1993 jako ředitelka Knihovny Enoch Pratt Free Library v Baltimoru a od roku 2010 je členkou výboru National Museum and Library Services Board. Dříve pracovala ve veřejné knihovně a technickém muzeu v Chicagu a také působila jako odborný asistent na University of Pittsburgh.

	Ředitel Kongresové knihovny	Funkční období
1.	John James Beckley	1802–1807
2.	Patrick Magruder	1807–1815
3.	George Watterston	1815–1829
4.	John Silva Meehan	1829–1861
5.	John G. Stephenson	1861–1864
6.	Ainsworth Rand Spofford	1864–1897
7.	John Russell Young	1897–1899
8.	Herbert Putnam	1899–1939
9.	Archibald Macleish	1939–1944
10.	Luther Evans	1945–1953
11.	Lawrence Quincy Mumford	1954–1974
12.	Daniel J. Boorstin	1975–1987
13.	James H. Billington	1987–2015
14.	Carla Hayden	2016–

Odkazy

Použitá literatura

• About the Library [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/
• History of the Library [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library
  
• Previous Librarians of Congress [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/
• BILLINGTON, James H. Library of Congress. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress
• COLE, John Y. Jefferson's Legacy. A Brief History [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/loc.html
  

Externí odkazy

• Oficiální stránky Kongresové knihovny

Související články

• Třídění Kongresové knihovny
• Národní knihovna

Klíčová slova

Kongresová knihovna, národní knihovna.

Postup redakčního zpracování

K redakční kontrole ještě zbývá • kategorie • duplicity • členění • prolinkování

V článku bylo zkontrolováno • zdroje • obrázky a licence • pravopis

Dokážete-li některé z doporučených úprav provést, směle se do nich pusťte! V případě jakýchkoli nejasností se můžete podívat do nápovědy nebo se nás zeptat, rádi Vám pomůžeme.