Systém řízení báze dat: Porovnání verzí
(Přidání základního popisu, úkolů a vývoje dbms) |
(přidání korektních citací a referencí) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Systémy řízení bází dat (SŘBD), anglicky Database management systems (DBMS), je software pro správu a údržbu kolekcí dat. | + | Systémy řízení bází dat (SŘBD), anglicky Database management systems (DBMS), je software pro správu a údržbu kolekcí dat. <ref name="raghu">RAMAKRISHNAN, Raghu a Johannes GEHRKE. <i>Database management systems</i>. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill, c2003, xxxii, 1065 p. ISBN 00-711-5110-9.</ref> |
| + | Běžný DBMS umožňuje databáze vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s databází, je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco databází se rozumí kolekce dat, systém pro řízení databází zprostředkovává k takové databázi přístup a umožňuje její manipulaci. | ||
==Úkoly DBMS== | ==Úkoly DBMS== | ||
| − | Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly | + | Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly<ref name="ullman">ULLMAN, Jeffrey D a Jennifer WIDOM. <i>A first course in database systems</i>. 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, c2008, xxi, 565 p. ISBN 01-360-0637-X. |
| + | </ref>: | ||
* Tvorbu nových databází a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL (data-definition language) | * Tvorbu nových databází a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL (data-definition language) | ||
| Řádek 18: | Řádek 20: | ||
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování dat. Druhy DBMS souvisely s modely databází, nad kterými pracovaly. | Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování dat. Druhy DBMS souvisely s modely databází, nad kterými pracovaly. | ||
===Hiearchická architektura=== | ===Hiearchická architektura=== | ||
| − | Hiearchické databáze byly první komerčně úspěšné databáze. Jak název napovídá, data v databázi byla ukládána do hiearchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že data mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší enity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají stromovou strukturu. | + | Hiearchické databáze byly první komerčně úspěšné databáze. Jak název napovídá, data v databázi byla ukládána do hiearchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že data mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší enity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají stromovou strukturu.<ref name="mattison">MATTISON, Rob. <i>Understanding database management systems</i>. 2nd ed. New York: McGraw-Hill, c1998, xxxi, 666 p. ISBN 00-704-9999-3. |
| + | </ref> Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století. | ||
===Síťová architektura=== | ===Síťová architektura=== | ||
| − | Síťová databáze byla dostupná jen o něco později než hiarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných databází a pracovaly pouze na mainframech [reference: mainframe]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hiearchická architektura a umožňovala vztahy více ku více[ | + | Síťová databáze byla dostupná jen o něco později než hiarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných databází a pracovaly pouze na mainframech [reference: mainframe]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hiearchická architektura a umožňovala vztahy více ku více<ref name="nirupma">PATHAK, Nirupma. <i>Database management system</i>. 1st ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2008, 318 p. ISBN 9788184881394. |
| + | </ref>, takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci. | ||
===Relační architektura=== | ===Relační architektura=== | ||
| − | Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou | + | Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou <ref name="ullman" /> a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v relační databázi uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. <ref name="nirupma" /> |
===Objektově orientovaná architektura=== | ===Objektově orientovaná architektura=== | ||
Jako reakce na nástup objektově orientovaného programování vznikají objektově orientované databáze, které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více. | Jako reakce na nástup objektově orientovaného programování vznikají objektově orientované databáze, které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více. | ||
| − | Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační databázi přidána schopnost ukládat objekty. | + | Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační databázi přidána schopnost ukládat objekty. <ref name="nirupma" /> |
| + | |||
| + | ==Zdroje== | ||
| + | <references /> | ||
Verze z 12. 6. 2014, 13:48
Systémy řízení bází dat (SŘBD), anglicky Database management systems (DBMS), je software pro správu a údržbu kolekcí dat. [1] Běžný DBMS umožňuje databáze vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s databází, je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco databází se rozumí kolekce dat, systém pro řízení databází zprostředkovává k takové databázi přístup a umožňuje její manipulaci.
Obsah
Úkoly DBMS
Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly[2]:
- Tvorbu nových databází a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL (data-definition language)
- Provádění dotazů nad daty, jejich získávání a úpravu. Jazyk pro takovou komunikaci označujeme jako DML (data manimupation language).
- Ukládání velkého množství dat po delší časový úsek a poskytování efektivního přístupu k takovým datům.
- Zajišťovat trvanlivost a odolnost vůči chybám a výpadkům.
- Poskytovat přístup více uživatelům současně aniž by došlo k nežádoucímu chování a porušení integrity dat.
Vývoj a databázové modely
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování dat. Druhy DBMS souvisely s modely databází, nad kterými pracovaly.
Hiearchická architektura
Hiearchické databáze byly první komerčně úspěšné databáze. Jak název napovídá, data v databázi byla ukládána do hiearchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že data mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší enity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají stromovou strukturu.[3] Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století.
Síťová architektura
Síťová databáze byla dostupná jen o něco později než hiarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných databází a pracovaly pouze na mainframech [reference: mainframe]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hiearchická architektura a umožňovala vztahy více ku více[4], takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci.
Relační architektura
Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou [2] a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v relační databázi uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. [4]
Objektově orientovaná architektura
Jako reakce na nástup objektově orientovaného programování vznikají objektově orientované databáze, které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více.
Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační databázi přidána schopnost ukládat objekty. [4]
Zdroje
- ↑ RAMAKRISHNAN, Raghu a Johannes GEHRKE. Database management systems. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill, c2003, xxxii, 1065 p. ISBN 00-711-5110-9.
- ↑ 2,0 2,1 ULLMAN, Jeffrey D a Jennifer WIDOM. A first course in database systems. 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, c2008, xxi, 565 p. ISBN 01-360-0637-X.
- ↑ MATTISON, Rob. Understanding database management systems. 2nd ed. New York: McGraw-Hill, c1998, xxxi, 666 p. ISBN 00-704-9999-3.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 PATHAK, Nirupma. Database management system. 1st ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2008, 318 p. ISBN 9788184881394.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
