Sutech: Porovnání verzí
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Kult == | == Kult == | ||
| − | Zdá se, že původně byl Sutech spjat nejen s pouští, ale také s Horním Egyptem, později pak mohl fungovat jako patron pouští, a to i v pozitivním kontextu, souvisejícím s nerosty a produkty, které byly z pouští získávány. Z [[Archaická doba|raně dynastického Egypta]] byl Sutech jako Pán Ombu patronem východní pouště a jejích zlatých dolů, v západní poušti se s s ním jako s Pánem oáz setkáváme ještě v [[Ptolemaiovský Egypt| | + | Zdá se, že původně byl Sutech spjat nejen s pouští, ale také s Horním Egyptem, později pak mohl fungovat jako patron pouští, a to i v pozitivním kontextu, souvisejícím s nerosty a produkty, které byly z pouští získávány. Z [[Archaická doba|raně dynastického Egypta]] byl Sutech jako Pán Ombu patronem východní pouště a jejích zlatých dolů, v západní poušti se s s ním jako s Pánem oáz setkáváme ještě v [[Ptolemaiovský Egypt|ptolemaiovském]] a [[Římská doba|římské době]].<ref>Pinch 2002: 192</ref> |
=== Reference === | === Reference === | ||
Verze z 17. 1. 2017, 18:43
Jméno
Ikonografie a sféry vlivu
Sutech byl synem Geba a Nut a součástí héliopolského Devatera. Původně se zřejmě jednalo o božstvo, spjaté s pouští a neúrodnými oblastmi, které posléze nabylo na významu a stalo se představitelem Usirova protivníka a zástupcem zmatku a chaosu.
Mýty a funkce
Sutech a Usir
Spor Hora se Sutechem
Sutech na sluneční bárce
Démonizace Sutecha
Kult
Zdá se, že původně byl Sutech spjat nejen s pouští, ale také s Horním Egyptem, později pak mohl fungovat jako patron pouští, a to i v pozitivním kontextu, souvisejícím s nerosty a produkty, které byly z pouští získávány. Z raně dynastického Egypta byl Sutech jako Pán Ombu patronem východní pouště a jejích zlatých dolů, v západní poušti se s s ním jako s Pánem oáz setkáváme ještě v ptolemaiovském a římské době.[1]
Reference
- ↑ Pinch 2002: 192
Literatura
Altmann, V. 2010: Die Kultfrevel des Seth: die Gefährdung der göttlichen Ordnung in zwei Vernichtungsritualen der ägyptischen Spätzeit (Urk. VI). Wiesbaden: Harrassowitz.
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Kahl, J. 2004 : Religiöse Sprachensibilität in den Pyramidentexten und Sargtexten am Beispiel des Namens des Gottes Seth, In: Bickel, Susanne and Bernard Mathieu (eds), D'un monde à l'autre: Textes des Pyramides & Textes des Sarcophages. Actes de la table ronde internationale, "Textes des Pyramides versus Textes des Sarcophages", IFAO - 24-26 septembre 2001, 219-246. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.
Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.
Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
