26. Interpretace dat: Porovnání verzí
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
=== Faktory ovlivňující analytický proces === | === Faktory ovlivňující analytický proces === | ||
− | + | <br /> | |
Faktory, negativně ovlivňující analytický proces (Robson, 1993, in Hendl, 2005, s. 224)<ref name="Hendl">Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.</ref>: | Faktory, negativně ovlivňující analytický proces (Robson, 1993, in Hendl, 2005, s. 224)<ref name="Hendl">Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.</ref>: | ||
# '''Přetížení daty''' - člověk je omezen při přijímání, zpracování a zapamatování dat. | # '''Přetížení daty''' - člověk je omezen při přijímání, zpracování a zapamatování dat. |
Verze z 21. 1. 2017, 17:17
Obsah
Úvod do problematiky
Někteří autoři považují za důležité rozlišení interpretace dat a prezentaci dat:
- prezentace dat – popis třídění dat a jejich dalších analýz, komentáře tabulek, grafů a provedených operací ad.
- interpretace dat – výklad zjištěných výsledků (vysvětlení, co znamenají, co z nich vyplývá, jaké závěry a jaká opatření atd.)[1]
Tyto dvě roviny práce s daty se ale v kvalitativních analýzách neodlučitelně prolínají. U kvantitativních zkoumání je pak užitečné nejprve prezentovat výsledky a teprve potom vyslovit závěry, názory, přesvědčení atd. Je potřeba dávat si pozor na to, že vše zjištěné je jen jakási tendence, jistý náznak, možný trend a na žádné údaje (podpořené kvantitativním či kvalitativním přístupem) nelze přísahat, tvrdit, že to tak jednoznačně je. To znamená, že si musíme dát pozor na chyby při interpretaci - např. statistické statistické testování vztahů vychází z falzifikace a ze statistické indukce. K vyjádření tohoto principu můžeme využít dvou pojmů:
- stochastická zákonitost - vyjadřuje, že pravděpodobnost stojí v podstatě tohoto zákona, realita je pravděpodobná
- statistická souvislost – prokázána jen s jistou spolehlivostí [1]
Interpretace
Interpretací rozumíme způsob výkladu, pochopení, objasnění výsledků výzkumu. Můžeme o ní také mluvit jako o přepisu empirických dat do teoretického jazyka, vysvětlení dat, explanaci. Jedná se o porozumění nějakému empirickému materiálu. Interpretace se týká dat, která jsou vyjádřena např. v podobě statistických tabulek, korelačních a jiných koeficientů. Všude, kde se setkáváme s interpretací, musíme počítat s rizikem chyb (musíme myslet na všechny možné zdroje chyb) [zdroj?]
Hermeneutika
Etymologicky vychází pojem hermeneutika z řeckého „herméneuein“, což znamená vykládat, tlumočit, přeložit. Bývá spojována především s interpretováním biblických textů, ale dnes tvoří rámec interpretačních teorií a metod zabývajících se texty obecně. Můžeme o ní mluvit jako o umění výkladu, interpretace a porozumění. Vpodstatě se jedná se o výzkum a studium interpretačních teorií a porozumění textu.[2] Podrobněji zde
Hermeneutický kruh
Hermeneutickým kruhem se rozumí princip, který vyjadřuje, že částem můžeme rozumět pouze z celku, avšak celek je nám přístupný jen skrze části. Ani celek, ani jednotlivé části nemohou být tedy pochopeny zvlášť [3]Podrobněji zde.
Psychologický aspekt interpretace dat
Interpretace dat v psychologii zahrnuje proměnlivost, subjektivitu člověka a situace. Je ovlivněn motivací a cílem. Jedná se o dynamický proces, který interpretací nekončí. Zdůrazňuje zpětnou vazbu (ta má hodnotící charakter). Vytváří prostor pro maximální využití dosažených výsledků opět na člověka a situaci. [4]
Interpretace je ovlivněna těmito faktory:
- Osobnost respondenta – cílový soubor (výběr, reprezentativnost). Je potřeba brát v potaz odlišnosti (demografie, vývojová psychologie ad.).
- Osobnost interpretujícího – Interpretace může být subjektivní, výsledky mohou být díky ní zkreslené, záleží na očekávání interpretujícího, jeho motivaci, roli hodnotitele. Existuje zde i možnost neetického chování.
- Stres, prokrastinace – Interpretující by měl dbát na relaxaci, využívat introspekci, rozpoznat náznaky prokrastinace.[4]
Nepostradatelnou součástí interpretace je zpětná vazba, která má hodnotící charakter. Je nutné vytvořit o ni zájem u respondentů a využít ji pro ně jako motivační nástroj. Společně s výsledky slouží jako odměna pro respondenty. Zpětná vazba velmi podstatně ovlivňuje pracovní klima a chuť respondentů do dalších průzkumů.[4]
Interpretační chyby
Během interpretace se můžeme setkávat s různými chybami:
- Nepravá korelace – nezahrnutý aspekt C ovlivňuje znak A i znak B a tím vytváří zdánlivou spojitost (nezahrnutá proměnná).
- Vývojová sekvence – zdá se, že A ovlivňuje B, ale ve skutečnosti na A působí proměnná C, která není do šetření zahrnuta.
- Chybějící střední člen – vidíme působení A na B, ale už není patrné, že příčinou změn B není bezprostředně A. A nejprve působí na C, které nebylo zahrnuto do šetření, a teprve C působí na B (např. delikventi pocházejí z bohatých rodin, C=rodiče nemají na potomka čas, ten hledá náhradu vztahů v partě).
- dvojí příčina – na B nepůsobí pouze A, ale také proměnná C, která nebyla zahrnuta (př. na výsledcích studia se nepodílí pouze píle, ale také jeho okolí, které mu pomáhá).
- Nezbytným krokem statistických analýz, je hledat pro zjištěné statistické souvislosti relevantní interpretace, jejich logická vysvětlení v souvislostech skutečnosti. Pro deskripci také není adekvátní užívat hodnotící výrazy (např. necelých, téměř, nedosahuje ani 40% atp.).[1]
Faktory ovlivňující analytický proces
Faktory, negativně ovlivňující analytický proces (Robson, 1993, in Hendl, 2005, s. 224)[5]:
- Přetížení daty - člověk je omezen při přijímání, zpracování a zapamatování dat.
- První dojem - první datové vstupy dělají větší dojem než pozdější.
- Informační nedostupnost - informacím, které jsou dostupnější, věnujeme větší pozornost.
- Pozitivní instance - existuje tendence ignorovat informace, které jsou v konfliktu s dosud zastávanými názory, a naopak přeceňovat informace, které je podporují.
- Interní konzistence - existuje tendence ignorovat překvapivou informaci.
- Nestejná spolehlivost - nevěnuje se pozornost okolnosti, že jednotlivé informační zdroje jsou různě spolehlivé.
- Scházející informace - tomu, k čemu schází informace, se věnuje menší pozornost.
- Revize hypotéz - dalším informacím se věnuje buď přehnaně velká, nebo přehnaně malá pozornost.
- Přehnaná sebedůvěra - pokud se udělá rozhodnutí, považuje se dále za přehnaně spolehlivé.
- Příčinnost současných jevů - pokud se jev vyskytuje současně s jiným, považují se oba za příčinně propojené.
- Fiktivní základ - pokud nejsou k dispozici data, provádí se srovnání s průměrem nebo libovolně zvoleným základem.
- Výsledky opakované analýzy se často liší od původních.
Interpretace dat v kvalitativním výzkumu
"Kvalitativní analýza a interpretace je „systematické nenumerické organizování dat s cílem odhalit témata, pravidelnosti, datové konfigurace, formy, kvality a vztahy“ (Hendl, 2005, s. 223).[5]
Analýzu a interpretaci kvalitativních dat, jejich vyhodnocení podle Hendla (2005) ztěžuje jejich nestrukturovaná podoba. Na druhou stranu však umožňují kontextuální pojetí informací.[5]
Teoretické přístupy, které určují způsob analýzy, jsou dle Olecké a Ivanové dva: zakotvená teorie a hermeneutická interpretace[6].
Zakotvená teorie
- „empiricky zdůvodněná teorie“ (grounded theory)
- vyvinuta v 60. letech
- výzkumník je veden záměrem vytvořit teorii a hledá v textu výskyt relevantního materiálu
- hlavní pozornost se soustřeďuje na nalezení vztahů, které jsou doloženy pravidelnostmi, při nichž se určité kategorie jedné proměnné vyskytují společně s kategoriemi jiné proměnné
- výzkumník tvoří hypotézy během toho, jak se pohybuje v textu[6]
Zakotvená teorie je teorie induktivně odvozená ze zkoumání jevu, který reprezentuje. Je odhalena, vytvořena a prozatímně ověřena systematickým shromažďováním údajů o zkoumaném jevu a analýzou těchto údajů. Nezačínáme teorií, kterou bychom následně ověřovali. Spíše začínáme zkoumanou oblastí a necháváme, ať se vynoří to, co je v této oblasti významné [7].
Dobře zakotvená teorie splňuje čtyři základní kritéria[8]:
- shoda s realitou
- srozumitelnost, obecnost pro možnost praktické aplikace
- kontrola všech podmínek
- důležitá je teoretická citlivost – schopnost rozpoznat, co je v údajích důležité a dát tomu smysl
- je možná získat z různých zdrojů – literatura, profesní zkušenosti, osobní zkušenost
Hermeneutická interpretace
- umožňuje hlubinné porozumění významu v textu
- proces interpretace má podobu hermeneutického kruhu
- extrémně časově náročný přístup, vyžaduje plné zaměření výzkumníka na jediný text
- interpretace začíná odhadem toho, o čem je text jako celek → dialog s textem, výzkumník klade dotazy, hledá v textu odpovědi
- pozornost je věnována významu všech slov a hodnotí se i jejich výběr
- po interpretaci celého textu je text rozdělen na části a jsou interpretovány jednotlivé části ve vztahu k celku
- interpretace jsou srovnávány s předchozími a pak jsou spojovány dohromady
- text je třeba pochopit z jeho vlastního kontextu, ne z kontextu výzkumníka[6]
Indukce a dedukce
Indukce
- postup od jednotlivých dat k jejich zobecňování
- postup od konkrétního, daného k abstraktnímu, zobecňujícímu
- napomáhá formulovat všeobecně platná pravidla, principy, zákonitosti
- umožňuje použít dostupné informace k vytvoření vědeckých teorií
- je nástrojem kauzální analýzy [8]
Základy induktivního vyvozování závěrů o příčinách jevů - J. S. Mill:[9]
1. Metoda shody
- víme, za kterých podmínek jev nastává
- sledujeme nějaký jev za měnících se okolností a vidíme, že za přítomnosti některých okolností jev nastane, jindy nenastane (příčinná souvislost)
- takto vyvozený závěr je pravdivý, ale nemusí být jediný => alternativní vysvětlení metoda shody nedokáže vyloučit
2. Metoda rozdílu
- víme, kdy nenastává
- pokud situace, ve které se určitý jev objeví, a situace, ve které se tento jev neobjeví, mají všechny okolnosti kromě jediné společné, potom tuto okolnost můžeme považovat za příčinu nebo část příčin jevu
3. Metoda souhlasu a rozdílu
- kombinace metody shody a metody rozdílu
- pravděpodobnost induktivního závěru není absolutní, ale jen pravděpodobná, protože zobecňuje z dostupných dat, ale nikdy nemáme data všechna => zobecňujeme i na data, která nám nejsou dostupná
4. Metoda původní variace
- měníme intenzitu okolnosti a ostatní okolnosti udržujeme konstantní (nezměněné)
- pokud se úměrně dané okolnosti mění i intenzita sledovaného jevu, tak mezi danou okolností a jevem existuje kauzální spojení
5. Metoda zbytků
- málo používáno
Dedukce
- Pokud není možno dokázat pravdivost teorie, můžeme se ji pokusit vyvrátit konkrétním příkladem. Popper (1959) zavádí termín falzifikace (zfalešnění, vyvrácení) vědecké teorie, tj. nehledáme cesty, jak teorii potvrdit, ale naopak: formulujeme předpoklady, situace, které pokud nastanou, teorii s úplnou jistotou vyvrátí.
- Podle Poppera (i podle jiných) není teorie, která by byla konečnou pravdou, jen čeká na to, kdy bude nahrazena lepší teorií. Tudíž se jedná o cyklus zrodu a zániku vědeckých teorií přibližujících se pravdě.
- Postup od obecného výroku k formulování specifických důsledků tohoto výroku.[8]
Ve vědeckém poznání můžeme ale využít i kombinaci deduktivního přístupu s přístupem induktivním.[8]
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Reichel, J. (2009). Kapitoly metodologie sociálních výzkumů (Vyd. 1.). Praha: Grada.
- ↑ Hermeneutika. (27. 11. 2016). Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Získáno 17:25, 9. 12. 2016 z https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hermeneutika&oldid=14357807.
- ↑ Hermeneutický kruh. (2. 10. 2016). Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Získáno 17:27, 9. 12. 2016 z https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hermeneutick%C3%BD_kruh&oldid=14167739.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 Šmahaj, J. (2009). Problematika psychologické interpretace dat [Online]. In . Retrieved from http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/knihovna/Sociologicke_pruzkumy_2009/Problematika_psychologicke_interpretace_dat.ppt.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.
- ↑ 6,0 6,1 6,2 Olecká, I., & Ivanová, K. (2010). Metodologie vědecko-výzkumné činnosti (Vyd. 1.). Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc.
- ↑ Strauss, A. L., & Corbin, J. M. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie (Vyd. 1.). Boskovice: Albert.
- ↑ 8,0 8,1 8,2 8,3 Liška, V. (2010). Vědecké metody pro doktorandy. Praha: ČVUT.
- ↑ Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.
Zdroje
- Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.
- Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.
- Olecká, I., & Ivanová, K. (2010). Metodologie vědecko-výzkumné činnosti (Vyd. 1.). Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc.
- Reichel, J. (2009). Kapitoly metodologie sociálních výzkumů (Vyd. 1.). Praha: Grada.
- Strauss, A. L., & Corbin, J. M. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie (Vyd. 1.). Boskovice: Albert.
- Šmahaj, J. (2009). Problematika psychologické interpretace dat [Online]. In . Retrieved from http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/knihovna/Sociologicke_pruzkumy_2009/Problematika_psychologicke_interpretace_dat.ppt.
- Liška, V. (2010). Vědecké metody pro doktorandy. Praha: ČVUT.