Ochrana knihovního fondu.: Porovnání verzí
Řádek 70: | Řádek 70: | ||
== Havárie a živelní katastrofy == | == Havárie a živelní katastrofy == | ||
− | Mezi možné události, které mohou negativně ovlivnit životnost knihovního fondu, nebo jej dokonce zcela zničit, patří: poškození ohněm (sazemi, kouřem, zároveň také hasícími prostředky); poškození vodou (jak povodně, tak běžná havárie vodovodního potrubí); | + | Mezi možné události, které mohou negativně ovlivnit životnost knihovního fondu, nebo jej dokonce zcela zničit, patří: poškození ohněm (sazemi, kouřem, zároveň také hasícími prostředky); poškození vodou (jak povodně, tak běžná havárie vodovodního potrubí); poškození chemikáliemi; sabotáže, vandalismus, terorismus i válečné konflikty.<ref><i>Havárie a živelní pohromy</i>. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/havarie-a-zivelni-pohromy/havarie</ref> |
+ | === Poškození vodou === | ||
+ | Svazky poškozené vodou by měly být co nejdříve a nejopatrněji odstraněni z místa nehody, při volbě vysušení by měly být pečlivě zváženy možnosti a podmínky, záchrana vzácných dokumentů by měla být konzultována s odbornými restauratéry. | ||
+ | ==== Horkovzdušné sušení ==== | ||
+ | Probíhá v komoře s proudem vzduchu, která se obvykle pohybuje kolem 115°C, relativní vlhkost vzduchu je nulová. Papírové bloky by měly být na policích odděleny hliníkovými deskami. Doba sušení je jeden circa jeden den. | ||
+ | ==== Lyofilizace - vakuová sublimace ==== | ||
+ | Sušení probíhá ve vakuové komoře, teplota je pod bodem mrazu a voda se odpařuje přímo z ledu, zachytává se ve vymrazovacím prostoru, jehož teplota je méně než -50°C. Doba sušení je několik dní. | ||
+ | ==== Sušení vlhkým teplem (sušárny dřeva) ==== | ||
+ | Proces probíhá při intenzivní cirkulaci vzduchu. Teplota i vlhkost jsou libovolně nastavitelné, obvykle ale na 60°C a 35 % relativní vlhkosti. Doba sušení je asi dva týdny. | ||
+ | ==== Sušení volně na vzduchu ==== | ||
+ | Do knih se vkládá savý papír, později se knihy postaví a rozloží do vějíře. Proces probíhá v dobře větraném prostoru. | ||
+ | ==== Vakuové sušení ==== | ||
+ | Ve vakuové komoře jsou vyhřívané police, na kterách leží postižené dokumenty. Teplota se pohybuje mezi 25°C a 30°C, tlak v komoře je 5 až 10 mbar. Odpařená voda odchází přes olejovou vývěvu, jejíž olej dosahuje 150°C. Doba sušení je asi týden. | ||
+ | ==== Vakuové balení ==== | ||
+ | Nejpracnější metoda, která je ale nesmírně šetrná (při opatrném zacházení) a kniha zůstane po usušení rovná). Kniha je obalena netkanou textílií, obloží se vrstvou savého papíru (novinový, filtrační), poté je vložena do polyetylenového sáčku, z kterého je odsán vzduch. Po čase se vlhkost mezi dokumentem a savými obaly a vklady vyrovná, proces se opakuje až do úplného vysušení - obvykle je potřeba až 10 cyklů. Doba sušení je 10 až 20 dní. | ||
+ | ==== Mikrovlnné sušení ==== | ||
+ | Kapalná voda silně obsorbuje mikrovlnné záření, v místě absorpce vzniká teplo, které urychluje odpaření vody. Hrozí nebezpečí lokálního přehřání z důvodu nerovnoměrného tvaru dokumentu. | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> |
Verze z 1. 1. 2017, 21:52
"Ochranu knihovního fondu lze charakterizovat jako soubor dílčích oborů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu."[1]
Zákon
Knihovny (společně s archivy a muzei) představují paměťové instituace - tedy instituace, které uchovávají národní kulturní dědictví. Rozsah ochrany závisí na charakteru knihovny a uchovávaných dokumentů. Podle § 18 tzv. knihovnického zákona (Sb. 257/2001) je provozovatel knihovny zajistit ochranu knihovního fondu před odcizením, poškozením a zejména před nepříznivými vlivy prostředí. V § 19 téhož zákona jsou stanoveny sankce za porušení této povinnosti.[2]
Vládní nařízení
Všechna vládní nařízení, která se týkají ochrany knihovních fondů a péče o ně v kontextu zachování kulturního dědictví:
Česká legislativa
- Památkový zákon - Zákon České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
- Sbírkový zákon - Zákon č. 122/2000 Sb. O Ochraně sbírek muzejní povahy) ukládá vlastníku sbírky její ochranu proti různým druhům ohrožení
- Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb.o zápisu souboru předmětů do Centrální evidence sbírek
- Knihovnický zákon - Zákon č. 257/2001 Sb. o Knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb
- Usnesení vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010
- Usnesení vlády ČR č. 285/1996 k systému ochrany movitého kulturního dědictví v České republice na léta 2003 – 2008 (koncepce rozvoje muzejnictví)
- Usnesení vlády ČR č. 87/2003 o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice (oba dokumenty viz http://www.vlada.cz)
- Příkaz náměstka ministra kultury Ing. Zdeňka Nováka č. 13/1998 a č. 7 /2002 k zásadám pro poskytování příspěvků ze státního rozpočtu na Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví[3]
Legislativní materiály s mezinárodní působnosti
- Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (Haag 1954)
- Konvence o zákonech pozemní války (1907)
- Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Paříž 1972)
- Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. 6/1996 o ochraně kulturního dědictví proti nezákonným aktům[4]
Základní požadavky
Stavby určené pro uchovávání knihovních fondů by měly být projektovány tak, aby optimálně již samy stabilně udržely doporučené parametry prostředí. [5]
Doporučené parametry klimatu
- Pro smíšené knihovní sbírky: Teplota 18-25°C (kolísání max. 2°C/24 h) / Relativní vlhkost 40-60 % (kolísání max. 5%/24 h)
- Pro černobílé fotomateriály: Teplota 16-21°C (kolísání max. 1,5°C/24 h) / Relativní vlhkost 20-50 % (kolísání max. 5%/24 h)
- Pro barevné fotomateriály: Teplota 5-7°C (kolísání max. 1,5°C/24 h) / Relativní vlhkost 20-50 % (kolísání max. 5%/24 h)
- Pro magnetická média: Teplota 18-25°C (kolísání max. 3°C/24 h) / Relativní vlhkost 20-50 % (kolísání max. 5%/24 h)
- Pro všechny zde zmíněné druhy fondů platí následující hodnoty: Intenzita osvětlení 50 lx (krátkodobě max. 2500 lx) / Prašnost max. 50 m g/m3 / Proudění vzduchu max. 0,5 m/s[6]
Základní požadavky na budovu
- Prostředí bez vysoké koncentrace znečišťujících látek
- Místo bez povodňového ohrožení
- Stavební materiály a interierové vybavení nehořlavé / opatřeny nehořlavými vrstvami
- Stavební materiály a interierové vybavení, které neuvolňují škodlivé výpary
- Stavební materiály a interierové vybavení poskytující ochranu před hmyzem, hlodavci, mikroorganismy
- Ochrana proti požáru (kontrola elektrické instalace, uložených chemikálií; vybavení požárními čidly, hasícími prostředky; instalace protipožárních skříní, úložných skříní)
- Ochrana proti vodě (kontrola stavu střechy, okapů, topení, klimatizací, kanalizačních a odpadových trubek; vybavení odvlhčovači)
- Ochrana proti krádeži (vstupní a výstupní kontrola návštěvníků; zabezpečení oken, dveří)[7]
Zásady manipulace a uložení
Manipulace a uložení dokumentů jsou dalšími důležitými faktory, které mají vliv na jejich životnost. Nevhodné uskladnění a manipulace může zničit dokument, který pravděpodobně bude pro knihovnu finančně náročný na převazbu nebo pořízení nového exempláře; zároveň se tím může nenávratně zničit dokument, který již dávno na trhu nevyskytuje a je nesehnatelný. Zařízení knihovny, skladovací materiály a vše, co je užíváno k uložení nebo přepravě knihovních sbírek, musí být konstruováno s ohledem na jejich možná poškození - musí být kostruovány tak, aby bylo takové riziko minimalizováno.[8]
Zásady uložení
- Regály a police musí bez ostrých hran a výčnělků
- Styčné plochy s dokumenty musí být opatřeny interním nátěrem
- Nejnižší police musí být min. 25 cm nad podlahou
- Knihy mají být zajištěny zarážkou, aby se nesesunuly (ta musí odpovídat formátu knihy, nesmí odírat povrch svazku)
- Knihy musí být v regálu volně, neměly by se míchat různé formáty
- Je vhodné studovny opatřit speciálním vybavením (stojany, stoly pro zacházení s nadměrným materiálem a další pomůcky), aby nedocházelo k rozlomení hřbetu a dalším poškozením[9]
Zásady manipulace
- Kniha se nevyklápí tahem za horní část - vždy je ji třeba uchopit ve středu hřbetu a opatrně vyjmout
- Kniha se nikdy nestaví hřbetem nahoru - vždy se staví kolmo
- Kniha se nepokládá na místa, kde je hrozba jejich poškození
- Nepokládáme na knihu předměty, ani je do knihy nezakládáme
- Uživatel by, především v případě vzácných svazků, měl být poučen a seznámen se správnou manipulací s nimi
- Svazky při transportu zajistíme před pádem, nikdy s nimi neházíme např. do transportního vozíku
- S knihami pracujeme v ideálním případě v přízových rukavicích, případně vždy s čistýma rukama
- Nikdy při práci s knihami nejíme, nepijeme, nekouříme[10]
Faktory degradace
Degradaci může způsobit špatné zacházení s dokumenty; špatné podmínky skladování; houby, hmyz, hlodavci; chemikálie; teplota; vlhkost; světlo; dokonce i prach.
Světlo je hlavním fyzikálním faktorem, umělé i přirozené. Účinek světla je kumulativní, tudíž by všechna světla i okna měla mít UV filtr; při skladování vzácných dokumentů by vůbec nemělo být světlo přítomno.
Prach může nejen poškodit papír fyzicky, ale také obsahuje plynné substance, které vyvolávají kyselost papíru. Nutné je pečovat o čistotu a skladiště pravidelně čistit.
Mikroorganismy způsobí změnu barvy dokumentu (žluté až rezavé skrvny) nebo lámavost a křehkost papíru. Mikroorganismů, hub a hlodavců by se měl zbavit specialista, který použije prostředek, který nebude agresivní vůči skladovaným dokumentům.[11]
Havárie a živelní katastrofy
Mezi možné události, které mohou negativně ovlivnit životnost knihovního fondu, nebo jej dokonce zcela zničit, patří: poškození ohněm (sazemi, kouřem, zároveň také hasícími prostředky); poškození vodou (jak povodně, tak běžná havárie vodovodního potrubí); poškození chemikáliemi; sabotáže, vandalismus, terorismus i válečné konflikty.[12]
Poškození vodou
Svazky poškozené vodou by měly být co nejdříve a nejopatrněji odstraněni z místa nehody, při volbě vysušení by měly být pečlivě zváženy možnosti a podmínky, záchrana vzácných dokumentů by měla být konzultována s odbornými restauratéry.
Horkovzdušné sušení
Probíhá v komoře s proudem vzduchu, která se obvykle pohybuje kolem 115°C, relativní vlhkost vzduchu je nulová. Papírové bloky by měly být na policích odděleny hliníkovými deskami. Doba sušení je jeden circa jeden den.
Lyofilizace - vakuová sublimace
Sušení probíhá ve vakuové komoře, teplota je pod bodem mrazu a voda se odpařuje přímo z ledu, zachytává se ve vymrazovacím prostoru, jehož teplota je méně než -50°C. Doba sušení je několik dní.
Sušení vlhkým teplem (sušárny dřeva)
Proces probíhá při intenzivní cirkulaci vzduchu. Teplota i vlhkost jsou libovolně nastavitelné, obvykle ale na 60°C a 35 % relativní vlhkosti. Doba sušení je asi dva týdny.
Sušení volně na vzduchu
Do knih se vkládá savý papír, později se knihy postaví a rozloží do vějíře. Proces probíhá v dobře větraném prostoru.
Vakuové sušení
Ve vakuové komoře jsou vyhřívané police, na kterách leží postižené dokumenty. Teplota se pohybuje mezi 25°C a 30°C, tlak v komoře je 5 až 10 mbar. Odpařená voda odchází přes olejovou vývěvu, jejíž olej dosahuje 150°C. Doba sušení je asi týden.
Vakuové balení
Nejpracnější metoda, která je ale nesmírně šetrná (při opatrném zacházení) a kniha zůstane po usušení rovná). Kniha je obalena netkanou textílií, obloží se vrstvou savého papíru (novinový, filtrační), poté je vložena do polyetylenového sáčku, z kterého je odsán vzduch. Po čase se vlhkost mezi dokumentem a savými obaly a vklady vyrovná, proces se opakuje až do úplného vysušení - obvykle je potřeba až 10 cyklů. Doba sušení je 10 až 20 dní.
Mikrovlnné sušení
Kapalná voda silně obsorbuje mikrovlnné záření, v místě absorpce vzniká teplo, které urychluje odpaření vody. Hrozí nebezpečí lokálního přehřání z důvodu nerovnoměrného tvaru dokumentu.
Reference
- ↑ Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/okf
- ↑ Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/okf
- ↑ Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/okf
- ↑ Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/okf
- ↑ Ochrana knihovních fondů před negativními vlivy prostředí. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy
- ↑ Doporučené parametry klimatu pro některé druhy fondů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy-tab1
- ↑ Základní požadavky na budovu pro skladování knihovních materiálů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy-tab5
- ↑ Zásady manipulace a uložení knihovních fondů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/ulozeni
- ↑ Zásady manipulace a uložení knihovních fondů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/ulozeni
- ↑ Zásady manipulace a uložení knihovních fondů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/ulozeni
- ↑ ANNA, Stöcklová. Organizace a ochrana knihovního fondu. Praha, 2008, 16 s. Dostupné také z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovního-fondu_Stöcklová.pdf
- ↑ Havárie a živelní pohromy. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/havarie-a-zivelni-pohromy/havarie